30.9.09

Recenze: Ať žijí rytíři! - 40%

Zlý zeman (nebo co to je) Albrecht z Krvenos (Pavel Kříž) chce připravit hodného zemana (nebo co to je) o jeho usedlost, takže ho polapí, uvězní a chce ho očernit u královského dvora. Nepočítá ale s cca. půl tuctem hodných dětí, které chtějí pomoci dobru a zachrání tátu i jeho sídlo!



Nejdůležitější je hned ze začátku napsat, že film Ať žijí rytíři! neimituje a ani se nesnaží nijak imitovat předchozí pecky Karla Janáka, Snowboarďáky a Rafťáky. Hrdinové v něm sice občas utrousí nějaké to "Tý jo!", ale nepůsobí to hloupě a film je poměrně věrně dobový a reálný: To znamená žádná strašidla, žádné kouzlení, žádné vynalézání kolečkových bruslí a létacích strojů.

A je v něm mnoho věcí, které jsem ocenil.

Pavel Kříž je velmi zábavný, jako nějaký padouch ze staré bondovky nebo něco ze Shreka. Většina dětských a pubertálních herců je velmi snesitelná, ne-li dokonce sympatická. Hudba sice není tak dobrá jako v traileru (viz výše), ale poměrně slušně pomáhá atmosféře (včetně několika pseudohistorických písniček). A konečně: Některé akční scény (především honička s kočárem) mají na český film velmi nadprůměrnou úroveň a je vidět, že se talentovanný štáb snažil vyždímat z omezeného rozpočtu co se dalo.

Ale nezapomínejme: Když napíšu, v kolika věcech je tento film lepší než ostatní české historické filmy, pořád to znamená, že je hluboko pod úrovní hollywoodských filmů podobného žánru. Nedá se svítit - na tyhle filmy jsou prostě potřeba větší peníze než české a talent sám o sobě nestačí, bohužel...

Největším problémem filmu je ale jeho délka (105 minut). I když obsahuje několik slušně výpravných a velmi slušně natočených scén, je v něm přinejmenším stejné množství scén, které jsou naprosto zbytečné a totálně nezajímavé v jakémkoliv smyslu (někdo bloumá po tvrzi / po lese a snaží se někoho / něco najít nebo se před někým / něčím schovat). Ústřední zápletka je velmi tupá a předvídatelná a někdy okolo 50. minuty začalo mé slušné nadšení opadávat a kolem 90. minuty už jsem se modlil, aby byl co nejdřív konec.

Film Ať žijí rytíři! měl potenciál - kdyby byl buď podstatně dražší nebo podstatně kratší. Janák si ukousl příliš velké sousto. Budiž mu ke cti, že takovou náročnou výpravnou podívanou zvládl způsobem, který většinou není k smíchu, ale kdo by na ni měl do kina jít? Pro děti do 10 let je výsledek příliš rozvleklý a starší diváci jsou přece zmlsáni Pánem prstenů, Hvězdným prachem, Příběhem rytíře a dalšími zábavnými (pseudo)středověkými podívanými, kterým se samozřejmě žádná česká produkce rovnat nemůže.

P.S: V souvislosti s názvem filmu je zajímavé, že se v jeho průběhu nikdo nezmiňuje o žádných rytířích a teprve tři minuty před koncem se v něm objeví někdo, kdo by se s přimhouřením oka dal nazvat rytířem.

29.9.09

Recenze: Hlad [Hunger] - 60%

Počátek 70. let 20. století, věznice v Severním Irsku...

Film Stevea McQueena (nikoliv toho, co hrál ve Velkém útěku a umřel) má netradiční strukturu: Nejdříve asi 40 minut sledujeme, jak nevesele se žilo členům Irské republikánské armády ve vězení Maze, pak sledujeme asi čtvrthodinový nepřetržitý záběr, jak si jeden z nich (Bobby Sands) povídá s knězem o tom, že chystá hladovku, a pak zbytek filmu sledujeme průběh té hladovky (prakticky úplně bez dialogů). A pak závěrečný titulek o tom, že hladovka splnila svůj účel.

Steve McQueen začínal s "video artem" a toto je jeho první celovečerní film. Je bez debat, že McQueen je obrovsky talentovaný člověk. V Hladu není snad jediná scéna, která by nebyla působivá, perfektně zahraná, ozvučená atd. atd...

Druhá věc ale je, že po skončení filmu nemám vůbec o čem přemýšlet nebo dělat si na něco názor, necítím se nijak poučený nebo povznesený neby vystrašený (a v rámci kompletnosti dodávám, že se samozřejmě necítím ani pobavený). Kdyby mi něco takového převedl student filmové školy jako svou závěrečnou práci, řekl bych "Skvělé cvičení, ten možná hoch něco úžasného dokáže! A teď ať konečně něco natočí!"

Proč to?

Zaprvé: Film Hlad neobsahuje téměř žádné informace o pozadí všech těch bouřlivých událostí. Víme, že hrdinové sedí za terorismus, ale ani v nejmenším netušíme, čeho se měli dopustit a jestli se toho dopustili. Většina filmu je tudíž jen jakási etuda na téma "Nepřizpůsobiví vězni poznávají, co se děje nepřizpůsobivým vězňům." Ale i taková etuda by se jistě mohla stát základem velmi zajímavého filmu!

Za druhé: Vězňové jsou tedy uvězněni, neprojevují nejmenší lítost nad svými činy a jsou extrémně nepřizpůsobiví. Nejen, že odmítají lepit pytlíky a stříhat se, ale mají zdi cel pomazány odshora dolů centimetrovou souvislou vrstvou svých výkalů (což samozřejmě udělali ze svého svobodného rozhodnutí). Což ve mě nevzbuzovalo ani ten nejmenší soucit s nimi. Spíš jsem litoval ty chudáky dozorce, většině z nichž je nějaká politika ukradená a kteří ty cely musel čas od času uklidit...

Za třetí: Po 40 minutách neslušného chování z obou stran (kdy se z pochopitelných důvodů vždycky naposled smějí dozorci a vězňové krvácejí) dojde k výše zmíněnému rozhodovru a hladovce, u nichž jsem postrádal nějakou souvislost s tím, co se dělo před tím. Došlo k té hladovce proto, že se dozorci nechovali podle Ženevských konvencí? Proto, že vězňům bez dovolení uklízeli hovna?? A opět: Dokážu si docela představit celovečerní film o tom, že se nějaký člověk z nevyřčených pohnutek rozhodne pro hladovku a provede ji, ale tady jsem se před ní musel dívat na 40 minut násilí, které odsouzeného možná neovlivnilo, možná ovlivnilo, ale každopádně netušíme jak (a nezačal jsem to tušit ani když jsem věnoval kus svého času studiu historických fakt).

