František Fuka versus kinematografie. Recenze a různé jiné záležitosti, občas i nefilmové.
28.1.11
Tom Hanks: Actor, Dancer, Rapper...
O Danu Aykroydovi se ani nezmiňuji, protože něco podobného předváděl už v Blues Brothers a Méďovi Béďovi...
P.S: Velmi pravděpodobně to celé nějakým bizarním způsobem souvisí s bizarním filmem Dragnet.
27.1.11
Recenze: Méďa Béďa [Yogi Bear] - 40%
V parku Jellystone žije malý medvěd a velký medvěd. Oba mluví. Strážce Smith je na ně naštvaný, ale když hrozí uzavření parku, hodí se mu jejich pomoc...
Méďa Béďa má své místo v srdcích nás "starších", protože jsme vyrůstali na jeho celovečerním filmu od Hanna Barbery, který má i dnes svou nadčasovou poetiku - aspoň mi to tak připadá.
Je nutno upozornit, že pokud má nový Méďa Béďa nějakou poetiku (a netvrdím, že žádnou nemá), je to poetika zcela odlišná od "našeho starého" Médi Bédi. To reflektuje koneckonců i český dabing, ve které se Ďželystoun jmenuje Želéstoun, Bubu se jmenuje Bubík a mluví úplně jinak než Aťka Janoušková.
Kromě toho je děj tak nějak kokotsky předvídatelný a nudný a přiznám se, že se mi nechce ověřovat, zda byl stejně kokotský i děj onoho starého filmu, jenom mi to tehdy tak nepřipadalo, protože jsem byl naivní komunistické děcko...
Musím pochválit technické aspekty filmu, protože zakomponování digitálních medvědů do reálného lesa je zvládnuto velmi dobře (i ve 3D), medvědi jsou legračně animovaní, lesy jsou krásné (i když se myslím natáčelo v Kanadě, ne v USA) a pokud medvědi provádějí grotesková alotria, není nepříjemné se na to koukat.
Bohužel, ve filmu (který rozhodně není nijak dlouhý) je velká spousta scén, ve kterých není žádná groteskovost a žádná animovaná zvířátka, a jenom v nich kují své pikle lidi, a to především:
Méďa Béďa má své místo v srdcích nás "starších", protože jsme vyrůstali na jeho celovečerním filmu od Hanna Barbery, který má i dnes svou nadčasovou poetiku - aspoň mi to tak připadá.
Je nutno upozornit, že pokud má nový Méďa Béďa nějakou poetiku (a netvrdím, že žádnou nemá), je to poetika zcela odlišná od "našeho starého" Médi Bédi. To reflektuje koneckonců i český dabing, ve které se Ďželystoun jmenuje Želéstoun, Bubu se jmenuje Bubík a mluví úplně jinak než Aťka Janoušková.
Kromě toho je děj tak nějak kokotsky předvídatelný a nudný a přiznám se, že se mi nechce ověřovat, zda byl stejně kokotský i děj onoho starého filmu, jenom mi to tehdy tak nepřipadalo, protože jsem byl naivní komunistické děcko...
Musím pochválit technické aspekty filmu, protože zakomponování digitálních medvědů do reálného lesa je zvládnuto velmi dobře (i ve 3D), medvědi jsou legračně animovaní, lesy jsou krásné (i když se myslím natáčelo v Kanadě, ne v USA) a pokud medvědi provádějí grotesková alotria, není nepříjemné se na to koukat.
Bohužel, ve filmu (který rozhodně není nijak dlouhý) je velká spousta scén, ve kterých není žádná groteskovost a žádná animovaná zvířátka, a jenom v nich kují své pikle lidi, a to především:
- Strážce Smith, který vypadá trošku strašidelně, jako stereotypní homo-nekro-pedofil
- Legrační slizký starosta, který vypadá také jako stereotypní homo-nekro-pedofil, ale spíš takový legrační, dobrosrdečný
- Anna Farisová, kterou jsem půl film nepoznal (a pořád jsem čekal, kdy se konečně objeví Anna Farisová), protože je podivně opuchlá
Jejich scény (kterých je větší polovina) jsou v lepším případě nudné, v horším případě nechtěně strašidelné.
