31.1.16

Recenze: Dánská dívka [The Danish Girl] - 70%

Film na motivy skutečného života dánského malíře Einara Wegenera (Eddie Redmayne), který došel k názoru, že se cítí být ženou a proto se nechal na ženu přeoperovat (pod jménem Lili Elbe), což provedl jako jeden z prvních na světě, kolem roku 1930.

Film Toma Hoopera (Králova řeč, Bídníci) vypráví především o Einarově vztahu s jeho ženou (Alicia Vikanderová) a přítelem z mládí (Matthias Schoenaerts).


Nejprve bych si strategicky odbyl skutečnost, že tento film je "inspirován skutečností" natolik volně, že bych se zdráhal označit ho za životopisný (je podle nedávné neživotopisné knihy). Skutečná Lily Elbe měla zásadně odlišný životní osud, měla se svou manželkou zásadně jiný vztah a třetí hlavní postava filmu ve skutečnosti vůbec neexistovala. Mnohé, co ve filmu vidíme, je zcela vycucáno z prstu, a mnohé zajímavé, co se Einori/Lili ve skutečnosti stalo, není ve filmu vůbec zmíněno. Proč se o tom zmiňuji hned v úvodu, to uvidíte záhy...

28.1.16

Recenze: Padesát odstínů černé [Fifty Shades of Black] - 10%

Padesát odstínů černé je parodie na Padesát odstínů šedi, ale s černochy. Pro černochy. A je to nejhorší "normálněrozpočtový" film v našich kinech od... od Pár nenormálních aktivit, shodou okolností od stejných tvůrců!

Pokud náhodou Padesát odstínů šedi neznáte, pak budete při sledování tohoto filmu asi dost mimo, protože nemá žádný souvislý děj, jen náhodně cituje různé scény originálu.


(Zkuste si představit, co by se strhlo, kdyby v nějaké komedii bílý hrdina řekl černým sekretářkám "Black girls, get that elevator fixed"...)

Nejsofistikovanější vtip filmu: Hrdina má ve svém "sklepení" biče pojmenované podle slavných filmů, ve kterých byli bičováni černoši: "Glory", "12 let v řetězech", "Nespoutaný Django"... Všechny nechá bez povšimnutí, aby nakonec vzal do ruky ten s jmenovkou "Joe Jackson". Pravděpodobně to má být sofistikovaná narážka na to, že Joe Jackson (otec Michaela Jacksona) bičoval svoje děti, aby lépe zpívaly.

27.1.16

Vít Olmer: Hnůj v zákulisí českého filmu

Zajímavý blogpost režiséra Víta Olmera, týkající se českých filmových producentů, najdete zde na iDnes.cz. (Témata: Lída Baarová, renč, veksláci, kofča kolča.)

Recenze: Do posledního dechu [The Finest Hours] - 40%

Tento film je natočen podle skutečných událostí z roku 1952, kdy se za brutální bouře rozlomil u amerického pobřeží ropný tanker a jeho posádku se vydala zachránit maličká loď pobřežní stráže. Více se o tom dočtete například na Wikipedii.


Film pendluje mezi:

A) Posádkou tankeru, který se pomalu potápí a jeho největší šancí na záchranu je sexy Casey Affleck, který je v jeho strojovně jako doma.

B) Mladým členem pobřežní stráže (poněkud dřevěný Chris Pine), který nejdříve organizuje na pevnině a pak se vydává na velmi malé loďce se třemi dalšími hledat tanker a zachránit jeho posádku.

C) Pineovou snoubenkou, která ho miluje a byla by raději, kdyby neumřel. Tu hraje Holliday Graingerová, která vypadá opravdu stylově, jako krasavice z poloviny minulého století.

25.1.16

Retro recenze: Teď se nedívej [Don't Look Now] - 80%

Dnes bych se rád vrátil do dávného roku 1973, kdy Nicolas Roeg (Muž, který spadl na Zem) natočil velmi stylový mysteriózní horor podle povídky Daphne Du Maurierové ("Ptáci").

