Ultimativní podcast o překládání filmů do češtiny: Petr a Jakub Sitárovi

Ultimativní téměř dvouhodinový podcast o tom, jak se překládaly, překládají a budou překládat filmy do češtiny. Hosté: Petr Sitár (LS Productions) a Jakub Sitár (Filmprint).

Různé další příspěvky o překládání filmů jsou na FFFilmu zde.

Tento konkrétní díl podcastu je výjimečně k dispozici také zde na YouTube.

Ještě něco k českým titulkům "Zázračného aparátu" i obecně...

 Když jsme recenzovali nedávný film Zázračný aparát, zmínil jsem se o tom, že byl doprovázen českými titulky se "spoustou nedostatků", což byly především překlepy a stylistické chyby. Žil jsem dosud v domnění, že například tři chyby v titulcích jednoho filmu jsou už hodně na pováženou a třeba pět a více chyb (jako v tomto filmu) je něco naprosto výjimečného a je to pro mě "spousta nedostatků".

Ilustrační obrázek českého titulku z Netflixu

Následně se mi ozval překladatel filmu i zástupce překladatelské firmy. Komunikaci s nimi přetiskuji zde (oboje bylo určeno ke zveřejnění), protože mi připadá zajímavá a oni si to zaslouží. Nejdříve překladatel:

Reflex.cz: "Seriál Comeback svou imbecilní volbou slov ohrožuje mravnost dětí!"

Darek Šmíd na Reflex.cz upozorňuje, že děti mladší dvanácti let by neměly v českých titulcích vidět slovo "pičák". Darek Šmíd, který spolupracoval na seriálu Comeback. Na tom seriálu Comeback, který proslavil slovo "pičák". Ještě že se na něj nedívají děti...

(Klik pro plnou velikost)

Ještě krátce k překládání Buchet a klobás

WTF Darebák jedna: Star Wars Story?

Dnes rozvlnila stojaté vody českých Star Wars fanoušků zpráva o tom, že letošní film Rogue One: A Star Wars Story (odehrávající se těsně před Epizodou IV) se bude oficiálně česky jmenovat Darebák jedna: Star Wars Story. Přičemž hlavní problém mají především s tím "Darebákem".

Reakce například: Prima Cool, Fandíme filmu, Diskusní klub "Text, před kterým jsem se právě vyhonil(a)", a v neposlední řadě můj Telegram:

Takže: O českém názvu rozhoduje Disney poté, co mu jsou lokálním distributorem (Falcon) předloženy různé varianty a argumenty pro a proti. V případě tohoto názvu byl argument celkem jednoduchý:

"Rogue One" je pilot číslo jedna v eskadře Rogue. Eskadra Rogue se objevila už v Epizodě V - Impérium vrací úder, a jak byste řekli, že se v českých titulcích i v dabingu jmenuje tato eskadra už nějakých 20 let? Nevíte? A to jste Star Wars fanoušci?

Takže se Disneymu napsalo něco v tom smyslu, že eskadra Rogue se v Epizodě V překládala "Darebáci" a ještě se letmo zmínilo, že většina Čechů nejenže nezná slovo Rogue, ale ani ho nedokáže správně přečíst.

Na základě toho Disney (tedy ani Falcon ani já) rozhodl, že se film bude česky jmenovat Darebák jedna.

A ještě k argumentu "Darebák zní srandovně, jak něco z české pohádky" (citace z Prima Cool). Ano, s tím souhlasím, a jsem toho názoru, že podobně srandovně a zastarale zní "Rogue" pro uši amerického diváka. Jako nějaká rádoby cool přezdívka, kterou sama sobě dala skupinka naivních partyzánů z 80. let.

Jestli bude tento název stejně dobře sedět i k letošnímu filmu, to samozřejmě v tuto chvíli nikdo neví, a pokud náhodou ví, neřekne...

P.S: Můj předchozí dlouhý článek o aspektech překládání Star Wars najdete tady.

Star Wars filmy a české překlady

V tomto přednovoročním čase mi dovolte napsat delší ultimativní text k tomu, jak byly a jsou do češtiny překládané filmy Star Wars - protože s většinou z těchto překladů jsem měl cosi společného.

Dělám to především proto, že se mě na to různí lidé opakovaně ptají a pak to jinde citují / přetiskují, často ne úplně stoprocentně správně (naposledy zde).

Předem upozorňuji, že pokud nejste vyložený fanatik do Star Wars, mohou vám následující odstavce připadat poněkud suchopárné. Je to totiž značně spletitá historie.

(O Epizodě VII se zde moc nedozvíte, mimo jiné proto, že o procesu jejího překládání nesmím dle smlouvy nic psát / říkat.)

Recenze: Shun Li a Básník [Io sono Li] - 60%

Italské pobřežní městečko nedaleko Benátek. Starý rybář (bývalý Jugoslávec) přezdívaný Básník (protože občas veršuje) se seznámi s Číňankou, která začala pracovat ve zdejší kavárně/baru. Číňanka to nemá snadné, protož  funguje víceméně jako otrok čínské pseudomafie, která jí umožní setkání s jejím synem až když si odpracuje jakýsi svůj dluh.

Tito dva se po nějaké době spřátelí (platonicky), ale jejich vztahu není přáno - ze strany Italů ani ze strany Číňanů.

Dávám přednost Larrymu The Cable Guyovi před Petrem Novotným

Po zveřejnění své recenze na film Pacific Rim jsem dostal e-mailem reakci od Petra Sitára (šéfa dabingové společnosti LS Productions, se kterým se znám mnoho let). Následovala krátká e-mailová výměna názorů, kterou zde (se svolením druhé strany) zveřejňuji, protože by vás naše názory na tuto záležitost mohly zajímat.