Za čtvrté: Steve McQueen evidentně straní vězňům (jen pár minut se věnuje traumatům dozorců) a přesto, když jsem uprostřed filmu slyšel proslov Margaret Thatcherové (viz trailer výše), ztotožnil jsem se s ním a divil jsem se, jak může někoho napadnout, že by vrazi a atentátníci mohli být politickými vězni. Je možné namítnout, že bych to mohl chápat jinak, kdybych lépe znal historické souvislosti, nicméně skutečně jsem v tomto případě fandil Margaret Thatcherové proti hlavnímu hrdinovi filmu, což na 99% to nebyl autorův záměr a já nečekal, že někdy v životě budu v něčem na straně Margaret Thatcherové... :(

A za páté: Film se nebezpečně (pro mě) blížil hranici toho, čemu říkám "artfilm". T.j. obsahoval hezky komponované záběry, trvající minuty, aniž by přinesly jakýkoliv vývoj děje, informaci pro diváka, nebo jiný pocit, než přineslo jejich prvních 20 sekund. Což je ale samozřejmě subjektivní a nemálo diváků se naopak v takovýchto scénách vyžívá...

Z velmi podobného soudku byl nedávný film Baader Meinhof Komplex, který se mi líbil nesrovnatelně víc, byl dvakrát delší a přesto mi utekl mnohem rychleji. Ale fakt se těším, co dalšího McQueen natočí...

Retro trailer na 34. ulici

Samozřejmě, že je to nestydatá propaganda, ale tenhle trailer na původní verzi Zázraku v New Yorku mi přijde velice roztomilý. Ještě roztomilejší mi přijde představa, že něco podobného natočí Michael Bay k Transformers 3...

28.9.09

Zoufalci - 70%

Třicetiletá Jitka Rudolfová (celovečerně debutující) natočila současný příběh o šesti třicetiletých, kteří přišli z Jablonce do Prahy, zde se jim nežiji úplně tak, jak by si představovali, a rozhodou se s tím něco dělat - koupit si společně statek na venkově!



V prvních minutách filmu jsem z něj příliš nadšen nebyl a připadalo mi, že se dívám na další typickou story "o hodných českých fajn lidičkách a o tom, jak jsou v prdeli". Hlavní hrdinové byli na začátku představeni, ale došlo k tomu tak stručně, že jsem si ani nepamatoval kolik jich je, natož abych si o nich něco zapamatoval. A jejich hlášky, které měly být "opravdově lidské", nezřídka zněly jako kdyby někdo napsal opravdové lidské citáty na papír a někdo jiný je z toho papíru četl.

Pak se dozvídáme, že všichni hrdinové jsou na tom špatně, a máme s nimi zřejmě soucítit. Tady se sluší podotknout, že lidé se mohou chovat jako kreténi ve 20 stejně jako ve 40, a pokud spolu dva partneři vedou rozhovor, který je slyšet v traileru, tak jsou kreténi oba a zaslouží si, co mají. Takže jsem se mentálně připravil na to, že v nejlepším případě budu mít potěšení z toho, říkat si "dobře jim tak, mají co chtěli".

Musím ale říct, že jsem se v průběhu filmu buď naladil na správnou notu, nebo  se režie i herecké výkony zlepšily a já měl mnohem příznivější pocity, občas téměř hraničící s nadšením. A když se jedna z hrdinek ožrala, nechala dobrovolně znásilnit tatary (nebo co to bylo), a přišla na to až když zjistila, že má kalhotky naruby, neříkal jsem si kupodivu "dobře jí tak".

Opravdu nevím, čím to bylo, ale měl jsem pocit, jako kdyby kvalita režie i hereckých výkonů šla s ubíhajícími minutami stále víc a víc nahoru.

Někdy ve dvou třetinách filmu se hlavní hrdinové sejdou na mejdanu v Jablonci (viz trailer) a dospějí k nápadu, že si koupí statek. No a to, co se děje pak, to popisuji níže v sekci "SPOILER". Rudolfová se v poslední půlhodině filmu pokusila o velice ambiciózní filmařskou kličku a zvládla ji setsakramentsky dobře. Dokonce jsem se poskončení filmu musel ptát kolegů, jestli mi něco zásadního neuniklo a jestli se na plátně opravdu odehrálo to, co se odehrálo, protože něco takového a tak dobře natočeného jsem ve snímku debutantky opravdu nečekal.

Nezbývá mi, než se velice těšit, co dalšího Jitka Rudolfová chystá. Druhá polovina filmu se mi líbila o dost víc, než cokoliv z poslední doby od Hřebejka.

SPOILER SPOILER SPOILER!

Ve druhé polovině filmu se hrdinové rozhodnou koupit statek a poslední přibližně půlhodina pozůstává z toho, že sledujeme jejich radosti a strasti na tomto statku - včetně poměrně složitých podzápletek.

Tato půlhodina dlouhých scén je prokládána krátkými flashbacky z příprav na stěhování, kdy se hrdinové baví o tom, jak co bude na statku fungovat.

A těsně před koncem filmu hrdinové najednou stojí na perónu a chystají se někam odjet vlakem. Záhy vyplyne, že se chystají poprvé vyrazit na statek a že polovina z nich všechno vzdá, nikam nejede a statek nikdy nenavštíví. Takže to, co jsme měli za flashbacky, byl vlastně reálný děj, a to, co jsme měli za scény ze statku, byly pouze květnaté představy hrdinů.  Představy, které se ukázaly být v původní podobě  nesplnitelnými, což je velmi hořce vypointováno ještě telefonátem pod závěrečnými titulky, který definitivně potvrdí, co jsme vlastně na plátně sledovali.

24.9.09

Ulovit miliardáře - 10%

Nová česká komedie Tomáše Vorla o miliardáři, na kterého jiný miliardář upeče podfuk:



Předem bych asi měl upozornit, že pokud někomu z vás tento trailer připadá jakýmkoliv způsobem "dobrý", "zajímavý" nebo něco podobného, tak se jeho vkus zcela zásadně rozchází s mým a neměl by mé následující recenzi přisuzovat jakoukoliv váhu. A to nemyslím nijak ironicky a nechci tím nikoho urážet. Pouze vás upozorňuji, že pokud vám jakýkoliv element tohoto traileru (např. herecké výkony, dialogy, hudba, tempo) nepřišel hrozný (a jistě je nenulový počet takových lidí, například tvůrci tohoto filmu), pak tuto recenzi prostě ignorujte, protože z vašeho pohledu musí být naprosto zcestná, stejně jako je z mého pohledu zcestný váš vkus.

