Recenze: Parádně pokecal - 60%

Štěpán je tak trochu loser a miluje holku, kterou nikdy neviděl. ALe mockrát ji slyšel, protože mu pravidelně telefonuje a radí mu, co má dělat. Teprve duch osamělého chalupáře ho přesvědčí, aby se situací něco udělal, takže vyráží vlakem do Berlína...

Ale takový popis děje je značně zavádějící. Film sice směřuje k tomu, že se hrdina rozhodne konečně se se svou osudovou telefonní láskou setkat, ale není to jeho hlavní dějová linka.

Film zcela záměrně nemá hlavní dějovou linku a je to mozaika různých střípků, které se Štěpánovi staly, nebo by chtěl aby se mu staly, nebo se bojí toho, že se mu stanou - a to nikoliv chronologicky. Znovu opakuji: Je to záměr. A na rozdíl od mnoha podobných českých filmů se tentokrát ten záměr docela vydařil!

Recenze: Zejtra napořád - 30%

Petr (Pavel Batěk) se vrací z Číny, kde podnikal, a přiváží si kontejner falešných triček Adidas, která jsou příliš malá, takže je nikdo v Česku nemůže nosit, tudíž má nyní Petr problém s mafiánem (Jiří Lábus), který na něj posílá hrdlořeza.

Kromě toho má Petr domluveno několik schůzek s internetovými známostmi, které by chtěl do konce života milovat, nebo do nich aspoň zasunout.

Kromě toho má Petr skvělou dlouholetou kamarádku (Vica Kerekes), která ho strašlivě, zoufale miluje, což od první sekundy vidí všichni diváci filmu, ale Petr ne, protože je kokot.

A to se jako červená niť táhne celým filmem: Hlavní hrdina je obrovský a obrovsky nesympatický kokot. Bez jakéhokoliv svého přičinění se zaplétá do různých triviálních historek, ze kterých ho zachraňuje náhoda nebo kamarád, chtějí s ním spát všechna krásná děvčata kolem, a on se jen tváří rozervaně a vede strašlivé monology. Opravdu strašlivé verbální průjmy, jaké slyšíte například v traileru. A tvůrce filmu si o nich zřejmě myslí, že mají nějakou hloubku.

Recenze: Strážci galaxie [Guardians of the Galaxy] - 80%

Kdo že to má zachránit galaxii? Floutek zloděj ze Země, potetovaný kulturista, zelená sexy žena, mýval a strom.

Ano, mýval a strom.

Jde o adaptaci poněkud obskurního comicsu, který jsem pochopitelně nikdy nečetl, což je možná trochu na závadu, protože jsem se ve všech těch jménech postav a míst chvílemi trochu ztrácel.

Recenze: Díra u Hanušovic - 90%

Znáte Hanušovice? Já taky ne. Ale zjevně je to nějaká díra někde na Moravě. No a nedaleko Hanušovic leží nějaká vesnice, nebo spíš "shluk stavení", proti které jsou Hanušovice metropolis.

Zde sledujeme osudy asi tuctu hrdinů, kteří jsou vesměs v neustálé depresi, občas spolu souloží, občas na sebe zařvou, ale většinou je jim všechno u prdele a snaží se nějak dožít příštího rána, aniž by k tomu měli nějaký důvod.

Trailer není špatný, ale má totálně jinou atmosféru, než samotný film

Ve filmu se objeví to, čemu se říká "plejáda populárních českých herců". Jsou to dobří herci a viděli jsme většinu z nich v jiných českých filmech, které byly nepodařené, trapné, blbé. Díra u Hanušovic taková není a je až neuvěřitelné koukat se, jaké skvělé věci dokáží titíž herci předvést, když je vede skvělý režisér.

Recenze: Očista: Anarchie [The Purge: Anarchy] - 50%

Přečtěte si, prosím, mou recenzi předchozího dílu, protože dvojka je téměř přesně totéž.

Největší rozdíl je v tom, že tentokrát nesledujeme jednu rodinu v jednom domě, nýbrž několik lidí, kteří se navzájem neznají a nezávisle na sobě se z různých důvodů ocitnou na ulicích města v době, kdy začne Očista (a většinou se tam ocitnout nechtěli). Následně se dají dohromady a snaží se přežít.

Díky této úpravě došlo k tomu, že děj je o trochu méně řídký a že uvidíme trochu více kulis a exteriérů, než jen vnitřek jednoho domu. Ale pořád to není žádná sláva a ke konci (když už je celá parta spolu) se opět film změní v nezajímavou schovávačku / vyvražďovačku.