Opraveno je pouze pár překlepů a modře jsou vysvětlivky pro vás. Videa v našich e-mailech původně nebyla, přidal jsem je tam pro zahnání nudy.

------------------------------------

From: Petr Sitár

Ahoj, Franto,.

četl jsem tvou recenzi na Pacific Rim a kritiku podtitulků. Jak asi víš nebo tušíš, podtitulky vznikly v SDI bez naší účasti. Já jsem je neviděl, nicméně všichni víme, jaká je kvalita práce SDI, takže mě to nepřekvapuje. (SDI je zahraniční firma, která v poslední době dělá české titulky pro české Warner Bros. a - slušně řečeno - moc jí to nejde.)

Zato mě překvapuje, jak jsi šmahem odsoudil dabing, který jsi "naštěstí neslyšel". Kdybys nebyl u dabingu Star Wars a nevěděl, jak pracně a komplikovaně takový dabing vzniká a jak nám záleží na jeho kvalitě, asi by mi nestálo za to reagovat, ale právě proto, že víš, o co jde, mi to nedá. Ten dabing je totiž velmi dobrý, a to nejen podle mého názoru. V mixážním studiu jej hodnotili nejvýše ze všech verzí, které dělali. (Mixážní studio = Zahraniční studio, ve kterém zahraniční zvukař mixuje dabingy jednoho filmu pro mnoho různých zemí)

Vím, že se poslední dobou v kinech objevilo pár dabingů pochybné kvality, ale kvůli tomu přece nejde předem všechny dabingy apriori odsoudit a hodit do jednoho pytle. Kdybych já měl nezaujatě poradit divákovi, jestli u tohoto film zvolit dabing nebo originál, tak bych určitě dal přednost dabingu. V tom originálním dialogu není nic tak úchvatného, co by stálo za to číst nekvalitní podtitulky a přijít o možnost v klidu si užít vizuální stránku toho filmu, což je jeho největší kvalita.

Měj se a třeba mi napiš, jestli se pletu ;-)

-------------------------------------

From: František Fuka

Ahoj.

Že titulky Pacific Rimu vznikly v SDI, to jsem netušil. Naopak, Jakub (Sitár, šéf titulkovací firmy Filmprint, Petrův syn) mi tvrdil, že titulky vzniknou přepsáním dialogů z dabingu (což je běžná praxe). Nicméně nikoho konkrétního jsem v recenzi za překlad nekritizoval, takže jsem nikoho nespravedlivě nepošpinil. Faktem je, že ty titulky nejsou dobré a že to jsou chyby způsobené neznalostí jazyka.

Co se týče mého "odsuzování dabingu", jde o složitější problém. Shodou okolností jsem dostal velice podobný dopis ze Studia Virtual (dabingové studio, které u nás překládá všechny disneyovky), když jsem u nějakého Disneyho filmu doporučoval návštěvu titulkované verze.

To je tak:

Jsem toho názoru, že jakýkoliv dabing nikdy nemůže být stejně dobrý jako originál. A nemusím se ani pouštět do debat o tom, zda je lepší herec Al Pacino nebo český herec, který ho dabuje. Stačí mi k tomuto názoru ta skutečnost, že v originálním filmu mají scenárista, režisér i herci naprostou volnost v tom, co a jak na plátně řeknou. V dabované verzi je to přesně naopak a všichni tvůrci dabingu jsou velmi omezováni ve své kreativitě, protože se musí "trefovat na hubu". Takže dabing vždy musí obsahovat kompromisy - i kdyby ho režíroval lepší režisér, než režíroval původní film, a i kdyby ho namluvil lepší herec, než ve filmu původně hrál, a i kdyby se dabing dělal z kvalitní kopie, ve které výjimečně je poznat, co se vlastně ve filmu děje.

Stejně jako ve Virtualu, i ty sis mou větu vyložil jako kritiku vaší práce. Tak to ale není. Je to kritika rozhodnutí českých Warner Bros., že film bude dabovaný a že bude těžké najít v českém kině verzi bez dabingu. Vaši dabingovou práci rozhodně nekritizuji, a ani kritizovat nemohu, protože jsem ji neslyšel. Je docela dobře možné, že váš dabing je nejlepší ze všech - ale NENÍ TO ORIGINÁL. Já když jdu na film Guillerma del Tora, ve kterém hraje Ron Perlman, chci v něm slyšet Rona Perlmana, který mluví tak, jak ho režíroval Guillermo del Toro. Ne nějakého Čecha, režírovaného jiným Čechem. A v tomto se se mnou ztotožňuje většina filmových recenzentů (při každé dabované projekci nedětského filmu se VŽDY hlasitě ozývají se svou nelibostí a právě proto distributoři recenzentům pouštějí raději titulkované verze, pokud to jde). A odvážím se tvrdit, že se v tom se mnou shoduje i většina čtenářů mého blogu (na základě jejich reakcí v tamnějších diskusích).

Samozřejmě já i ty víme, proč Warner Bros. ten film dabovali (a proč se obecně filmy u nás dabují). Chtějí, aby na film šlo více lidí. A já jsem si plně vědom toho, že většina diváků dá přednost filmu s dabingem před filmem bez dabingu. Což je skutečnost, ze které jsem já osobně poměrně nešťastný a tuto nešťastnost již jsem několikrát ventiloval na svém blogu. To, že kvůli vyšším tržbám jsou filmy dabované, mi vadí stejně jako to, že se kvůli tržbám může v kině jíst popcorn, telefonovat a hlasitě mluvit. I čistě dětské animované filmy bych viděl raději v originále než v dabingu. Je mi jasné, že tato má touha názor distributora nezajímá, a že by zrušení dabingu byla z ekonomického hlediska sebevražda, ale nevzdám se jí kvůli tomu.

