Recenze: Mizející vlny [Aurora / Vanishing Waves] - 60%

Lukas je členem vědeckého týmu, který se zabývá studiem lidského mozku. V rámci pokročilých experimentů je Lukas opakovaně zavírán do malé vany s elektrodami na hlavě a má se pokusit propojit s pacientkou v komatu, která leží za plentou (a která údajně nemá šanci se uzdravit / probudit).

Po několika počátečních seancích Lukas s Aurorou (to je pacientka) naváže myšlenkový kontakt a začne prožívat bizarní věci v jejích snech. Začne k ní cosi hlubokého cítit, takže se vykašle na vědeckou etiku, zatají kolegům obsah svých mozkových dobrodružství a jde mu jen o jedno - být s Aurorou.

Kdo by to byl řekl, že zrovna z Litvy přijde do našich kin mix Matrixu a Inception, navíc ještě říznutý erotikou!

Ale popořádku:

Od samého počátku filmu jsem byl velmi příjemně překvapen tím, jak se litevští tvůrci, v čele s režisérkou, vypořádali s tím, že mají natočit sci-fi, ale nemají rozpočet, který by se jakkoliv blížil hollywoodským trhákům. Veškerá výprava (včetně hardwaru nebo grafiky, běžící na monitorech počítačů) je navržena velmi působivě a přitom nápaditě tak, aby moc nestála. Například "operační místnost" se pravděpodobně natáčela v upraveném nahrávacím studiu se "zubatými" zdmi.

Ale je jedno, jak a kde se co natáčelo. Důležité je, že výprava nepůsobí ANI TROŠKU směšně a dokonce i rozsáhlé doprovodné řeči vědců ("aktivujte frontální blablabla", "koncentrujte softwarový plkplkplkplk") neobsahují nic, co by působilo nepatřičně. Celé to připomínalo nějakou opravdu uctivou a solidní adaptaci nějaké klasiky od Stanisława Lema, nebo jiného inteligentního oldschool autora.

V jednu chvíli v úvodu filmu dokonce je pár sekund vidět, jak hrdina hraje doma na PlayStationu hru "Ico", která je o tom, že chlapeček vyvádí nemluvnou holčičku ze zakletého labyrintu a brání ji před zlými stíny. Pokud není náhoda, že jde zrovna o tuto hru, tak je to skvělý nápad a další důkaz, že si tvůrci dávali velmi záležet na tom, co natáčejí, a že se vyznali (nebo aspoň znali někoho, kdo se vyznal).

Překvapivě fungující jsou i scény ze snů, respektive z podvědomí, které představují valnou většinu filmu! Za pomoci chytře zvolených kompozic a chytře zvoleného světla (plus pár jednoduchých kamerových efektů) se podařilo vytvořit něco, co má nepopiratelnou atmosféru.

Například: Nevím, jestli byla použita CGI, nebo jestli byl ten bizarní křivý dům postaven kvůli filmu, nebo jestli něco takového opravdu existuje a někdo v tom bydlí. Ale tohle se ve filmu vyskytuje a je to působivé:

Zatím jsem stále jen chválil technické aspekty filmu. Bohužel, jak jsem tak čekal, až se ta překvapivě dobře vypadající podívaná konečně rozjede, zjistil jsem, že už uplynula více než hodiny, a film nejenže se nerozjížděl, ale dokonce zpomaloval...

To máte tak:

Většina filmu je o tom, že Lukas prožívá s Aurorou bizarní snové zážitky v jejím podvědomí. Ty zážitky opravdu připomínají sny, ale narozdíl od snů jsou ty scény velmi dlouhé a nic moc se v nich neděje (kdežto ve většině snů se vám každou chvíli mění postavy / prostředí). Většinou jsou v nich jen hlavní dva protagonisté a většinou spolu ani nemluví. Jen se na sebe divně koukají, lezou po sobě a souloží spolu. Ano, v Mizejících vlnách je dost nahých těl a sexu, což může vyděsit nebo šokovat Američany nebo papeže.

Lukasovy snové zážitky vedou k tomu, že se mu začne bořit pod rukama jeho "reálný" život. Má problémy s "reálnou" partnerkou, má problémy s kolegy, má problémy s reálným sexem. Problémy se stále prohlubují a vše nevyhnutelně směřuje k osudovému závěru, který rozhodně není překvapením.

Ale než to k onomu závěru dospěje, musíme vydržet další hromadu snových sekvencí, kde někdo ve tmě utíká, někdo někoho škrtí, nebo se někdo válí svým nahým tělem po jiných nahých tělech. A většina těch sekvencí je několikanásobně delší, než bych pokládal za snesitelné.

Ale pokud máte rádi filmy od Tarkovského, Mizející vlny vám asi budou připadat naprosto super.

Recenze: Velká svatba [The Big Wedding] - 20%

Chystá se svatba. Adoptivní otec (Robert De Niro) ženicha Alejandra (Ben Barnes) žije několik let se svou novou přítelkyní (Susan Sarandonová), ale na svatbu má přiletět ženichova biologická matka z Kolumbie, která je fanaticky věřící a nedokázala by se vyrovnat s představou rozvodu, takže De Nirova bývalá žena (Diane Keatonová), která Alejandra vychovala, musí hrát aktuální manželku.

Na straně nevěsty (Amanda Seyfriedová) jsou také problémy, neboť její hloupá matka má proti Alejandrovi rasové předsudky.

