Přibližně deset lidí, kteří se navzájem neznají, se shodou náhod sejde jedné bouřlivé noci v odpudivém venkovském motelu. Nechybí zde bývalý policajt, skoro-prostitutka, rodina s divným chlapečkem, stárnoucí filmová hvězda, nebezpečný zločinec (převážený policistou) a tak dále...
Nikdo z nich tu být nechtěl, ale v nastálé průtrži mračen je přerušena silnice oběma směry a oni tu musí nějakou dobu společně vydržet. Což se jim relativně daří do doby, než začnou za podivných okolností jeden po druhém umírat...
Tento poměrně neznámý film Jamese Mangolda z roku 2003 (který byl tehdy v naší normální kinodistribuci) mám rád především kvůi jeho scénáři, který pokládám za jeden z nejlepších mindfucků v dějinách kinematografie. Totiž, scenárista Michael Cooney zjevně miluje literární i filmové detektivky, zjevně rád překvapuje a šokuje, zjevně rád diváka vodí za nos, ale současně má k němu respekt a nemá ho za idiota, což je dosti vzácné.
Abych se o filmu trochu rozhovořil, budu muset nezbytně dělat spoilery, takže pokud mi prostě věříte a máte náladu na nějaké to tajemné nepředvídatelné napětí, při kterém
musíte dávat pozot, jděte do toho, a k mé recenzi se vraťte až po shlédnutí filmu...