Všechno, co jsem výše napsal, platí i pro desítky filmů, které jsem pro dabing já překládal nebo k nim dělal dialogy (ještě pro Barrandov Dabing, v 90. letech). Nemyslím si, že jakékoliv mnou překládané Star Wars jsou v dabingu lepším zážitkem, než v originále. Dabing je vždy o kompromisech a mohl bych jmenovat spoustu konkrétních problémů, které s dabingem Star Wars byly a které už nebylo možno z nějakých důvodů opravit, i když se na ně přišlo před dokončením dabované verze. Od Neimoidianů v Epizodě 1 (dva ze tří mají v dabované verzi ruský přízvuk, jak bylo plánováno, ale třetí mluví naprosto normálně, na přízvuk se zapomnělo, ale už nebylo možné to opravit) až po desítky případů, kdy jsem měl perfektně přeloženou hlášku, ale nebylo možné ji použít, protože "nepasovala na hubu", takže se musela použít jiná, která nebyla tak dobrá. Když jsem překládal Auta pro Virtual, byl jsem ve studiu při nahrávání dabingu každý den osobně (neplaceně), abych Jirkovi Strachovi a supervizorce mohl být nápomocen při úpravách. Přesto jsou ve výsledném dabingu Aut spousty hlášek, které dle mého názoru nefungují tak dobře, jak mohly (například mi přišlo jako naprostý nesmysl, když Strach do nadčasové disneyovky dal obskurní narážku na nějakého "Standu", ze které má vyplynout, že jde o Stanislava Grosse - kolik dětí a rodičů se tomu asi dnes zasměje?). Samozřejmě nepomůže ani to, když režisér den před začátkem natáčení neví, jaké postavy v jeho filmu vystupují a když to supervizor neví uprostřed natáčení (což jsem obojí zažil) (supervizor dabingu je člověk z ciziny, který neumí česky a dohlíží při nahrávání dabingu na jeho kvalitu). Výsledek je ten, že dabing Aut většina lidí chválila jako velmi vydařený. Mně vydařený nepřišel a vždycky si raději poslechnu Larryho The Cable Guye místo Petra Novotného, který nějak interpretuje jeho roli a Owena Wilsona místo Richarda Krajča, který nějak interpretuje jeho roli prostřednictvím překladu Františka Fuky. Vždycky. Z hlediska většiny filmových diváků jsem s tímto názorem v menšině, ale nijak se netajím tím, že je to můj subjektivní názor.

Takhle skvěle jsem daboval já někdy v roce 1990

------------------------------------------

From: Petr Sitár

Ahoj, Franto,

díky, že jsi napsal, vážím si toho. Tvůj názor na lokalizaci prostřednictvím dabingu je velmi vyhraněný, máš na to samozřejmě právo. Teď nemá smysl se pouštět do diskuze, co je menší zlo, jestli dabing nebo podtitulky. Když si o tom popovídáš s jakýmkoli kameramanem, řekne ti, že podtitulky jsou smrtelný zločin a urážka jeho práce. Nicméně obecnou či obecně přijímanou skutečností je, že pro určité typy filmů je vhodnější dabing a pro některé podtitulky. Ideální stav - totiž že všichni umí anglicky včetně všemožných dialektů - asi jen tak nenastane. Tak se s tím smiř  ;-)

Měj se

Petr

-------------------------------------------

From: František Fuka

Smířený s tím jsem, ale spokojený s tím nikdy nebudu. :)

Dabing na českém DVD "Dobyvatelé ztracené archy", vyrobený před několika málo lety z předrevolučního překladu, aniž by někdo zkontroloval jeho kvalitu. V titulcích je to, co postavy skutečně říkají.

Retro recenze: Rocky Horror Picture Show - ?!?%

Čerství snoubenci, mladí, krásní a inteligentní (Barry Bostwick a Susan Sarandonová, tehdy ještě mladá a krásná) se vydávají na návštěvu za svým bývalým profesorem Scottem, ale cestou zabloudí a skončí omylem v zámku, kde se právě koná "Annual Transylvanian Convention". Té předsedá Dr. Frank N. Furter (Tim Curry), "sweet transvestite from Transsexual, Transylvania" (ta čárka a velké T je v pořádku, protože jde o planetu Transsexual v galaxii Transylvania), který se zde právě chystá stvořit umělého člověka Rockyho (Peter Hinwood). Poté, co to udělá, zprzní oba snoubence a zabije Eddieho (Meat Loaf) s polovinou mozku, nečekaně přijíždí (na invalidním křesle) doktor Scott. Jak proběhne poslední večeře? Proč je ve sklepě bazén? Dá se na invalidním vozíku tančit...? Jo, a ještě jsem zapomněl, že celý film je prokládán komentáři kriminalisty, takže je zjevné, že se schyluje k něčemu dramatickému, včetně několika vyvrcholení a objevení nových sexuálních horizontů.

Původně jsem chtěl napsat normální retro recenzi, ale po důkladném přemýšlení jsem dospěl k názoru, že tento film z roku 1975 nemohu nijak číselně ohodnotit, protože to vždy bude zavádějící a vlastně ani nedokážu říct, jak moc se mi líbí. Faktem zůstavává, že jsem ho viděl mnohokrát, ale z prvotního nadšení na konci 80. let (kdy jsem ho poprvé viděl na satelitu) zůstal dnes spíš údiv - jednak nad filmem samotným a jednak nad tím, jak moc se mi tehdy před lety líbil, a jak moc kultovní věc se z něj celosvětově stala.