Tak, a teď pro vás ostatní...

Co o tomto filmu psát? Začněme snad otázkou: Jak se něco takového mohlo stát? Jak mohl Tomáš Vorel, režisér, scenárista a producent, který napsal, režíroval a produkoval nenulové množství slušných filmů, stvořit TOHLE?!

Začalo to scénářem, který si můžete kompletně přečíst zde. Výsledný film se sice od tohoto scénáře v mnoha konkrétnostech liší, ale jeho ducha a (ne)smysl vystihuje celkem věrně. Vznikl na motivy knihy, kterou jsem nečetl a nikdy v životě určitě číst nebudu (ani za hodně peněz), takže nevím jestli jeho kreténismus je původní nebo přejatý z předlohy. Faktem ale zůstává, že na základě tohoto scénáře Vorel dostal grant Fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie!!! Nevím kolik ten grant byl, ale pokud více než 1 Koruna, něco někde není v pořádku.

Takže: Patrik Grossmann (Tomáš Matonoha) je miliardář a megapodnikatel, který se chlubí tím, že je mezi nejbohatšími lidmi světa podle časopisu Forbes (a přitom kupodivu neví, jak se název "Forbes" vyslovuje - ne, není to "forbes"). Jednoho dne k němu přistoupí na ulici malý romský chlapec, začne se před ním válet na zemi a křičet "nekopejte mě do hlavy". To vše natáčí skrytý zlý novinář (Radomil Uhlíř), který je zlý, protože je tlustý a zpocený. Tyto záběry pak jsou počítačově upraveny, aby to vypadalo, že Patrik cikáně fackuje a kope do něj, a výsledná stopáž má být použita k jeho vydírání, aby nemohl zprivatizovat "Komercionální banku".

Za celým vydíráním stojí miliardář Lehký (Jiří Mádl), který se neštítí ničeho, zná každého a je geniální. Při vší té genialitě mu ale nedošlo, že by možná bylo logisticky jednodušší natočit herce, jak kope do cikáněte a pak mu dodělat Matonohovu hlavu, ale možná se nevyznal v digitálních tricích. Vzhledem k tomu, že mu úplně všichni zobou z ruky a bez problémů rozkazuje vysoce postaveným policistům nebo rozhoduje o pádech vlády, je s podivem, že osobně chodí do nějaké barabizny za smradlavým novinářem, kterého nutí natáčet falešné videozáznamy, místo aby to vyřešil nějak triviálněji, například nechal Grossmanna zastřelit, ale na to je asi... příliš inteligentní.

Grossmann je ovšem také geniální, a tak se rozhodne bránit proti tomuto očerňování jediným logickým způsobem: Koupit televizní stanici a použít ji k propagandě ve svůj prospěch! Což se ale také nějak zkomplikuje.

Ještě jsem pochopil, že Grossmann má syna z předchozího manželství a nyní žije s krásnou, ale tupou modelkou, která dříve píchala Lehkého (nebo ho stále píchá?), a že se do toho nějak zapletou dva zkorumpovaní policisté (Miroslav Etzler, Ester Janečková), kteří spolu snad dříve píchali, ale teď už nepíchají, jenom si občas olizují prsa ze staré známosti. Ale dál už jsem nechápal téměř nic. V jednom okamžiku to pak dokonce vypadá, že Lehký, který je bohatší než Grossmann a k smrti ho nenávidí, se stane jeho zaměstnancem, ale to se mi asi jenom zdálo...

Ve filmu je ještě mnoho dalších postav, které měly být asi důležité (včetně většiny přeživších členů divadla Sklep), ale o těch vám nejsem schopen nic říct - zkuste si přečíst scénář, pokud na to máte sílu. Je v něm spousta míst, o kterých si autoři zřejmě mysleli, že jsou břitkou satirou, sekající až do masa a odhalující naši pokřivenou morálku a zkorumpovanost společnosti, ale přitom mají sofistikovanost výblitků dělníka z ČKD, který do internetové diskuze pod zprávu o lavině v Tatrách napíše komentář "Tohle by se za bolševika nestalo, Havel je opilec a narkoman, Bubílková na hrad, zrušte poplatky!"

Když jsem se tak zamýšlel nad stavbou námětu a scénáře, napadlo mě, že tento film možná chtěl být něčím jako Klubem rváčů! Všichni jeho hrdinové jsou buď nesympatičtí vychcánci nebo kreténi (většinou ale oscilují mezi obojím). Jsou neustále uráženy rasy i náboženství (kdybych byl rom, žid nebo homosexuál, pravděpodobně bych byl uražen mnohem více než po zhlédnutí Borata nebo Bruna). Hrdinové občas strašně přehrávají, občas se uprostřed scény podívají do kamery a začnou mluvit k divákovi, jindy zase ŘÍKAJÍ VĚCI S FILOSOFICKOU HLOUBKOU, například o duších židů, umučených v koncentrácích!!! A těsně před tím a potom Šteindler a Čtvrtníček Vávra sklepácky groteskově hýkají, protože jsou hloupí / zhulení / veselí... Z toho všeho by možná David Fincher dokázal něco zajímavého vykřesat - se svými režisérskými zkušenostmi a kvalitními herci.

A mnoho herců z Miliardáře známe z jiných filmů, ve kterých byli dobrými herci! Zde ale nikdo takový není. Dalo by se říct, že Mádl je nejméně strašný ze strašných, ale i na něm je vidět, že vůbec nemá představu, co by s tou hroznou rolí a s těmi hroznými dialogy měl dělat, a že už se víc šklebit opravdu nemůže, i když by to po něm režisér tolik chtěl. Naopak nejstrašnější je Kateřina Sedláková, která je sice Miss International v chorvatské soutěži Miss Adriatic Beauty, ale odmítám věřit, že někdy v životě kdekoliv cokoliv hrála (včetně tohoto filmu, ve kterém by měla mít hlavní ženskou roli).

Film byl pravděpodobně dost drahý, má místy nezanedbatelnou výpravu, technicky kvalitní triky (většinou přidělávání neexistujících log na existující budovy) a dalo by se možná hovořit o místy zajímavé práci s digitální (hodně HD) kamerou. Proto dávám tomuto filmu 10%. Ale ve srovnání třeba s takovými nulaprocentími 3D zombiemi mi 90 minut Miliardáře přišlo subjektivně třikrát delších než 80 minut zombií. A opět bohužel platí, že Miliardář není tak strašný, aby jeho sledování vzbuzovalo nějaké masochistické potěšení - i když jsem se při něm několikrát přistihl, že opravdu, doslova a bez nadsázky, koukám na plátno s otevřenou pusou - a nebylo to proto, že by na něm zrovna byl něčí penis.