Potenciálně zajímavé společensko-sociální aspekty celého námětu (tzn. to, že se jednu noc v roce může vraždit a co z toho vyplývá) jsou opět jen velmi zběžně nakousnuty, jsou letmo přidáni nějací hodní revolucionáři / anarchisti, kteří jsou proti Očistě a proto zabíjejí bohaté, ale je vidět, že to pro tvůrce je jen balast a hlavní energii věnují opět tomu, aby nám ukázali, jak několik vystresovaných lidí schovává v temných místnostech.

Rozhovor s koučem

Poté, co mne manželka požádala o rozvod (a zemřel mi otec), se mi sám od sebe ozval "osobnostní kouč", nebo jak se to jmenuje, že mi nabízí ZDARMA své služby. Rád zkouším nové věci, tak jsem vyzkoušel tohle, a výsledek vás možná zaujme. Ale možná taky ne. Spoiler: Není mi pomoci, nedojde k žádným zásadným odhalením, nekoná se žádná úderná pointa.

Poznámka: Není to žádný virál / humor / sociální experiment a opravdu se to takhle stalo. Toho člověka jsem předtím vůbec neznal, nic o něm nevím, a netuším jak dobrý kouč je.

FFFavorit: Syntezátor Roland FA-06/08

Jak asi víte, věnuji se sem tam hudbě, občas pro peníze, ale především pro zábavu. Začinal jsem vytvářet hudbu původně jako programátor, na ZX Spectru, a vyzkoušel spoustu různých hudebních nástrojů, především elektronických a softwarových.

Jak už jsem psal a říkal jinde, v dnešní době je skvělé, jak málo člověk potřebuje k tomu, aby začal vytvářet hudbu, nebo si aspoň vyzkoušel, jaké to je hudbu vytvářet. Líbí se mi software, ve kterém mohu vytváčet hudbu jen tím, že píšu programové instrukce (tak jsem ostatně s tou hudbou před lety sám začínal), ale na druhé straně se mi líbí, když mám před sebou něco, co má klávesy a tlačítka, a můžu si rychle tvořit a "skicovat" hudbu, aniž bych potřeboval PC klávesnici nebo myš. - Což předpokládá, že mám rychle při ruce nástroje a styly všemožných žánrů a nemusím si stahovat a instalovat několikagigový "Extreme Banjo Pack 17" když mě napadne, že zrovna potřebuju bendžo.

Pokud chci pracovat na něčem "serióznějším", za co vás má například někdo platit, tak se nic nevyrovná pořádnému PC s připojenými MIDI klávesami (které samy ani nevydávají zvuk). Pak jsou vaše tvůrčí možnosti téměř neomezené.

Ale pak jsou tu také chvíle z opačného konce hudebního spektra. A v těchto chvílích přijde vhod nová série syntezátorů / workstationů Roland FA.

Recenze: Herkules [Hercules] - 40%

Brett Ratner režítuje The Rocka (Dwaynea Johnsona) v titulní roli filmu o mytickém hrdinovi (na motivy comicsu).

První provinění: I když Dwayne Johnson strašlivě zamakal na své fyzičce, v tomto filmu prostě nevypadá nijak moc impozantně a má většinou takový přehnaně dobrácký kukuč (viz například obrázek výše).

Recenze: Úsvit planety opic [Dawn of the Planet of the Apes] - 80%

Nějakých 10-20 let po předchozí Planetě opic. Většina lidí vyhynula. Inteligentní opice si spokojeně žijí v lese a domnívají se, že lidé vyhynuli zcela. Ale náhle zjišťují, že v nedalekém městě žije celkem velká komunita lidí, kteří se začnou nebezpečně rozpínat. Potřebují totiž zprovoznit hydroelektrárnu v přehradě, nacházející se poblíž opičího města. Je zaděláno na konflikt.

Především: Vizuální stránka filmu Matta Reevese (Monstrum) je ve většině scén úžasná. Zamlžené lesy. Zarostlé trosky města jako z "The Last of Us". A především opice, ty opice…

Nejen, že vypadají jako reálné opice, ale především se skvěle pohybují a HRAJÍ. Jejich chování je směsí opičího a lidského a je většinou strašidelné, nebo aspoň znervozňující - přesně tak, jak mělo být.

Skoro recenze: Monty Python (skoro) naživo

Měl jsem to štěstí, že jsem se v Londýnské O2 aréně mohl včera zúčastnit živého vystoupení Monty Python. Tedy, přinejmenším z 83,33 procent živého...

Nebylo to vystoupení první ani poslední. Poslední se koná zítra a můžete ho sledovat v přímém přenosu (otitulkované) i v některých našich kinech!

Většina scének Monty Python je o tom, že potřebujete vidět aktérům do obličeje, takže zcela logicky byly před jevištěm kamery, které zabíraly detaily a promítaly je na obrovská plátna nad jevištěm. Tudíž jsem se vlastně 90 procent času díval na plátno a nikoliv na maličké živé Pythony, kteří byli pod ním.