Tento film není jen gay, je to mnohem složitější

Film Rocky Horror Picture Show je adaptace divadelního muzikálu "Rocky Horrow Show" a stal se kultovním do té míry, že na něj fanoušci chodí převlečeni za jeho postavy, současně s nimi tancují před plátnem, a mají "skript", podle kterého vedou dialogy (většinou sprosté) s postavami na plátně. Například když postava na plátně mluví o mracích a řekně "they were thick, black and pendulous", celé kino těsně předtím zařve "Describe your balls!". V kině to pak vypadá takhle, což jistě není pro každého šálek jeho kávy:

Naštěstí je na RHPS ledacos zajímavého i bez živého obecenstva, a většina písniček je opravdu chytlavá.

Nejjednodušší asi bude, pokud se na RHPS nejdříve podíváte (protože to tak nějak patří k "základnímu filmovému vzdělání") a až pak budete číst dál.

V této souvislosti bych rád upozornil, že oficiální dvoudiskové DVD které u nás vydal Bontonfilm před více než 10 lety, je naprosto ostudná záležitost z hlediska české lokalizace.

Kapitoly na DVD jsou do češtiny přeloženy takto:

• "Proklatá / zpropadená Janet" = Dammit Janet
• "Přes Frankensteinovo místo" = Over at the Frankenstein Place
• "Hledání úkrytu pro Riche Weirobse" = A Hunting Lodge for Rich Weirdos
• "Proměna" = The Time Warp
• "Jenom tak..." = If Only...
• "Dotek, dotek, dotkni se mě" = Touch-a, Touch-a, Touch me
• "Domácí lékař" = A Doctor in the House
• "Malinký Bonhomie" = Very Little Bonhomie
• "Znamení Meduzy" = The Medusa Device
• "Divoké a nezkrotné nápady" = Wild and Untamed Thing
• "Ahoj, Oblivione" = Hello, Oblivion

A především, v českých titulcích ÚPLNĚ CHYBÍ překlad všech písní a všeho veršovaného mluvení! To znamená, že větší část filmu není vůbec nijak přeložena, a například za celou anglickou písničku se objeví jen jeden nebo dva české titulky, pouze ve chvílích, kdy někdo mezi zpěvem promluví neveršovaně.

Protože bych se na české titulky stejně nedíval, film jsem nereklamoval. Nicméně takováto "Collectors' Edition" je dle mého názoru podvodem na diváka. A je úplně jedno, jestli to je bizarní záměr, nebo ještě bizarnější technická chyba, na kterou nikdo včas nepřišel.

Bohužel, film je extrémně komplikovaný jak z hlediska jazyka, tak z hlediska popkulturních referencí, které málokdo zná, obzvlášť v dnešní době a v našich končinách.

Pár příkladů:

• Ve filmu je hrozná spousta odkazů na staré filmy, stará filmová studia (jejich loga) a herce z minulých desetiletí (myšleno "z první poloviny 20. století"). Viz například text úvodní písně, která se skládá převážně ze jmen starých hvězd a názvů filmů, ve kterých vystupovaly.
• Celá kulturistická scéna "Charles Atlas seal of approval" / "In just seven days I can make you a man" je odkaz na toto.
• Tento 80 let starý obraz versus tento záběr z filmu:

• Když kriminalista říká jednu větu o Eddieho matce, v policejních záznamech přitom má Whistlerovu matku (tu, kterou zničil Mr. Bean):

Dalo by se dokonce říct, že většina filmu jsou vlastně jen popkulturní reference, navěšené na dadaistickou zápletku takovým brutálním způsobem, že se stávají signifikantnějšími, než samotná zápletka.

Tudíž skutečnou zápletku (tedy "kdo je vlastně s kým v jakém vzahu, čeho chce kdo dosáhnout a proč je nešťastný z naporcování a snězení Eddieho") můžete dekódovat až po podrobnější analýze. A pak vám docvakne pointa některých těch smutnějších a pomalejších momentů, čímž se film od pouhého absurdního humoru mění v něco trochu zajímavějšího. Možná.

Vzhledem k tomu, že film vypadá strašlivě amatérsky, ale přitom zjevně paroduje staré laciné horory, je dost těžké zodpovídat jisté palčivé produkční otázky, například zda řadoví hosté na úvodní svatbě skutečně mají být tytéž postavy, jako později v zámku, nebo prostě jen bylo málo peněz na statisty, tak je tvůrci použili dvakrát. Nebo rozebírat, které výtvarné elementy jsou sofistikovaným odkazem na něco, a které jsou ve filmu náhodou, protože nic jiného nebylo po ruce...

Kromě mladé Susan Sarandonové ve filmu září především Tim Curry v roli Franka N. Furtera. Tímto filmem debutoval, nicméně v následujících desetiletích se objevil v rolích různých monster s velkou hubou:

Kromě toho hrál také Long Johna Silvera v muzikálu s Muppety, ruského premiéra ve videohrách "Command & Conquer", nebo krále Artuše ve "Spamalotu", muzikálové verzi Monty Python a svatý grál:

Jinými slovy, je to god.

Za zmínku stojí také rolička motocyklového rebela (s polovinou mozku) Eddieho, ve které se objeví tehdy zcela neznámý Meat Loaf, později rocková hvězda a "Bob s velkýma kozama" z Klubu rváčů.

Vlastně pardon, "his name was Robert Paulson".

A ještě jsem zapomněl, že autorem celého muzikálu je ten pán, který hraje Riff Raffa, Richard O'Brien. Na Novém Zélandě má sochu v životní velikosti, kterou můžete v reálném čase sledovat zde.