Můžete mít pocit, že jsem zahořsklý a zaujatý proti tomuto filmu. Tento pocit je zcela správný. Opravdu jsem proti tomuto filmu zahořklý a neobjektivně zaujatý. Ale až od té chvíle, kdy jsem měl to neštěstí ho vidět. Nikoliv proto, že bych nenáviděl Tomáše Vorla nebo že mi Kateřina Sedláková nedala.

22.9.09

Gamer - 40%

Blízká budoucnost. Vysílá se populární hra, ve které po sobě střílejí (ostrými) reální živí vězňové, ovšem ovládaní dálkově svými "hráči". Kdo vyhraje dostatečný počet kol, dostane svobodu. Hlavnímu hrdinovi (Gerard Butler) zbývá vyhrát poslední kolo, ale zapletou se do toho povstalci, kteří mu prozradí, že pravidla nejsou fér a umožní mu poprvé promluvit s jeho "hráčem" (mladým klukem).



Pánové Neveldine a Taylor (oba díly Cranku) natočili směs Running Mana, Rallye Smrti a Náhradníků s Brucem Willisem (v našich kinech za pár dní, recenze na FFFILMu pozítří). Bohužel se ukazuje, že pánové neumějí natáčet jiným stylem než předvedli v Cranku.

To znamená, že akční scény v Gamerovi jsou podobně nepřehledné a epileptické jako v Cranku. A oba díly Cranku se mi dost líbily, protože to byla zcela záměrná ptákovina. V Gamerovi se Neveldine a Taylor pokoušejí o hlubší poselství, chtějí ukázat, jak zrůdná je taková civilizace, a padají při tom strašlivě na hubu, protože těžko můžete ukazovat, že je něco zrůdné a přitom se snažit, aby to působilo akčně cool.

Gerard Butler je slušným prototypem akčního hrdiny se srdcem na pravém místě, ale další herci (Kyra Sedgwicková, John Leguizamo, rapper Ludacris) jsou vesměs strašní a nevypadá to, že by to byla pouze jejich chyba.

Za zhlédnutí nakonec stojí jen pár pochopitelných minut efektně sestříhané akce (viz některé záběry v traileru) a hrstka okamžiků, které jsou tak neskutečně ujeté, že získávají jakousi nadčasovou absurdní zajímavost (padouch začne v nejvypjatějším okamžiku zpívat a tancovat).

Není pochyb, že tvůrci mají řemeslný talent pro jistý druh materiálu, ale tentokrát si ten druh materiálu vybrali velmi špatně. Pokud vůbec sami chápali, co si vlastně vybrali...

Náhradníci [Surrogates] - 50%

V blízké budoucnosti existují tzv. "náhradníci", což jsou humanoidní roboti, které lidi dálkově ovládají a přitom cítí, to, co cítí ti roboti. Pár let po jejich vynalezení má náhradníka miliarda lidí a v civilizovaných zemích naprostá většina, takže je vzácné potkat na ulici reálného člověka. Všichni jsou zalezlí doma, leží v křeslech a jenom ovládají své náhradníky.




Tento zajímavý námět nabízí spoustu zajímavých otázek: Kolik tedy vlastně náhradníci stojí, když je mají skoro všichni? Proč vůbec náhradníci každý den jezdí do práce a zpátky domů, když by bylo podstatně jednodušší prostě se ráno připojit na náhradníka, kterého mám trvale v zaměstnání? Pokud můžu na dálku přijímat reálné tělesné pocity, proč vůbec ještě existuje doprava?

Bohužel, tyto (a mnohé další) zajímavé otázky film naprosto ignoruje a místo toho se soustředí na víceméně tuctovou detektivku: Agenti FBI Greer (Bruce Willis) a Petersová (Radha Mitchellová) vyšetřují sérii vražd, ke kterým došlo tak, že někdo zlikvidoval náhradníka a tím současně zabil i jeho lidského operátora, což by se stávat nemělo - náhradníci jsou populární právě díky tomu, že v nich defacto žijete jiný život, bez jakýchkoliv potenciálních nebezpečí.

V případu je nějakým způsobem zapleten invalidní dr. Carver, který náhradníky vynalezl. To, že ho hraje James Cromwell, jenom podtrhuje bizarní dojem, že se díváme na nějakou béčkovou verzi Já, robot (kde hrál Cromwell prakticky tutéž roli) nebo Minority Report. Nevím, kolik přesně Náhradníci stáli, ale působí podstatně lacinějším dojmem, a především dokazují, že Jonathan Mostow je o dost horší režisér než Spielberg nebo Proyas. Přestože scénáře Minority Reportu i Já, robot obsahovaly nejednu nelogičnost, jejich zkušení režiséři z nich přesto dokázali vyždímat co se dalo a natočili něco, čemu se dalo říkat "velkofilm". Ne tak Mostow.

Nechci ale být nespravedlivý. Za celkovou nezajímavost filmu možná mohou nějaké objektivnější důvody, protože výsledné dílo má necelých 90 minut a působí velmi neodbytným dojmem nějakých zásadních úprav, přestříhávání a dotáček. Bez spoilerování bohužel nemohu být o mnoho konkrétnější, ale dočkal jsem se nejednoho okamžiku, kdy byly nějaké naprosto zásadní dějové zvraty odbyty jednou větou, případně vůbec nevysvětleny.

Obtížnost chápání filmu ještě vzrůstá díky tomu, že většinu času sledujeme na plátně náhradníky, aniž bychom věděli, jaký člověk je v tu chvíli ovládá. Dočkáme se díky tomu okamžiků, kdy má herec-muž hrát jako žena nebo herec-mladý kluk jako důchodce (protože to ženské tělo právě ovládá chlap a to puberťácké stařík nad hrobem). V rukou zkušenějšího režiséra z toho mohly vzniknout lahůdkové scény, ale v Náhradnících je to spíš nechtěně legrační a například Ving Rhames (v neuvěřitelné rasta úpravě) se asi tímto filmem nikdy nikde chlubit nebude.

Podobně nepovedeně je ztvárněna i myšlenka, že většina náhradníků vypadá jako jejich operátoři, ale je mladší a hezčí (například Willisův náhradník má neuvěřitelně gay dlouhé blonďaté vlasy). Opět: V rukou zkušenějšího režiséra z toho mohlo být něco plíživě znervózňujícího, v Náhradnících je to spíš k smíchu.

