Stan Winston umřel dnes na rakovinu ve věku 62 let, uprostřed práce na čtvrtém Jurském parku a čtvrtém Terminátorovi.
UPDATE: Pár nekrologů od režisérů, kteří s ním spolupracovali, je tady.
František Fuka versus kinematografie. Recenze a různé jiné záležitosti, občas i nefilmové.
16.6.08
Muž, který dělal příšery
Tohle je myslím první férový nekrolog v historii FFFILMu a je to asi trochu bizarní. Stan Winston, který vymyslel podobu nejzásadnějších příšer, se kterými jsem vyrůstal, je totiž pro běh mého života (a pro mou lásku k filmům) zásadnější než leckterý režisér zvučného jména. Od Terminátora přes Predátora a Střihorukého Edwarda až k padouchovi v Galaxy Questu - kdyby tahle monstra vypadala jinak, ty filmy by prostě nefungovaly!
Stan Winston umřel dnes na rakovinu ve věku 62 let, uprostřed práce na čtvrtém Jurském parku a čtvrtém Terminátorovi.
UPDATE: Pár nekrologů od režisérů, kteří s ním spolupracovali, je tady.
Stan Winston umřel dnes na rakovinu ve věku 62 let, uprostřed práce na čtvrtém Jurském parku a čtvrtém Terminátorovi.
UPDATE: Pár nekrologů od režisérů, kteří s ním spolupracovali, je tady.
Zohan: Krycí jméno Kadeřník [You Don't Mess with the Zohan] - 20%
Zohan je elitní izraelský tajný agent (chytá vystřelené náboje mezi prsty a louská ořechy v zadku). Jeho snem ale je dělat kadeřníka. Po jedné misi se tudíž začne vydávat za mrtvého, tajně uteče do USA a zde začne dělat kadeřníka v malé palestinské oficíně a souložit s jejími důchodovými zákaznicemi (nebylo mi úplně jasné jestli proto, že chtěl, nebo proto, aby měl větší klientelu). Kromě toho, že ji hodlá ochránit před zlým obchodníkem s nemovitostmi a chce získat srdce zdejší šéfové, musí se také bránit arabským teroristům (m.j. John Turturro a Rob Schneider)!
Pustím se teď na tradičně tenký led subjektivního hodhocení humornosti, ale schválně jsem si prošel na IMDB.com všechny filmy, ve kterých hrál Sandler hlavní roli a které jsem viděl (byl jich aspoň tucet) a musím konstatovat, že Zohan je zdaleka nejméně vtipný z nich a myslím, že jsem se lépe bavil snad dokonce i u Deuce Bigalowa (kterého Sandler produkoval)! Od strašlivých píčovin jako Děsnej doják nebo Děsnej biják se liší pouze v tom, že má aspoň nějaký scénář (bijáky žádný neměly) a je trochu dražší a tudíž výpravnější. Ale to je asi tak všechno.
Nejde o to, že je námět nevkusný (vnikl údajně už v roce 2000 a po 11. září 2001 byl odložen). Problém je v tom, že pokud politicky nekorektní komedie není vtipná, způsobuje divákovi mnohem větší bolest, než když to je "normální nevtipná komedie".
Pokud mi v Boratovi připadalo vtipné, když se spolu prali dva oškliví nazí chlapi, zatímco při scéně Sandlera, souložícího opakovaně s důchodkyněmi, jsem se pouze nudil, znamená to prostě a jednoduše jen to, že Borat je mnohem lepší film než Zohan.
A nebo že jsem gay.
Pustím se teď na tradičně tenký led subjektivního hodhocení humornosti, ale schválně jsem si prošel na IMDB.com všechny filmy, ve kterých hrál Sandler hlavní roli a které jsem viděl (byl jich aspoň tucet) a musím konstatovat, že Zohan je zdaleka nejméně vtipný z nich a myslím, že jsem se lépe bavil snad dokonce i u Deuce Bigalowa (kterého Sandler produkoval)! Od strašlivých píčovin jako Děsnej doják nebo Děsnej biják se liší pouze v tom, že má aspoň nějaký scénář (bijáky žádný neměly) a je trochu dražší a tudíž výpravnější. Ale to je asi tak všechno.
Nejde o to, že je námět nevkusný (vnikl údajně už v roce 2000 a po 11. září 2001 byl odložen). Problém je v tom, že pokud politicky nekorektní komedie není vtipná, způsobuje divákovi mnohem větší bolest, než když to je "normální nevtipná komedie".
Pokud mi v Boratovi připadalo vtipné, když se spolu prali dva oškliví nazí chlapi, zatímco při scéně Sandlera, souložícího opakovaně s důchodkyněmi, jsem se pouze nudil, znamená to prostě a jednoduše jen to, že Borat je mnohem lepší film než Zohan.
A nebo že jsem gay.
