Robert De Niro hraje amerického vojáka, který asi před 20 lety v Jugoslávii nastoloval mír a v rámci toho provozoval i nějaké ty popravičky. John Travolta hraje srbského vojáka, který masakroval hodné neSrby, byl De Nirem popraven, ale přežil to a nyní přijíždí do USA, aby si zde něco ulovil. Konkrétně De Nira, který si sám užívá v opuštěné chatě v lesích.
V celém filmu se objeví asi 15 lidí (včetně flashbacků), z toho asi pět má nezanedbatelné mluvené role. Většinu filmu jsou ale na plátně jen De Niro a Travolta, prohánějící se po lesích (natáčelo se někde v Evropě), filosofující a navzájem se mučící.
Věc se totiž má tak, že poměrně záhy (po společně stráveném příjemném večeru) De Niro odhalí, co je Travolta zač, začnou se navzájem lovit, a střídavě zraňují a mučí jeden druhého. Travolta proto, aby se mu De Niro přiznal k tomu, že dělal nemorální věci (nebo něco podobného), De Niro proto, že rád dělá nemorální věci (nebo něco podobného). Skutečně snad půltucetkrát dojde k tomu, že jeden druhého drží v šachu a místo aby ho zabil, začne na něj připravovat nějaký složitý mučící set-up, v průběhu čehož ten druhý získá svobodu, praští toho prvního a je to zase obráceně. Trochu jako v Tomu a Jerrym.
Ve stádiu námětu mohl tento film vypadat jako zajímavý projekt, ve kterém se střetnou dva stárnoucí hardcore drsňáci a kromě drsňačení se také zamyslí nad tím, že "War... war never changes", nebo něčím podobně hlubokým.
Bohužel se několik zásadních věcí cestou k dokončenému filmu podělalo.
Především mi dost vadil Travolta, který - ač jeho postava pronáší velmi košaté věty v bezchybné anglické gramatice - má strašlivý přízvuk jako z Borata nebo nějakého animovaného večerníčku. A také dost legračně vypadá. Téměř kdykoliv promluvil, chtělo se mi smát. Opakuji: Travolta celý film mluví s takovým přízvukem, že mu skoro není rozumět, ale věty, které v angličtině pronáší, jsou gramaticky naprosto bezchybné.
No a pak jsem se poměrně značně nudil, protože Mark Steven Johnson není dobrý režisér. Dnes už to pravděpdobně mohu říct. Jeho Daredevil mi připadal docela slušný, ale jeho dva následující filmy - comicsový Ghost Rider a romantická komedie When in Rome - byly velmi nevydařené.
V Sezóně zabíjení se Johnsonovi úspěšně daří zabít nebo aspoň rozmělnit většinu zajímavých nápadů, které pravděpodobně byly ve scénáři. Ani jedna z postav tudíž není zajímavá (a nikdo další ve filmu není), krásy majestátní přírody jsou natočeny fádně a o akčních scénách se nedá moc mluvit, protože ani jeden z pánů (respektive jejich postav) na to pochopitelně už moc nemá věk.
Tento film je naprosto čistokrevné laciné rutinní béčko, které by zcela zapadlo v záplavě jiných podobných béček, kdyby s ním nebyla spojena tato dvě slavná herecká jména. Zatím se ani neví, jestli bude Sezóna zabíjení uvedena v našich kinech.
P.S: V závěrečných titulcích tvůrci děkují za to, že mohli ve filmu použít knihu Earnesta (sic!) Hemingwaye.
P.P.S: Film měl údajně původně být přímým pokračováním Tváří v tvář a John Woo v něm měl režírovat Travoltu a zhrobuvstanuvšího Cage. To by aspoň byla sranda!
Věc se totiž má tak, že poměrně záhy (po společně stráveném příjemném večeru) De Niro odhalí, co je Travolta zač, začnou se navzájem lovit, a střídavě zraňují a mučí jeden druhého. Travolta proto, aby se mu De Niro přiznal k tomu, že dělal nemorální věci (nebo něco podobného), De Niro proto, že rád dělá nemorální věci (nebo něco podobného). Skutečně snad půltucetkrát dojde k tomu, že jeden druhého drží v šachu a místo aby ho zabil, začne na něj připravovat nějaký složitý mučící set-up, v průběhu čehož ten druhý získá svobodu, praští toho prvního a je to zase obráceně. Trochu jako v Tomu a Jerrym.
Ve stádiu námětu mohl tento film vypadat jako zajímavý projekt, ve kterém se střetnou dva stárnoucí hardcore drsňáci a kromě drsňačení se také zamyslí nad tím, že "War... war never changes", nebo něčím podobně hlubokým.
Bohužel se několik zásadních věcí cestou k dokončenému filmu podělalo.
Především mi dost vadil Travolta, který - ač jeho postava pronáší velmi košaté věty v bezchybné anglické gramatice - má strašlivý přízvuk jako z Borata nebo nějakého animovaného večerníčku. A také dost legračně vypadá. Téměř kdykoliv promluvil, chtělo se mi smát. Opakuji: Travolta celý film mluví s takovým přízvukem, že mu skoro není rozumět, ale věty, které v angličtině pronáší, jsou gramaticky naprosto bezchybné.
V Sezóně zabíjení se Johnsonovi úspěšně daří zabít nebo aspoň rozmělnit většinu zajímavých nápadů, které pravděpodobně byly ve scénáři. Ani jedna z postav tudíž není zajímavá (a nikdo další ve filmu není), krásy majestátní přírody jsou natočeny fádně a o akčních scénách se nedá moc mluvit, protože ani jeden z pánů (respektive jejich postav) na to pochopitelně už moc nemá věk.
Tento film je naprosto čistokrevné laciné rutinní béčko, které by zcela zapadlo v záplavě jiných podobných béček, kdyby s ním nebyla spojena tato dvě slavná herecká jména. Zatím se ani neví, jestli bude Sezóna zabíjení uvedena v našich kinech.
P.S: V závěrečných titulcích tvůrci děkují za to, že mohli ve filmu použít knihu Earnesta (sic!) Hemingwaye.
P.P.S: Film měl údajně původně být přímým pokračováním Tváří v tvář a John Woo v něm měl režírovat Travoltu a zhrobuvstanuvšího Cage. To by aspoň byla sranda!
