Recenze: Duše [Soul] - 80%

Joe (v originále Jamie Foxx) je schopný jazzový klavírista, ale nedočkal se kýžené slávy a je nucen učit nejmenší děti hudební výchovu. Těsně poté, co mu svitne šance na patřičně exponovanou práci, zasáhne náhoda a Joe umře. Uteče ale z očistce a stane se (omylem) "instruktorem nenarozených duší", který má pomáhat budoucím človíčkům s jejich životní specializací. Dostane přidělenu "duši 22" (v originále Tina Feyová), která si už mnoho tisíc let nedokáže svou specializaci vybrat a nechce se narodit. To vše je ale Joevi celkem jedno, protože se chce hlavně jakýmkoliv způsobem dostat zpět do svého pozemského komatózního těla a konečně se stát tím slavným muzikantem.

Nejnovější film od Pixaru opět úžasně vypadá (a zní). Ale opravdu úžasně. Vidíme v něm spoustu abstraktních věcí (například duše, myšlenky, očistec, něco jako peklo) a všechny jsou ztvárněny neuvěřitelně nápaditě (ještě nápaditěji než ve V hlavě). Tvůrci záměrně používají dvourozměrné postavy v trojrozměrném světě, jednobarevné textury kombinované se složitými modely, někdy přelévající se beztvaré barevné oblaky, jindy jasně ohraničené černobílé linky. Všechno to je promyšlené do nejmenších detailů a naprosto bezchybně animované. Nejenže Joe u klavíru mačká správné klávesy, ale díky expresivní animaci také je vždy jasně patrné, co kdy při hraní niterně prožívá. Opravdu neexistuje mnoho jiných studií, která konzistentně udržují laťku kvality takhle vysoko.

Recenze: Havel - 80%

S jistým zpožděním jsem se dostal k loňskému životopisnému filmu Havel a chci se o něm zmínit i zde, přinejmenším proto, že je to nejlepší loňský český film. Ale popořádku.

Film se odehrává mezi lety 1968 a 1989, ale nedá se říct, že by zabíral celé toto období Havlova života. Zastavuje se pouze na třech - čtyřech výrazných místech tohoto období, přičemž v každém "roku" se odehraje několik scén, které ne vždy mají vzájemnou souvislost, ale vždy nám předloží jakýsi zkratkovitý obrázek o tom, jak a kam se Havel jako člověk zrovna posunul (pokud někam).

Recenze: African Kung Fu Nazis - 0%

Málokdo o tom ví, ale po druhé světové válce Adolf Hitler, Hideki Tódžó a Hermann Göring přežili a utekli do Afriky. Zde objevili tajemství nesmrtelnosti, pomocí prokletí "Blutfahne" začali Afričany měnit na bělochy a založili zde svou vlastní školu Kung Fu / karate, s jejíž pomocí chtěli ovládnout celý kontinent... a potom svět, muhahahaha!

V cestě jejich ďábelskému plánu stojí jen Afričan Addae, kterému Hitler unesl jeho milou Evu a udělal z ní svou "hnědou Evu" (tj. "Evu Braun"). Addae se tudíž musí rychle zaučit u několika legendárních afrických mistrů bojových umění, aby mohl Hitlerův turnaj vyhrát a tím... zachránit svět, asi.

Ghanský akční film African Kung Fu Nazis je pro mě tím, čím měla být (a nebyla) nová Wonder Woman. Ve WW84 byly dvě ženy a žádný wonder. V African Kung Fu Nazis je Afrika, Kung Fu i nacisti. WW84 měla rozpočet 200 milionů dolarů. African Kung Fu Nazis měli rozpočet několik desítek cedi. WW84 má dvě a půl hodiny. African Kung Fu Nazis mají 85 minut.

Recenze: WW84 - 30%

Abyste nebyli zmateni: Pod názvem WW84 se neskrývá mazadlo nebo čistidlo na boty, nýbrž pokračování comicsového filmu Wonder Woman (2017). Původně se o něm mluvilo pod názvem "Wonder Woman 1984", ale jeho definitivní titul je WW84 (v úvodních i závěrečných titulcích).

Na WW84 mi vadilo všechno to, co mi vadilo na předchozí Wonder Woman, a většina z toho v ještě větší míře. (Budou následovat spoilery.)

