14.10.26
Audio recenze: Velrybí pád [Whalefall] - 40 %
2.10.26
Audio recenze: Digger - 50 %
7.6.26
Retro audio recenze: Smyčka [El Incidente] - 60 %
4.5.26
Audio recenze: Kdybych měla nohy, tak ti nakopu [If I Had Legs I'd Kick You] - 70 %
18.1.25
Audio recenze: Emilia Pérez - 70 %
14.10.24
Audio recenze: Megalopolis - 70 %
30.9.24
Audio recenze: Jiný člověk [A Different Man] - 70 %
Hodně mi to připomnělo "On se bojí" nebo filmy Charlieho Kaufmana. "Jiný člověk" je ale "tlumenější" a první půlhodinu vypadá skoro jako normální film, který možná není úplně podařeně natočený. Teprve pak to začne být opravdu divné a vyjde najevo, že to od počátku všechno byl sofistikovaný plán filmařů a že tím asi chtěli něco říct. (Ilča 70 %)
9.9.24
Audio recenze: Chlupatá rodinka [Sasquatch Sunset] - 40 %
4.9.24
Audio recenze: Milé laskavosti [Kinds of Kindness] - 60 %
21.1.24
Audio recenze: Chudáčci [Poor Things] - 80%
23.11.23
Audio recenze: Tajemství a smysl života - 20%
22.7.23
Indičtí filmaři jsou opět napřed!
Nová indická romantická komedie / muzikál Bawaal obsahuje všechno to, co českým romantickým filmům tak citelně chybí: To znamená vylodění v Normandii, Annu Frankovou, koncentrační tábory, plynové komory a Hitlera, který zachrání rozpadající se vztah Ajaye a Nishi.
![]() |
| Zábět z traileru filmu Bawaal |
Zde je trailer, nejzajímavější to začne být od času 01:40:
Film je nyní k dispozici na Amazon Prime a jiných digitálních zdrojích, s anglickými titulky.
![]() |
| Záběr z filmu Bawaal |
Marie Poledňáková by měla co dohánět, kdyby nebyla mrtvá! V Indii prostě tuhle romantiku umí. A nejen romantiku, zmrzlinu taky:
Audio recenze: Dvě slova jako klíč - 10%
18.4.23
Audio recenze: On se bojí [Beau is Afraid] - 80%
12.1.23
Audio recenze: á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN - 30%
21.7.22
Audio recenze: Všechno, všude, najednou [Everything Everywhere All at Once] - 40%
21.12.21
Audio recenze: Matrix Resurrections - 40%
20.7.21
Recenze: Space Jam: Nový začátek [Space Jam: A New Legacy] - 30%
Tento film je pokračováním/rebootem 25 let starého filmu, ve kterém se slavný basketbalista Michael Jordan propadne do kresleného světa, kde musí po boku animovaných postaviček Warner Bros. (Bugs Bunny, Daffy Duck, Sylvester, Tweety, Road Runner atd...) sehrát basketbalové utkání se zlými mimozemšťany, protože v sázce je osud světa, nebo tak něco. Warneři se tuto blbost pokusili updatovat pro dnešní diváky a do hlavní role obsadili LeBrona Jamese (taky slavný basketbalista).
Musím úvodem důrazně upozornit, že původní Space Jam mě nijak zvlášť nezaujal, párkrát jsem si při něm pousmál, a už si ho téměř nepamatuji. Samozřejmě to byla hovadina, ale pořád se v ní něco dělo a celkem to uteklo. Při recenzování nového filmu ale nijak nebudu přihlížet k tomu, že případně nějak "pošlapává odkaz původního Space Jamu" nebo naopak "věrně se drží ztřeštěnosti původního Space Jamu". To je mi úplně jedno.
Nový Space Jam je hodně špatný a hodně nudný film. Především je to ale zrůdné skoro-podobenství, které na sofistikované meta-úrovni vypovídá o tom, jak špatně je na tom současný filmový průmysl. Kdyby tenhle film natočil Steven Soderbergh nebo David Lynch, možná uznaně kýval, jak sofistikovaně se vysmáli hollywoodské mašinerii (ale pořád bych se při něm nudil). Ale vzhledem k tomu, že nový Space Jam režíroval Malcolm D. Lee, který má na kontě několik opravdu strašných černošských komedií, jsem si téměř jist, že jde o produkt sjetých producentů Warner Bros., kteří si upřímně mysleli, že se jim podaří dobře pobavit dnešní děti, zajímající se o videohry a filmovou historii, i když sami o videohrách a filmové historii nic nevědí, protože pro samý kokain nemají čas na videohry a filmy.
Předchozí věta je umělecká nadsázka a nechci s jistotou tvrdit, že producenti nového Space Jamu byli sjetí kokainem. Klidně to mohl být toluen.
Film začíná v roce 1998, kdy si malý LeBron James hraje na klasickém Gameboyi barevnou videohru s dokonalým samplovaným zvukem (tedy něco, co není technicky možné). Následkem toho prohraje školní basketbalový zápas a je mu vysvětleno, že "se musí soustředit a vědět co chce", nebo něco podobného, co jsem okamžitě zapomněl, ale zjevně to má být zúročeno někdy později a má z toho vyplynout ponaučení.
28.6.21
Recenze: Mstitel - 40%
Částokrát jsem na tomto blogu roztrpčený nebo rozveselený z toho, jak velké WTF jsou současné české komedie. Nový film Mstitel je výjimečný v tom, že se zcela cíleně snaží být co největší WTF a 1) dělá to s nezanedbatelným rozpočtem, 2) místy se mu to docela daří.
Bohužel se mu to daří jen místy a bohužel jeho WTF není dostačující k tomu, aby zahnalo nudu, která v něm převažuje (přestože má jen asi 100 minut).
Budou následovat spoilery, ale nemyslím si, že by to u tohoto filmu jakkoliv vadilo, protože si stejně budete myslet, že si to všechno vymýšlím, nebo se mi to jen zdálo.