Neuvěřitelný Hulk [The Incredible Hulk] - 80%
O čem film je? Hulk... Smash!
Je zajímavé, že film poměrně precizně navazuje na děj Hulka Anga Leeho, ale všechny postavy v něm hrají jiní herci a samotný Hulk vypadá o dost jinak. Well...
Děj je vpodstatě velice triviální - Edward Norton utíká a občas se nekontrolovaně mění na Hulka, zatímco ho pronásleduje generál Ross (William Hurt) a nasraný voják Tim Roth, který se ke konci změní ve zrůdu hulkovských rozměrů.
Kupodivu, Edward Norton, který hraje titulní postavu, napsal scénář a i jinak se úzce podílel na vzniku filmu, na mě přes to všechno nepůsobil moc přesvědčivě a připadalo mi, jako by mu role příliš nesedla. Nejlepší jsou Hurt a Roth, ale moc se ve filmu nevyskytují (zmutovaný Roth v závěrečné rvačce je pochopitelně kompletně digitální).
Triky (ve dvou velkých akčních scénách a jedné menší) jsou evidentně drahé, ale nevybočují z dnešního hollywoodského standardu a i když jsem si párkrát v mysli řekl "wow!", párkrát jsem se naopak přistihl, že mi vadí, jak nerealisticky se něco (nebo někdo) pohybuje a že mi připadá, jako bych se místo na několikatunového živočicha díval na něco z Toy Story. Což je ovšem tradiční problém comicsových adaptací - jak "realisticky" rozpohybovat něco, co nemůže existovat?
Hardcore fanoušci pravděpodobně ocení četné odkazy na různá jména a události z comicsů a nikdo si nemůže stěžovat, že režisér Leterrier něco zanedbal. Ale například u jeho Kurýrů (nesrovnatelně lacinějších) mi přišlo, že jsou svěžejší a energičtější, než tento nový Hulk.
Takže znovu: Rozhodně nejde o špatný film, ale tak nějak mě ničím nepřekvapil - neobsahoval žádné třeskutě originální nápady a žádné vizuální nebo dramatické inovace, jakými svého Hulka před pár lety ozvláštnil Ang Lee. Ale je v něm trochu víc akce a jako další předehra (po Iron Manovi) k vy-víte-čemu rozhodně funguje.
Je zajímavé, že film poměrně precizně navazuje na děj Hulka Anga Leeho, ale všechny postavy v něm hrají jiní herci a samotný Hulk vypadá o dost jinak. Well...
Děj je vpodstatě velice triviální - Edward Norton utíká a občas se nekontrolovaně mění na Hulka, zatímco ho pronásleduje generál Ross (William Hurt) a nasraný voják Tim Roth, který se ke konci změní ve zrůdu hulkovských rozměrů.
Kupodivu, Edward Norton, který hraje titulní postavu, napsal scénář a i jinak se úzce podílel na vzniku filmu, na mě přes to všechno nepůsobil moc přesvědčivě a připadalo mi, jako by mu role příliš nesedla. Nejlepší jsou Hurt a Roth, ale moc se ve filmu nevyskytují (zmutovaný Roth v závěrečné rvačce je pochopitelně kompletně digitální).
Triky (ve dvou velkých akčních scénách a jedné menší) jsou evidentně drahé, ale nevybočují z dnešního hollywoodského standardu a i když jsem si párkrát v mysli řekl "wow!", párkrát jsem se naopak přistihl, že mi vadí, jak nerealisticky se něco (nebo někdo) pohybuje a že mi připadá, jako bych se místo na několikatunového živočicha díval na něco z Toy Story. Což je ovšem tradiční problém comicsových adaptací - jak "realisticky" rozpohybovat něco, co nemůže existovat?
Hardcore fanoušci pravděpodobně ocení četné odkazy na různá jména a události z comicsů a nikdo si nemůže stěžovat, že režisér Leterrier něco zanedbal. Ale například u jeho Kurýrů (nesrovnatelně lacinějších) mi přišlo, že jsou svěžejší a energičtější, než tento nový Hulk.
Takže znovu: Rozhodně nejde o špatný film, ale tak nějak mě ničím nepřekvapil - neobsahoval žádné třeskutě originální nápady a žádné vizuální nebo dramatické inovace, jakými svého Hulka před pár lety ozvláštnil Ang Lee. Ale je v něm trochu víc akce a jako další předehra (po Iron Manovi) k vy-víte-čemu rozhodně funguje.
15.6.08
13.6.08
Kopačky [Forgetting Sarah Marshall] - 60%
S Petrem (televizním skladatelem) se rozešla jeho přítelkyně Sarah (televizní hvězda) - a začala chodit s britským zpěvákem-kurevníkem Aldousem Snowem. Naprosto zničený Peter odjíždí zapomenout do opravdu roztomilého hotelu na Havaj, zde se zakouká do recepční, ale je nadále deptán Sarah, která je zde taky - i se svým zpěvákem.
Není pravda, že všechno, s čím má Judd Apatow něco společného, je geniální, ale poměr hit/miss je u tohoto chlapíka překvapivě dobrý. I v této romantické komedie platí to, co v jeho ostatních kouscích: Dočkáme se absurdních situací, situační komiky, grotesky, hezkých děvčat a mnoha sprosťáren, ale pod tím vším se skrývá trocha opravdovosti a skutečných lidských vztahů.
Bohužel, Kopačky nejsou tak dobré jako Zbouchnutá nebo Superbad. Film je podstatně rozvleklejší, nacházejí se v něm dlouhé úseky, během kterých se nikdo v kině ani neuchechtl a postavy v něm občas "vyskočí z role" a udělají něco, co by v rámci svého uvažování nikdy neudělaly, ale je potřeba to udělat, protože to tvůrcům umožní dospět k nějaké pointě, kterou považují za vtipnou.
Kopačky pořád patří k nadprůměru, co se romantických komedií týče. Ale Apatow už produkoval podstatně lepší kousky.
Není pravda, že všechno, s čím má Judd Apatow něco společného, je geniální, ale poměr hit/miss je u tohoto chlapíka překvapivě dobrý. I v této romantické komedie platí to, co v jeho ostatních kouscích: Dočkáme se absurdních situací, situační komiky, grotesky, hezkých děvčat a mnoha sprosťáren, ale pod tím vším se skrývá trocha opravdovosti a skutečných lidských vztahů.
Bohužel, Kopačky nejsou tak dobré jako Zbouchnutá nebo Superbad. Film je podstatně rozvleklejší, nacházejí se v něm dlouhé úseky, během kterých se nikdo v kině ani neuchechtl a postavy v něm občas "vyskočí z role" a udělají něco, co by v rámci svého uvažování nikdy neudělaly, ale je potřeba to udělat, protože to tvůrcům umožní dospět k nějaké pointě, kterou považují za vtipnou.
Kopačky pořád patří k nadprůměru, co se romantických komedií týče. Ale Apatow už produkoval podstatně lepší kousky.
11.6.08
Kung Fu Panda - 80%
Je tlustý, je chlupatý, je legrační a má být mistrem kung-fu. Je pandastický!
Po (vyslovuj "Pou") je velký tlustý panda, který žije v malé čínské vesnici pod chrámem a je velkým fanouškem kung-fu, především legendárních bojovníků známých jako "Pět postrachů" (tygřice, jeřáb, kudlanka, zmije, opičák), kteří žijí nahoře v chrámu s mistrem Šifu a velmistrem Ugvejem. Po ale kung-fu neovládá a jeho otec sní o tom, že po něm syn záhy převezme jeho nudlové impérium (přesněji řečeno malý stánek s nudlemi).
Když se Ugvej rozhodne vyvolit "Dračího bojovníka", který jediný je schopen ochránit zemi před uprchlým superpadouchem Taj Langem, Po chce být u toho. A díky souhře náhod (nebo díky neomylnému osudu?) je za vyvoleného označen on, k velké nelibosti Šifua i Pětky. Nikdo samozřejmě nevěří, že by někdo, kdo si nevidí přes břicho na spodní pracky, mohl Taj Langa porazit. Že by Ugvej po staletích meditování konečně definitivně zmagořil?
Na základě reklamní kampaně byste mohli získat dojem, že Kung Fu Panda je dalším typickým letním rodinným CGI produktem, ve kterém zvířátka dělají popkulturní vtípky, zakopávají, prdí a hraje k tomu písnička "Kung Fu Fighting". To ale není (zaplaťpánbůh) tak úplně pravda. Tento nejnovější film studia DreamWorks především neobsahuje žádné dnes tak běžné popkulturní odkazy a vtípky - takže je pochopitelný pro diváky téměř na celém světě a bude pro ně pochopitelný i za pár desetiletí. Co je ale ještě důležitější: Kung Fu Panda je velmi dobrý kung-fu film. Nikoliv "velmi dobrá parodie na kung-fu filmy" nebo "film s velmi dobrými bojovými scénami", ale opravdu VELMI DOBRÝ KUNG-FU FILM, který filosofii a mytologii tohoto bojového umění zachycuje s velkou procítěností a úctou. Což neznamená, že v něm nejsou cartoonové akční scény a vtípky se zakopáváním a tělesnými funkcemi. I "Kung Fu Fighting" tam je, ale až při závěrečných titulcích...
Výtvarná podoba filmu je od prvních sekund skvostná a připomíná staré asijské malby říznuté mangou. Po pár minutách se ukáže, že šlo o sen a film přejde do poněkud "realističtější" vizuální podoby, ale stále je potěšení se na plátno dívat a oceňovat stylizaci, kompozici i choreografii. Možná je to i tím, že hlavní výtvarník i kameraman (i když by se v tomto případě mělo "cinematographer" asi překládat nějak jinak) mají neomylně asijská jména.