Film je opět strašně dlouhý (dvě a půl hodiny) a opět ve mně vzbuzoval intenzivní dojem, že se nikdo z jeho tvůrců nesnažil, neměl žádné zajímavé nápady ani potřebné řemeslné schopnosti, ale všichni měli k dispozici spoustu peněz. Takže ty peníze jsou na filmu vidět, ale nepomohly tomu, aby se film stal zajímavým. Naopak, kdyby byl přesně tentýž scénář natočen se stokrát nižším rozpočtem, bavil bych se při výsledku pravděpodobně podstatně víc. Takhle nemohu říct, že "WW84 má nejhorší triky jaké jsem letos viděl" a musím se spokojit s tvrzením "WW84 má nejhorší triky jaké jsem letos viděl ve filmu s devíticiferným dolarovým rozpočtem". Jakmile má dojít k nějaké akční scéně (což se myslím stane v celém filmu třikrát), herci se promění v odporné digitální panáky a houpání se na magickém lase vypadá povážlivě hůř než v Raimiho Spider-Manovi (2002).

Recenze: Výjimeční přátelé [A Beautiful Day in the Neighborhood] - 80%

V případě tohoto filmu se sluší začít varováním: Pokud se na něj začnete dívat, budete možná mít intenzivní chuť po pár minutách ho vypnout. Začíná totiž jako extrémně laciný televizní pořad, ve kterém Tom Hanks hraje senilního retardovaného důchodce, který se snaží vysvětlit nám něco o lásce a odpuštění. Ale nevypínejte!

Tom Hanks totiž hraje reálného člověka jménem Fred Rogers (často označovaného jen jako "Mr. Rogers"), který po dobu více než 30 let měl laciný veřejnoprávní televizní pořad, v němž pomocí vyprávění, hostů a maňásků dětem vysvětloval, jak funguje život. Včetně některých dost hardcore témat jako rozvod nebo smrt. Byl přitom ovšem tak strašlivě empatický a přátelský, že vypadal spíš jako Hannibal Lecter nebo nebezpečný pedofil. Koneckonců, na YouTube je mnoho ukázek.

Pomozte Andree Verešové (a vydělejte si 50000 Euro)!

Máme tady Vánoce, svátky klidu a míru, a já dostal spoustu hezkých dárků. Někteří zlomyslníci ale chtějí pokazit lidem i tyto krásné svátky.

Někdo například vzal náhodné pornovideo a pomocí technologie "deepfake" jeho protagonistům přimontoval obličeje modelky Mgr. Andrey Verešové a jejího manžela. Oba zmínění jsou z tohoto nevkusného hyenismu pochopitelně extrémně rozhořčeni a nabídli odměnu 50 000 Euro tomu, kdo odhalí pachatele nechutného žertíku.

Protože jsem něco jako expert na digitální technologie, bojovník za spravedlnost, a chtěl jsem si přivydělat 50 000 Euro, inkriminované falešné pornovideo jsem si vyhledal na serveru "Návrat do reality" a prozkoumal ho, abych zjistil zda nepůjde něco vydedukovat například z jeho chromatické aberace nebo jiných pixelů.

Recenze: Mank - 60%

Nový film Davida Finchera (pro Netflix) vypráví příběh o tom, jak vznikal film Občan Kane. Vlastně ne, jinak: Vypráví film o tom, proč se scenárista Herman Mankiewicz, alias Mank, rozhodl napsat scénář Občana Kanea právě tak, jak ho napsal. Což je důležité. Neboť o natáčení Občana Kanea není v Mankovi zhola nic a Orson Welles je v něm jen pár minut. Mank chce být spíše výpovědí o tom, jak fungoval Hollywood ve 30. letech, než výpovědí o životě alkoholického scenáristy.

Nejjednoduššeji si odbydeme to, jak Mank vypadá. Fincher sice natáčel digitálně, ale rozhodl se celý film vizuálně pojmout v černobílém stylu Občana Kanea (až na širokoúhlý formát). Včetně podobného obrazového kontrastu, svícení, kamerových úhlů atd. Má to své kouzlo, ale není to tak úžasný nápad, jak by se mohlo zdát z traileru. Poměrně brzy to přestane být zajímavé a místy je to dokonce na obtíž, když některé detaily obrazu nejsou dostatečně zřetelné.

Občan Kane (1941) bývá často označován za "nejvýznamnější film světové kinematografie" a rozhodně je zajímavé podívat se na něj a vidět, kolik je v něm na tehdejší dobu inovativních audiovizuálních a scenáristických postupů, které se v nezměněné podobě používají do dneška. A než se budete dívat na Manka, tak rozhodně musíte Občana Kanea vidět, nejlépe těsně předtím. Jinak totiž vůbec nebudete tušit, o čem film je a o čem ti lidé na plátně mluví.