A film končí úplně jinak než vidíte v tomto videu, takže palec dolů:
25.1.11
Recenze: Řetězová zpráva [Chain Letter] - 10%
Student dostane "řetězový dopis", což je takový ten mail s textem "Pokud toto nepošleš pěti dalším, zemřeš hroznou smrtí". Ten začne kolovat, a pokud ho někdo nerozešle pěti dalším, zemře hroznou smrtí - tzn. přijde takový veliký potetovaný ožehnutý chlap s maskou a nějak krvavě ho sejme, většinou za použití řetězů!
Zatímco středoškolští studenti (respektive herci okolo 25 let, hrající studenty) umírají, detektiv pátrá po pachateli a zjišťuje, že jde o člena extrémní anti-technologické sekty, která se identifikuje vytetovaným čárovým kódem. To je ale jen jednou zmíněno a dále o tom nikdo nemluví a nic z toho nevyplyne, podobně jako u spousty dalších věcí v tomto béčkovém filmu.
Dávám 10 procent, protože vraždy (celkem asi minuta) jsou slušně krvavé a s překvapivě kvalitními triky, a protože jednomu z děvčat jsou na pár vteřin vidět kozy.
Zatímco středoškolští studenti (respektive herci okolo 25 let, hrající studenty) umírají, detektiv pátrá po pachateli a zjišťuje, že jde o člena extrémní anti-technologické sekty, která se identifikuje vytetovaným čárovým kódem. To je ale jen jednou zmíněno a dále o tom nikdo nemluví a nic z toho nevyplyne, podobně jako u spousty dalších věcí v tomto béčkovém filmu.
Řetězová zpráva je velice špatný film. Je amatérsky režírovaný, obsahuje amatérské herecké výkony (občas je nějaká vyhaslá hvězda v cameu docela vtipná, ale je těžké odhalit, zda je to záměr), a především má neuvěřitelně špatný scénář, sestavený nějakým náhodným generátorem hororových textů.
- Tvůrci rozumí moderním technologiím ještě méně než Marie Poledňáková. Je jim srdečně jedno, jestli se zpráva přepošle přes SMS, přes mobilní e-mail nebo přes normální e-mail. Prostě je v ní supervirus a kdykoliv ji obdržíte na jakékoliv zařízení, vrah okamžitě ví, kde jste, a jestli jste ji přeposlali dál
- Hrdinka nechce, aby ji padouch vystopoval, takže odpojí svou tiskárnu.
- Policista řekne "Přepošlete ten e-mail do laborky, tam se pokusí zjistit, kdo byl odesilatelem". Což se stane a nikdo (na plátně) se tomu nezasměje.
- Když někdo dostane do e-mailu řetězovou zprávu, jeho počítač místo "máte e-mail" řekne "máte řetězovou zprávu". A nemá to být projev viru, prostě mají toho mailového klienta tak nakonfigurovaného a berou to jako běžnou věc...
- Film vypadá z hlediska technických reálií jako natočený nejméně před 10 lety, včetně spartánské grafické úpravy webstránek a mobilních rozhraní. (Údajně byl natočen v roce 2007, ale nemohu o tom dohledat dost spolehlivých informací.)
- Studenta zabije nedbale zavěšený automobilový motor, který mu spadne na hlavu (což byla chytře připravená vražda, ale žádná z postav to neví) a v televizních zprávách se o tom okamžitě mluví jako o vraždě.
- Chytrá studentka zjistí, že vrah je členem nějaké sekty, která tohle provozuje už 200 let... Co se myslí tím "tohle", když před 200 lety nebyly čárové kódy ani e-mail ani telefony, natož možnost sledovat něčí polohu přes jeho nahackovaný GPS telefon???
Dávám 10 procent, protože vraždy (celkem asi minuta) jsou slušně krvavé a s překvapivě kvalitními triky, a protože jednomu z děvčat jsou na pár vteřin vidět kozy.
20.1.11
Recenze: Tři dny ke svobodě [The Next Three Days] - 80%
Russell Crowe má milovanou manželku (Elizabeth Banksová, co jako Miri točila Porno se Zackem) a roztomilého synka. Jednoho rána k nim domů vtrhne policie a manželku zatkne za brutální vraždu. Crowe je přesvědčen o její nevině (byť nemá objektivní důkazy) a snaží se ji z vězení dostat. Ale ani po několika letech se mu to nepodaří, tak se odhodlá k zoufalému činu...