Pan autor

V zámečku nedaleko Londýna, kde se natáčely exteriéry, je dnes hotel s lidovými cenami!

Po kultovním úspěchu filmu vzniklo jeho pokračování, které se snaží dělat satiru na média, ale - na rozdíl od originálu - se nelibílo nikdy nikomu a má vzácně nezajímavé písničky, děj i humor.

Film Rocky Horror Picture Show se za těch téměř 40 let stal z undergroundové záležitosti takovým kultem, že je na něj dnes běžně odkazováno v mainstream médiích. Bohužel to nedávno vyvrcholilo epizodou seriálu "Glee", která je celá pojata ve stylu RHPS. No ale je to dětský seriál na stanici Fox, takže uděláme co? Takže to upravíme. Vůbec by mi nevadilo, že Frank N. Furter je tlustá černoška. Ale vadí mi, že jsou zcenzurovány texty tak, aby z nich zmizely jakékoliv narážky na erotiku a úchylky: "heavy petting" => "heavy sweating", "transsexual" => "sensational" a další.

Chápete tu logiku? "Je to cool kultovní film, ale ne úplně vhodný pro mládež, takže z něj odstraníme to základní, o čem ten film je..." A o tomhle by mělo být pokračování Rocky Horror Picture Show. Tenhle přístup masmédií ke kultovním undergroundovým záležitostem, to je ta pravá horror show (viz také každý druhý aktuální hollywoodský remake čehokoliv).

Ohledně těch českých titulků u Batmana...

Když jsem před týdnem byl na projekci Temného rytíře povstalého, byl jsem poněkud rozladěn některými poněkud zvláštně přeloženými titulky.

(Ilustrační foto. Zdroj: Gimp)

Dnes jsem při komunikaci s jejich autorem Petrem Zenklem zjistil, že film, který před několika týdny překládal, dodnes neviděl. Ano, musel ho překládat jen na základě textu na papíře. Tedy, přesněji řečeno, na základě PDF souboru, zkompresovaného v zaheslovaném RAR archivu.

V průběhu překládání Petr sestavil dvoustránkový seznam titulků, u kterých mu nebyl bez obrazu jasný význam, a poslal ho do amerických Warner Bros. člověku, který měl mít na starosti jejich vysvětlování. Dodnes nedostal odpověď.

Tím celkem logicky pokračuje trend, o kterém jsem se rozepisoval například zde. Titulkovací firmy o tom vědí, čeští distributoři o tom vědí, americkým studiím je to jedno. Dokud se o tom nedozví přímo Chris Nolan, nic se na tom nezmění. Pokud se s ním někdo kamarádíte, dejte mu vědět.

Video o českých titulcích - online

Dobré duše z MUVI.cz nezklamaly a mou plzeňskou přednášku o titulkování vystavily na Internetu. Je jen mírně prokrácená.

Prima family má fajn kládu

Workshop o titulcích a věcech kolem: 24.4.

24. dubna od 14:00 se koná v rámci festivalu Finále Plzeň můj workshop o titulkování. Vstup zdarma, kapacita 100 míst.

Nevím přesně, co je to "workshop", ale pravděpodobně se tak v Plzni říká veselým historkám z titulkování.

Takový osud bych svému letišti nepřál

Pokud se vám nelíbí nápad přejmenovat Ruzyňské letiště na "Prague Airport Vaclav Havel" (tedy "Pražské letiště Vaclav Havel"), můžete proti tomu bojovat vyrobením těchto placek, podepisováním petic a stěžováním si na lampárně Hlavního nádraží:

Ještě že nejsem ilegální alien

Brutální prokletí někoho, kdo před 30 lety v Ústřední půjčovně filmů vymýšlel české názvy filmů, stále žije:

Citát z článku Jana Handla "Jak americké bezpečnostní služby monitorují sociální sítě":

Americké úřady „neameričany“ nazývají „aliens“. Asi vědí proč, v jejich očích je totiž vetřelcem skoro každý.

Anglické (i americké) slovo "alien" znamená česky "cizí" nebo "cizinec". Bez jakýchkoliv negativních konotací.

Anglické slovo "alien" neznamená a nikdy neznamenalo "vetřelec". Stejně jako anglické slovo "Hangover" neznamená "Pařba ve Vegas" a anglická slova "American Pie" kupodivu neznamenají "Prci, prci, prcičky".

P.S: Aby nedošlo k mýlce: Jsem přesvědčen, že "Vetřelec" je docela dobře vymyšlený český název pro film "Alien".

Hrůzný stařec a jeho lahve

Nefilmová překladatelská odbočka k H.P. Lovecraftovi:

V dětství jsem mnohokráte četl hororovou sbírku "Lupiči mrtvol" a v ní povídku H.P. Lovecrafta "Hrůzný stařec". Četl jsem ji v mládí tolikrát (aniž bych si tehdy zapamatoval autora), že jsem dnes, když jsem pročítal antologii H.P. Lovecrafta v originále, okamžitě zavětřil, že čtu tutéž povídku, kterou jsem znal z dětství. A těšil jsem se na konec, který jsem si velmi dobře pamatoval, protože dával celé povídce tu správnou strašidelnou pointu.

Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že tato povídka v originále onu mrazivou a hojně citovanou poslední větu NEMÁ a domyslel si ji zřejmě překladatel!

Původní Lovecraftova povídka končí v originále takto:

"But in this idle village gossip the Terrible Old Man took no interest at all. He was by nature reserved, and when one is aged and feeble one’s reserve is doubly strong. Besides, so ancient a sea-captain must have witnessed scores of things much more stirring in the far-off days of his unremembered youth."