Kromě toho přijíždí další rodinní příbuzní, jako je Katherine Heiglová, která se čerstvě rozešla s manželem, a Topher Grace, který hraje 30letého krásného úspěšného doktora, který je dosud panic. Naštěstí s Alejandrovou biologickou matkou přijíždí z Kolumbie její nadržená dcera...

A zdejší kněz (Robin Williams) je také agresivně věřící, takže je nutno před ním zatajovat různé jiné věci...

Jde o oficiální americký remake tohoto francouzského filmu, a už z traileru je zjevné, že jde o něco diametrálně odlišného:

Nicméně to možná vysvětluje, jak mohlo něco tak dementního vzniknout a jak se podařilo přesvědčit k účasti takové superhvězdy. Prostě se jim řeklo, že se bude natáčet americká verze francouzské hořké komedie, kterou možná dokonce viděli a líbila se jim.

Z té komedie se ovšem vzal jen seznam postav (výrazně upravený, např. "normální Vietnamec" -> "supersexy Kolumbijec"), ještě další přibyly, a vznikl strašlivý guláš, jehož procítěnější okamžiky naprosto vůbec nefungují.

A je to především proto, že většina filmu se točí kolem absurdních trapných pseudozápletek jako z Prci, prci, prcičky díl 19, ovšem s důchodci (kteří se chovají jako blbí teenageři)! Film například začíná tím, že De Niro začne dělat orální sex Sarandonové, zatímco je v místnosti náhodou Keatonová, která se stydí upozornit na svou přítomnost, takže se na to musí koukat. Je to dost strašidelná scéna, jejíž sledování mi bylo nepříjemné. (Čím jsou postavy mladší, tím méně se ve filmu vyskytují. Seyfriedová a Barnes mají víceméně jen cameo.)

A pokračuje to dál. Přesně jsem odhadl, kdy bude De Niro pozvracen, kdy se nymfomanka svléke a skočí do jezera, kdy skočí kdo do bazénu, kdy se prozradí čí nevěra, atd...

Je až překvapivé, jak se podařilo natočit poměrně dlouhý film se spoustou postav a podzápletek, aniž by cokoliv z toho emocionálně nebo komediálně fungovalo.

Musí jít o nějaký rekord v hodnotě poměru "Množství hereckého talentu na plátně lomeno kvalitou filmu"...

Recenze: Neuvěřitelná dobrodružství Tada Stonese [Las aventuras de Tadeo Jones] - 70%

Tades Stones vždycky chtěl být dobrodruh a archeolog, ale dotáhl to pouze na stavebního dělníka, který občas vykope nějakou starší lahev od Coca Coly.

Pak se mu ale náhodou poštěstí stát se poslíčkem, který musí do Jižní Ameriky odvézt záhadný klíč k tajnému městu Inků, a pak už to jde pochopitelně ráz na ráz, a spolu s profesorovou dcerou a svým roztomilým pejskem musí čelit zlému Dolphu Lundgrenovi s kybernetickou rukou.

Tento animovaný film zjevně vznikl v hlavě někoho, kdo zbožňuje Indianu Jonese a obsahuje několik zcela nenáhodných a hodně zřejmých odkazů na něj. Včetně toho, že hrdinův klobouk je prý kloboukem TOHO skutečného pravého Indiany Jonese (o němž Tad nikdy neslyšel).

Ten "někdo" je Španěl Enrique Gato, který na stejné téma natočil krátký film už před mnoha lety (celý k vidění zde).

Tento nový celovečerní film je animovaný podstatně lépe než onen několik let starý krátkometrážní. Sice nedosahuje kvalit současného Pixaru / Disneyho, ale místy jsem byl velmi příjemně překvapen. Především tím, jak hezky pestrobarevně - monumentálně - hravě některé velké scény vypadají. Dost rád bych viděl s těmito vizuály pořádnou velkorozpočtovou videohru.

Jde samozřejmě především o dětský film, kde se spousta humoru točí kolem zakopávání, padání, nevrlého papouška, mlsného psa a tak dále. Skrz to všechno ale občas prosvitne náznak sofistikovanějšího humoru, například když jsme seznámeni s tím, jak se nemrtvé prokleté mumie staví k tomu, že musejí po staletí hlídat hrobku před archeology...

Dabing je slušný (myslím hlasy), jenom dost často postavy začnou mluvit až chvíli poté, co se jim začnou hýbat ústa, a překlad (zřejmě dělaný z anglické verze) je místy dost divný / odfláknutý a překladatel si nedal práci s vymýšlením českých vtipů ve scénách, kde jsou původní vtipny nepřeložitelné.

• Když Bob Dylan zpíval "Like a Rolling Stone", tak tím opravdu nemyslel nikoho z Rolling Stones ani z časopisu Rolling Stone. Myslel tím normální kámen (a ani v tomto filmu to není myšleno jako žádný dvojsmysl) a tak by to mělo být přeloženo. (Viz čas 1:00 v traileru)
• Kolik českých dětí může pochopit hlášku "Udělám z tebe čop suey"? Vzhledem k tomu, že se v této scéně žádné čínské jídlo fyzicky nevyskytovalo, nabízelo se mnoho vhodnějších variant překladu.
• A ani hláška "Jsme v hodně hlubokém hovínku" není v češtině vtipná tím způsobem, jako v angličtině.

P.S: Viděl jsem 2D verzi, v našich kinech půjdou obě.