Na film jsem šel s tím, že jsem o něm dopředu nic nevěděl, takže jsem byl několikrát příjemně překvapen, jak nepředvídatelně se děj vine. Pokud si tohoto pocitu také ceníte, pak raději nečtěte dál a jděte do kina. Tři dny ke svobodě jsou značně osvěžující film.
OK, teď budu muset trochu spoilerovat, jinak o filmu nemám co psát...
Crowe se rozhodne, že manželku z vězení vysvobodí a že s ní i se synem utečou mimo USA. Vzhledem k tomu, že vězení je uprostřed města a Crowe je bezúhonný občan, nebude to snadné. Je sice inteligentní, ale nemá praxi ve střílení, vyhrožování střelnou zbraní, otvírání zamčených zámků nebo shánění falešných pasů.
Film je osvěžující také v tom, že nám ukazuje, jak moc se toho může podělat při věcech, které jsou zdánlivě mnohem méně napínavé než dostat někoho z vězení - například při věcech jako "sehnat dost peněz na útěk", "sehnat někoho, kdo mi vyrobí pas" nebo "vyrobit si falešný klíč podle návodu z YouTube".
Crowe nehraje žádného Supermana (ani Bournea) a kdyby došlo ke střílení, rvačce nebo plnohodnotné autohoničce, byl by bez šance. Takže musí plánovat tak, aby k podobným věcem došlo s co nejmenší pravděpodobností. A je příjemné, že občas nevíme, jestli právě sledujeme nějakou jeho hroznou botu, nebo naopak něco chytře vymyšleného a pečlivě naplánovaného. Opravdoví lidé se totiž chovají nepředvídatelně a Croweova postava je napsána a zahrána příjemně lidsky.
K samotné útěkové akci dojde až někdy v poslední čtvrtině filmu, ale přesto se do té chvíle nenudíme a zajímají nás odpovědi na některé zajímavé otázky (například jestli je manželka opravdu nevinná).
Asi by neškodilo film trošičku zkrátit a některé "hluboce lidské okamžiky" nefungují tak precizně, jak Paul Haggis (především zkušený scenárista) zamýšlel. Ale celkově jde (já vím, píšu to potřetí) o OSVĚŽUJÍCÍ a chytrý thriller, který odkazuje ke klasice 70. nebo 80. let minulého století.
Na film jsem šel s tím, že jsem o něm dopředu nic nevěděl, takže jsem byl několikrát příjemně překvapen, jak nepředvídatelně se děj vine. Pokud si tohoto pocitu také ceníte, pak raději nečtěte dál a jděte do kina. Tři dny ke svobodě jsou značně osvěžující film.
OK, teď budu muset trochu spoilerovat, jinak o filmu nemám co psát...
Crowe se rozhodne, že manželku z vězení vysvobodí a že s ní i se synem utečou mimo USA. Vzhledem k tomu, že vězení je uprostřed města a Crowe je bezúhonný občan, nebude to snadné. Je sice inteligentní, ale nemá praxi ve střílení, vyhrožování střelnou zbraní, otvírání zamčených zámků nebo shánění falešných pasů.
Film je osvěžující také v tom, že nám ukazuje, jak moc se toho může podělat při věcech, které jsou zdánlivě mnohem méně napínavé než dostat někoho z vězení - například při věcech jako "sehnat dost peněz na útěk", "sehnat někoho, kdo mi vyrobí pas" nebo "vyrobit si falešný klíč podle návodu z YouTube".
Crowe nehraje žádného Supermana (ani Bournea) a kdyby došlo ke střílení, rvačce nebo plnohodnotné autohoničce, byl by bez šance. Takže musí plánovat tak, aby k podobným věcem došlo s co nejmenší pravděpodobností. A je příjemné, že občas nevíme, jestli právě sledujeme nějakou jeho hroznou botu, nebo naopak něco chytře vymyšleného a pečlivě naplánovaného. Opravdoví lidé se totiž chovají nepředvídatelně a Croweova postava je napsána a zahrána příjemně lidsky.
