Retro recenze: Princ egyptský [The Prince of Egypt] - 90%

Tento (klasicky animovaný) film od DreamWorks z roku 1998 vypráví biblický příběh Mojžíše, od jeho narození až po vyvedení jeho lidu z Egypta a Desatero přikázání. A je to muzikál. I když byl velmi nákladný a byl uveden v našich kinech, z celkem pochopitelných důvodů u nás naprosto propadl.



Upozorňuji, že následující text jednak obsahuje spoilery (ohledně Bible i filmu), ale také screenshoty a hudební ukázky, které na webu nevypadají tak dobře jako v HD videu

Princ egyptský je americký film. "Průměrní" Američané tento příběh velmi dobře znají ze dvou klasických filmů Cecila B. DeMillea, na které se dnes už bohužel nikdo nemůže dívat s vážnou tváří. DreamWorks se rozhodli, že tuto nadčasovou epickou story natočí znovu, a to tak, aby se na ni dalo znovu dívat s vážnou tváří.

Zdánlivě bizarní rozhodnutí "udělat z toho animovaný film, přestože už dnes máme trikovou technologii, která v pohodě zvládne realistické rozestoupení Mrtvého Rudého moře" mi připadá jako velmi dobrý nápad. Tento příběh je totiž tak nadživotní, že živí herci a realisticky vypadající kulisy jsou pro něj příliš přízemní. Postavy v Princi egyptském jsou tudíž stylizované a kulisy (např. egyptské monumenty) mnohonásobně impozantnější, než ve skutečnosti byly.







Není problém například něco extrémně přesvítit, zvýraznit kontury nebo zcela potlačit pozadí. V hraném filmu s žívými herci by si to v takové míře dovolit nemohli.









(Všechny obrázky jsou neupravované screenshoty přímo z HD verze filmu)

Tvůrci se rozhodně nestydí používat velkolepé vizuální kompozice a úhly záběrů, které by dnes v hraném filmu působily archaicky až směšně (následující obrázky je dobré si zvětšit):













Jak vidíte, vizuálně stojí Princ egyptský za to.

Teď se ale pozvolna dostáváme k tomu, proč tento film tak obdivuji, přestože mu dávám "jenom 90 procent". Je to díky jeho scénáři, který funguje jako osudový lidský příběh a má bezchybnou hollywoodskou dynamiku a současně trvá jen něco přes 90 minut a současně neštve křesťany a jiné lidi, kteří znají Bibli. Tedy, většinou neštve...



UPDATE: Protože se autor tohoto komentáře začal následně ohrazovat, že jsem ho vytrhl z kontextu, zazálohoval jsem kompletní konverzaci, ve které se autor povyšuje nad samotného Boha, zde na Flickru.

Tvůrci měli několik religiózních poradců (pro různé víry), kteří měli na starosti, aby film nikoho neurazil (což by pro americké uvedení znamenalo katastrofu). Ti přišli například s takovou prkotinou, že text písně "You can do miracles when you believe" musí být změněn na "There can be miracles when you believe", aby to proboha nevypadalo, že člověk může dělat zázraky...

O Biblické předloze mám jen velmi matnou představu a ještě nedávno jsem se musel při odpovídání na otázku "Byl dřív Mojžíš nebo Ježíš?" vždycky na chvíli zamyslet. U příležitosti tohoto článku jsem si odpovídající pasáž Bible přečetl (je velmi krátká, začíná zde) a okamžitě jsem konstatoval, že "podle tohohle nesmyslu není možné udělat film, který by nebyl k smíchu". Ale lidi z DreamWorks to dokázali.

Přidali přátelství Mojžíše s Faraonem (a následné Mojžíšovo trauma z toho, že se musí postavit svému bratrovi), přidali trauma Faraona z toho, že se nedokáže vyrovnat svému otci, přidali setkání Mojžíše s jeho budoucí ženou Zeforou dlouho předtím, než mu ji dá Jitro za manželku (takže to následně není jen nějaká "ženská, kterou dostal přidělenou za manželku"). Přidali dokonce dva občas komické, ale přitom strašidelné faraonovy velekněze:





Naopak vypustili Mojžíšovy děti, většinu Arona, tento sexy incident atd. atd...