Mladí manželé Donald Sutherland a Julie Christieová se vypořádávají s tragickou smrtí svého dítěte a snaží se přijít na nové myšlenky v Benátkách, kde Sutherland restauruje jakýsi kostel. A začnou se dít divné věci...


Ano, tento film je přes 40 let starý a je to na něm vidět. Nejsou v něm CGI dokreslovačky, Benátky vypadají jako nepohádkové hnijící Benátky a když se objeví krev, není příliš realistická. A Sutherland má neuvěřitelný porost hlavy.

20.1.16

Recenze: Lída Baarová - 40%

Nejnovější velkofilm Filipa Renče vypráví životní příběh Lídy Baarové (Táňa Pauhofová), české herečky, která byla mj. milenkou Goebbelse a skoro i milenkou Hitlera (Pavel Kříž!!!).

Pokud je vám to povědomé, pak se nemýlíte, protože přesně o tomtéž byl nedávný dokument v našich kinech.


Předně bych si rád odbyl skutečnost, že tento film neměl novinářskou projekci, tudíž se většina novinářů musela zoufale vtírat na premiéru nebo (v mém případě) solit z vlastní kapsy a následně být obklíčena mořem žen.

18.1.16

Recenze: Fúsi - 70%

Tento film se jmenuje Fúsi a není to slovenský film o vousech, nýbrž křestní jméno hlavního hrdiny tohoto islandsko-dánského snímku.

Fúsimu je přes 40 let, je obrovský kolohnát, ale je panic, žije s psychoteroristickou matkou a postrádá ty naprosto nejzákladnější social skills. Ale opravdu ty naprosto nejzákladnější.

Nedělá mu dobře komunikovat s lidmi, natož s ženami, a většinu času tráví tabletop wargamingem s jediným kamarádem. Ve zbytku času sedí v autě a poslouchá rádio, chodí do restaurace na čínu a nechává se šikanovat od spolupracovníků.

Zlom nastane ve chvíli, kdy se víceméně náhodou seznámí s mírně ujetou, rozhodně ne krásnou, ale docela sympatickou Sjöfn, se kterou by snad, možná, mohl něco mít, pokud si ona nějak vyřeší svoje problémy (kterých má taky více než dost).

(Anglický název tohoto filmu je docela výstižný: Virgin Mountain)


Myslím, že "severský depresivní humor" je něco, co už má i v našich kinech poměrně slušnou tradici (a v knihovnách taky). I tento film je patřičně bezútěšný, velmi dobře zahraný i zrežírovaný, občas dokonce s nějakým zajímavějším vizuálním nápadem (ale většinu čas pořád vypadá spíš televizně).

12.1.16

Recenze: Muzikál aneb Cesty ke štěstí - 40%

Nový český muzikál vypráví o dvacetiletých studentech konzervatoře, kteří se s dvěma profesory (Vica Kerekes, Roman Vojtek) vydávají na soustředění kamsi na venkov, kde mají nacvičit divadelní představení muzikálu "Starci na chmelu", které pak mají na konzervatoři veřejně předvést.



Mám opravdu rád filmové muzikály a se zájmem čekám na každý další český pokus v tomto žánru. Že by to tentokrát konečně vyšlo? Ne. Znovu ne.

10.1.16

Něco jako "Schindlerův seznam", ale s Kung Fu a s obrazem Hitlerova vlčáka

Když jsem narazil na tento filmový projekt, domníval jsem se nejdříve, že jde o nějaký "záměrně šílený film", který má být virální reklamou na nějakou komedii (viz Tropická bouře).


