31.12.14

Recenze: Odpad [Trash] - 40%

U Ria de Janeira je obrovská skládka, kam každý den náklaďáky svážejí odpad z celého města. Tlupy nejchudších zde odpad probírají a hledají v něm zbytky potravin, nebo případně něco ještě cennějšího. Dva ze zdejších kluků, Raphael a Gardo, zde jednoho dne objeví peněženku, obsahující nejen peníze, ale také klíč (doslova i v přeneseném významu) ke kompromitujícím materiálům, odhalujícím spiknutí na nejvyšších místech.


Odpad by se dal nejsnáze popsat jako "pokus o co nejvěrnější kopii Milionáře z chatrče, ale po všech stránkách méně vydařenou".

30.12.14

Recenze: Sama nocí tmou [A Girl Walks Home Alone at Night] - 50%

Černobílé město a v něm bizarí lidi. A mezi nimi jedno děvče, které je bizarnější, než ostatní. Poněvadž je upírka. A ta si začne s fešným mladíkem, kterého nedokáže vysát, neboť láska.


Tento artfilm dostal nálepku "první íránský upíří spaghetti western", což je především marketingový trik. Natočila ho žena, která nikdy nežila v Íránu (je z íránské rodiny, ale narodila se v Anglii a nyní žije v USA) a studovala filmařinu v San Francisku. Natočila ho za americké peníze, s americkými producenty a s americkým štábem. A byl celý natočen v USA - to "íránské město" je ve skutečnosti Kalifornie. Hrají v něm především íránští herci a mluví z nějakého důvodu íránsky - přestože hráli už dříve v amerických filmech a seriálech, tudíž jistě dobře umí anglicky. Tudíž bych se zdráhal říkat tomu "íránský film" v jakémkoliv smyslu.

27.12.14

Recenze: Kingsman: Tajná služba [Kingsman: The Secret Service] - 100%

Snažím se netěšit se do kina, protože když se těším, má to pak většinou za následek zklamání. Přesto jsem s opatrným optimismem očekával film Kingsman: Tajná služba, protože se mi zatím všechno od Matthewa Vaughna dost líbilo (Layer Cake / Po krk v extázi, Hvězdný prach, Kick-Ass, X-Men: První třída). Tudíž jsem vyjádřil zájem dělat k němu titulky a poštěstilo se mi vidět nejen tradičně strašlivou low-res verzi pro titulkování, ale také plnohodnotný film v kině (což je při dnešním stylu titulkování opravdu výjimečné)!

A byl jsem unesen. Po dlouhé době jsem viděl film, který je vtipný, akční, chytrý, drzý, se skvělým tempem a všechno v něm do sebe v rámci žánru perfektně zapadá. Nejméně rok jsem v kině neviděl nic tak po všech stránkách výživného.

Co udělal Matthew Vaughn ve Hvězdném prachu pro pohádky a v Kick-Ass pro comicsy, to udělal v tomto filmu pro bondovky!


Jako obvykle, trailery prozrazují až příliš a já se budu také rozepisovat o některých konkrétnostech (neoznačil bych to za "spoilery", ale připraví vás to o jisté překvapivé drobnosti). Úplně nejlepší je jít na film, aniž byste o něm cokoliv věděli a aniž byste sledovali trailery, takže pokud to vydržíte, nejdříve na něj jděte (měly by se konat virální předpremiéry ještě před únorovou premiérou) a až pak čtěte dál...

25.12.14

Díky za ty dary

Jsem potěšen, když sleduji, že FFFilm stále slušně finančně podporujete, takže z něj mám něco, co se skoro podobá výplatě a trochu mi to otupuje bolest z íránských artfilmů (recenze dalšího bude v nejbližších dnech).

A mám zde dvě menší změny, co se finanční podpory týče:

Recenze: Paddington - 80%

"Paddington" je velmi slavný britský medvěd, který naši zemi téměř zcela minul. I když si matně pamatuji, že u nás v televizi v 80. letech dávali tento animovaný seriál. Jinak si ale o medvědovi ani o seriálu naprosto nic nepamatuji, takže vám bohužel nemohu nic říct o tom, jak se tento nový velkorozpočtový film s CGI medvědem liší od knižní předlohy...