P.P.S: Původní španělský název filmu je (česky doslova) "Dobrodružství Tadea (2. pád od "Tadeas") Jonese". Český název na plakátu je "Neuvěřitelná dobrodružství Tada (2. pád od "Tad") Stonese". Telecí český hlas na počátku filmu ovšem říká název "Neuvěřitelná dobrodružství Tadea (2. pád od "Tadeas") Stonese". Bude to kažodpádně nějaká mutace německého názvu, který je "Tad Stones: Ztracený lovec pokladů" (což je zase humorný odkaz na skutečnost, že Dobyvatelé ztracené archy se v Německu jmenovali "Lovec ztracených pokladů"). Nejzajímavější meta-bonus tkví v tom, že Tad Stones je skutečný žijící Disneyův animátor (který nemá s tímto filmem nic společného).

Recenze: Tísňová linka [The Call] - 40%

Halle Berryová hraje špičkovou operátorku na nouzové lince 911. Abigail Breslinová hraje nešťastné děvče, které je uneseno a z kufru únoscova auta se dovolá na linku 911. A zdá se, že únosce je tentýž chlap, který dříve zabil jiné oběti (za což částečně mohla Berryová svou tehdejší chybou).

Tísňová linka je film z produkce World Wrestling Entertainment, ale bohužel v něm není žádný wrestling ani wrestleři. Zajímavým tahem je obsazení Breslinové (té malé holčičky z Little Miss Sunshine, nyní teenagerky), která rozhodně nepřipomíná "hollywoodskou teen herečku" a vypadá velmi přízemně, nesexy, jako "normální holka".

Obě herečky v hlavních rolích a také psychopat (Michael Eklund) hrají celkem dobře (nikdo další důležitý ve filmu není) a televizní režisér Brad Anderson používá občas osvěžující vizuální / zvukové triky, které brání nudě.

Co je to ale všechno platné, když má film neuvěřitelně debilní scénář, což v tomto konkrétním filmu vadí více než obvykle.

Už z traileru je celkem jasné, o co ve filmu půjde. Otázkou pouze je, jak přesně které ty kličky proběhnou a jak přesně bude kdo koho přechytračovat. Nedočkáme se žádných honiček, žádných akčních scén, má to být jenom psychologická hra koček a myší.

A v tomto ohledu budete obrovsky zklamáni, protože scenárista zřejmě byl lobotomizován a pomáhal si náhodami a nesmysly, kterými mimo jiné popírá to, co sám o pár minut dříve napsal...

Takže dochází k tomu, že Berryová, která má být super-profi telefonní krizová operátorka s mnohaletou praxí, dělá naprosto školácké chyby a psychicky se při telefonátech hroutí.

Mezitím psychopat slyší, že jeho oběť z kufru auta telefonuje, ale nechá ji telefonovat několik desítek minut, než jí telefon sebere.

Mezitím oběť do telefonu konstatuje, že dírou v kapotě nevidí žádné budovy nebo značky, podle kterých by se dalo identifikovat, kam je unášena, a během následující půlhodiny se už nikdy tou dírou ven nepodívá, protože ji ani Berryovou na druhém konci drátu nenapadne, že po X sekundách / minutách jízdy by tam třeba nějaká ta budova / značka být vidět mohla...


Nikoho nenapadne, že se mobil dá ztlumit, aby při přijímání telefonátu hlasitě nezvonil.

Policejní superkomando prohledá srub chlapíka, podezřelého z několika únosů a vražd, načež o pár hodin později je srub prázdný, zcela volně přístupný, vleze do něj Berryová a během pár minut tam nalezne zásadní stopu...


A velmi zvláštní představy scenáristy o tom, jak funguje určování polohy mobilu - ale to už jaksi patří k hollywoodskému folklóru.

Je to škoda, protože třeba v neděli odpoledne by byla Tísňová linka skoro ucházející díl nějakého televizního krimiseriálu.

SS Mann - Takoví jsme byli před 12 lety

Dnes je tomu přesně 12 let, co byla spuštěna doména www.SS-Mann.cz (dnes už nefungující).

Rád bych těm z vás, kteří jsou mladí a nepamatují počátky českých internetů, připomněl tyto památné dny.

Krátce předtím jsme s Tomášem Baldýnským a Lukášem Vychopněm založili server Kompost.cz (dnes už mnoho let neupdatovaný a zahnívající), kde jsme provozovali humor, který se nám líbil.

Když jsme se na přelomu dubna a května 2001 náhodou sešli na jakési oslavě Seznamu.cz, napadlo nás že by byla dobrá sranda udělat server "Největší řeský vyhlazovač SS-Mann", který by vypadal graficky skoro jako "Největší český vyhledávač Seznam", ale ne úplně. Protože jsme tehdy neměli problém s uváděním blbých infantilních nápadů v realitu, okamžitě jsme se na párty vyfotili s nic netušícím Ivem Lukačovičem, jako kdybychom s ním právě podepsali nějakou smlouvu.

Následně stačilo jen pár minut s Photoshopem (náhrada loga), aby vzniklo následující...

A patřičný doprovodný článek na Kompostu.

A co že to vlastně bylo na oné razantní doméně? Bylo tam toto (archivovaná klikatelná HTML verze).

Dnes už zřejmě mnohé souvislosti nebudou příliš jasné, ale šlo o přesnou kopii tehdejší podoby homepage Seznam.cz, jen s mírně tematicky upravenými texty a grafikou. Naprostá většina odkazů byla nefunkčních, s výjimkou těch v pravém sloupci.