Kdežto český překlad končí takto:

"Pověsti kolující po městě však hrůzného starce nezajímaly. Od přírody byl ke všemu značně rezervovaný, a když člověk zestárne a je nucen se potýkat se stařeckými neduhy, stává se z něho ještě větší morous a tajnůstkář než zamlada. Ostatně, takový vysloužilý kapitán námořní plavby zažil jistě za dlouhých let své služby mnohem tajemnější a záhadnější příhody, než byla tahle. Navíc do jeho sbírky přibyly další tři láhve, o které stařec musel bděle pečovat."

Nebyl jsem v dětství sám, komu připadala na povídce nejúžasnější právě ta poslední věta a nyní s překvapením zjištuji, jakou "básnickou licenci" si tehdy překladatelé dovolovali. Navíc, když jsem dnes četl povídku znovu, dochází mi, že ta "vylepšující" poslední věta dost dobře může měnit původní autorův literární úmysl.

Víte o tom někdo víc?

P.S: Abych se vrátil nějak částečně k filmu, tento Carpenterův film je Lovecraftem velmi inspirovaný a je to možná jeho poslední dobrý film.

Konec titulků v Čechách?

Tento článek se týká jednoho (pro mě dost znepokokujícího) trendu, ke kterému v posledních měsících dochází a prozatím vyvrcholil u filmu X-Men: První třída, který uvídíte v našich kinech příští týden. A souvisí to s českými titulky, takže pokud nežijete v ČR nebo pokud umíte perfektně anglicky, zase až tak moc se vás ten problém netýká.

Je to problém dost specifický, proto musím začít poměrně zeširoka:

Dělám české titulky pro kina nárazově od roku 1992, pravidelně pak od roku 1996. Mnohé se za tu dobu změnilo, především z technického hlediska. Původně jsem se musel na film podívat v kině, dostal jsem audiokazetu s jeho zvukem, pak jsem ho doma přeložil, překlad vytiskl a odevzdal. Později jsem překlad nemusel tisknout a stačilo ho předat elektronicky, na disketě. Začal jsem později také dostávat filmy včetně obrazu vypálené na CD a dnes si ty filmy stahuji z FTP jako AVI soubory. Prostě normální technický pokrok.

Celou tu dobu platily jisté konstanty: Například že jeden titulek má maximálně dva řádky po přibližně 30 znacích a musí být na plátně vidět aspoň jednu sekundu na každých svých 10 znaků (takže plný dvouřádkový titulek = 6 sekund). Nikoliv proto, že lidé čtou tak pomalu, ale proto, že by měli mít čas kromě čtení titulků také sledovat film.

Kromě toho, že byste při titulkování měli umět česky a anglicky, měli byste tudíž také umět texty patřičně krátit (aniž by přitom zanikl původní smysl) a mít jakýsi smysl pro rytmus vět, podle kterého delší věty a dialogy rozdělujete do více titulků. To je (aspoň pro mě) větší práce než samotný překlad a samozřejmě to vyžaduje, abyste si téměř každou větu filmu pustili několikrát a experimentovali s tím, kolik znaků se mi vejde do kterého titulku. Já na to mám vlastnoruční program, který mi to trochu usnadňuje (sám mi navrhuje jak titulek rozděli a můžu přímo z texteditoru skákat filmem o pár vteřin vpřed a vzad klávesovými zkratkami), jiní se s tím musí pravděpodobně patlat nějak ručně ve Wordu a Mediaplayeru.

Většinou platilo, že k filmu máte tzv. dialogovou listinu ("dialogovku"), ve které jsou přesně přepsány všechny dialogy z filmu, často i s velmi podrobnými vysvětlivkami co který znamená. Někdy jsou tyto hlášky již od Američanů rozděleny do titulků a "zestručněny", což se naprosto vždy ignoruje a děláme si to po svém, protože čeština nabízí zcela jiné možnosti krácení a rozdělování textu než angličtina.

Na překlad jednoho filmu býval většinou aspoň týden času, což znamenalo, že si s ním člověk mohl opravdu pohrát a nestrhal se při tom. A po mně to vždycky (tedy pokud byl čas) dostala ještě dramaturgyně Anna Kareninová, která se s tím dále piplala, aby to bylo fajn.

Pak začalo docházet k tomu, že filmy začaly mít premiéru po celém světě současně (aby se zabránilo pirátství). No a pokud občas nějaký americký filmař dokončoval film na poslední chvíli, a nestíhaly se včas vyrobit tisíce jeho kopií, kdo to pak odnesl? Samozřejmě český překladatel, který film musel narychlo otitulkovat. Poprvé se mi to myslím stalo u druhého Matrixu, kdy jsem musel film překládat a provádět finální kontrolu s dramaturgem PŘÍMO VE STUDIU u stříhacího stolu (tehdy jsem ještě videa k dispozici neměl), protože se hned té noci muselo začít titulkovat, aby se stihly české kopie vyrobit do premiéry.

To byla víceméně vtipná výjimka, ale v posledních měsících a letech se z ní začalo stávat pravidlo. Mohl bych vám vyjmenovat mnoho filmů, u kterých bylo na překlad podstatně méně času než týden. Vrcholem byl čtvrtý Indiana Jones, kterého jsem musel začít překládat podle jeho první, třetí a páté šestiny, zatímco druhá, čtvrtá a šestá šestina se zdržely někde v letadle. (Film byl kompletně hotový, ale v zájmu prevence pirátství byl posílán na dvě poloviny, každá v jiném letadle.)

Prevence pirátství je vůbec pěkné svinstvo. Abychom my překladatelé film neukradli, americká studia ho dnes často posílají až na poslední chvíli, i když už je dávno hotový a měl premiéru v USA. Což vede k legrační situaci, kdy si překladatelé kvůli protipirátské ochraně musejí stahovat ilegální camripy, protože by jinak film nestihli přeložit.