Takže: Film začíná tím, jak (hraný) britský cestovatel někdy před mnoha desetiletími objeví v Peru rodinku (CGI) medvědů, naučí je mluvit a také je seznámí s výchovou britského gentlemana.

O mnoho let později medvídě (již dospělé) opouští Peru a vydává se do Londýna, kde se ho na nádraží Paddington ujímá úplně normální náhodná britská rodina (rodiče, 2 děti), pojmenuje ho podle onoho nádraží a poskytuje mu azyl. Zprvu dočasný, ale pak mezi nimi začne klíčit pouto atd...

24.12.14

Neveselé Vánoce

Včera (23. 12.) jsem si domlouval něco jako pracovní schůzku a byl jsem udiven, že "zítra" (24.12.) to "nepůjde, protože je Štědrý den". Žil jsem v domnění, že štědrý den bude až o den nebo dva později.

A to dělá s lidmi láska.

Posledních téměř 10 let celkem veřejně ventiluji své vážné známosti (viz 2007, 2011), protože jsem na ně prostě byl pyšný a protože jim to nevadilo (nebo to aspoň tvrdily).

Takže, i se Zuzanou to začalo, jako už tradičně, přes Internet...


Tedy, jak vidíte, tehdy to ještě nezačalo. A nezačalo to ani v následujících dnech, kdy jsme si sice psali věci, které čím dál tím méně souvisely s filmem, ale trvalo ještě mnoho dní, než jsme se poprvé sešli nepracovně a začali si tykat.

A pak to jelo strašně, brutálně rychle...

22.12.14

Recenze: Hodinový manžel - 40%

Česká komedie Hodinový manžel bohužel není tak dobrá, jak by se mohlo zdát z celkem vydařeného traileru:



Na druhou stranu, česká komedie Hodinový manžel je o dost lepší, než by se mohlo zdát ze strašlivého plakátu a sloganu "Vrtat a bušit".

Hodinový manžel je je o čtyřech kamarádech, kteří spolu hrají vodní pólo a provozují bazén. Pak ovšem díky své laxnosti přijdou o vodu v bazénu a jednomu z nich navíc hrozí exekuce na barák a rozejde se se svou ženou, která mu sebere klíče od domu.

18.12.14

Recenze: Exodus: Bohové a králové [Exodus: Gods and Kings] - 60%

Bizarní fantasy příběh z alternativní historie vypráví o tom, jako Hebrejec Mojžíš (Christian Bale) vyrůstá na dvoře egyptského faraona, pak začne mít psychické problémy, je vyhnán, začne mít ještě větší psychické problémy a halucinace, nechá si narůst vousy, nesouvisle s tím přijde několik ošklivých pohrom, a pak začne mít psychické problémy 400 000 dalších lidí a protože je zrovna odliv, nechají se Mojžíšem odvést z Egypta...

A je to prý podle slavné literární předlohy, která se asi líbí lidem, co čtou "Twilight"...


A teď o něco vážněji (ale ne o moc).

Pokud náhodou pohádku o Mojžíšovi neznáte, celý tento film vám bude připadat naprosto tripovitý, WTF a bez nejmenšího smyslu.

Pokud pohádku o Mojžíšovi znáte (nebo aspoň filmy Desatero přikázání či Princ egyptský, který se mi velice líbil), pak vám tento nový velkofilm Ridleyho Scotta nabídne neotřelý pohled na tuto klasickou látku. Je to pohled někdy zajímavý, někdy nechtěně směšný, někdy totálně WTF, ale rozhodně je neotřelý.

Příběh začíná nikoliv košíkem v řece, jak bývá zvykem, nýbrž již dospělým Mojžíšem, který se svým nevlastním bratrem Ramsesem (Joel Edgerton) vyvražďuje domorodé kmeny a soupeří o přízeň otce Faraona (John Turturro, takže Jesus!!!).