Retro recenze: Za borovicovým hájem [The Place Beyond the Pines] - 100%

Ryan Gosling je trochu jednodušší chlapík, který jezdí na motocyklu v putovní pouťové "kouli smrti". Když zjistí, že své náhodné milence (Eva Mendesová) udělal dítě, rozhodne se, že by se konečně chtěl usadit a mít rodinu. Ale je pozdě. Mendesová už žije s Mahershala Alim a společně vychovávají Goslingovo dítě. Gosling se přesto usadí aspoň v tom smyslu, že začne dělat v autoservisu Bena Mendelsohna v tomtéž městě, a rozhodne se svému malému synovi (a Mendesové) finančně pomoci. Ale nemá peníze, takže souhlasí s Mendelsohnovým návrhem na vyloupení banky...

Věděl jsem o existenci tohoto filmu z roku 2012 dlouho, ale z nějakého důvodu jsem se na něj nikdy nepodíval (v našich kinech nešel). Teď jsem to napravil a nelituji.

Sešlo se v něm vícero slavných herců (z nichž někteří ještě tehdy tolik slavní nebyli). Kromě výše zmíněných Goslinga, Mendesové, Aliho a Mendelsohna také Bradley Cooper, Dane DeHaan, Rose Byrneová nebo Ray Liotta). A někteří z nich v něm předvádějí nejlepší výkony své herecké kariéry.

Lidové noviny: Hrdí pokračovatelé odkazu Karla Čapka a T.G. Masaryka

Tento post není o filmu, ale o obsáhlém článku, který vyšel v dnešní Lidových novinách. Píše se v něm o úžasné mobilní aplikaci, která speciálními vlnami ("světelné a zvukové vibrace v rozsahu od 256 do 528 hertzů") upraví obyčejnou vodu tak, že vám (mimo jiné) vyléčí COVID-19:

(Lidové noviny nekupuji a tato fotografie se ke mně dostala přes několik dalších lidí. Bohužel nevím, kdo je jejím původním autorem a omlouvám se mu, že jsem ho neuvedl.)

V lépe čitelné podobě najdete tentýž článek zde, na oficiální stránce autora aplikace, "kliniky inPharm". Je to studnice úžasnosti, co věta, to perla:

Zde je video, ve kterém je názorně ukázáno, jak tato aplikace funguje a co všechno dokáže:

Upozorňuji, že nejde o placenou inzerci, ale o normální redakční článek, jako jehož autorka je uvedena Eva Presová. Což je podle všeho skutečná osoba a redaktorka Lidových novin. Ale moc bych se nedivil, kdyby v tuto chvíli už redaktorkou nebyla a užívala si někde luxusní dovolenou za peníze od kliniky inPharm.

Jedna věc je, že jsem se při tom článku dobře zasmál. Druhá věc je, že tento článek nevyšel v Blesku, ale v něčem, co samo sebe označuje za seriózní periodikum. Ale po dnešku už nebude moci. Ode dneška můžete komukoliv, kdo se bude Lidových novin zastávat, říct "Jó, Lidové noviny. Tam vyšel 2. prosince 2020 ten článek o té mobilní aplikaci, co vylepšuje vodu..."

Recenze: Fatman - 50%

Mel Gibson hraje nasraného Santa Clause. A na ničem jiném nezáleží. Opravdu. To, jak si vychutnáte novou černou komedii Fatman (která není a nebude v našich kinech, ale je k dispozici na různých nosičích), záleží především na tom, jestli vám připadá jako dobrý nápad koukat se asi 30 minut na Mela Gibsona, který hraje nasraného Santa Clause (a vydržet zbývajících 60 minut, ve kterých Mel Gibson není).

Santa Claus skutečně existuje a žije na Aljašce se svou černou manželkou a armádou elfů (v podzemní továrně). Hodných dětí je ale každý rok méně, a protože je Santa placen americkou vládou podle počtu rozdaných dárků, je na tom finančně špatně a je nucen souhlasit s kontraktem pro armádu, která v jeho vánoční továrně chce vyrábět zbraňové systémy pro stíhačky.

Mezitím jistého miliardářského synka naštve to, že dostal pod stromeček uhlí, a zaplatí nájemnému zabijákovi za to, aby Santu vypátral, zastřelil a přivezl zpět jeho červený oblek jako trofej. Zabiják má z nějakého (zpočátku neznámého) důvodu sbírku starých vánočních hraček a ochočeného křečka. A hraje ho Walter Walton Goggins (po Melu Gibsonovi jediný trochu známý herec v tomto filmu).