Čas od času mi různí dotčení lidé píšou, že si nemám dělat legraci z dramatických událostí a že kdyby se něco podobného stalo mně, taky si z toho legraci dělat nebudu.
Myslím, že je zapotřebí rozlišovat mezi "zesměšňováním reálné dramatické události" a "vtipem, který nějak využije reálnou dramatickou událost".
Například nemám problém napostovat tento reálný screenshot bookmarků svého internetového prohlížeče, protože mi připadá docela zábavný:
Můj otec zemřel dnes, po velmi nepříjemné a dlouhé nemoci. Několik posledních týdnů spíše vegetoval, než žil - takže se tím jistě značně ulevilo nejen jeho blízkým, ale i jemu.
Je bezva, že se před půl rokem stihlo tohle
Pokud jste ho znali a chcete se zúčastnit smutečního obřadu, kontaktujte mě (nemám bohužel kontakty na všechny jeho studenty, vzdálené příbuzné atd).
A jako by toho nebylo málo, moje první a nejlepší manželka se se mnou předevčírem dohodla na rozvodu (po skoro třech letech), protože to se mnou už není k vydržení. A možná i proto, že příjmení "Fuková Hložková" zní fakt divně.
Vaše kondolence mi ani v jednom z případů nijak moc nepomůžou, ale při příští komunikaci se mnou se můžete vyhnout otázkám typu "Jak se daří otci?" a "Jak se daří manželce?"
P.S: Jak už jsem se zmínil dole v komentářích, je to o to "zábavnější", že mám na tuto neděli koupené dvě letenky a zařízený týdenní pobyt v Londýně, korunovaný návštěvou Monty Python Live (Mostly). Náhradního spolucestujícího v tuto chvíli již pravděpodobně neseženu, ale uvítám jakýkoliv zajímavý program od někoho, kdo v tom Londýně taky bude (a vím, že tam jste, chodí mi z Londýna peníze za FFFILM!)