Výsledkem byla na tehdejší dobu neuvěřitelná návštěvnost a extrémní reakce ze všech stran, které vyvrcholily touto bizarní reportáží na dnes už neexistující televizní stanici TV3:

Všimněte si, že Vladimír Špidla si myslí, že za doménou SS-Mann.cz jsou miliony mrtvých - tím výrazně podcenil (nebo přecenil?) naše HTML schopnosti.

Nikdo z Policie ČR se nám samozřejmě nikdy neozval.

Takhle to pár dní pokračovalo, my jsme čekali, kam to dospěje, a ve chvíli, kdy se objevili v německém tisku článek "Kein Spaß mit dem SS-Mann", jsme došli k názoru, že už by to stačilo a provedli jsme "hack serveru", tzn. na doméně SS-Mann.cz se objevilo toto.

Tehdy bylo možné registrovat si novou doménu a zaplatit za ni až po měsíci používání. Což bylo přesně to, co jsme udělali s SS-Mannem, po měsíci jsme za něj samozřejmě nezaplatili, takže zmizel v propadlišti dějin...

Bylo to super, ale současně trochu smutné, protože nám bylo jasné, že ať s Kompostem dokážeme v příštích letech cokoliv, tohle už trumfneme těžko...

O 4 měsíce později narazila dvě letadla do World Trade Center. Náhoda?

Recenze videohry - Far Cry 3: Blood Dragon - 90%

Ocitáme se 20 let v budoucnosti, v roce 2007. Z jaderného holocaustu se zrodila armáda budoucnosti, kyborgové Mark IV.

Nejlepší z nich, seržant Rex Power Colt, se vydává na ostrov, kde se usídlil jeho bývalý kolega Sloan. Tomu se nelíbí, že by USA chtěly ukončit studenou válku se SSSR po dobrém, takže chce vyvolat konflikt odpálením svých raket. Jejich zneškodnění ale nebude jednoduché, protože po ostrově se kromě Sloanovy robo-armády prohánějí také zmutovaná zvířata - například zebrotygři, neonoví hadi a především DINOSAUŘI S MOTHERFUCKING LASEROVÝMA OČIMA!

Jste zmateni? "Far Cry 3: Blood Dragon" (FC3BD) - k dispozici pro PC, PS3 i XBox360 - je skutečná existující videohra, která vznikla v roce 2013. (Navzdory svému názvu nemá nic společného s dějovou linií série "Far Cry" a nevyžaduje vlastnictví těchto her - je to zcela soběstačný software.) Ale je jako z jiné doby, a to ve více smyslech těchto slov. Raději vám ukážu ještě jeden trailer, kde je vidět více herních záběrů:

Nedávno vydal Ubisoft rozšíření "Assassin's Creedu", ve kterém se George Washington v alternativní historii stane tyranským králem. A o pár týdnů později FC3BD, takže se nabízí otázka, jestli v Ubisoftu dostali nové kvalitnější hulení, nebo prostě jen došli k názoru, že i hry mohou mít odvážné a originální náměty, na což většina studií dnes zcela zapomněla (s výjimkou Japonců, samozřejmě).

Jak je asi jasné už z trailerů, FC3BD je velikou poctou akčním a sci-fi filmům z 80. let minulého století (proto tento článek nemá štítek "nefilm"). Nejde jen o celkově dementní děj s kyborgy, zmutovanými zvířaty a studenou válkou. Nejde jen o hromadu polodementních (a většinou sprostých) "cool" hlášek (hlavního hrdinu mluví Michael Biehn). Jde také o obrovské tuny odkazů na konkrétní filmy a seriály.

Bohužel jsou lidé - včetně mé manželky - kterým nikdy uspokojivě nevysvětlím, jak úžasně vtipná a přitom dojemná pro pamětníky je scéna, ve které si dva commandos ve vrtulníku povídají, že "tohle je jako tenkrát ve Střední Americe", načež jeden z nich popadne rotační kulomet a začne z vrtulníku kosit desítky nepřátel za doprovodu této písničky.

A pár dalších zcela náhodných příkladů z mnoha:

• Hlavní padouch má stejnou košili z kovových kroužků jako hlavní padouch v Commandu.
• Když jsem šel zabíjet obří želvy, které se usídlily v kanalizaci pod základnou, válely se tam z nějakého důvodu krabice od pizzy. A ty želvy byly čtyři.
• Při poplachu houká siréna z Vetřelců.
• Při závěrečné bitvě hraje skladba (oficiálně zakoupená) z Rockyho IV. Nikoliv song, ale obskurní instrumentální skladba.

Mimochodem, soundtrack je k dispozici na různých nosičích a je boží...

80. léta se odráží i v grafickém designu hry. Všechno je neonově červeno - zeleno - fialově zářivé a cutscény jsou v pseudo-osmibitové hranaté grafice (tedy nikoliv ručně animované jako v tom prvním traileru).

Pokud vám filmy a kultura 80. let něco říkají, pak vám FC3BD naprosto bezvýhradně doporučuji.  Stojí přibližně jako dva lístky do kina a užil jsem si při něm nejvíc videoherní zábavy od "Saints Row The Third". Pokud videohry nehrajete a hrát nechcete, ale pamatujete 80. léta, tak se aspoň podívejte na videozáznam, jak FC3BD hraje někdo jiný, a jistě vás to nenechá chladnými.

Pokud ale videohry hrajete, pak vás čeká celá další vrstva humoru, protože FC3BD si dělá legraci z videoher obecně, i z toho, jak šly videohry v posledních letech do kopru (což je docela odvážné, protože za to do značné míry může i Ubisoft).