Sečteno a podtrženo: Jde o ambiciózní námět (prý velmi volně na motivy comicsu, který neznám), ze kterého vzniklo něco, co připomíná polobéčková sci-fi z 80. let (nebo dnešní televizní filmy). Dočkáte se pár triků, pár akčních scén, nesmyslného superspiknutí a hned po skončení filmu na to všechno zapomenete. Vlastně je dobře, že to má jen necelých 90 minut. Kdyby to mělo víc, tak bych opravdu litoval času stráveného v kině.

SPOILERY SPOILERY SPOILERY!!!

Pokusil jsem se v následujících odstavcích shrnout ty nejdementnější logické nesmysly v Náhradnících (technické nesmysly ignoruji, je to přece jenom sci-fi). Pokud jste film neviděli, tak si jejich čtením samozřejmě zkazíte zážitek, nemluvě o tom, že pravděpodobně nebudete chápat o čem píšu.
Pokud jste film už viděli, tak budu rád, když mi buď vysvětlíte, co jsem nepochopil, nebo potvrdíte, že je scénář skutečně tak debilní:
Dr. Canter ve firmě VSI někdy před lety vynalezl náhradníky. Před sedmi lety dr. Cantera z firmy vyhodili, protože, mu došlo, že náhradníci jsou zlo, Canter je na VSI od té doby naštvaný a kuje pomstu.
Před třemi lety Canter začal ovládat Proroka (ten předtím pravděpodobně vůbec neexistoval?) a de facto vedl hnutí směřujcí k potlačení náhradníků. Kromě toho Canter půjčuje pár let občas své náhradníky svému synovi.
A teď se zamysleme: Veškeré ovládání náhradníků se děje skrze síť VSI, tudíž VSI ví, že Canter jednak ovládá Proroka a jednak půjčuje své náhradníky synovi, což obojí je podle filmu trestné. Pokud chce VSI proti Canterovi něco podniknout, bohatě by jim stačilo prostě ho prásknout na policii. Nebo by proti němu mohla podniknout spoustu jiných poměrně triviálních věcí, vzhledem k tomu, že jde o invalidu, který se v reálném světě projevuje pouze skrze jejich síť náhradníků. Nezapomínejme, že VSI nedělá zatím nic ilegálního a chce pouze zabránit Canterovi, aby jí provedl něco ošklivého.

VSI ale nejde na policii. Místo toho VSI ilegálně podplatí inspektora FBI (toho plešatého černocha, Stonea), dá mu vysoce ilegální supertajnou zbraň a přesvědčí ho, aby tu zbraň dal nějakému náhodnému recidivistovi (Stricklandovi), aby toho recidivistu ilegálně propustil z vazby a aby ho přesvědčil, že má najít Canterova náhradníka a tou zbraní ho zničit (i s Canterem)!! Když už chtějí Cantera mermomocí zabít, proč to celé neudělají skrze libovolného náhodného náhradníka? Tento překombinovaný plán pochopitelně nevyjde (proč VSI neví kdo v osudovou chvíli skrz jejich síť skutečně ovládá Canterova náhradníka?) a případ začne vyšetřovat Greer (Willis) a Petersová.

Greer a Petersová přijdou do centrály VSI, kde je tiskový mluvčí přivítá nevinnou větou "Pozdravujte svého nadřízeného pana Stonea" (toho, co je náš spolupachatel v té vraždě, kterou vyšetřujete, a dosud jste nevěděli, že ho známe)! Z následujícího rozhovoru je zjevné, že VSI nehodlá s Greerem a Petersovou spolupracovat.

Přesto okamžitě následuje scéna, kdy oba agenti jenom tak vlezou do velína celého systému (stále v téže budově), kde si s nimi začnou zdejší zaměstnanci, kteří je nikdy předtím neviděli, velmi žoviálně povídat o supertajných a ilegálních věcech (armádní roboti + možnost dálkového odpojování náhradníků).

Následně Canter jako Prorok pravděpodobně zabije Stricklanda (na plátně to nevidíme), sebere mu superzbraň a teprve v tuto chvíli zosnuje ďábelský plán na likvidaci všech náhradníků včetně jejich operátorů.

Později začne Canter ovládat nějakého anonymního náhradníka, v jeho kůži zabije Petersovou, nahackuje jejího náhradníka a od té chvíle ho ovládá (na střídačku s Prorokem a svým náhradníkem!). Zajde za Greerem a řekne mu pravdu o podplaceném Stoneovi, Stricklandovi atd.

To celé dělá Canter pouze proto, že potřebuje, aby Greer ze Stoneova počítače získal kódy pro aktivaci superzbraně. Greer věří Petersové (tedy ve skutečnosti Canterovi), že "aby dokázali Stoneovu vinu, musejí najít ty kódy", a místo aby šel rovnou za nadřízenými a řekl jim "Stone je zkorumpovaný, ilegálně propustil recidivistu a dal mu ilegální zbraň", tak jde na vlastní pěst zlikvidovat Stoneova náhradníka, data a kódy ukradne z jeho počítače a dá je Petersové (tedy Canterovi).

Canter následně nechá Greera - jediného člověka, který může jeho plán ohrozit - žít a uteče před ním (přestože by ho prostřednictvím náhradníka Petersové mohl snadno zabít a zabíjení mu nečiní problémy). Ale filmaři asi potřebovali akční scénu.

Greer jde do domu, ve kterém mluvil s Canterovým náhradníkem, a nějak nadpřirozeně vytuší, že se zde skrývá skutečný Canter, i když mu při první návštěvě služebnictvo tvrdilo opak.
Canter se mezitím jako náhradník Petersové dostane do ústředí VSI a zde chce skrz síť zničit všechny náhradníky i lidi. Ehm, proč to chce udělat? Jeho motivace byla, že náhradníci v lidech potlačují lidskost, takže jako řešení chce všechny ty lidi zabít??? No, asi je prostě blázen. Kromě toho je génius, protože ví, jak superzbraň (kterou předtím nikdy neviděl) připojit k počítači a náhrat z ní virus do celé sítě (i když její "defaultní" použití je diametrálně odlišné).

Každopádně, VSI o tom všem stále nic neví a nic s tím nedělá. Pokud má geniální Canter celou síť VSI tak strašně nahackovanou, že v ní dokáže skrývat své aktivity (ovládání různých náhradníků), pak je ovšem zbytečné aby se v těle Petersové složitě pokoušel dostat do velína a zde něco připojoval k počítači. Mohl celý svůj "ďábelský plán" provést ze svého invalidního křesla už v okamžiku, kdy (očima Petersové) uviděl kódy ke zbrani.