K samotné útěkové akci dojde až někdy v poslední čtvrtině filmu, ale přesto se do té chvíle nenudíme a zajímají nás odpovědi na některé zajímavé otázky (například jestli je manželka opravdu nevinná).
Asi by neškodilo film trošičku zkrátit a některé "hluboce lidské okamžiky" nefungují tak precizně, jak Paul Haggis (především zkušený scenárista) zamýšlel. Ale celkově jde (já vím, píšu to potřetí) o OSVĚŽUJÍCÍ a chytrý thriller, který odkazuje ke klasice 70. nebo 80. let minulého století.
19.1.11
Recenze: Nevinnost [60%]
[Oficiální text distributora] Cesta z vrcholu na absolutní dno může být velmi rychlá. Někdy stačí jediná věta a všechno, co jste dosud budovali, se zhroutí jako domeček z karet. Uznávaný lékař, milovaný otec a manžel čelí obvinění z velmi těžkého zločinu. Ze dne na den vyměnil dobrou adresu za celu ve vazební věznici, odkud se nevina prokazuje hodně těžko, zvlášť když protistraně pomáhá člověk, který může být motivován osobní pomstou. Pravda prý nakonec vždycky zvítězí nad lží a nenávistí. Někdy ani to ale nemusí znamenat vítězství. Někdy je to jen přestávka před dalším, mnohem náročnějším zápasem. Zvlášť když ve snaze zachránit se obětujete tajemství, která měla zůstat navždy skrytá, protože jsou pro vás i pro vaše okolí příliš nebezpečná...
Takže znovu to, co už jsem napsal několikrát: Hřebejk je výborný režisér. Jím natočené scény jsou působivé. Jarchovský je průměrný až podprůměrný scenárista a brání Hřebejkovi ve vytvoření úžasného filmu. Jím napsané filmy nefungují jako filmy, ale maximálně jako série nepříliš souvisejících scének. Pokud je celý film víceméně sérií scének (U mě dobrý), je to v pohodě. Pokud má mít film nějaký dramatický oblouk a jeho postavy mají prodělat nějaký vývoj směrem k pointě, pak to nefunguje - a to je bohužel případ Nevinnosti.
V traileru nastíněná zápletka s obviněním z pohlavního zneužívání nezletilé zabírá méně než 50 procent filmu (jeho prostředek). Po ní následuje další zápletka, která by měla na ono obvinění dramaticky navazovat, dávat mu pointu a vzbudit v nás dojem osudové odplaty, nebo něčeho na ten způsob (více je vysvětleno dole v sekci "SPOILERY"). To bohužel nefunguje skoro vůbec a působí to jako kusy dvou různých filmů (každý napsaný a natočený někým jiným).
Jarchovský ve filmu potřeboval mít zápletku s falešným obviněním a následným prokázáním neviny, aby si tím připravil půdu pro následující druhou zápletku a osudovou pointu. Celé obvinění ale působí neuvěřitelně vykonstruovaně a nesmyslně. Nevím, co dělali ti policejní poradci, uvedení v titulcích, ale ve filmu to vypadá, jako kdyby hlavní hrdina byl obviněn z pohlavního zneužívání a uvězněn jen proto, že matka jeho malé pacientky najde v jejím deníčku milostné básničky a jeho portréty. Tedy, to děvče nejenže doktora neobviní, ale ani nikomu neřekne jediné slovo, její matka najde deníček, odnese ho na policii, načež jde hrdina sedět a píší o něm bulvární noviny. To vše předtím, než je údajná oběť pořádně vyslechnuta (což by mělo probíhat za přítomnosti dětské psycholožky, ale je to natočeno jako hodně strašidelný výslech na Gestapu). Naopak nejsou pořádně vyslechnuti členové doktorovy rodiny, protože kdyby k tomu došlo, okamžitě by se prokázalo, že obvinění je smyšlené - takže scénář nemůže připustit, aby k tomu výslechu došlo...
To je prostě a jednoduše scenáristická lenost. Kdyby tato zápletka byla vystavěna lépe, pak by lépe fungovala poslední třetina, byť je najednou vyprávěna úplně jiným způsobem (scenárista neví, jak nám stručně přiblížit jisté historické události, tak se najednou objeví dlouhatánský flashback s voiceoverem).