Těchto vtipů je opět obrovská spousta. Začíná to tutorialem a pokračuje to nepřetržitým poukazováním na nesmyslnost herních principů, misí, nebo vysvětlujících popisků ve hrách.

Je to povětšinou infantilní drzý humor, který známe z indie her. Ale v tomto případě je jím obalen profesionální produkt, který dobře funguje i po herní stránce.

Ostrov je velký otevřený svět, po kterém se prohánějí nepřátelé a zvířata, a vy zde dobýváte základny, plníte dějové mise (většinou v interiérech), nebo si jen tak náhodně vyhlídkově cestujete.

Nějaké složité skill trees se nekonají, automaticky levelujete a získáváte stálce větší hyper super schopnosti (zbraně si vylepšujete ručně, ale není to žádná věda). Už od začátku máte nekonečné uzdravování, neomezený sprint, neomezené plíce při potápění a neomezenou výšku pádu, a později to všechno naroste do absurdních výšin (což je zcela v intencích daného námětu). I na druhou úroveň obtížnosti (ze tří) se mi málokdy stalo, že v nějaké herní sekci opakovaně zemřel.

Trochu mě překvapilo, že i když jsem se snažil plnit celkem dost vedlejších, nepovinných misí, dohrál jsem ústřední story do konce, vyspal se s Dr. Darlingovou a zlikvidoval padoucha (asi po 6 hodinách), aniž bych vůbec navštívil asi třetinu ostrova. Dodatečně jsem pak oběhal a posbíral všechno, co se dalo, ale kromě PS3 trofejí  jsem za to nebyl nijak odměněn a byla to spíš už nuda, protože jsem byl tak silný, že jsem nepřátele prostě ignoroval a uzdravoval se rychleji, než mě stačili zraňovat. Docela se těším, až si hru zahraju na maximální obtížnost, kdy bude zřejmě více záležet na tom, jakou taktiku kdy zvolím (většina dobývání se dá pojmout buď jako střílečka nebo jako stealth mise).

Zajímavý koncept je, že zvířena útočí na všechny humanoidy (nejen na vás), takže se dá s nepřáteli bojovat tím, že k nim přivedete kyberdravce, což má občas velmi veselé následky (především v případě dinosaurů, kteří jsou schopni vyhladit celou základnu).

Celkově je ovládání hry velmi příjemné a po hodince zaučování jsem se proháněl po ostrově velmi přirozeně, skoro jako kdysi v "GoldenEye", blahé paměti. (Mimochodem, tuto tehdy revoluční střílečku vytvořili stejní lidé, kteří ještě dříve si na ZX Spectru říkali "Ultimate Play The Game".)

Také se mi velmi líbilo, že si ve speciálním Terminátor / Predátor vizuál módu můžete "otagovat" nepřátele a následně vidíte jejich obrysy i skrz terén a budovy a jejich likvidace je mnohem snazší (pokud jste si jisti, že jste na nějakého v okolí nezapomněli).

Grafika a animace jsou prvotřídní a rozhodně nepůsobí dojmem "laciné odfláknuté hry za pár stovek".

(Je jasné, že mnohé z herních mechanismů jsou převzaty z existujících "Far Cry" her, ale ty mě nikdy nezaujaly a nehrál jsem je déle než pár minut, tudíž pro mě byla většina z toho nová.)

Pro člověka mé generace pak spočívá ultimativní humor v tom, že hra obsahuje několik jazykových verzí, takže ji můžete hrát například v ruštině s anglickými titulky, nebo naopak!

A ještě důležité vysvětlení k tomu, co znamená oněch "90%" v nadpisu:

Existují hry, u kterých ani tak nezáleží na herních mechanismech, ale vzbuzují emoce svou výtvarnou podobu, příběhem atd. Nazval bych je spíše "interaktivní umění". Obecně nejsem příliš fanouškem takových her (obzvlášť pokud za ně autor chce peníze), ale například "Flower" nebo "Journey" se mi velmi líbily.

FC3BD je vydařeným příkladem takového typu hry. Znamená to, že se při ní královsky bavíte, ať už ji hrajete, nebo se jen díváte, jak ji hraje někdo jiný. Na rozdíl od podobně avantgardních indie her má FC3BD tu výhodu, že za ním stály stovky profesionálů s mnoha profi hrami na kontě. To, že má toto "interaktivní umění" navíc docela slušný herní potenciál, to je spíš jen jakýsi bonus navíc.

Této hře se podařilo to, o co se neúspěšně snažil poslední "Duke Nukem"!

P.S: Nejsem si jistý, jestli je to chybka nebo další videoherní humor, ale i když je všude checkpointů jako naseto, skutečný fyzický save pozice na disk můžete poprvé provést až téměř po hodině hry! Pokud hru vypnete dříve, po příštím spuštění začínáte od úplného začátku, tak pozor na to.

Recenze: Isabel - 0%

Ve městě stojí podivný hostinec, do kterého chodí podivní lidé. A pod ním se skrývá vchod do jiného světa. Mají zde sídlo "hodní" upíři, kteří se snaží zbavit své závislosti na krvi a vede je jakýsi Morel.

Jejich protivníkem pak je královna všech upírů (v koženém obleku, samozřejmě), která by pořád jen prokusovala. A hlídá ji goth školačka ve skotské sukni.

A do tohoto temného světa se zaplete krásná novinářka a její přítel. Ale NENÍ ÚNIKU!