Těchto úvodních 30 minut ve mně vzbudilo velkou naději, protože byly zajímavé z čistě filmově - dějově - hereckého hlediska. Přestože nikdo z herců nevypadá ani vzdáleně egyptsky, vzájemné pnutí jejich postav je velmi zajímavé a herectví je příjemně civilní, nechávající nás nahlédnout do niter těchto postav, které v tuto chvíli ještě působí sympaticky realistickým dojmem. V tuto chvíli!

Bohužel, pak se objeví Deus ex Machina Ben Kingsley, který Mojžíšovi prozradí, že není pravým faraonovým synem, Mojžíš hned na to zabije dvě nevinné stráže, které mu nic neudělaly, a začne provádět všechen ten crazy shit, který provádí v Bibli, a který nemá nic společného s tou zajímavou, civilní první půlhodinou.


Ridley Scott (a několik scenáristů) se snaží místy být kontroverzní, třeba když Boha ztvární místo tradičního hořícího keře jako malého arogantního chlapečka s britským přízvukem (a hořícím keřem nenápadně v pozadí). Také to nějakou dobu vypadá, jako by tvůrci naznačovali, že se možná Mojžíš jen praštil do hlavy, všechna boží zjevení jsou jeho halucinace a k "ranám egyptským" došlo jen souhrou okolností. Ale časem se to ukáže jako mylná domněnka, protože se pak dějí i bezpochyby nadpřirozené věci...

16.12.14

O dvou pohřbech, které dobře dopadly

Předloni umřel Lukáš Ladra, což byl "mezi námi pařany" legendární člověk. Jednak tím, že vpodstatě založil českou videoherní žurnalistiku (pod zkratkou L.L.G) a jednak tím, jaký byl.



A proč o tom píšu dnes?

15.12.14

Recenze videohry: Far Cry 4 - 80%

Ajay Gale se vydává do fiktivní země Kyrat (někde v Himalájích nebo těsném okolí), aby sem odvezl popel své matky, která odsud pocházela. Země je ale zmítána občanskou válkou, kdy dvě frakce povstalců bojují proti psychopatickému diktátorovi a sexy motherfuckerovi Paganu Minovi.

Růžové kvádro = Podstata zla

Především musím upozornit, respektive se omluvit, že jsem nikdy na žádné platformě nehrál žádnou plnohodnotnou Far Cry hru (pouze Far Cry: Blood Dragon na PS3). Tudíž je možné, že se budu rozepisovat nadšeně o věcech, které jsou v sérii Far Cry už mnoho let běžné. A naopak...

12.12.14

Recenze: Noc v muzeu: Tajemství hrobky [Night at the Museum: Secret of the Tomb] - 30%

Hlídač newyorského muzea (Ben Stiller) má problém: Exponáty, které každou noc ožívaly, a dělaly žerty, začínají blbnout a tuhnout. Zdá se, že kouzlo přestává působit a magická egyptská deska začínát hnít. Co s ní? To ví jen faraon (Ben Kingsley), který je vystaven v Londýně, takže se Stiller vydává za oceán do British Museum a s ním faraonův syn, Stillerův syn a z náhodných důvodů také několik dalších oživlých muzejních postav.


Shawn Levy je asi nejhorší velkorozpočtový režisér, který dnes žije a tvoří. A v tomto už třetím dílu finančně úspěšné (ale nikdy ne moc dobré) série sahá až na dno zoufalství.

11.12.14

Recenze: Příběh Marie [Marie Heurtin] - 40%

Marie Heurtinová se narodila koncem 19. století jako slepá a hluchá. Žila víceméně jako divoké zvíře, až ji někdy v 10 letech jejího života otec odvezl do ústavu, kde se o ni začala starat sestra Markéta. Přesněji řečeno, Marii v ústavu nechtěli, ale sestra Markéta se o ni začala starat proti vůli Matky představené, protože v ní cítila "boží duši", nebo tak něco.

V průběhu několika následujících let Markéta naučila Marii docela obstojně znakovou řeč a celkově ji zkulturnila, což znamená, že ji umyla, ostříhala, oblékla a Marie se tím stala podstatně méně sexy…

Příběh Marie je údajně natočen na motivy skutečných historických událostí, ale pochopitelně nemám tušení, nakolik odpovídá skutečnosti.