Pak jsem zjistil, že tento film pravděpodobně opravdu existuje, nebo aspoň částečně existuje! Viz trailer:



7.1.16

Recenze: Les sebevrahů [The Forest] - 30%

Američanka Sara (Natalie Dormerová) se vydává do japonského "lesa sebevrahů" Aokigahara, kde pravděpodobně zmizela její sestra - dvojče. V pátrání jí pomáhá americký reportér, který se zde náhodou vyskytuje a možná ví více, než se zdá...


Film začíná relativně slibně, podobně jako několik předchozích remaků japonských hororů (i když tentokrát o žádný remake nejde). Ale jakmile se Sara dostane do samotného lesa a mělo by se všechno konečně rozjet, tak se všechno naopak zadrhne.

5.1.16

Recenze: Osm hrozných [Hateful Eight] - 60%

Někdy po Občanské válce, někde u Wyomingu, se uprostřed vánice ve studené chatě sejde několik lidí - mimo jiné Kurt Russell, Samuel L. Jackson, Michael Madsen, Jennifer Jason Leighová nebo Tim Roth, který imituje Christopha Waltze. Jejich počet se průběžně mění, noví se objevují, staří umírají, skoro pořád si povídají, hláškují, kují pikle a v některou chvíli je jich pravděpodobně i osm.

Osmička v názvu ale odkazuje především na to, že jde o osmý film Quentina Tarantina. Což byste ale snadno poznali i kdybyste to předem nevěděli a i kdyby ve filmu Samuel Jackson nemluvil o svém velkém černém péru. Je to totiž vlasně variace na jeho Reservoir Dogs...


Asi se sluší upozornit, že jsem Quentina Tarantina nikdy nepovažoval za génia a že se mi jeho Pulp Fiction hrozně líbilo proto, že je v něm nejvíc cool hlášek a nápadité nečekané brutality. Ze stejného důvodu se mi docela dost líbil Nespoutaný Django. Nikdy jsem neocenil Tarantinovy snahy o komplexnější scénář, jehož prvky do sebe mají složitě zapadat.

4.1.16

Recenze: Sázka na nejistotu [The Big Short] - 90%

To nám ten rok 2016 pěkně začíná. První novinářská projekce, a bum - kde se vzal, tu se vzal, nečekaně úžasný film podle nějaké knihy o burziánech. Od režiséra, který natáčel hlavně bláznivé komedie a produkoval Jeníčka a Mařenku: lovce čarodějnic.


Trailery jsou u tohoto filmu dosti zbytečné, protože nevystihují jeho velice zvláštní a velice originální atmosféru (trailer na této stránce je stylizovaný mnohem dramatičtěji než samotný film). Pokusím se vám ji nějak přiblížit textem, ale nebude to jednoduché.

Film tvrdí, že "všechny jeho postavy a události jsou smyšlené", ale přitom jsou jeho hrdinové vymodelováni podle skutečných, žijících lidí - o kterých jste téměř určitě nikdy v životě neslyšeli, takže vám to může být jedno. Přitom se ale všichni ve filmu jmenují jinak, než se jmenují jejich skutečné předlohy - s jednou výjimkou (Christian Bale).

2.1.16

Recenze: Joy - 70%

Joy je částečně životopisná dramokomedie Davida O. Russella na motivy života jisté ženy, o které jste s největší pravděpodobností nikdy neslyšeli (a upřímně řečeno, není nejmenší důvod, abyste o ní někdy slyšeli). V titulní roli Jennifer Lawrenceová, v menších rolích Robert De Niro a Bradley Cooper.


Skutečná Joy Manganová se proslavila tím, že se stala hvězdou teleshoppingu a megamilionářkou poté, co vymyslela snadno ždímatelný mop (nikoliv psa mopse, ale smeták). Peníze a slávu získala přesto, že zpočátku neměla vůbec nic a že jí všichni házeli klacky pod nohy. Získala je díky svému odhodlání, ale také díky šťastné shodě okolností, protože v jejím životě nastal nejeden okamžik, kdy mohla snadno přijít úplně o všechno (svou naivitou), ale náhodou to nakonec dopadlo dobře.