Producenti se často snaží vypíchnout ve svém filmu nějakou "specialitku". Většinou je to účast nějaké superhvězdy, zfilmování slavné knižní předlohy, nahá prsa a tak podobně.

Tvůrci tohoto upírského psycho-hororu mají také svou specialitku: Celý jejich film se odehrává v Ostravě (!!!).

Tagline "Upírský psycho-horor z Ostravy (!!!)" má jistě potenciál přilákat nezanedbatelný počet zvědavých diváků, takže mi dovolte hlouběji se do toho unikátního eposu ponořit (a přitom už tradičně spoilerovat, protože tento film si zaslouží podrobnější analýzu).

V prvních minutách jsem upřímně nevěděl, co si mám o filmu myslet. Nějaký směšný zarostlý chlapík v ostravagoth oblečení se prochází po náměstí, a k tomu skáčou titulky jako od Davida Finchera a hraje nikoliv nezajímavá psycho-ambient hudba. Následuje probuzení krásné novinářky v její posteli (probouzí se pochopitelně učesaná, nalíčená a vyholená [v podpaždí]). Ta se vydává vyzvednout přítele z nemocnice (měl nehodu při rozvozu pizzy, ale už je OK), dá si tam s ním divoký sex na lehátku a téhož dne večer vyrážejí do akce do zlověstné hospody.

Jak zlověstná je? Řekněme to takhle: Hospodského v ní dělá Norbert Lichý a jedinými hosty v ní jsou Nohavica a ten člověk, co píše humorné texty jako "Ostravski (!!!) Ostravak (!!!)" (neznám jeho obličej, ale bylo mi to vysvětleno po filmu). Tudíž je jasné, že THIS AIN'T GONNA BE NO PICNIC.

UPDATE: Tak možná to nebyl "Ostravski (!!!) Ostravak (!!!)", ale "Ruda z Ostravy (!!!)". Nevěděl jsem, že to jsou dva různí lidi, nesleduji ani jednoho.

A taky že ano. Reportérka (jménem Isabel, odtud název filmu) záhy zabloudí z pánských záchodků do kanalizačních chodeb, zde chvíli panicky pobíhá (vypadá to, že pořád jednou chodbou tam a zpět) a pak už je konečně unesena upírem Morelem a odtažena do tajného upírského sídla, které vypadá úplně jako pingpongová místnost / prádelna v běžném starším paneláku.

Zde kromě Morela žije také upírka Ewa (která s Morelem kdysi před 70 lety něco měla) a pak zde mají jednoho upíra na léčení: Jmenuje se Azael, je připoutaný k lehátku ostnatým drátem, nadává občas španělsky a občas česky a škube sebou jako strašidla v japonských hororech.

Odbočka: Opravdu nadává krásně čistě česky, stejně jako všichni ostatní v tomto filmu. Všechny postavy mluví (respektive jsou ne úplně dobře předabovány) krásnou středočeskou češtinou, nikoliv ostravsky. A to prosím ve filmu, jehož propagační balíček pro novináře vypadá takto...

Ale zpět k ději:

Ewa ve sklepě nemá do čeho píchnout (citát: "Sex mě nudí, ani pletení mě nebaví, takze jsem ztratila smysl života"). Takže sbalí Isabel (souvětím "Vidím ti v očích, že jsi ztratila oba rodiče. Začínáš se mi čím dál víc líbit. Máš nějaké schopnosti?") a má s ní krátkou lesbickou scénu (oblečenou, stejně jako úvodní heterosoulož v nemocnici).

Mezitím venku u hospody malá bledá holčička v bílých šatech strašidelně ukáže na Isabelina snoubence Adama a ten je unesen velkou bílou limuzínou do sídla Vory, královny všech upírů. Nebo aspoň těch ostravských (!!!).

Načež se Ewa, Isabel i Morel vydávají autem tam, kde Vora sídlí, přičemž se odehraje dialog:

Isabel: "Kdy už tam budeme?"

Ewa: "Brzo. Do prdele, kam to vlastně jedeme?"

Nicméně záhy přijedou ke starému dřevěnému mlýnu na okraji Ostravy (!!!). Vylezou do jeho vrchního patra, zde odklopí kámen na podlaze a vlezou do velké jeskyně (která se tudíž musí nacházet v přízemí malého mlýna). Tudy dojdou až k Voře, hlídané onou výše zmíněnou goth školačkou ve skotské sukni, která nemluví, jen se lascivně olizuje.

Pak jsem se trochu ztratil, protože někdo někoho prokousl, někdo někoho probodl vidlemi, někdo se upálil a někdo byl dálkově uškrcen kouzelným prstenem, ale následně byla konfigurace živých a mrtvých postav poněkud jiná, než jsem po těch akcích očekával.

Královna upírů. S vidlemi. Před mlýnem.

Pak ale dojde k zásadní změně filmového paradigmatu, protože se Isabel probudí (ve stejné posteli a ve stejný den jako v úvodu filmu) a ukáže se, že se nic z toho, co jsme dosud viděli, ve skutečnosti nestalo. Adam se totiž při rozvozu pizzy na skůtru zabil, Isabel se z toho zbláznila, královna Vora je ve skutečnosti její doktorka Voráková a ta školačka ve skotské sukni je sestřička z nemocnice. A Isabel narozdíl od svého snu nechodí v sexy sukničce, ale ve hnusných teplákách.

Isabel tedy vyleze na střechu nemocnice, tam se jí znovu zjeví upíři, symbolizující její vnitřní démony, ona se s nimi vyrovná ("Kdo jsi, ty děvko, že se odvažuješ brát mi Morela?" - "Jsi hovno královna. Nemám strach."), pak skočí ze střechy, zabije se a je konec filmu...