8.12.14

Recenze: Hobit - Bitva pěti armád [The Hobbit: The Battle of Five Armies] - 70%

(Předpokládám, že znáte knihu "Hobit" a cokoliv, co v ní je, nepokládám za spoiler)

Něco k ději? OK, něco k ději. Film začínám Šmakovým ohnivým útokem na Jezerní město (a jeho prostřelením). Následuje Thorinův "descent into madness", pak megabitva (s odbočkám ke komornějšímu souboji poblíž), a pak překvapivě rychlý konec (vše po bitvě je myslím značně stručnější, než v knize).


Mnohé v ději je samozřejmě opět "vylepšeno", aby to bylo "filmovější".

Například scéna "Bard zastřelí draka" je v knize jen pár krátkých odstavců (zde od "captain was Bard"). Ve filmu je to vlastně samostatné minidobrodružství, kdy Bard (který byl obšírně představen v předchozím filmu) nejdřív střílí, pak mu dojdou šípy, jeho syn za ním nebezpečně leze na věž, aby mu přinesl superšíp, Bard si na věží vyrobí svépomocí supersamostříl, Bard použije syna jako zaměřovač, Bard zpomaleně vystřelí, zasažený Šmak vrazí do věže, Bard a syn spadnou s věží - naštěstí do jezera. Je to hrozný overkill, který znemožňuje, abychom se o postavy jakkoliv strachovali. Hrdinové vždy mají vše tak propočítané, že dopadnou na centimetr přesně, aby se jim nic nestalo, nepřátelské rány je vždy o centimetr minou, uskočí vždy půl sekundy předtím, než něco vybuchne a tak dále, pořád dokola…

7.12.14

Recenze: Dva dny, jedna noc [Deux jours, une nuit] - 70%

Sandra (Marion Cotillardová) se dostala do nezáviděníhodné situace. Má být propuštěna z továrny, kde byla dosud zaměstnána. Zachránit se může jen tím, že při hlasování, které proběhne za dva dny, musí aspoň polovina z tuctu spolupracovníků zvednout ruku proti jejímu odchodu - ale přijdou tak každý o bonus 1000 Euro. (Je to ještě trošku komplikovanější, ale toto je základní myšlenka.)

Takže Sandra dva dny objíždí všechny kolegy a přemlouvá je, aby si nechali vzít prémie a zabránili jejímu propuštění...


Film natočili stejní bratři, Dardenneové, jako předloňského Kluka na kole. A v ledasčem se mu podobá. I tentokrát absentuje hudba a celý film se snaží vypadat velmi civilně, až dokumentárně. A je to art jako Brno.

4.12.14

Recenze: Hledání Vivian Maier [Finding Vivian Maier] - 60%

Před pár lety jistý John Maloof víceméně náhodou koupil v aukci pozůstalost zcela neznámé ženy - Vivian Maierové, dětské opatrovatelky. A našel v ní více než 100 000 fotografií v různém stádiu existence: Od nevyvolaných negativů až po hotové fotografie. Velmi kvalitních fotografií.

V tomto dokumentu sledujeme, jak nám Maloof předsavuje dílo Maierové a jak se o ní i o její tvorbě snaží zjistit více.


Maierová žila v ústraní, nestýkala se se svou rodinou, se svými fotografiemi se nikdy nikomu nepochlubila a zjevně trpěla různými psychickými poruchami, které se v průběhu času zhoršovaly.

Vivian Maierová fotografovala jistě objektivně lépe, než třeba já, ale dle mého názoru ne dost dobře na to, aby si zasluhovala celovečerní film o své osobě, nebo aby ji vystavovali ve slavných galeriích (které Maloofovy nabídky výstav opakovaně odmítají). Navíc, život Maierové byl trochu ujetý, ale opět: Nikoliv dostatečně ujetý na to, aby si zasluhoval celovečerní film.



Maloof se samozřejmě snaží Maierovou (jejíž fotografie vlastní, i když se nyní soudí o práva) učinit co nejzajímavější, ale ať se snaží jak se snaží, nedaří se mu to. Protože do značné míry "vaří z vody" a nic šokujícího nebo převratného o ní nezjistí mezi jejími zaměstnavateli ani v jejím rodném francouzském městečku. S tematicky podobným filmem Pátrání po Sugar Manovi se Vivian Maierová co do zajímavosti nemůže vůbec měřit.