Ve filmu přitom zůstaly zásadní věci jako "Deset ran egyptských" a "Vyhlazení prvorozených" a jsou natočeny působivě a přesto "decentně" (pokud je možné toto slovo v této souvislosti použít).









Film je dokonce ještě více hardcore než Bible ve scéně, kdy Mojžíš přijde navštívit Faraona, který právě pohřbívá syna (zabitého Bohem), a jemně ho upozornit, že by měl konečně "Nechat jeho lid odejít".







Mít podobné scény v animovaném, mládeži přístupném muzikálu je neuvěřitelně riskantní počin, protože se mohou mnoha způsoby zvrtnout. Každý problém je doslova minové pole:

• "Jak bychom měli zařídit, že Mojžísovi dojde, že jeho 'otec' je masový vrah?" (Řešení: Sen bez dialogů, s oživlými egyptskými nástěnnými malbami, následně konfrontace se skutečnými nástěnnými malbami, kde jsou tyto historické události zachyceny.)
• "Jak bychom měli co nejrychleji odvyprávět, jak se Mojžíš z uprchlého prince stane prostým pasáčkem s prostou rodinou?" (Řešení: Zkratkou v průběhu jediné písničky.)
• "Jak by měl mluvit Bůh?" (Řešení: Mluví ho stejný herec jako Mojžíše, a pod jeho hlasem jako "ozvěnu" slyšíme slabě unisono hlasy ostatních hlavních představitelů.)
• "Jak by měl Mojžíš odvyprávět manželce to, že právě potkal Boha?" (Řešení: Nijak. Neslyšíme jeho hlas, pouze vidíme jak jí něco nadšeně vypráví a k tomu hraje hudba.)

V případě Prince egyptského se tvůrci se všemi těmito problémy vypořádali takřka geniálně a v celém filmu není jediná scéna, která by byla nechtěně vtipná. I když je třeba "sedm ran" prezentováno jako písnička!



Čímž se dostáváme k písničkám a hudbě.

I když je v titulcích napsáno "Original songs by Stephen Schwartz, score composed by Hans Zimmer", ve skutečnosti to funguje tak, že nejdřív někdo (nezávisle na filmu) složí a nahraje tento song, pak ho dostane do rukou Hans Zimmer a jeho hoši (Rona, Gregson-Williams, Powell, Greenaway) a udělají z něj toto (postupně graduje až do 3:30):



Taková "adaptace" je v mých očích obdivuhodnější počin, než složení toho původního songu. (Analogicky viz také Lví král: Originál Eltona Johna -> Zimmerova filmová verze).

Hudba je patřičně etnická (Mojžíšovu matku zpívá Ofra Haza), patřičně velkolepá a patřičně chytrá: Například když se z Mojžíše stane prostý pasáček a žije s "novou rodinou" v horách, rozhlíží se spokojeně kolem a na instrumentálním soundtracku přitom zazní stejné čtyři tóny, na které na začátku filmu (v Egyptském paláci) Mojžíš zpíval text "this is my home". Může vám to připadat jako prkotina, ale od smrti Jerryho Goldsmithe snad neexistuje filmový skladatel kromě Zimmera a Williamse (a ten už téměř neskládá), který by tyhle věci dělal.

K Princi Egyptskému existují tři nebo čtyři oficiální soundtracky, z nichž pouze jeden obsahuje Zimmerovu hudbu (nekompletní) a písně v té podobě, v jaké zní ve filmu. Ideální je pak tento bootleg, který existuje víceméně ilegálně a v Bontonlandu se neprodává...

No a závěrem bych vás chtěl upozornit, že to všechno funguje také díky výkonům hereckých představitelů. O takovéto obsazení byste se neměli nechat připravit dabingem:



Princ egyptský se zabývá biblickými událostmi aniž by je degradoval a přitom je plnohodnotnou velkolepou hollywoodskou podívanou. Neznám jiný současný film (ať už hraný nebo animovaný), který by to dokázal.

P.S: Film má "prequel" Joseph: King of Dreams, který šel přímo na video a selhává přesně v těch ohledech, ve kterých Princ egyptský triumfuje, tj. skoro ve všech: Technicky nestojí za moc, písničky jsou nesnesitelné a především jeho hrdinové působí jako zfanatizovaní psychopati.