Nezvykle dobře jsou vykresleny i hlavní postavy: Po, jeho otec i oba mistři jsou patřičně dojemní i vtipní, aniž by působili trapně. Mají na tom obrovskou zásluhu hlasové výkony Jacka Blacka (který ani v nejmenším nepřipomíná "komika Jacka Blacka"), Dustina Hoffmana a dalších. Naopak obsazení hvězd do rolí Pěti postrachů (Angelina Jolieová, Lucy Liuová, Jackie Chan) bylo spíše reklamním tahem - mají ve filmu jen pár vět a klidně by mohli být zticha. Většina filmových kopií ale samozřejmě bude dabovaná a dabing jsme do uzávěrky neslyšeli.
Samozřejmě, že je mnoho vtipů ve filmu založeno na tom, že tlustá nemotorná panda je legrační. Samozřejmě, že hlavní hrdina nemluví jako syn čínského prodavače nudlí, ale jako současný teenager. Samozřejmě, že hlavní zápletka probíhá přesně tak, jak očekáváte: Pandě nikdo nevěří, panda to chce vzdát, pandě začne někdo věřit, panda začne věřit sama sobě, panda objeví svou vnitřní sílu, panda dá zlu na prdel. Občas se ale ve filmu objeví moment, který je na dětský animák až příliš sofistikovaný a zajímavý: Například miniaturní velmistr Šifu nevěří, že by z pandy někdy mohl být Dračí bojovník, ale sám je s největší pravděpodobností panda červená (ano, přesně tahle). Nebo fakt, že Poův nudlemi fascinovaný otec je houser a nikdo ve filmu nahlas neřekne, co z toho asi vyplývá.
Kung Fu Panda není žádná šokující revoluce, která by kráčela nějakou novou cestou. Je pouze lepší, než většina z vás pravděpodobně očekává. K naprosto profesionálnímu řemeslu, na které už jsme u DreamWorks skoro zvyklí, tentokrát přibyla i špetka něčeho navíc.
Ci 80% (Původně psáno pro měsíčník Cinema. Přetištěno se svolením šéfredaktorky.)
Po (vyslovuj "Pou") je velký tlustý panda, který žije v malé čínské vesnici pod chrámem a je velkým fanouškem kung-fu, především legendárních bojovníků známých jako "Pět postrachů" (tygřice, jeřáb, kudlanka, zmije, opičák), kteří žijí nahoře v chrámu s mistrem Šifu a velmistrem Ugvejem. Po ale kung-fu neovládá a jeho otec sní o tom, že po něm syn záhy převezme jeho nudlové impérium (přesněji řečeno malý stánek s nudlemi).
Když se Ugvej rozhodne vyvolit "Dračího bojovníka", který jediný je schopen ochránit zemi před uprchlým superpadouchem Taj Langem, Po chce být u toho. A díky souhře náhod (nebo díky neomylnému osudu?) je za vyvoleného označen on, k velké nelibosti Šifua i Pětky. Nikdo samozřejmě nevěří, že by někdo, kdo si nevidí přes břicho na spodní pracky, mohl Taj Langa porazit. Že by Ugvej po staletích meditování konečně definitivně zmagořil?
Na základě reklamní kampaně byste mohli získat dojem, že Kung Fu Panda je dalším typickým letním rodinným CGI produktem, ve kterém zvířátka dělají popkulturní vtípky, zakopávají, prdí a hraje k tomu písnička "Kung Fu Fighting". To ale není (zaplaťpánbůh) tak úplně pravda. Tento nejnovější film studia DreamWorks především neobsahuje žádné dnes tak běžné popkulturní odkazy a vtípky - takže je pochopitelný pro diváky téměř na celém světě a bude pro ně pochopitelný i za pár desetiletí. Co je ale ještě důležitější: Kung Fu Panda je velmi dobrý kung-fu film. Nikoliv "velmi dobrá parodie na kung-fu filmy" nebo "film s velmi dobrými bojovými scénami", ale opravdu VELMI DOBRÝ KUNG-FU FILM, který filosofii a mytologii tohoto bojového umění zachycuje s velkou procítěností a úctou. Což neznamená, že v něm nejsou cartoonové akční scény a vtípky se zakopáváním a tělesnými funkcemi. I "Kung Fu Fighting" tam je, ale až při závěrečných titulcích...
Výtvarná podoba filmu je od prvních sekund skvostná a připomíná staré asijské malby říznuté mangou. Po pár minutách se ukáže, že šlo o sen a film přejde do poněkud "realističtější" vizuální podoby, ale stále je potěšení se na plátno dívat a oceňovat stylizaci, kompozici i choreografii. Možná je to i tím, že hlavní výtvarník i kameraman (i když by se v tomto případě mělo "cinematographer" asi překládat nějak jinak) mají neomylně asijská jména.
