Jak jsme navštívili Intimity Festival 2025

Letos (i loni) jsme navštívili pražský Intimity Festival. A letos to byl výrazně odlišný zážitek než loni, protože jsme se snažili být V.I.P.

Paní Fuková se seznamuje s cizími muži

Audio recenze: Chudáčci [Poor Things] - 80%

Na první pohled nejbizarnější Lanthimosův film, ale ve skutečnosti divácky nejpřístupnější, protože postavy a jejich jednání mají jakýsi smysl a dramatický vývoj. Kromě toho je to velmi vtipné a velmi vizuálně zajímavé. 

Recenze: Rocco - 80%

Francouzký dokumentární film nám umožní nahlédnout do intimního života (ve všech smyslech těch slov) slavného italského pornoherce Rocca Siffrediho (který má rád Prahu). Dozvíme se něco o zásadních osobních událostech, které formovaly jeho myšlení a jeho přístup k práci. A sledujeme, jak natáčí svůj poslední pornofilm, kterým se chce s touto branží definitivně rozloučit (ve svých 52 letech).

Nejprve si odbudeme to, co vás jistě zajímá nejvíc: V dokumentu Rocco je mnoho full frontalů, mnoho jiných frontalů a mnoho jiných full něčeho. I nějaké ty penisy. Ale žádná penetrace vidět není (i když je zřejmé, že k nim v průběhu natáčení dochází).

Recenze: Padesát odstínů šedi [Fifty Shades of Grey] - 40%

Mladá studentka / prodavačka těsně před promocí Ana(stasia) Steeleová (Dakota Johnsonová) udělá pro studentský časopis rozhovor s mladý supersexy milionářem Christianem Greyem (Jamie Dornan) a ten se do ní zakouká.

Nejen, že ji připraví o panenství, ale odhalí jí své tajemství, spočívající v tom, že je sadista, což je pro něj jediná přípustná forma intimního vztahu.

Asi vás nepřekvapí, že jsem superúspěšnou knižní předlohu E.L. Jamesové nečetl, tudíž se nijak nemohu vyjadřovat k tomu, jestli film je věrnou adaptací knihy. Ale ledacos dává tušit, že tomu tak je.

Recenze: Nymfomanka, část I [Nymph()maniac, Part I] - 70%

Starší chlapík jménem Seligman (Stellan Skarsgård) najde na ulici zakrvavenou ženu jménem Joe (Charlotte Gainsbourgová), která mu nedovolí zavolat záchranku ani policii, ale je ochotná nechat se kurýrovat u něj doma a vyprávět mu svůj dlouhý životní příběh, který je zajímavý a plný vzrušení. Joe je totiž nymfomanka v původním, nezkresleném lingvistickém smyslu - aby mohla existovat, musí mít neustále sex.

Recenze: Mizející vlny [Aurora / Vanishing Waves] - 60%

Lukas je členem vědeckého týmu, který se zabývá studiem lidského mozku. V rámci pokročilých experimentů je Lukas opakovaně zavírán do malé vany s elektrodami na hlavě a má se pokusit propojit s pacientkou v komatu, která leží za plentou (a která údajně nemá šanci se uzdravit / probudit).

Po několika počátečních seancích Lukas s Aurorou (to je pacientka) naváže myšlenkový kontakt a začne prožívat bizarní věci v jejích snech. Začne k ní cosi hlubokého cítit, takže se vykašle na vědeckou etiku, zatají kolegům obsah svých mozkových dobrodružství a jde mu jen o jedno - být s Aurorou.

Kdo by to byl řekl, že zrovna z Litvy přijde do našich kin mix Matrixu a Inception, navíc ještě říznutý erotikou!

Ale popořádku:

Od samého počátku filmu jsem byl velmi příjemně překvapen tím, jak se litevští tvůrci, v čele s režisérkou, vypořádali s tím, že mají natočit sci-fi, ale nemají rozpočet, který by se jakkoliv blížil hollywoodským trhákům. Veškerá výprava (včetně hardwaru nebo grafiky, běžící na monitorech počítačů) je navržena velmi působivě a přitom nápaditě tak, aby moc nestála. Například "operační místnost" se pravděpodobně natáčela v upraveném nahrávacím studiu se "zubatými" zdmi.

Ale je jedno, jak a kde se co natáčelo. Důležité je, že výprava nepůsobí ANI TROŠKU směšně a dokonce i rozsáhlé doprovodné řeči vědců ("aktivujte frontální blablabla", "koncentrujte softwarový plkplkplkplk") neobsahují nic, co by působilo nepatřičně. Celé to připomínalo nějakou opravdu uctivou a solidní adaptaci nějaké klasiky od Stanisława Lema, nebo jiného inteligentního oldschool autora.