No a nakonec Greer všechny náhradníky po celém světě vypne, aniž by myslel například na letadla, která jsou právě ve vzduchu, řízena náhradníky, a převážejí živé nevinné děti a roztomilá šťěňátka. A nový věk lidstva je tu, VSI mlčí a přestane vyrábět náhradníky. Proč??? Protože to tak je ve scénáři...

20.9.09

Tarantinův humor

(Původním autorem nejsem já. Zdroj: Internet.)

Tarantino Rape

V hlavní roli já [A Film With Me In It] - 60%

Irský film s hodně černým britským humorem: Dva nekňuby potká ta smůla, že všichni kolem nich začnou v jeden večer náhodou umírat při bizarních nehodách a oni se snaží nějak se zbavit mrtvol a vysvětlit to policii.



Dost lidí se na tento film těší z pro mě dost bizarního důvodu: Protože jeho scenárista a jeden z hlavních představitelů hráli v seriálu "Black Books". Nepopírám, že on (i ten druhý hlavní hrdina) jsou dobří komici. Nepopírám, že jsem se při filmu nejednou zasmál. Ale...

Scénář je neuvěřitelně řídký. Skoro celý film se odehrává v jednom malém bytě a hrají v něm pouze dva hlavní hrdinové a necelý půltucet dalších lidí, ze kterých se většinou velmi brzy stanou mrtví lidé. Téměř úplně chybí jakákoliv situační komika (tj. nečekejte něco jako Víkend u Bernieho), humor je téměř stoprocentně konverzační.

Jde de facto o tuto scénku Monty Python, nataženou na 90 minut a méně výpravnou. A aby mohli tvůrci to natažení provést, museli napsat scénář tak, že hlavní hrdinové nikdy neudělají to, co by udělat měli, ale naopak udělají to, co jim celou záležitost ještě víc zkomplikuje. Jinými slovy, jsou strašní kreténi, myslí jim to velmi pomalu a jejich způsoby chování se mění zcela náhodně, podle toho, čeho právě scenárista potřebuje dosáhnout, aby film byl dostatečně dlouhý.

Čím kratší by tenhle film byl, tím lépe by se na něj koukalo. Ideální délka by byla někde kolem 20 až 30 minut.

15.9.09

Kapitán Kirk vám vysvětlí JAK SPRÁVNĚ LÍBAT ŽENU!



P.S: Recenze na Náhradníky (Surrogates) byla odstraněna na žádost společnosti Falcon a bude znovu zveřejněna 24. září.

14.9.09

Noc oživlých mrtvol 3D [Night of the Living Dead 3D] - 0%

Pozor, nejedná se o úpravu slavného filmu George Romera do tří rozměrů. Toto je zcela nový film, který má s dějem toho starého společné pouze zombie, nějaký hřbitov a nějaký dům.



Nevím proč se tento film jmenuje tak, jak se jmenuje. Nebýt dvou-tří "sofistikovaných" vtípků (jako SMSka "COMING 4 U BARB" místo hlášky "They're coming to get you, Barbara! "), asi by nikoho vůbec nenapadlo, že má tento film cokoliv společného s Romerovou klasikou. Je to prostě další film o partičce lidí, kteří se v opuštěném domě snaží ubránit nájezdům zombií.

No, a teď vám musím vysvětlit, prož je tento film naprosto zlomový a nutí mě zamyslet se nad hodnotícím systémem, který jsem dosud používal. Občas jsem dával 20% nebo dokonce 0% filmům, o kterých jsem psal, že jsou to "naprosté shity", "sračky" atd...

Bohužel, úplně všechny filmy, o kterých jsem kdy na FFFILMu psal, jsou ve srovnání s tímto hororem naprosto geniální díla. Noc oživlých mrtvol 3D je sračka tak neuvěřitelného kalibru, že jsem něco podobného v naší normální filmové distribuci snad opravdu nikdy v životě neviděl, bez ohledu na žánr nebo zemi původu!

Není až tak výjimečné, že horor o zombiích má úplně dementní scénář. Výjimečné je, že je u nás v kinech uváděn americký film, který vypadá, že byl o několik řádů lacinější než Choking Hazard a měl o několik řádů neschopnějšího režiséra, horší maskéry, herce a vůbec všechno. A to prosím Choking Hazard vznikal téměř na koleně, za pár korun. A přesto v něm je sem tam nějaký ten kapající mozek nebo vybuchující hlava.

"Hororové" scény v Noci oživlých mrtvol 3D pozůstávají většinou z toho, že se zombie (pravděpodobně režisérovi kamarádi, kteří většinou nejsou ani nijak výrazně nalíčení) začnou sápat na oběť, načež uvidíme vyděšené obličeje pozorovatelů a nevidíme co se s obětí děje! Ano, jde o zombie film, ve kterém nevidíme, co zombie dělají.

Z dalších neuvěřitelných scén bych rád jmenoval tu, ve které někdo stříli z pistole (což je kapslíkovka, dělající zvuky jako kapslíkovka) a zásahy jsou znázorněny tím, že se oběť škube a jsou přes ní digitálně přidělány animované záblesky.

To všechno, spolu s neuvěřitelně strašnými herci, přispělo k tomu, že jsem si dost dlouho nebyl jistý, zda nejde o záměrnou parodii. Dočkáme se mnoha WTF okamžiků, jako že se během jednoho záběru setmí, nebo někdo je kousnut zombií, o chvíli později kousnutý není a za chvíli zase je... Opravdu i leckterý film Eda Wooda je kvalitnější než toto dílo. Rozhodně ale těchto debilit není ve filmu dost na to, aby byl zábavný!

Jediný trochu zábavný herec je Sid Haig jako majitel márnice, který jediný pochopil, v čem se to ocitl, a maniakálně přehrává. Ale je ve filmu jenom pár minut.

Třešničkou na dortu je skutečnost, že film byl (aspoň na novinářské projekci) promítán ve "starém" 3D systému s barevnými brýlemi (nepolarizovanými), který fungoval velmi špatně, bolela mě z něj hlava a až díky traileru na této stránce jsem dozvěděl, že zřejmě měl být barevný a nikoliv modročervený.

12.9.09

Julie a Julia [Julie & Julia] - 50%

Tento film je natočen na motivy dvou různých pravdivých příběhů. Jednak se z něj dozvíme o tom, jak Julia Childová (Meryl Streepová) začala v 50. letech minulého století psát kuchařky, které ji později proslavily (velmi proslavily, takže následně měla i vlastní TV show a dnes ji zná většina Američanů). A pak se dozvíme o jisté Julii (Amy Adamsová), která v nedávné době blogovala o tom, jak se pokusila během 365 dní uvařit všechny recepty z nejslavnější kuchařské knihy té druhé Julie.



Zábavnější je rozhodně ta retro polovina filmu. Jednak díky Meryl Streepové, která napodobuje, resp. paroduje výstřednost a svéráznou dikci Julie Childové a je při tom maximálně roztomilá, a jednak díky tomu, že vlastně neobsahuje žádné reálné ani umělé konflikty - je prostě jen roztomilá.

Tato retrolinie je ale ve víceméně náhodných intervalech prostříhávána současností, ve které se novodobá Julie snaží vařit o sto šest, blogovat o tom, přitom nestíhá řešit problémy svého vztahu a má to působit víceméně seriózně. Tady jsem měl vyloženě problém s Amy Adamsovou jakkoliv soucítit, protože scenáristce a režisérce Noře Ephronové přece jen víc jdou odlehčené romantické komedie.

Závěr je pak vyloženě vyšumění do prázdna, které působí neuspokojivě, falešně a uměle. Nevím, jak to bylo doopravdy, ale ve skutečností blogování takové věci s člověkem nedělá (všimněte si, že píšu "s člověkem", tj. vynechávám Radka Hulána, Daniela Dočekala a sebe).

Kdyby byl film jen o Julii Childové a měl 80 minut, byla by to příjemná zábavná jednohubka. Tím, že se filmaři pokusili tuto zábavnu jednohubku skloubit s problémy současné američanky, jejíž hlavní problém je to, že nemá jasno v tom, jaký má problém, vytvořili nefungující a přespříliš ambiciózní hybrid, který nedokázali ukočírovat.

9.9.09

Aha! = Vrazi filmu

Chtěl bych všechny důrazně varovat před "lacinými DVD", která vycházejí jako přílohy časopisů.

Pravděpodobně to pro mnohé z vás bude mlácení prázdné slámy, protože už víte, jaká je skutečnost, ale já si DVD moc nekupoval a nikdy v těchto "superlevných edicích".

Když jsem uviděl u novinového stánku DVDčko Dům duchů za pár desítek Kč, koupil jsem si ho, protože jsem si pamatoval, že se mi tento film kdysi dávno celkem líbil, takovým tím červenoknihovnovým způsobem á la Legenda o vášni (a soundtrack je velmi libový).

A doma přišla hrůza.

Za prvé: Obraz je strašný, rozmazaný jako deset let stará videokazeta. Při závěrečných titulcích nejde ani přečíst co se v nich píše.

Za druhé: Přesto, že se na přebalu píše, že DVD obsahuje české i anglické znění, není to pravda! Film obsahuje pouze české znění (tzn. na začátku nějaký telecí hlas říká "Intersonic uvádí: Dům duchů") a můžete si ho pustit buď v českém znění bez titulků nebo v českém znění s českými titulky (!), nijak jinak.

Těch pár desítek korun mi nestojí za to, abych se hádal s trafikantem, ale je to pro mě poučení do budoucna a argument proti těm, co tvrdí, že kopírování zabijí kulturu. Ne. Kulturu zabíjí Aha!

7.9.09

Číslo 9 [9] - 70%

Tentokrát výjimečně nezačneme trailerem, ale krátkým filmem, za který byl Shane Acker před čtymi lety nominován na Oscara:



(Kvalitnější verze zde)

Pak se stalo něco velmi podobného jako u filmu District 9 (kromě toho, že se oba filmy podobně jmenují a mají českou premiéru osm dní po sobě). Shane Acker dostal šanci expandovat svůj krátký snímek do celovečerní stopáže, a to v produkci Tima Burtona (ten také zapůjčil Dannyho Elfmana) a Timura Bekmambetova.

Opravdu se na celý filmeček podívejte, protože celovečerní verze je mu velmi, velmi podobná, a většina změn je bohužel k horšímu.

Působivost krátkého originálu tkví v tom, že se odehrává ve světě, který je nám vizuálně povědomý, ale přitom je jaksi "mimo čas a prostor". Nevíme, odkud se vzal hlavní hrdina, co je zač ta démonická kočka, nevíme vlastně nic a jenom se kocháme atmosférou.

Vizuálně je film ještě o něco vymakanější než krátký originál, uvidíme v něm více různých exteriérů i interiérů a především více bizarních strojo-bytostí (ovšem ne zase 8x víc, jak by se slušelo na 8x delší film).

Acker se rozhodl oproti originálu pro několik zásadních změn. Poznáme nyní všech devět "čísel" a většina z nich mluví (film naštěstí u nás není dabovaný, takže oceníme Crispina Glovera nebo Martina Landaua). Dočkáme se vysvětlení toho, co se vlastně stalo, jak došlo k apokalypse, jak vznikla "Čísla" a co musejí udělat. Konec zůstal víceméně stejný jako v původní verzi, což v případě celovečerního filmu vzbuzuje mírné drbání za uchem a otázky "A dál? Proč to teda všechno dělali?" Znovu opakuji, že je chyba, že byl film tak "zracionalizován" a snaží se působit logicky, protože si pak při něm divák nutně klade více otázek a nemůže se dočkat odpovědí na ně.

Mnohokrát v průběhu filmu jsem se přistihl, že se dívám na slušnou cutscénu z novodobé videohry a už už bych chtěl zase svého panáčka číslo 9 ovládat. Ale joystick nikde.

Mnohé kulisy, postavičky i akční scény připomínají v různých okamžicích filmu různé konkrétní videohry (Little Big Planet, Silent Hill, Linger in Shadows nebo Shadow of the Colossus) a znovu a znovu jsem si říkal, jak bezva by bylo udělat videohru přesně v tomhle stylu a mít možnost prozkoumávat všechna zákoutí toho poloreálného světa, zkoušet různé strategie proti bizarním nepřátelům, rozhodovat se kterého z "Čísel" poslat do akce... Ale bohužel.

A pokud je film "jen" tak zábavný a emocionálně bohatý jako dívat se na lepší současnou videohru (akční scény) a její custcény (filosofování okolo), pak mu rozhodně k dokonalosti ledacos chybí.

5.9.09

Muž na laně [Man on Wire] - 80%

V roce 1974 Francouz Philippe Petit přešel po laně nataženém mezi dvěma věžemi World Trade Center. Bez povolení. Po náročné celonoční technické přípravě. V předchozích letech udělal na jiných stavbách v jiných zemích něco dost podobného, a teď konečně "dobyl vrcholek světa".






Nejdříve krátce o tom, co tento dokument, který mj. vyhrál Oscara, není:


Muž na laně není dokumentem o tom, jak Philippe Petit přešel mezi "dvojčaty" po laně. Z toho v něm uvidíme jen asi pět fotografií a pět minut svědectví.