Nezvykle dobře jsou vykresleny i hlavní postavy: Po, jeho otec i oba mistři jsou patřičně dojemní i vtipní, aniž by působili trapně. Mají na tom obrovskou zásluhu hlasové výkony Jacka Blacka (který ani v nejmenším nepřipomíná "komika Jacka Blacka"), Dustina Hoffmana a dalších. Naopak obsazení hvězd do rolí Pěti postrachů (Angelina Jolieová, Lucy Liuová, Jackie Chan) bylo spíše reklamním tahem - mají ve filmu jen pár vět a klidně by mohli být zticha. Většina filmových kopií ale samozřejmě bude dabovaná a dabing jsme do uzávěrky neslyšeli.
Samozřejmě, že je mnoho vtipů ve filmu založeno na tom, že tlustá nemotorná panda je legrační. Samozřejmě, že hlavní hrdina nemluví jako syn čínského prodavače nudlí, ale jako současný teenager. Samozřejmě, že hlavní zápletka probíhá přesně tak, jak očekáváte: Pandě nikdo nevěří, panda to chce vzdát, pandě začne někdo věřit, panda začne věřit sama sobě, panda objeví svou vnitřní sílu, panda dá zlu na prdel. Občas se ale ve filmu objeví moment, který je na dětský animák až příliš sofistikovaný a zajímavý: Například miniaturní velmistr Šifu nevěří, že by z pandy někdy mohl být Dračí bojovník, ale sám je s největší pravděpodobností panda červená (ano, přesně tahle). Nebo fakt, že Poův nudlemi fascinovaný otec je houser a nikdo ve filmu nahlas neřekne, co z toho asi vyplývá.
Kung Fu Panda není žádná šokující revoluce, která by kráčela nějakou novou cestou. Je pouze lepší, než většina z vás pravděpodobně očekává. K naprosto profesionálnímu řemeslu, na které už jsme u DreamWorks skoro zvyklí, tentokrát přibyla i špetka něčeho navíc.
Ci 80% (Původně psáno pro měsíčník Cinema. Přetištěno se svolením šéfredaktorky.)
10.6.08
Stalo se [The Happening] - 40%
Tvůrci traileru tentokrát předvedli mistrovskou práci, protože je v něm velmi věrně shrnut celý děj filmu a nic zásadního není vypuštěno, i když je trailer 50x kratší, než film!
Na druhou stranu to znamená, že moc dobrou práci neodvedl M. Night Shyamalan, protože přibližně 98 procent jeho nejnovějšího filmu je zbytečných...
Ano, objeví se podivná epidemie, Američané se začnou zabíjet, Mark Wahlberg s pár jinými utíkají na venkov... a pak je konec. Přitom ono masivní sebevraždění je ztvárněno jen o málo podrobněji než v traileru a vysvětlení důvodu toho všeho je jen o málo konkrétnější, než v traileru.
Filmy M. Nighta Shyamalana vykazují extrémně zajímavou tendenci: S každým dalším filmem mi připadá, jako by jejich tvůrce byl větší a větší amatér. Připadalo by mi logické, kdyby jako první vzniklo Stalo se ("Úplně triviální televizní horůrek s pár náznaky potenciálního filmařského talentu"), pak Žena ve vodě ("Shyamalan si ukousl ambicióznější sousto, ale komplikovanou látku nezvládl"), pak Vesnice ("Velmi dobrá práce s napětím a pokus přijít s něčím novým"), Znamení ("Skutečně vydařený oldchool thriller-horor"), Vyvolený ("Překvapivě dobře fungující originální scénář natočený pevnou rukou zkušeného režiséra") a konečně Šestý smysl ("Svým šestým filmem Shyamalan konečně dospěl a natočil dokonalou inteligentní, originální, šokující, novodobou klasiku"). Takhle by mi to připadalo naprosto logické.
Že ve skutečnosti těchto šest filmů vzniklo přesně v opačném pořadí, nad tím mi zůstává rozum stát a skoro bych chtěl věřit, že jde o nějaký meta-meta-filmařský záměr a Shyamalan provádí s diváky nějaký experiment... Nebo má nějakou vážnou nemoc nebo problémy s drogami.
To, že autor Šestého smyslu natočil film, ve kterém je tolik nefungujících, nechtěně vtipných a především strašně nudných scén, to je opravdu nepříjemné překvapení.
Nejde o film tak špatný, že by bylo zábavné se na něj dívat kvůli nevydařenosti (jak tvrdily některé první recenze). Skutečnost je možná ještě horší, protože Stalo se je naprosto nezajímavé, fádní, a nefilmové: Je plně srovnatelné s béčkovými nízkorozpočtovými horůrky, které každou chvíli vysílají v televizi. Věci jako 28 dní poté nebo Soudný den ve srovnání s ním vypadají jako megavelkofilmy.
A chtělo by se mi říct, že je na tomto filmu jasně patrné, že scenárista měl jisté ambice, ale režisér to řemeslně nezvládl a producent jim to pak oběma brutálně přestříhal. To ovšem říct nemůžu, protože si to celé napsal, režíroval i produkoval Shyamalan sám...
Na druhou stranu to znamená, že moc dobrou práci neodvedl M. Night Shyamalan, protože přibližně 98 procent jeho nejnovějšího filmu je zbytečných...
Ano, objeví se podivná epidemie, Američané se začnou zabíjet, Mark Wahlberg s pár jinými utíkají na venkov... a pak je konec. Přitom ono masivní sebevraždění je ztvárněno jen o málo podrobněji než v traileru a vysvětlení důvodu toho všeho je jen o málo konkrétnější, než v traileru.
Filmy M. Nighta Shyamalana vykazují extrémně zajímavou tendenci: S každým dalším filmem mi připadá, jako by jejich tvůrce byl větší a větší amatér. Připadalo by mi logické, kdyby jako první vzniklo Stalo se ("Úplně triviální televizní horůrek s pár náznaky potenciálního filmařského talentu"), pak Žena ve vodě ("Shyamalan si ukousl ambicióznější sousto, ale komplikovanou látku nezvládl"), pak Vesnice ("Velmi dobrá práce s napětím a pokus přijít s něčím novým"), Znamení ("Skutečně vydařený oldchool thriller-horor"), Vyvolený ("Překvapivě dobře fungující originální scénář natočený pevnou rukou zkušeného režiséra") a konečně Šestý smysl ("Svým šestým filmem Shyamalan konečně dospěl a natočil dokonalou inteligentní, originální, šokující, novodobou klasiku"). Takhle by mi to připadalo naprosto logické.
Že ve skutečnosti těchto šest filmů vzniklo přesně v opačném pořadí, nad tím mi zůstává rozum stát a skoro bych chtěl věřit, že jde o nějaký meta-meta-filmařský záměr a Shyamalan provádí s diváky nějaký experiment... Nebo má nějakou vážnou nemoc nebo problémy s drogami.
To, že autor Šestého smyslu natočil film, ve kterém je tolik nefungujících, nechtěně vtipných a především strašně nudných scén, to je opravdu nepříjemné překvapení.
Nejde o film tak špatný, že by bylo zábavné se na něj dívat kvůli nevydařenosti (jak tvrdily některé první recenze). Skutečnost je možná ještě horší, protože Stalo se je naprosto nezajímavé, fádní, a nefilmové: Je plně srovnatelné s béčkovými nízkorozpočtovými horůrky, které každou chvíli vysílají v televizi. Věci jako 28 dní poté nebo Soudný den ve srovnání s ním vypadají jako megavelkofilmy.
A chtělo by se mi říct, že je na tomto filmu jasně patrné, že scenárista měl jisté ambice, ale režisér to řemeslně nezvládl a producent jim to pak oběma brutálně přestříhal. To ovšem říct nemůžu, protože si to celé napsal, režíroval i produkoval Shyamalan sám...
4.6.08
Penelope - 40%
Christina Ricciová hraje Penelope - děvče, které se díky starému rodinnému prokletí narodí s prasečíma ušima a rypáčkem. Prokletí může zlomit jen pravá láska, ale kdo by mohl milovat děvče s rypákem?
Odpověď na výše vznesenou otázku zní: James McAvoy (vypadající nezvykle mladě, protože tento film vznikl dost dlouho před Pokáním). A nejen on. Penelope by mohli milovat úplně všichni, protože je chytrá, hodná, roztomilá a hezká i s tím rypáčkem! Tudíž vyděšené reakce těch, kteří jí pohlédnou do tváře, působí ve filmu značně bizarně (dokonce je tam runnning gag, že všichni potenciální nápadníci po spatření rypáku proskakují zavřeným oknem v prvním patře).
Po zhlédnutí traileru jsem se těšil, že půjde o roztomilou mírně dojemnou romantickou polopohádku ve stylu Střihorukého Edwarda nebo Velké ryby, ale bohužel se mé očekávání nenaplnilo.
Řekl bych, že záměr tvůrců skutečně byl natočit něco ve stylu Tima Burtona, ale bohužel na to nemají. Scénář i režie jsou značně schizofrenní a film divoce a náhodně osciluje mezi velmi odlišnými atmosférami - od realistického dramatu až po grotesku.