A je té scenáristické lenosti velká škoda, protože režie, herecké výkony a technické aspekty filmu jsou vysoce nadprůměrné. Výjimku tvoří poněkud hodně dryáčnická nezneužitá mladá slečna a hudba. Hudbu složila a nahrála Vladivojna La Chia a to, co slyšíte v traileru (ta rozverná pseudoangličtina) je jeden z hlavních hudebních motivů filmu. Možná to byl dramatický záměr, ale hudba mě téměř celý film neskutečně iritovala.
První dvě třetiny filmu se divíme, proč je ve filmu postava sestry manželky hlavního hrdiny (Geislerová). Poté, co je hlavní hrdina osvobozen (protože se žádného prznění nedopustil ani se o to nesnažil), dozvědí se diváci, že má už mnoho let tajný milostný poměr s Geislerovou (které je ta malá holčička "osudovou shodou okolností" dost podobná). Geislerová to psychicky neunese (tzn. neunese, že se to táhne už tak dlouho a pořád nic z toho) a po další milostné eskapádě se utopí v rybníce.
V průběhu následného vyšetřování se přijde na to, že měla s hrdinou poměr, že s ním těsně před smrtí spala a že ji trochu přiškrtil. Na základě toho policie (mylně) dojde k závěru, že hrdina Geislerovou zabil, a jde za to na mnoho let sedět. Tím se osudový kruh uzavírá. Nebo vlastně možná neuzavírá, ale mělo to asi tak nějak působit...
Takže znovu to, co už jsem napsal několikrát: Hřebejk je výborný režisér. Jím natočené scény jsou působivé. Jarchovský je průměrný až podprůměrný scenárista a brání Hřebejkovi ve vytvoření úžasného filmu. Jím napsané filmy nefungují jako filmy, ale maximálně jako série nepříliš souvisejících scének. Pokud je celý film víceméně sérií scének (U mě dobrý), je to v pohodě. Pokud má mít film nějaký dramatický oblouk a jeho postavy mají prodělat nějaký vývoj směrem k pointě, pak to nefunguje - a to je bohužel případ Nevinnosti.
V traileru nastíněná zápletka s obviněním z pohlavního zneužívání nezletilé zabírá méně než 50 procent filmu (jeho prostředek). Po ní následuje další zápletka, která by měla na ono obvinění dramaticky navazovat, dávat mu pointu a vzbudit v nás dojem osudové odplaty, nebo něčeho na ten způsob (více je vysvětleno dole v sekci "SPOILERY"). To bohužel nefunguje skoro vůbec a působí to jako kusy dvou různých filmů (každý napsaný a natočený někým jiným).
Jarchovský ve filmu potřeboval mít zápletku s falešným obviněním a následným prokázáním neviny, aby si tím připravil půdu pro následující druhou zápletku a osudovou pointu. Celé obvinění ale působí neuvěřitelně vykonstruovaně a nesmyslně. Nevím, co dělali ti policejní poradci, uvedení v titulcích, ale ve filmu to vypadá, jako kdyby hlavní hrdina byl obviněn z pohlavního zneužívání a uvězněn jen proto, že matka jeho malé pacientky najde v jejím deníčku milostné básničky a jeho portréty. Tedy, to děvče nejenže doktora neobviní, ale ani nikomu neřekne jediné slovo, její matka najde deníček, odnese ho na policii, načež jde hrdina sedět a píší o něm bulvární noviny. To vše předtím, než je údajná oběť pořádně vyslechnuta (což by mělo probíhat za přítomnosti dětské psycholožky, ale je to natočeno jako hodně strašidelný výslech na Gestapu). Naopak nejsou pořádně vyslechnuti členové doktorovy rodiny, protože kdyby k tomu došlo, okamžitě by se prokázalo, že obvinění je smyšlené - takže scénář nemůže připustit, aby k tomu výslechu došlo...
To je prostě a jednoduše scenáristická lenost. Kdyby tato zápletka byla vystavěna lépe, pak by lépe fungovala poslední třetina, byť je najednou vyprávěna úplně jiným způsobem (scenárista neví, jak nám stručně přiblížit jisté historické události, tak se najednou objeví dlouhatánský flashback s voiceoverem).
A je té scenáristické lenosti velká škoda, protože režie, herecké výkony a technické aspekty filmu jsou vysoce nadprůměrné. Výjimku tvoří poněkud hodně dryáčnická nezneužitá mladá slečna a hudba. Hudbu složila a nahrála Vladivojna La Chia a to, co slyšíte v traileru (ta rozverná pseudoangličtina) je jeden z hlavních hudebních motivů filmu. Možná to byl dramatický záměr, ale hudba mě téměř celý film neskutečně iritovala.
Následují SPOILERY!!!
První dvě třetiny filmu se divíme, proč je ve filmu postava sestry manželky hlavního hrdiny (Geislerová). Poté, co je hlavní hrdina osvobozen (protože se žádného prznění nedopustil ani se o to nesnažil), dozvědí se diváci, že má už mnoho let tajný milostný poměr s Geislerovou (které je ta malá holčička "osudovou shodou okolností" dost podobná). Geislerová to psychicky neunese (tzn. neunese, že se to táhne už tak dlouho a pořád nic z toho) a po další milostné eskapádě se utopí v rybníce.
V průběhu následného vyšetřování se přijde na to, že měla s hrdinou poměr, že s ním těsně před smrtí spala a že ji trochu přiškrtil. Na základě toho policie (mylně) dojde k závěru, že hrdina Geislerovou zabil, a jde za to na mnoho let sedět. Tím se osudový kruh uzavírá. Nebo vlastně možná neuzavírá, ale mělo to asi tak nějak působit...
18.1.11
Recenze: Gulliverovy cesty [Gulliver's Travels] - 60%
Radši si to řekněme rovnou: V tomto filmu není ani stopa po satiře Swiftovy původní knihy. Vlastně, v tomto filmu není ani stopa po ničem ze Swiftovy knihy. Jediné styčné body spočívají v tom, že:
Pokud ale neočekáváte věrnost předloze, nebo snad nedejbože inteligentní satiru, čeká vás 85 minut docela zábavného a svižného blbnutí á la Monstra versus vetřelci nebo Já, padouch. Gulliver sice není animovaný. Animáky ovšem připomíná nejen stylem humoru, ale také kompozicí záběrů, kdy kameraman věděl, jak dodat scéně humor tím, že někoho zobrazí patřičně monstrózně nebo patřičně pidi. A tím rozhodně nechci tvrdit, že film má bůhvíjak úžasné triky.
Na filmu vlastně není NIC "bůhvíjak úžasného". Je to víceméně série epizodních vtípků, z nichž slušná část vzbuzuje aspoň pousmání, mnohé z nich jsem neočekával, vata je redukována na minimum (k seznámení Gullivera s Liliputány dojde už asi po 15 minutách filmu) a většina scén není vyloženě dementní. Herci jsou sympatičtí a působí dojmem, že se snažili.
Hlavní je, že jsem se neironicky, nečernohumorově, neperverzně, upřímně bavil. Kdyby film neměl 85 minut, ale například 105 minut, pravděpodobně bych se bavil o dost méně.
P.S: Viděl jsem 2D verzi bez dabingu. Ta se bude promítat i v některých našich kinech.
- Hrdina se jmenuje Lemuel Gulliver
- Hrdina se dostane na ostrov, obývaný pidilidmi (kteří mluví anglicky a žijí jakoby na přelomu 19. a 20. století)
- Pidilidé bojují proti ostrovu jiných pidilidí
- Při požáru Gulliver uhasí královský palác svou močí
- Gulliver zabrání námořní invazi
To je opravdu kompletní výčet všeho, co má tento film společného s "předlohou" (v hodně velkých uvozovkách).
Pokud ale neočekáváte věrnost předloze, nebo snad nedejbože inteligentní satiru, čeká vás 85 minut docela zábavného a svižného blbnutí á la Monstra versus vetřelci nebo Já, padouch. Gulliver sice není animovaný. Animáky ovšem připomíná nejen stylem humoru, ale také kompozicí záběrů, kdy kameraman věděl, jak dodat scéně humor tím, že někoho zobrazí patřičně monstrózně nebo patřičně pidi. A tím rozhodně nechci tvrdit, že film má bůhvíjak úžasné triky.
Na filmu vlastně není NIC "bůhvíjak úžasného". Je to víceméně série epizodních vtípků, z nichž slušná část vzbuzuje aspoň pousmání, mnohé z nich jsem neočekával, vata je redukována na minimum (k seznámení Gullivera s Liliputány dojde už asi po 15 minutách filmu) a většina scén není vyloženě dementní. Herci jsou sympatičtí a působí dojmem, že se snažili.
Hlavní je, že jsem se neironicky, nečernohumorově, neperverzně, upřímně bavil. Kdyby film neměl 85 minut, ale například 105 minut, pravděpodobně bych se bavil o dost méně.
P.S: Viděl jsem 2D verzi bez dabingu. Ta se bude promítat i v některých našich kinech.
13.1.11
Recenze: Hon na čarodějnice [Season of the Witch] - 40%
Nicolas Cage a Ron Perlman (stárnoucí a kulatící se) jsou dva rytíři z křižáckých výprav, kteří dezertují (protože se jim najednou přestane líbit kuchání pohanů), jsou polapeni (už zpět v Evropě) a za trest musejí eskortovat vůz s domnělou čarodějnicí napříč nebezpečnou krajinou, do dalekého kláštera, kde existuje jediná kopie svaté knihy, jejíž recitace může čarodějku detekovat / zničit.
Tento film dost připomíná nedávného Solomona Kanea. Snaha o podobný audiovizuální styl (v evropských exteriérech), drsný špinavý středověk a dlouhá pouť, vrcholící střetnutím s CGI podivností. A velmi omezený rozpočet.
Bohužel, Nicolas Cage opět podává herecký výkon, vzbuzující spoustu otázek, namátkou: "Proč tam proboha obsazovali Nicolase Cage?" Následkem toho nefungují téměř žádné scény, ve kterých by měl Cage s půl tuctem doprovázejících postav diskutovat o podstatě dobra a zla, života a duše, červené a černé... Je jich dost, některé jsou trochu vtipné tím, jak špatně Cage hraje, ale většina je jich pouze nudná.
Některé scény jsou přitom poměrně zručně natočené (napínavý přejezd přes rozpadající se most, úvodní flashbacky do bitev ve Svaté zemi) a i když jejich triky nejsou dvakrát přesvědčivé, mají jistou roztomilost například filmů Karla Zemana (možná je to tím, že většinu triků dělala česká společnost UPP) a působí zábavněji, než námětem podobný (a mnohem dražší) Van Helsing.
Na Honu na čarodějnice je toho hodně nepodařeného. Občas baví, občas nudí, ale bohužel málokdy funguje tím způsobem, jak tvůrci zamýšleli.
Tento film dost připomíná nedávného Solomona Kanea. Snaha o podobný audiovizuální styl (v evropských exteriérech), drsný špinavý středověk a dlouhá pouť, vrcholící střetnutím s CGI podivností. A velmi omezený rozpočet.
Bohužel, Nicolas Cage opět podává herecký výkon, vzbuzující spoustu otázek, namátkou: "Proč tam proboha obsazovali Nicolase Cage?" Následkem toho nefungují téměř žádné scény, ve kterých by měl Cage s půl tuctem doprovázejících postav diskutovat o podstatě dobra a zla, života a duše, červené a černé... Je jich dost, některé jsou trochu vtipné tím, jak špatně Cage hraje, ale většina je jich pouze nudná.
Některé scény jsou přitom poměrně zručně natočené (napínavý přejezd přes rozpadající se most, úvodní flashbacky do bitev ve Svaté zemi) a i když jejich triky nejsou dvakrát přesvědčivé, mají jistou roztomilost například filmů Karla Zemana (možná je to tím, že většinu triků dělala česká společnost UPP) a působí zábavněji, než námětem podobný (a mnohem dražší) Van Helsing.
Na Honu na čarodějnice je toho hodně nepodařeného. Občas baví, občas nudí, ale bohužel málokdy funguje tím způsobem, jak tvůrci zamýšleli.
11.1.11
Recenze: Zelený sršeň [Green Hornet] - 30%
Britt Reid (Seth Rogen) je nechopný playboyský synek novinářského magnáta. Když tatínek nečekaně zemře, Britt nejdříve neví co se životem, ale pak zmoudří a vezme do svých rukou nejen noviny, ale také spravedlnost: S bývalým otcovým sluhou Katóem (který je také šíleným a geniálním vynálezcem) vyráží do ulic jako "Zelený sršeň" - zdánlivý padouch, který ve skutečnosti bojuje ve službách dobra.
Green Hornet je původně rozhlasový seriál z 30. let minuláho století, později několik televizních seriálů, comicsy, atd., atd... V USA něco velmi populárního (Cato v Růžovém panterovi je například inspirován Katóem ze "Zeleného sršně"). Nápad natočit updatovanou verzi této story pro dnešní diváky tedy není tak debilní, jak by se mohlo z traileru zdát.
Bohužel, film je PŘESNĚ tak debilní, jak se zdá z traileru. To znamená, že je v něm trocha akčních scén, trocha poučení ("musím se přestat flákat a ctít odkaz svého otce") a především by v něm měla být hromada humoru, který bohužel ve většině scén působí dojmem, že režisér řekl "a teď dělejte pár minut nějaké humory, já to natočím". Nezachrání to ani Christoph Waltz (je ho tam málo) ani Cameron Diazová (je jí tam ještěm méně).
Občas to vypadá, jako kdyby došlo při natáčení k nějakému konfliktu názorů, např. mezi režisérem a producenty: Třeba když v jedné z úvodních scén má Waltz proslov k jinému zločinci, který by měl připomínat nějaký suchý hardcore monolog z Pulp Fiction, ovšem hraje k tomu "standardní napínavá hollywoodská hudba", která potenciální atmosféru zcela ničí. Ale převážně je to jenom nuda.
Nejzajímavější je, že se na filmu NAPROSTO NIJAK neprojevuje skutečnost, že ho režíroval Michel Gondry. Věčný svit neposkvrněný mysli byl úžasný. Nauka o snech, Prosíme přetočte nebo Slez ze stromu byly aspoň zajímavé tím, že nějak vybočovaly nebo byly unikátně vizuální. Zelený sršeň není nic z toho. Kdyby mi někdo tvrdil, že ho režíroval Brett Ratner nebo Andrzej Bartkowiak, bez problémů bych mu to uvěřil.
P.S: Viděl jsem 2D verzi.
Green Hornet je původně rozhlasový seriál z 30. let minuláho století, později několik televizních seriálů, comicsy, atd., atd... V USA něco velmi populárního (Cato v Růžovém panterovi je například inspirován Katóem ze "Zeleného sršně"). Nápad natočit updatovanou verzi této story pro dnešní diváky tedy není tak debilní, jak by se mohlo z traileru zdát.
Bohužel, film je PŘESNĚ tak debilní, jak se zdá z traileru. To znamená, že je v něm trocha akčních scén, trocha poučení ("musím se přestat flákat a ctít odkaz svého otce") a především by v něm měla být hromada humoru, který bohužel ve většině scén působí dojmem, že režisér řekl "a teď dělejte pár minut nějaké humory, já to natočím". Nezachrání to ani Christoph Waltz (je ho tam málo) ani Cameron Diazová (je jí tam ještěm méně).
Občas to vypadá, jako kdyby došlo při natáčení k nějakému konfliktu názorů, např. mezi režisérem a producenty: Třeba když v jedné z úvodních scén má Waltz proslov k jinému zločinci, který by měl připomínat nějaký suchý hardcore monolog z Pulp Fiction, ovšem hraje k tomu "standardní napínavá hollywoodská hudba", která potenciální atmosféru zcela ničí. Ale převážně je to jenom nuda.
Nejzajímavější je, že se na filmu NAPROSTO NIJAK neprojevuje skutečnost, že ho režíroval Michel Gondry. Věčný svit neposkvrněný mysli byl úžasný. Nauka o snech, Prosíme přetočte nebo Slez ze stromu byly aspoň zajímavé tím, že nějak vybočovaly nebo byly unikátně vizuální. Zelený sršeň není nic z toho. Kdyby mi někdo tvrdil, že ho režíroval Brett Ratner nebo Andrzej Bartkowiak, bez problémů bych mu to uvěřil.
P.S: Viděl jsem 2D verzi.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)