Muž na laně není dokumentem o tom, jak se Philippe Petit a spol. připravovali na přejití mezi dvojčaty po laně. To, co se v něm o průběhu akce dozvíme, by se dalo shrnout do deseti minut povídání.

Muž na laně není ani dokumentem o tom, jak dobře umí Philippe Petit chodit po laně (jak se to učil, co k tomu potřebuje atd.). Ve filmu sice vidíme záběry "jakoby" z jeho mládí, ale jejich cílem je navozovat atmosféru, nikoliv dokumentovat.

Pokud Muž na laně něco dokumentuje, pak dokumentuje výstřednost Philippe Petita, jeho charisma, jeho vypravěčské schopnosti a jeho šílenství. Což rozhodně není na závadu, ale je to něco trochu jiného, než pravděpodobně divák očekává. Je zábavné sledovat ho, s jakým šíleným zápalem velmi košatě popisuje něco úplně triviálního. Ale přiznávám, že na mnoho otázek, které mě zajímaly (např. "Jak tam tedy nakonec stihli natáhnout ta stabilizující lana?" nebo "Proč neměli nějaký spolehlivější způsob komunikace?") jsem se vůbec nedozvěděl odpověď.

Což - znovu opakuji - není na závadu. Muž na laně není film o odpovědích. Je to pohled na jednu velmi bizarní osůbku, která má nepopiratelný cirkusový talent a umí okouzlovat jiné lidi, ale kdybych s ní osobně mluvil, byl bych asi nervózní a bál se, jakou šílenost mi provede, protože "to zrovna bude chtít udělat". - Např. znásilní mě nebo mi sní psa.

Ve filmu je mnoho "starých záběrů". Uvozovky jsem použil proto, že většina z nich je ve skutečnosti nová, nedokumentární a hrají v nich mladí dvojníci protagonistů. Technicky je to ale zvládnuto tak dobře, že nepoznáte, co je doopravdy a co je nahrané. Stejně tak hudba Michaela Nymana podmalovává atmosféru dokonale, jak už to ostatně hudba Michaela Nymana dělává -  byť nebyla složena specificky pro tento film.

Možná by se hodilo zavést nějakou speciální kategorii filmů, které sice nejsou stoprocentně hrané herci, ale na druhou stanu nemají podstatnou dokumentační funkci. Například filmy Michaela Moorea. Nebo Muž na laně. Jak k tomu pak přijdou ti chudáci, kteří natáčejí opravdové dokumenty o provazochodcích?

2.9.09

Hodinu nevíš, jak je to anglicky

Je chvályhodné, že některé české filmy mají anglické verze stránek. Jedním z takových je i film Hodinu nevíš.

Jeho anglické stránky jsou velmi zábavné v tom, že obsahují mnoho anglických slov, která vytvářejí víceméně gramaticky správné věty, které ale postrádají logický smysl. Asi jako když napíšu "Tento film nutí zadní motor druhou kamerou pro dobrou rozhlednu nůžek". Tato věta je gramaticky v pořádku, ale není z ní jasné, co tím chtěl autor vlastně říct.

U stráněk Hodinu nevíš to občas jasné je, pokud se vžijete do kůže "překladatele" (s velkými uvozovkami) a odhalíte, jak věta zněla původně, v češtině. Přesto je velká legrace si tento web číst.

Začít můžete třeba na stránce "About the Movie", ale i na dalších je mnoho výživného (např. "námět" překládán jako "theme").

Špatné překlady nejsou nic výjimečného, ale o těchto stránkách jsem se rozhodl napsat poté, co jsem na ně upozornil v klubu o překladatelství, někdo zde ocitoval démonickou větu "A not quite imaginative story of a man, known in fact as „the heparin murderer“", správce stránek si zřejmě všiml odkazu a následně tuto větu opravil na neméně démonickou "A not quite FICTIVE story of a man, known in fact as „the heparin murderer“", kterou zřejmě považuje za správnější.

Čímž dokázal, že je Bůh.

P.S: Tento post nijak nesouvisí s kvalitami filmu Hodinu nevíš, který jsem bohužel neměl možnost vidět, protože jsem v době projekce byl v zahraničí.

1.9.09

G-Force - 60%

Tři morčata (plus krtek plus moucha) jsou inteligentní, umí mluvit (kromě mouchy), používají špičkovou techniku a jsou tajní agenti. Jejich tým G-Force ("G" jako "guinea pig", což není guinejské prase ale normální morče) má být rozpuštěn právě ve chvíli, kdy se dostal na stopu multimilionáře Leonarda Sabera (Bill Nighy), který chce pomocí svých satelitně propojených kuchyňských spotřebičů ovládnout svět.



Film G-Force je něco velice, velice podobného jako G.I. Joe. Jeho scénář je místy tak kreténský, že snad muselo jít o záměrnou parodii. Morčata jsou (aspoň v originále, nevím co s tím udělá dabing) brutální rasistické stereotypy. Akce je divoká a hlasitá, někdo pořád hláškuje a ne vždycky vtipně. Prostě stupidní akční podívaná od Bruckheimera. Fascinující na tom je, že jde o podívanou pro děcka, takže hlavní hrdinové neříkají "fuck" a nemluví o kundách, ale jinak jsou všechny ingredience přítomny.

Na druhou stranu musím přiznat, že jsem se poměrně dobře bavil tím, že morče Juarezová píše na Facebook o problémech s chlapy (resp. s morčáky), tancuje miniaturní Dance Dance Revolution, všichni používají pidi-PDA, krtek hackuje o sto šest atd. atd... Také jsem ocenil závěrečný zvrat filmu, který je - řekl bych - opravdu netradiční ("A kdybys měl někdy v životě šanci, vyhlaď lidstvo!").

Z řemeslného hlediska je film velmi vydařený (také byl pěkně mastný) a některé akční scény jsou lepší než ve vážně míněných špionážních filmech bez morčat (správně akční střih, hudba atd.). Zvířata jsou kompletně CGI, jsou na plátně takřka nepřetržitě a nabízí se zajímavá otázka, zda jde vlastně ještě o hraný film, protože herců je v něm skutečně málo, nejsou důležití a i ten Bill Nighy je vpodstatě jen cameo. Navíc značná část "reálných záběrů" je ve skutečnosti kompletně CGI, protože to prostě bylo jednodušší než nějak pracně štelovat reálnou kameru.

Jinými slovy: G-Force vypadá přesně jako kdyby Jerry Bruckeimer natočil vlastní verzi Alvina a chipmunků. Možná bych se zdráhal pustit to malým dětem, ale sám jsem se bavil na více než jedné úrovni.

P.S: Film jsem viděl pouze ve 2D.