Herci v hlavních rolích jsou dobří, ale jsou nuceni jednat naprosto nepředvídatelně a (opět) zcela náhodně, bez ohledu na normální logiku i na vnitřní logiku příběhu. A některý casting (Reese Witherspoonová jako drsná motorkářka, trpaslík Peter Dinklage jako jednooký reportér) je divný. Nikoliv "zajímavě bizarní", ale pouze "divný a samoúčelný". Jako celý tento film. Bohužel.
Odpověď na výše vznesenou otázku zní: James McAvoy (vypadající nezvykle mladě, protože tento film vznikl dost dlouho před Pokáním). A nejen on. Penelope by mohli milovat úplně všichni, protože je chytrá, hodná, roztomilá a hezká i s tím rypáčkem! Tudíž vyděšené reakce těch, kteří jí pohlédnou do tváře, působí ve filmu značně bizarně (dokonce je tam runnning gag, že všichni potenciální nápadníci po spatření rypáku proskakují zavřeným oknem v prvním patře).
Po zhlédnutí traileru jsem se těšil, že půjde o roztomilou mírně dojemnou romantickou polopohádku ve stylu Střihorukého Edwarda nebo Velké ryby, ale bohužel se mé očekávání nenaplnilo.
Řekl bych, že záměr tvůrců skutečně byl natočit něco ve stylu Tima Burtona, ale bohužel na to nemají. Scénář i režie jsou značně schizofrenní a film divoce a náhodně osciluje mezi velmi odlišnými atmosférami - od realistického dramatu až po grotesku.
Herci v hlavních rolích jsou dobří, ale jsou nuceni jednat naprosto nepředvídatelně a (opět) zcela náhodně, bez ohledu na normální logiku i na vnitřní logiku příběhu. A některý casting (Reese Witherspoonová jako drsná motorkářka, trpaslík Peter Dinklage jako jednooký reportér) je divný. Nikoliv "zajímavě bizarní", ale pouze "divný a samoúčelný". Jako celý tento film. Bohužel.
Sissi a Yetti [Lissi und der wilde Kaiser] - 40%
Německá bláznivá komedie o Yettim, kterého Ďábel zachrání před smrtí, a za to mu musí (Yetti Ďáblovi) sehnat "nejkrásnější ženu na Zemi", což je shodou okolností císařovna Sissi.
Film má překvapivě dobré "production values". Grafika a animace jsou opravdu příjemné a nápadité, akční scény mají švih a hudba je výborná. Sissi a Yetti v těchto ohledech zastiňuje i leckteré hollywoodské CGI filmy. Co je to ale platné, když celý film a humor v něm je jako něco z Marsu.
Především: Sissi je v Německu pravděpodobně hodně slavná osobnost, něco jako pro nás Karel IV. Já ale pouze vím, že někdy v nějakém minulém století existovala nějaká krásná císařovna tohoto jména. Teprve z Wikipedie jsem zjistil, že to byla oficiálně vládkyně Čech, že ten její mladý fešný manžel je ve skutečnosti Franz Josef atd... A neklame vás zrak - v původní verzi se hlavní hrdinka skutečně jmenuje Lissi a nikoliv Sissi. Pravděpodobně z nějakých právnických důvodů.
Záměrem tvůrců evidentně bylo natočit něco jako Shreka, t.j. současný humor prošpikovaný trochou oldschool romantiky. Bohužel, humor v tomto filmu je mi značně cizí a drží se v linii humoru, který stejní tvůrci předvedli dříve (příklad 1, příklad 2) a kterému jsem se moc nesmál. Naprostá většina scén působí dojmem, že tvůrci splácali dohromady pár vtípků, které je právě napadly, a s tím, co se bude dít za minutu, si nedělají hlavu, a nějak to splácají až za minutu.
Když navíc zohledním, že spousta narážek v tomto filmu je (navzdory slušnému dabingu) pro Čecha dosti nepochopitelná (například musíte vědět, že "zvonce" a "trubky" je zřejmě nějaký německý sexuální eufemismus), vychází mi z toho hezky vypadající podívaná, která není téměř vůbec vtipná nebo zajímavá.
Ale humor je pochopitelně relativní...
Film má překvapivě dobré "production values". Grafika a animace jsou opravdu příjemné a nápadité, akční scény mají švih a hudba je výborná. Sissi a Yetti v těchto ohledech zastiňuje i leckteré hollywoodské CGI filmy. Co je to ale platné, když celý film a humor v něm je jako něco z Marsu.
Především: Sissi je v Německu pravděpodobně hodně slavná osobnost, něco jako pro nás Karel IV. Já ale pouze vím, že někdy v nějakém minulém století existovala nějaká krásná císařovna tohoto jména. Teprve z Wikipedie jsem zjistil, že to byla oficiálně vládkyně Čech, že ten její mladý fešný manžel je ve skutečnosti Franz Josef atd... A neklame vás zrak - v původní verzi se hlavní hrdinka skutečně jmenuje Lissi a nikoliv Sissi. Pravděpodobně z nějakých právnických důvodů.