Dlužno podotknout, že při dabování filmů to je ještě horší, protože vyrobení dabingu trvá mnohem déle než titulkování a je tudíž PRAVIDLEM, že překladatel překládá podle filmu, který je nehotový, případně jsou v něm ZÁMĚRNĚ rozmazané záběry tak, aby nebylo vidět nic víc, než pohybující se ústa herců. Což má za následek, že pak překlad není kvalitní. Například když máte překládat Star Wars, ve kterých chybí triky a všechny kosmické scény jsou rozostřeny (s výjimkou vteřin, kdy v těch scénách někdo něco říká), tak může snadno dojít k tomu, že nepochopíte, co přesně která věta znamená. Konkrétně když Anakin při kosmické bitvě vykřikne "We got him", člověk by řekl, že tím asi myslí "Zasáhli jsme ho". Ve skutečnosti tím ale myslel "Převezli jsme ho", což jsem nemohl vědět, protože onen akt převezení prostě nebyl vidět.

V poslední době dochází k tomu, že musejí být z nehotových kopií překládány i filmy pro titulkování. Nejhorší na tom je, že si ty nehotové kopie nemůžete ani pořádně pustit. Nedostanete totiž žádný AVI soubor na FTP (jakkoliv nekvalitní), ale jste nuceni se zalogovat na web amerického studia a odtud si film streamovat v browseru. Přitom platí, že jejich přehrávač (tedy aspoň ten pro Disneyho a Foxe) je mnohem zaostalejší než ten na YouTube (takže například NENÍ MOŽNÉ skočit o pár vteřin vpřed / vzad) a že jejich servery dávají do ČR přenos sotva 100 KB/s, takže se film každou chvíli zasekne a po chvíli buď pokračuje, nebo ne, takže musíte klikat a pokusit se ho znovu spustit od přibližně stejného místa, kde se zasekl. Navíc je celý film velmi lo-res a obsahuje spoustu protipirátských a jiných nápisů. Toto je screenshot ve velikosti jedna ku jedné:



(Property of Fox ITPP / All Rights Reserved. Schválně jsem vybral stejné políčko filmu, které je v trailerech a je zde už ve své finální podobě, abych neměl průser z toho, že jsem pirát a zveřejňuji něco, co veřejnost nemá znát.)

V této formě si můžu film jakž-takž přehrát, ale nepřipadá v úvahu, že bych se v něm vracel, pouštěl si jeho scény vícekrát a upravoval podle toho svůj překlad. Tedy, připadá to v úvahu, ale znamenalo by to pro mě několikanásobně více času a námahy jen proto, že mi to někdo v USA úmyslně komplikuje! (Ty filmy se z těch webů dají i stahovat, ale Američani tam prostě Čechům nezaškrtávají to políčko "povolit stažení".) Přitom zdůrazňuji, že nikdy v historii žádný hollywoodský trhák neunikl na web kvůli překladateli, ačkoliv by to bylo velmi triviální, prostě ty AVI šoupnout někam na Rapidshare...

Můžete namítnout, že přece není technický problém si film grabnout (když už ne odchycením toho FLV streamu, tak prostě screengrabberem) a máte pravdu. Ale znamenalo by to, že musím vynakládat námahu a čas na to, abych prolomil "ochranu", kterou tam studio záměrně umístilo a dalo si s tím dost práce (samozřejmě jsem do toho Flash playeru zběžně nakoukl). A to fakt odmítám z ideových důvodů.

Poprvé se to (mně) stalo u nového Trona. Velmi jsem se podivil, jak mám tedy vlastně film přeložit, a dostalo se mi odpovědi, abych prostě přeložil anglickou dialogovku do češtiny (řádek po řádce) a nic neměnil. Tudíž jsem nechal titulky rozdělené a zkrácené tak, jak byly od Američanů. Výsledek je ten, že občas jsou titulky trochu moc dlouhé a občas ne úplně dobře přeložené, protože jsem nevěděl, co přesně se v tu chvíli na plátně děje.

A teď se konečně dostáváme k tomu, co se stalo při nových X-Menech. Přišlo avízo, že bude nutno film přeložit z nehotové verze, z dialogovky a ze streamovaného videa, které bude k dispozici "záhy". A že to hrozně spěchá. Takže jsem začal překládat podle dialogovky.

Pak jsem dostal heslo ke streamované kopii filmu, podíval jsem se na ni a skoro to se mnou seklo. Ta anglická dialogovka, kterou jsem měl, NEBYLA KRÁCENÁ a obsahovala do posledního slova přesně to, co postavy ve filmu říkaly.

Moje titulky tudíž následně vypadaly jako ty nejamatérštější domácí titulky, ve kterých je přeloženo všechno slovo od slova, a nestíháte je ani přečíst, natož při nich ještě sledovat film.

Takže jsem zburcoval Filmprint, ti zburcovali Bontonfilm, Bontonfilm se obrátil na Foxe, a ti jim vysvětlili, že je to přece takhle OK a že se to prostě bude dělat takhle. Můj překlad se odmailuje do kapitalistické ciziny a tam se také vyrobí titulky. Definitivní verze filmu se objeví v ČR až těsně před premiérou, už otitulkovaná. Dramaturgyně ji vůbec neuvidí.

(Poznámka v rámci preciznosti: Výše uvedené platí pro digitální kopie filmu. Na analogových kopiích budou titulky vyleptány až u nás a teoreticky bych tudíž mohl podle analogové kopie přeložit nové, lepší titulky. Ale snad se mnou budete souhlasit, že je velmi ujeté, aby u nás současně běžěly v různých kinech dva různé překlady téhož filmu.)