Společnost Aerofilms měla velmi dobrý nápad, když film nabídla kromě kin také za rozumnou cenu na webu aerovod.cz. Tam mu to sluší mnohem více, než v kinech.

2.12.14

Recenze: Návrat blbýho a blbějšího [Dumb and Dumber To] - 40%

Přímé pokračování Blbého a blbějšího (které zcela ignoruje divný prequel) se k našim hrdinům vrací po 20 letech a vydává se s nimi na nový road trip. Harry totiž zjistí, že má dvacetiletou dceru a vydává se za ní. A Lloyd ho samozřejmě doprovází...


Film natočili stejní bratři Farrellyovi, jako první díl, a se stejnými hlavními představiteli. Dřív to nešlo, protože Farrelyovi točili spíše lacinější filmy a Carrey byl drahý.

Teď je situace jiná. Carrey na stará kolena už není superhvězda (tudíž je lacinější) a v posledních měsících to vypadá, že není mentálně úplně v pořádku, takže ho do mainstreamových filmů už moc neobsazují. A Jeff Daniels nebyl superhvězda nikdy.

Jedna skorosuperhvězda se ale ve filmu objeví: Bill Murray. Ovšem je ve filmu celkem minutu, řekne 10 slov a má oblečený skafandr, takže mu není vidět do obličeje a nemůžeme ho poznat...

A to je jedna z mnoha, mnoha, mnoha divných věcí na tomto filmu.


Protože jste netrpěliví a koukáte na to číslo "40%" musím nejdříve vysvětli, že Návrat blbýho a blbějšího (distributor bohužel nevyslyšel můj návrh českého názvu "Blbý a blbější dvje") rozhodně není dobrá komedie.

Je v něm asi 5 až 10 vtipů, které jsou tak šílené, nečekané a občas skvěle vypointované, že jsem se od srdce zasmál. Ale opravdu to není více jak 10 vtipů za celý film.

Většina filmu je spíše divná, a místy dokonce nechtěně smutná.

Když jsem viděl ty dva skorostaříky, vrásčité a sešlé, kteří jsou mentálně na úrovni pětiletého dítěte, místy mi jich bylo líto, což téměř jistě nebyl záměr tvůrců. A totéž platí o jejich představitelích: Dva herci, za zenitem své kariéry, kteří se snaží natočit "zaručený komerční hit". Snaží, ale není to úspěšná snaha.

Film je velice laciný, což se projevuje i na některých jeho čistě technických aspektech. Dlouho jsem například neviděl tak špatný střih - v několika scénách dojde k tomu, že postavy (především vedlejší) jsou na začátku záběru nehybné a rozhýbou se až na pokyn režiséra (který samozřejmě neslyšíme, ale přesto výsledek působí velmi amatérsky).

Bratři Farrelyovi, kteří v posledních letech zkoušeli různé bizarní komediální experimenty, se zdají být v nějakém jiném vesmíru a vypadá to, že už úplně zapomněli, jak se točí komedie. Jejich humor (který místy funguje, viz výše) je většinu času nedostatečně vtipný a občas tak bizarní, že jsem zcela vypadával z filmového zážitku a horečně přemýšlel, jak na takovou scénu přišli a proč si proboha mysleli, že bude vtipná.

Takže, abych shrnul těch "40 procent": Návrat blbýho a blbějšího není dobrá komedie. Ale je to tak strašně zvláštní film, že jsem se při něm nenudil a hodně jsem přemýšlel. Neodvážím se říct, jestli jsou bratři Farrellyovi na stará kolena tak strašně neschopní, nebo jestli záměrně ukazují Hollywoodu vztyčený prostředníček a říkají "tohle je budoucnost humoru". Nevím. Ale těch 90 minut v kině jsem nelitoval.

Kdyby mi někdo tvrdil, že to natočil David Lynch jako velmi specifickou artfilmovou poctu prvnímu Blbému a blbějšímu, bez problémů bych tomu uvěřil.