V jednu chvíli v úvodu filmu dokonce je pár sekund vidět, jak hrdina hraje doma na PlayStationu hru "Ico", která je o tom, že chlapeček vyvádí nemluvnou holčičku ze zakletého labyrintu a brání ji před zlými stíny. Pokud není náhoda, že jde zrovna o tuto hru, tak je to skvělý nápad a další důkaz, že si tvůrci dávali velmi záležet na tom, co natáčejí, a že se vyznali (nebo aspoň znali někoho, kdo se vyznal).

Překvapivě fungující jsou i scény ze snů, respektive z podvědomí, které představují valnou většinu filmu! Za pomoci chytře zvolených kompozic a chytře zvoleného světla (plus pár jednoduchých kamerových efektů) se podařilo vytvořit něco, co má nepopiratelnou atmosféru.

Například: Nevím, jestli byla použita CGI, nebo jestli byl ten bizarní křivý dům postaven kvůli filmu, nebo jestli něco takového opravdu existuje a někdo v tom bydlí. Ale tohle se ve filmu vyskytuje a je to působivé:

Zatím jsem stále jen chválil technické aspekty filmu. Bohužel, jak jsem tak čekal, až se ta překvapivě dobře vypadající podívaná konečně rozjede, zjistil jsem, že už uplynula více než hodiny, a film nejenže se nerozjížděl, ale dokonce zpomaloval...

To máte tak:

Většina filmu je o tom, že Lukas prožívá s Aurorou bizarní snové zážitky v jejím podvědomí. Ty zážitky opravdu připomínají sny, ale narozdíl od snů jsou ty scény velmi dlouhé a nic moc se v nich neděje (kdežto ve většině snů se vám každou chvíli mění postavy / prostředí). Většinou jsou v nich jen hlavní dva protagonisté a většinou spolu ani nemluví. Jen se na sebe divně koukají, lezou po sobě a souloží spolu. Ano, v Mizejících vlnách je dost nahých těl a sexu, což může vyděsit nebo šokovat Američany nebo papeže.

Lukasovy snové zážitky vedou k tomu, že se mu začne bořit pod rukama jeho "reálný" život. Má problémy s "reálnou" partnerkou, má problémy s kolegy, má problémy s reálným sexem. Problémy se stále prohlubují a vše nevyhnutelně směřuje k osudovému závěru, který rozhodně není překvapením.

Ale než to k onomu závěru dospěje, musíme vydržet další hromadu snových sekvencí, kde někdo ve tmě utíká, někdo někoho škrtí, nebo se někdo válí svým nahým tělem po jiných nahých tělech. A většina těch sekvencí je několikanásobně delší, než bych pokládal za snesitelné.

Ale pokud máte rádi filmy od Tarkovského, Mizející vlny vám asi budou připadat naprosto super.

Recenze: Klip - 80%

Intimní pohled do světa současných šestnáctiletých Srbů a Srbek, kteří žijí nihilisticky, tzn. přeloženo do češtiny: pouze párty / chlast / drogy / sex / Facebook v různých kombinacích.

Nejdříve se musíme pochopitelně věnovat tomu, o čem se bude mluvit v souvislosti s tímto filmem nejvíce: Jsou v něm totiž pornografické scény s šestnáctiletým děvčetem.

Slovo "pornografické" nemyslím ani trochu pejorativně, pouze tím poukazuji na to, že tyto scény (aspoň jejich valná většina) jsou natočeny tak, že působí sexuálně vzrušujícím dojmem na většinu mužské heterosexuální populace. A je při nich vidět opravdu všechno, zdaleka nejen full frontal, a je to natočeno opravdu radikálním a působivým způsobem.

Na konci filmu je titulek "Scény sexu nebyly natáčeny s neplnoletými", ale rozhodně ty scény vypadají jako kdyby byly natáčeny s neplnoletými (t.j. mladšími 18 let). To znamená, že tvůrci buď museli mít k dispozici velmi kvalitní digitální triky, nebo velmi realistický model pánského přirození s pneumatickou akcí a velmi realistickou Jesenkou.

Každopádně, ty scény jsou velmi explicitní a není nejmenšího divu, že film byl v jistých zemích zakázán. Například v USA by se v normální distribuci rozhodně promítat nemohl a v našich kinech myslím nikdy nebylo nic explicitnějšího.

Celý film ale rozhodně není porno a explicitních scén je v něm jen asi 10 minut celkem.

Zápletka je velmi jednoduchá: Hlavní hrdinka se fláká, chlastá, bere drogy, a pravděpodobně je zamilovaná do jednoho hocha, což znamená, že se snaží dosáhnout toho, aby ji kromě úst a anusu osouložil konečně také do vagíny (= symbol čisté lásky).

Dozvíme se, že dívka je nevychovaná, rozmazlená a její otec je vážně nemocný, ale příběh se (zcela záměrně) celý film nikam neposune, pouze sledujeme nekonečnou sérii chlastaček, záškoláctví, sexu a tak dále...

Jeden z méně explicitních záběrů ve filmu

Film dokumentuje rozklad hodnot dnešní mládeže, kdy vykouření na školním záchodě je ekvivalentem přátelského šťouchnutí kružítkem za mých gymnaziálních časů. Žádná složitější zápletka se nekoná, natož její rozuzlení.

Přesto film stojí za vidění nejen kvůli pornoscénám, ale také kvůli tomu, že je opravdu velmi zručně natočen a (ne)herci v něm podávají vynikající herecké výkony. Mnoho scén je natáčeno mobilními telefony hlavních aktérů (nebo tak aspoň vypadají) a mají punc něčeho nepříjemně autentického a syrového, na co je zajímavé se koukat a říkat si, že vy jste se tomuhle naštěstí vyhnuli (případně litovat toho, že se vám tohle nepoštěstilo).

Podobně jako u dalších filmů tohoto podžánru (například Kids, Dvanáctka, Discopříběh) je trochu problém v tom, že vyznění filmu by se nijak příliš nezměnilo, kdyby byl o půl hodiny delší nebo o půl hodiny kratší. Prostě 100 minut sondujeme fascinující zrůdný svět současné mládeže a pak je konec. Pár minut dialogů o smyslu života a rodičovské lásce na tom nic nezmění.

Pokud Klip nedosáhne kýženého úspěchu na mezinárodních festivalech, režisérce by rozhodně měl dát šanci nějaký producent erotických filmů, protože v tom opravdu umí chodit. A to opět nemyslím ani trochu urážlivě, protože dobře natočených erotických filmů není nikdy dost.

P.S: Film by měl být současně s kinopremiérou dva týdny "zdarma pro předplatitele" k vidění na http://voyo.nova.cz/product/filmy/30471-klip (ne, nevím, co to přesně znamená "zdarma pro předplatitele"). Jestli se to stane, tak by někdo, kdo je předplatitel, mohl udělat screenshot té Voyo stránky s velkým záběrem penisu v dívčích ústech a udělat z toho Nově menší skandálek např. v křesťanských kruzích. Jenom takový nápad...

P.P.S: Kromě Voya je tento film už nyní k dispozici zdarma i na jiných internetech, a to v kvalitě 720p.

Recenze: Stud [Shame] - 70%

Michael Fassbender hraje mladého úspěšného "executive něco", se slušným příjmem a sexuální závislostí. To znamená, že musí pořád souložit nebo masturbovat. A přitom není schopen začít si "normální vztah". A má sestru (Carey Mulliganová), která má taky problémy se vztahy. A s penězi.

Ke Studu mám podobný vztah jako k McQueenovu staršímu filmu Hlad.

Je to profesionálně natočený film, s vynikajícími hereckými výkony a se spoustou úžasných režisérských nápadů.

Hudba / kamera / střih jsou téměř hypnotické. Spousta scén je natočena v dlouhém nepřerušeném záběru.

Jasně cítíme, jaké strašné věci se musí odehrávat v hrdinově nitru.

A přitom mi jaksi uniká, co přesně si mám z toho filmu odnést, nad čím mám přemýšlet a proč musí trvat dvě hodiny, abychom se dozvěděli, že "ano, skutečně, on i jeho sestra jsou z nějakého blíže nedefinovaného důvodu psychicky a emocionálně v hajzlu".

Ke konci filmu je jedna scéna, která by se s trochou snahy dala vykládat tak, že hrdina je ve skutečnosti homosexuál a jeho sexuálně / partnerské problémy pramení z toho, že se za to stydí a zoufale se snaží o hetero život. Pokud by tomu tak bylo, film by jistou pointu měl, ale byl jsem ostatními s touto teorií poslán někam. :(

Pro ženy a pro neheterosexuální muže pravděpodobně Stud velmi dobře funguje po erotické stránce. Fassbenderův kukuč je neodolatelný a je téměř uvěřitelné, že se podívá v metru na neznámou ženu a ta z toho má orgasmus. Také si užijeme spoustu full-frontalů jeho i jeho partnerek (ale neuvidíme erekce ani penetrace).

Nevidím moc rozdíl mezi Studem a decentnějšími erotickými kinofilmy, jako byla první Emmanuelle, Poslední tango v Paříži nebo Annaudův Milenec. I v nich byly dlouhé pasáže bez sexu. I ty měly pravděpodobně nějaké trochu hlubší poselství než Teen Black Anal Orgy XXVII (nebo to aspoň tvůrci tvrdili).

Ale všichni víme, proč jsme se na ně doopravdy koukali!

No konečně!!! Čekání je u konce!

Kompletní film k zakoupení záhy zde.