Záměrem tvůrců evidentně bylo natočit něco jako Shreka, t.j. současný humor prošpikovaný trochou oldschool romantiky. Bohužel, humor v tomto filmu je mi značně cizí a drží se v linii humoru, který stejní tvůrci předvedli dříve (příklad 1, příklad 2) a kterému jsem se moc nesmál. Naprostá většina scén působí dojmem, že tvůrci splácali dohromady pár vtípků, které je právě napadly, a s tím, co se bude dít za minutu, si nedělají hlavu, a nějak to splácají až za minutu.
Když navíc zohledním, že spousta narážek v tomto filmu je (navzdory slušnému dabingu) pro Čecha dosti nepochopitelná (například musíte vědět, že "zvonce" a "trubky" je zřejmě nějaký německý sexuální eufemismus), vychází mi z toho hezky vypadající podívaná, která není téměř vůbec vtipná nebo zajímavá.
Ale humor je pochopitelně relativní...
3.6.08
Sex ve městě [Sex and the City] - 40%
Seriál "Sex ve městě" jsem nikdy moc nesledoval (a do včerejška jsem se například domníval, že "Mr. Big" získal svou přezdívku na základě velikosti svého přirození). Přesto jsem odhalil zápletku celovečerního Sexu ve městě už někdy po půl hodině dvouapůlhodinového filmu.
Filmy jako Sex ve městě jsou specifický žánr pro specifické publikum. Něco jako filmy se Stevenem Seagalem.
Podobně jako v každém Segalovi musí být ukradené nukleární hlavice a nezastavitelný vlak s teroristy, v ženském filmu musí být neméně dramatické prvky jako svatba, nevěra, porod a odpuštění (ne nutně v tomto pořadí). Podobně jako Seagal je pohádka pro pubertální hochy, jejíž hrdina (se kterým se ztotožňují) dá všem přes hubu a je při tom sexy (resp. před 20 lety býval sexy), stejně tak je Sex ve městě pohádka pro ženy ve středním a pokročilejším věku, jejíž hrdinky si nechávají kupovat luxusní byty od krásných sexy milionářských milenců a jejich dilema spočívá především v rozhodování, zda těm milionářům dovolí, aby se s nimi oženili. A kdykoliv jsou na tom psychicky špatně (skoro pořád), řeší to tím, že si zajdou do drahého módního obchodu nebo do drahé restaurace a vesele tam na sebe hýkají.
Můj probém je v tom, že mám podstatně blíž k pubertálnímu hochovi z 80. let než k ženě ve středním věku. Tudíž snesu Seagala (i když dnes ze zcela jiných důvodů než před 20 lety), ale většině hrdinek Sexu ve městě bych rád fyzicky ublížil. Uznávám, že v rámci žánru jde pravděpodobně o docela vydařený film, ale tenhle žánr není pro mě a v případě Sexu ve městě je žánr vymezen velmi exaktně - tohle rozhodně není typ romantické komedie, která by byla snesitelná pro muže (na rozdíl od Když Harry potkal Sally, Princezny nevěsty, 40 let panice a mnoha dalších).
Filmy jako Sex ve městě jsou specifický žánr pro specifické publikum. Něco jako filmy se Stevenem Seagalem.
Podobně jako v každém Segalovi musí být ukradené nukleární hlavice a nezastavitelný vlak s teroristy, v ženském filmu musí být neméně dramatické prvky jako svatba, nevěra, porod a odpuštění (ne nutně v tomto pořadí). Podobně jako Seagal je pohádka pro pubertální hochy, jejíž hrdina (se kterým se ztotožňují) dá všem přes hubu a je při tom sexy (resp. před 20 lety býval sexy), stejně tak je Sex ve městě pohádka pro ženy ve středním a pokročilejším věku, jejíž hrdinky si nechávají kupovat luxusní byty od krásných sexy milionářských milenců a jejich dilema spočívá především v rozhodování, zda těm milionářům dovolí, aby se s nimi oženili. A kdykoliv jsou na tom psychicky špatně (skoro pořád), řeší to tím, že si zajdou do drahého módního obchodu nebo do drahé restaurace a vesele tam na sebe hýkají.
Můj probém je v tom, že mám podstatně blíž k pubertálnímu hochovi z 80. let než k ženě ve středním věku. Tudíž snesu Seagala (i když dnes ze zcela jiných důvodů než před 20 lety), ale většině hrdinek Sexu ve městě bych rád fyzicky ublížil. Uznávám, že v rámci žánru jde pravděpodobně o docela vydařený film, ale tenhle žánr není pro mě a v případě Sexu ve městě je žánr vymezen velmi exaktně - tohle rozhodně není typ romantické komedie, která by byla snesitelná pro muže (na rozdíl od Když Harry potkal Sally, Princezny nevěsty, 40 let panice a mnoha dalších).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)