Jan Budař vypráví svůj příběh úchyla, který se z malého podvodníčka vypracoval na multimilionáře a pak zase zpátky (a pak možná zase zpátky).
Zřejmě jsme dosáhli dalšího milníku ve filmové propagaci. Trailer tvrdí, že film je "Absolutní pecka letošního jara", aniž by na něj vyšla jediná recenze a aniž by něco utržil... Ale k věci:
Režiséru Tomáši Řehořkovi je DVACET ČTYŘI LET a má úžasný řemeslný talent. Podobně jako trailer je audiovizuálně nadupaný celý jeho film. Divoká kamera, divoký střih, extrémně zpomalené záběry, je tam všechno a ještě mnohem víc.
Když začal Budařův hrdina vyprávět, jak byl už od dětství recidivista a jak se dostal k podvodům ve velkém, tetelil jsem se radostí, jak to všechno efektně vypadá a zní a nemohl jsem se dočkat, až bude postava konečně dostatečně představena a začne zápletka.
Bohužel, nejenže až do konce filmu nezačne zápletka, ale ani není pořádně představen ten hlavní hrdina!
Celý film sledujeme epizodky z hrdinva života, které se točí kolem podvodů, vydělávání a prodělávání peněz, a různých neřestí (bordely, drogy, gambling). Každá ta epizoda skončí nějakým nezajímavým způsobem (buď hrdina ještě víc zbohatne, nebo někdo podrazí jeho), a následuje další epizoda. Nepozorujeme žádný vývoj hrdinovy postavy, natož nějaké jiné postavy. Žádné poučení, žádný dramatický oblouk, který by kamkoliv směřoval... Ale audiovizuálně nabušené je to pořád. Dost to připomíná nějaký slabší film Guye Ritchieho.
Budař je prvoplánovitě vtipný tím, jak mluví ("No jako že normálka, vole, tak jsem to prostě jakože tak vole narafičil, jako abysme ho podfoukli, neasi, vole, jasný ne?"), což vzbudí na tváři méně náročného diváka úsměv, ale ten se postupně změní ve smutek, když zjistíme, že toto má být hlavním zdrojem humoru v celém filmu. Jinak se vtipy točí kolem toho, že někdo komicky vypadá nebo že se z hezké kurvy vyklube transsexuál. Pokud to měla být nějaká satirická sonda do prohnilosti českého byznysu, nepovedla se stejně tragicky jako Ulovit miliardáře.
Vyprávění je záměrně poněkud snové a nekonzistentní. Například hrdina obdaruje PŘED REVOLUCÍ Václava Havla, který vypadá JAKO DNES, sám na tuto podivnost upozorní a podiví se jí. Takovéto náznaky jsou ale ve filmu velmi občasné, spíše matoucí, a ukazují, že by se měl Tomáš Řehořek více věnovat jiným aspektům natáčení filmu, než jeho technické stránce (kterou má zvládnutou dokonale, možná nejlépe mezi současnými českými režiséry).
Prozatím jsem tedy poněkud zklamán a musím se spokojit s konstatováním, že by Řehořek rozhodně měl režírovat nový Mortal Kombat nebo další Rychle a zběsile.
P.S: Není jasné, jak PŘESNĚ se vlastně oficiálně tento film jmenuje. V jeho titulcích stojí "CZECHMADEM@N", v tiskových materiálech se píše "Czech Made Man" neo "Czech-Made Man" nebo "Czech-Made-Man"...
P.P.S: Odpověď na nejzásadnější otázku: Je tam full frontal. Transvestitův.
František Fuka versus kinematografie. Recenze a různé jiné záležitosti, občas i nefilmové.
22.4.11
Recenze: Thor - 80%
Adaptace comicsu od Marvela o synovi boha Odina, který se dostane na Zemi.
Této adaptace Kennetha Branagha jsem se dost obával, protože první trailery vypadaly vyloženě strašně. Naštěstí to dopadlo velmi příjemně, ale ani tento trailer neodpovídá tomu, o čem film je.
Většina filmu se (naštěstí) odehrává vValhalle Asgardu a přilehlých magických končinách, kde probíhají pletichy mezi Thorem (Chris Hemsworth), jeho bratrem Lokim (Tom Hiddleston), otcem a vševládcem Odinem (Anthony Hopkins), armádou ledových skřetů a dalšími. Zde se odehraje většina důležitého a vysvětluje se tím, proč asi byla režie svěřena Kennethu Branaghovi.
Zdejší scény totiž vypadají jako megalomanské divadelní představení, což myslím v tom nejlepším smyslu slova. Hrdinové si většinu času dramatickými hlasy říkají věci jako "Svým činem jsi přinesl zkázu celému našemu světu, za to budiž proklet celý tvůj rod do sedmého kolena" a zavile na sebe koukají, mezi tím občas bojují, procházejí se nádherně šílenými stavbami jako z filmu Fritze Langa a jezdí na superkoních po duhových kosmických teleportech za doprovodu hřímavé hudby.
Tohle funguje výborně a je to osvěžující, protože jsme to v takovéto kvalitě a s takovýmto rozpočtem pravděpodobně ještě neviděli. Je to částečně pohádka a částečně legrace, a je úplně jedno, že vValhalle Asgardu vegetují černoch a Asiat a že kostýmy vypadají jako něco z československé televizní inscenace z roku 1985. Je to hra (divadelní hra i hra s divákem) a je to fajn.
Veškeré události na Zemi jsou jen jakási odbočka, protože je sem Thor zapuzen, když ze zprotiví otci a je mu odňata magická síla (a kladivo). Zde proběhne epizoda "ryba mimo svůj rybník", když se dezorientovaného Thora ujmou vědci (Natalie Portmanová, Stellan Skarsgård). Hemsworth (kterého jsme krátce viděli v novém Star Treku jako Kirkova otce) roztomile hraje zmateného burana, který je zcela mimo, ale celkově je pozemská část filmu méně zajímavá a do značné míry zbytečná (což je smutné, protože právě ona by vlastně měla být pro děj to nejdůležitější).
Branagh režíruje velmi zručně, aniž by se nějak příliš exhiboval (kamera nakřivo a zpomalené záběry se v comicsovém filmu nedají brát za exhibici, to je dnes standard). Celkově působí jeho film zábavněji a o něco méně onanističtěji než když se Ang Lee kdysi pokusil o něco podobného s Hulkem.
Nevím přesně, jak se to Branaghovi povedlo, ale nenudil jsem se, ani jednou jsem se nezasmál na nepatřičném místě, a mnohokrát jsem se smál na místech, na kterých jsem se smát měl - což bylo podstatně víc, než jsem očekával. Jenom si nejsem jistý, jak to celé přijmou hardcore fanoušci comicsového Thora, pokud u nás nějací takoví jsou - vždyť hrdina nemá přilbu s křidélky!
P.S: Dabing tomu pochopitelně nepomáhá (v originále má Thor roztomilý pseudobritský přízvuk), ale není nesnesitelný.
P.P.S: Trojrozměrnost je úplně k ničemu, mnohokrát v průběhu filmu mi připadalo, že je obraz úplně plochý.
Této adaptace Kennetha Branagha jsem se dost obával, protože první trailery vypadaly vyloženě strašně. Naštěstí to dopadlo velmi příjemně, ale ani tento trailer neodpovídá tomu, o čem film je.
Většina filmu se (naštěstí) odehrává v
Zdejší scény totiž vypadají jako megalomanské divadelní představení, což myslím v tom nejlepším smyslu slova. Hrdinové si většinu času dramatickými hlasy říkají věci jako "Svým činem jsi přinesl zkázu celému našemu světu, za to budiž proklet celý tvůj rod do sedmého kolena" a zavile na sebe koukají, mezi tím občas bojují, procházejí se nádherně šílenými stavbami jako z filmu Fritze Langa a jezdí na superkoních po duhových kosmických teleportech za doprovodu hřímavé hudby.
Tohle funguje výborně a je to osvěžující, protože jsme to v takovéto kvalitě a s takovýmto rozpočtem pravděpodobně ještě neviděli. Je to částečně pohádka a částečně legrace, a je úplně jedno, že v
Veškeré události na Zemi jsou jen jakási odbočka, protože je sem Thor zapuzen, když ze zprotiví otci a je mu odňata magická síla (a kladivo). Zde proběhne epizoda "ryba mimo svůj rybník", když se dezorientovaného Thora ujmou vědci (Natalie Portmanová, Stellan Skarsgård). Hemsworth (kterého jsme krátce viděli v novém Star Treku jako Kirkova otce) roztomile hraje zmateného burana, který je zcela mimo, ale celkově je pozemská část filmu méně zajímavá a do značné míry zbytečná (což je smutné, protože právě ona by vlastně měla být pro děj to nejdůležitější).
Branagh režíruje velmi zručně, aniž by se nějak příliš exhiboval (kamera nakřivo a zpomalené záběry se v comicsovém filmu nedají brát za exhibici, to je dnes standard). Celkově působí jeho film zábavněji a o něco méně onanističtěji než když se Ang Lee kdysi pokusil o něco podobného s Hulkem.
Nevím přesně, jak se to Branaghovi povedlo, ale nenudil jsem se, ani jednou jsem se nezasmál na nepatřičném místě, a mnohokrát jsem se smál na místech, na kterých jsem se smát měl - což bylo podstatně víc, než jsem očekával. Jenom si nejsem jistý, jak to celé přijmou hardcore fanoušci comicsového Thora, pokud u nás nějací takoví jsou - vždyť hrdina nemá přilbu s křidélky!
P.S: Dabing tomu pochopitelně nepomáhá (v originále má Thor roztomilý pseudobritský přízvuk), ale není nesnesitelný.
P.P.S: Trojrozměrnost je úplně k ničemu, mnohokrát v průběhu filmu mi připadalo, že je obraz úplně plochý.
21.4.11
Recenze: Čertova nevěsta - 30%
Královna (Sabina Laurinová) by chtěla dceru, proto uzavře smlouvu s ďáblem a narodí se jí princezna Štěpánka, kterou si má vzít Luciper až jí bude 18 let. Takže Štěpánka dospěje, zamiluje se do nejlepšího kamaráda, nuzného Štěpána, odnese si ji Luciper a Štěpán se ji vydává zachránit.
Nejnovější pohádka Zdeňka Trošky má mnoho zásadních problémů. Jedním z nich je skutečnost, že to, co je popsáno v prvním odstavci, trvá ve filmu 70 minut a to, co následuje a co by mělo tvořit jádro pohádky, je pak nacpáno do 30 zbývajících minut. V těch se Štěpán s čerty dohodne, že splní jejich tři úkoly a když se mu to povede, princeznu zachrání. Naopak, když se mu to nepovede, sám propadne Peklu.
V tuto chvíli naplno vynikne další smutná skutečnost, a to ta, že děj nedává smysl, a to ani tak minimální, jak by se slušelo na dětskou pohádku:
Těmito pitomostmi jsem se při promítání zabýval především proto, abych mohl něčím zaměstnávat mozek a nenudil se. Nepomohlo to. Ve filmu není moc věcí, které mě zaujaly...
Je pravda, že kostýmy jsou příjemné pro oko (film se zřejmě odehrává v době rokoka, tedy v době, kdy u nás králové dávno neexistovali, a král taky vypadá spíš jako nějaký chudý okresní šlechtic, nemá ani korunu). Hudba od začátku ujde, později začne být bohužel otravná. Triky jsou profesionální (ale moc jich není).
Režie je strašlivě nevýrazná a scénář - viz výše.
Bohužel jsou téměř univerzálně špatné i herecké výkony. Naprosto nejlepší je démonický přehrávající František Němec jako Luciper, který je bohužel ve filmu jen asi deset minut. Z ostatních je nakonec nejlepší Sabina Laurinová, což o něčem svědčí... Přitom na tiskové konferenci po filmu to vypadalo, že představitelé dvou mladých hrdinů jsou docela sympatičtí a herecky schopní lidé. Jejich výkon ve filmu je ale strašlivý a vypadají zde jako nějaké homofobní karikatury. Mohou za to i univerzálně nevydařené postsynchrony, které činí některé hlasové výkony fyzicky nesnesitelnými.
Krátké scény s Františkem Němcem ve mně vzbudily dojem, že by tento film mohl nějakým způsobem fungovat - musel by ho ale režírovat někdo jiný nějak úplně jinak. