Zrcadla [Mirrors] - 40%

Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne

Ben Carson (Kiefer Sutherland) je bývalý newyorský detektiv, který odešel od policie poté, co díky němu zemřel kolega. Teď má problémy s pitím, s prášky, se zaměstnáním a se svou bývalou ženou (a dvěma dětmi), ke které by se chtěl vrátit. Přijme dočasnou práci nočního hlídače, která spočívá v tom, že každé dvě hodiny musí projít obrovskou budovu luxusního obchodního domu, která před pěti lety vyhořela a od té doby se v ní "na nic nesáhlo" (kvůli nějakým problémům s pojišťovnou). Ben ale netuší, že zrcadla v této budově jsou posedlá démony...



Posedlá zrcadla jsou samozřejmě dalším remakem asijského hororu (moc nám toho už nezbývá - možná ještě posedlé zubní kartáčky a záchodová prkýnka) a bohužel jsou odstrašujícím příkladem, jak takové remaky nenatáčet. Alexandre Aja (Noc s nabroušenou břitvou, Hory mají oči) je poměrně zručný řemeslník, některé jeho vizuální nápady jsou přinejmenším roztomilé a pár explicitních scén je správně hardcore (utržená čelist, popáleniny třetího stupně atd.) - ale toho všeho je na skoro dvouhodinový film zatraceně málo.

Doslova průser je totiž námět a scénář Zrcadel. Vůbec nikdo ze zúčastněných (živých i neživých) v něm totiž nedodržuje jakoukoliv logiku, ať už obecnou nebo interní filmovou. Proto netušíme, jestli někdo právě projevil demenci nebo genialitu, netušíme, co vlastně duchové v zrcadlech mohou a nemohou dělat, a někdy od poloviny (téměř dvouhodinového!) filmu nám to začne být srdečně jedno, protože pochopíme, že tvůrci jen kupí náhodné scény na jednu hromadu a nemají v úmyslu to všechno nějak vysvětlit. Následně všichni herci působí trapně, i když se někteří upřímně snaží.

Ale vaše něžná polovička se k vám v kině tisknout bude, o tom žádná.


Ci 40% (Původně psáno pro měsíčník Cinema. Přetištěno se svolením šéfredaktorky.)