Recenze: Climax - 60%

Před nějakým tím desetiletím se kdesi v chatě v opuštěných francouzských horách sešly asi dva tucty mladých tanečníků, kteří zde měli soustředění. Úspěšně soustředění mělo být uzavřeno večírkem, který se poněkud (značně) vymkl z rukou, neboť do velké mísy s pitím někdo nenápadně přidal LSD, a přidal ho tam příliš mnoho.

Na motivy těchto historických událostí (o kterých jsem nenašel žádné historické informace, takže se možná vůbec nestaly) natočil Gaspar Noé celovečerní film, který je těmi událostmi velmi volně inspirován (podle jeho vlastních slov) a snaží se zachytit onu osudovou noc v celé její šílenosti.

A to se mu víceméně daří.

Noé se odjakživa intenzivně snaží být provokativní a tato jeho snaha je někdy až nudná. V případě Climaxu je výsledek více než snesitelný. Tedy, pokud víte, do čeho jdete.


Film se skládá ze tří poměrně jasně oddělených částí:

1) Závěr soustředění, představení tanečníků na kameru, tanec a zábava.
2) Postupné uvolňování mravů a zjišťování, že něco není v pořádku.
3) Peklo.

A všechny tyto tři části jsou především o atmosféře. Není důležité kdo z tanečníků je kdo, proč je na soustředění a jaký je smysl jeho života. Není ani důležité, kdo vlastně dal to LSD do sangrie. A obávám se, že ani není důležité, že úvodní titulek je na konci filmu, závěrečné titulky jsou na začátku, a kus filmu je vzhůru nohama. To je prostě Noé, snažící se vzbudit co největší kontroverzi jakýmikoliv prostředky...

Některé scény jsou natočeny v dlouhatánských nepřerušených záběrech, jiné naopak rychle prostříhávají mezi různými dvojicemi tanečníků, kteří se baví především o své umělecké identitě a o píchání. (V této souvislosti mi přišlo trochu zvláštní, že v českých titulcích dva hardcore niggaz používají při debatě o análním sexu zásadně slovo "řiť", které dle mého názoru hardcore niggaz vůbec nemohou znát, ať je jejich mateřský jazyk jakýkoliv.)

Celý film se odehrává pouze v jednom sále, v jedné zahnuté chodbě a asi v pěti malých místnostech v chatě. Záběr z exteriéru (ten strom v traileru) je ve filmu přesně jeden.

Převážně neznámí herci / tanečníci (zdaleka nejslavnější z nich je Sofia Boutellová) dobře tančí a dobře hrají sjeté / hysterické, takže jejich přerod z "trochu rozjívených lidí" v monstra, která na parketu souloží, močí a dělají horší věci, je docela uvěřitelný.

Vzhledem k všudypřítomnému šeru a non-stop taneční hudbě má celý film velmi slušnou atmosféru, ale nenabízí o mnoho více, než jen právě tu atmosféru. A ta atmosféra tak tak vydrží udržet divákovu pozornost po 90 minut trvání filmu. I když časem dojde na fyzické násilí a řezné zbraně, Climax rozhodně není horror, slasher, thriller, ani nic podobného.

Pokud znáte předchozí Noého filmy, tak je Climax značně předvídatelný. Nedá se říct, že natočil bůhvíjak skvělé dílo, ale je nutno uznat, že si vybral téma, které se pro jeho audiovizuální styl velmi dobře hodí.

P.S: Frontalů je ve filmu hodně, ale full jen velmi málo.