Následně jsem se pokoušel tak nějak plus mínus od oka (a podle časových kódů v dialogovce) věty co nejvíc krátit, ale dopadalo to víceméně katastrofálně a dělal jsem vlastně něco, co jsem dělat neměl.

Čekáte na happy end? Žádný není. V českých X-Men: První třídě opravdu budou ty titulky, které jsem přeložil podle nezkrácené dialogové listiny, aniž bych měl možnost je jakkoliv rozumně upravovat podle skutečného zvuku a obrazu. Titulky, které v mnoha případech nebudete vůbec stíhat číst. Filmprint i Bontonfilm to vědí, ale nemají žádné prostředky, jak s tím něco dělat. Jediný validní argument pro Foxe by byl "Kvůli špatným titulkům na to přišlo o dvacet procent méně lidí", ale i kdyby se to nakrásně stalo, je něco takového neprokazatelné.

Mně to vadí, protože budu za vola. Chtěl jsem nechat odstranit své jméno z titulků (jako u Tron: Legacy), ale kvůli administrativní chybě se to prý nepovedlo a budu tam napsaný.

Kdybych překládal titulky kvůli penězům, tak bych měl vlastně být spokojený, protože mi při tomto způsobu práce dá překlad méně námahy (protože nemohu pečlivě krátit a přerozdělovat). Ale vzhledem k tomu, že titulky dělám z lásky k filmům (ano, i k těmto filmům), tak mě to celé dost štve a pokud jde o nastupující trend, asi to brzy povede k tomu, že s titulkováním seknu...

---

Dodatečné odpovědi na vaše často kladené dotazy:

"Proč ty a/nebo ostatní překladatelé nepoužíváte některý z mnoha existujících titulkovacích programů?"

Existující titulkovací programy jsou zaměřeny především na to, aby se v nich snadno určilo, ve kterou chvíli a na jak dlouho se má který titulek zobrazit. To český překladatel kinotitulků VŮBEC NEPOTŘEBUJE, protože toto dělá buď dramaturg nebo už je to předem určeno čísly v dialogovce. Jako překladatel titulků potřebuji především zjednodušit automatické rozdělování a přetékání vět mezi řádky a mezi jednotlivými titulky, což žádný program který znám neřeší k mé spokojenosti.

"Zní to asi hloupě, ale není technicky možné titulky upravit či vyměnit, když už jsou hotové. Promítat je zvláť nebo z jiného zdroje? Kdyby se nové a kvalitnější titulky objevily týden po premiéře, pak by návštěvnost dobře reflektovala zájem o ně."

U normálních analogových kopií to nejde vůbec. U digitálních kopií by to šlo, ale muselo by se to dělat ve spolupráci se zahraničním distributorem, který by musel ty nové titulky přikódovat znovu k filmu a pokud by to vůbec byl ochoten udělat, muselo by se mu za to platit.

"Vědí v Americe, že tímto postupem dochází na neanglofonních trzích k degradaci filmů? Pokud by situace v dabingu byla lepší (jako že asi není), dal by se v tom hledat nějaký trend do budoucna?"

Rozhodně byli Američané o této skutečnosti informováni, ale šlo o nějaké relativně nízko postavené lidi ve studiích, kteří to buď ani nečetli, nebo jim to bylo jedno. Představa, že by například někdo z Bontonfilmu napsal nějakému vysoce postavenému řediteli, je nereálná.


"Jakou mocí v tomto boji vládne český distributor (nebo ten, který má na starosti zajištění titulků)? Nemůže vyjednat lepší podmínky, víc času na otitulkování, možnost stáhnout film a ne ho jen stremovat. Nebo podobná situace panuje celosvětově?"

Český distributor je ve většině případů jenom "prodloužená ruka" toho zahraničního a nemá v tomto ohledu téměř žádnou moc. Český distributor (Falcon) tento problém nadhazoval Disneymu již koncem loňského roku (u Trona), výsledek nulový.

"Předpokládám, že pokud se film dabuje, je na něj více času a preiéra se v různých zemích liší. Proč se podobná praxe, odložení premiéry aby se získal čas na překlad a jeho formu nepraktikuje i u titulkovaných verzí?"

Když se film dabuje a má mít premiéru stejně po celém světě, musí se dabovat z nehotové verze s velkým předstihem. Pokud to vypadá, že se to nestihne, pak se nedabuje ale titulkuje. To byl zrovna případ nejnovějších X-Men: Původně měli být dabovaní, ale nakonec se tak tak stihly titulky.

""We got him" - kdyby se to přeložilo správně - "Dostali jsme ho", tak by to fungovalo. Překladatel má film přeložit a ne "vylepšovat k dokonalosti. Kdyby scénárista chtěl, tak je tam místo toho "Hle jaký dostal zásah z laserového děla"."

"We got him" by se nedalo přeložit jako "Dostali jsme ho", protože je to překlad PRO DABING a Anakinovi je v tu chvíli vidět pusa.

Rango bez dabingu!

Bůh existuje!

V Praze (a později jinde v ČR) jsou v oběhu tři kopie filmu Rango bez dabingu a dokonce s titulky!

Oscarová zpráva z tisku

...and the motherfucking winner is...

definitivně schválený český název filmu Your Highness je...



*** PRINC A PRUĎAS ***
Jakékoliv vaše další námitky nebo WTFování jsou bezpředmětné.

Pachatelem tohoto návrhu byl Martin Pecina a upřímně doufám, že je to jen shoda jmen. Pokud se mi ozve, dostane comics Scott Pilgrim. Pokud to není shoda jmen, nedostane nic.