Mno, jak toto dílo uchopit...

Dle mého názoru má obrovské koule každý tvůrce / producent, který přijde na magistrát města Ostravy (!!!), požádá zde o dotaci na upírský film a dostane ji. K takovému člověku prostě cítím RESTECP. Pokud ty peníze neukradne, nezmizí na Barbados a opravdu ten film natočí, cítím dvojitý RESTECP.

UPDATE: Na žádost producenta upřesňuji, že Ostrava (!!!) nedala na tento film žádný cash, jen různé služby a posluhy.

Film Isabel měl rozpočet 3 milióny Kč, což není mnoho, a je to na něm vidět. Na druhou stranu jsou některé jeho aspekty skutečně libové.

Především musím vyzdvihnout hudbu, kterou složil Ondřej Konvička. Ten skládal hudbu už k půl tuctu jiných filmů, ale bohužel jsem žádný z nich neviděl, takže nemám nejmenší tušení, jestli umí tak sofistikovaně parodovat, nebo to myslí vážně. Každopádně jeho hudba jako kdyby vypadla z nějakého autentického italského hororu z 80. let, je ve filmu téměř nonstop (a jsou to různé motivy, nikoliv opakování pár minut dokola!) a obrovsky pomáhá tomu, že film není nudný. Dokonce bych ji docela rád měl jako soundtrack.

Také kameraman a střihač se vyřádili mnohem více, než by se u podobného filmu dalo očekávat. Já vím, že v dnešní době malých digitálních kamer a Adobe After Effects už všechny ty střihové efekty, umělé zrnění a post-procesingy nejsou tak komplikované jako před 20 lety na MTV, ale mnoho scén má vizuální KOULE, což je v úžasném kontrastu se superdementním dějem a neexistující výpravou, absolutně se to k tomuto filmu nehodí, ale činí ho to zábavným! Mnohem zajímavěji zábavným, než je třeba toto video, která má námětem a stylem k Isabel hodně blízko...

Co se týče herců, hlavní hrdinka vypadá velmi sympaticky a - nestydím se to říct - sexy, zatímco její snoubenec vypadá trochu jako mladý Ash z původního Evil Deadu (náhoda?). Upíři a upírky jsou obsazeni povětšinou tragicky, protože tvůrci asi chtěli mít ve filmu dobré (divadelní) herce místo cool motherfuckerů.

Což se ne úplně povedlo, protože pokud někdo náhodou dobře hrál, většinou to zabily amatérské postsynchrony. Tudíž, čím více se ve filmu mluví a čím méně hraje hudba, tím je nudnější (což souvisí samozřejmě i s tím, že většina dialogů nedává žádný smysl).

Film Isabel je úžasná podívaná. Je úplně jedno, které jeho scény jsou vtipné záměrně a které omylem. Kdyby byl zdarma na YouTube ve standardním rozlišení a HD verze by byla bez DRM ke stažení za 29 Kč, z celého srdce bych obojí každému doporučil. Ale uvádět něco takového v kině za 169 Kč, to mi trochu zavání šílenstvím a/nebo podvodem.

Přijde do kin dost ostravských patriotů na to, aby mohl vzniknout druhý díl?

UPDATE: Oficiální videoklip!

Recenze: Z cizího krev neteče [Identity Thief] - 40%

Sandy Bigelow Patterson (Jason Bateman) z Denveru má tu smůlu (kromě nechlapského křestního jména), že ho tlustá, hnusná podvodnice Diana (Melissa McCarthyová) připraví o jeho identitu, začne mu přečerpávat účet, páchat jeho jménem trestné činy atd...

Naštěstí se Sandymu brzy podaří vysvětlit policii, že ta tlustá obluda na zatýkací fotografii není on, ale nemá zdaleka vyhráno! Vyřešení všech Dianiných podvodů by zabralo mnoho týdnů, ne-li měsíců, což si Sandy zrovna nemůže dovolit, neboť má nové rizikové zaměstnání, hypotéku, další dítě na cestě atd...

Takže je nucen provést jediný šílený plán, který mu může zajistit úspěch: Dojet pro Sandy na Floridu, dotáhnout ji do denverské jurisdikce a zde ji předhodit policajtům...

Zpočátku se mi tato komedie docela líbila. Bylo mi sympatické, že se tvůrci příliš nenimrají v tom, jak musí Sandy dokazovat, že nebyl na druhém konci USA a není tlustá žena.

Dále se mi líbilo, jak se víceméně hodný a nesmělý Sandy rozhoupe k tomu, že Dianu vyhledá A NUKLEÁRNĚ ZNIČÍ (má na ni připraven podraz, kterým ji předhodí policii).

Pokud vám to trochu připomíná zápletku Šéfů na zabití, které režíroval stejný člověk a také v nich hrál Jason Bateman, pak se bohužel těšíte marně, neboť po příletu na Floridu, kdy se ukáže, že Dianu bude nutno dopravit přes půl Ameriky autem, se film změní v takovou tu populární odnož buddy-komedie, ve které spolu musí putovat dva lidé, kteří se nesnášejí (a jeden z nich je nepříjemný smradlavý ignorant), ale v průběhu dobré cesty nejen prožijí roztodivné skopičiny, ale také najdou navzájem cestu do svých srdcí. Viz například Planes, Trains and Automobiles nebo nedávný Na doraz, ale je jich víc.

A Z cizího krev neteče nepatří k těm lepším, z několika důvodů:

Nějací gangsteři, kteří po hlavních hrdinech z nějakého složitého důvodu jdou, nejsou vtipní ani z jiného důvodu zajímaví (i když s tou gangsterkou bych rád viděl nějaký film úplně jiného žánru).

S výjimkou několika málo scén je to všechno velmi předvídatelné (a rozhodně ne tak dravě svižné, jak to vypadá v traileru).

A především: Když se má Diana nakonec proměnit v sympatickou bytost, odhalující své křehké nitro a obětující se pro druhé (což se opravdu stane!), ani na okamžik jsem to té svini nevěřil, a jistě by jí to nevěřil ani Sandy (kterého v průběhu filmu asi tucetkrát napálila a obelhala), kdyby mu to nerozkázal scenárista.

P.S: Na plakáte je napsáno, že jde o "Komedii od tvůrců filmu Méďa", čímž je ovšem myšlen producent! Seth MacFarlane, scenárista, režisér a hlavní představitel Teda, nemá s tímto filmem nic společného.

Recenze: Scary Movie 5 [Scary MoVie] - 30%

Ta bolest. Ta bolest. Ach, ta bolest, Bože, ta bolest!



Tedy, musím konstatovat, že po strašlivých trailerech jsem byl nakonec docela příjemně překvapen, že nejde o tak strašný shit, jak jsem očekával. (Mimochodem, asi dvě třetiny scén z traileru ve filmu vůbec nejsou.)

Z prvního traileru jsem se obával, že námětově půjde o totéž, jako nedávných Pár nenormálních aktivit, tzn. že se celá nevtipná komedie bude odehrávat uvnitř jednoho domu. To není pravda a Scary Movie 5 je poměrně výpravný a odehrává se v mnoha různých prostředích, přičemž paroduje nejen horory jako (především) Mama, Paranormal Activity, nebo nový Evil Dead ale z nějakého důvodu také velmi obsáhle cituje z filmů zcela jiných žánrů, jako Inception, Černá labuť nebo nová Planeta opic. Občas dokonce některé scény zřejmě citovaly z nějakého filmu, který jsem neviděl a netušil jsem, co je citováno (dva zhulení rappeři jdou lesem a vedou dlouhý dialog o šamponu v močové trubici...?).

V traileru i ve filmu se například objeví na tři sekundy "Tato slavná fiktivní babka, hraná černochem (chlapem)". Je to opravdu Tyler Perry? Je to jeho imitátor? Proč tam ta postava je, a čím je vtipné, že řekne v soudní síni "No todle teda!"?

Takto uvažovat o tomto filmu nesmíte. Nesmíte dokonce vůbec uvažovat o tom, že by to mělo mít nějaký celkový spojující děj s pár hlavními hrdiny. Typické je i to, že při závěrečných titulcích je spousta zkažených či nepoužitých scén, a působí to dojmem, jako by film prostě ještě pár minut pokračoval dál.

Musíte ho brát jako sérii zcela nesouvisejících scének, z nichž některé mají jistý humorný potenciál a asi na třech místech jsem se dokonce absurdním nápadům scenáristů zasmál.

Bohužel to ale nic nemění na skutečnosti, že je to velmi špatně zrežírované a špatný timing často vyloženě zabíjí vtipy.

A Lindsay Lohanová (která má cameo spolu s Charliem Sheenem, oba hrají sami sebe) je dnes strašlivě hnusná i přes snahu maskérek.

Jó, to byly časy... DVDA!

Jedlíci za Bitcoiny!

Toto je opět něco úplně nového, takže čtěte pozorně:

Tento čtvrtek má premiéru filmu Tomáše Magnuska Jedlíci aneb sto kilo lásky:

Tento film je tak epický, že nebude mít novinářskou projekci, tudíž je možné vidět ho pouze v normálních kinech s normálními diváky za normální vstupné. Nejsem si jistý, jestli po Kováři z Podlesí a Scary Movie 5 (recenze brzy) mám na něco takového sílu.

Proto mě napadl nový sociální experiment, s jehož pomocí zkusím podpořit Bitcoin provoz mezi svými čtenáři.

Čtenáři FFFILMu mi totiž dobrovolně přispívají i prostřednictvím Bitcoinů. Bitcoinové příspěvky jsou ale minimální (což je z mnoha důvodů logické a nedivím se tomu). Takže vyhlašuji dnes následující:

Jakmile přijde na bitcoinový účet FFFILMu aspoň 1 Bitcoin (celkem), jdu do kina na Jedlíky a napíšu recenzi!

Co to přesně znamená:

Stav FFFILM Bitcoin účtu vidíte tady. Ve chvíli, kdy součet částek, příchozích po 30. dubnu 2013 dá dohromady aspoň jeden Bitcoin (podle aktuálního kurzu něco okolo 2500 Kč), bude recenze na Jedlíky.

Všimněte si, že po vás nechci žádné peníze navíc! Snažím se vás jen dohnat k tomu, abyste buď použili své naspořené Bitcoiny, nebo si nějaké pořídili a část z nich mi poslali - to vše místo normálních plateb, které mi posíláte v Kč.

Tato nabídka není nijak časově omezena. Pokud se 1 BTC dá dohromady za měsíc, bude recenze za měsíc. Pokud se dá 1 BTC dohromady za rok, koupím si DVD a zrecenzuji film z něj.

Takže to vypadá, že tomuto Magnus opusu dříve či později neuniknu...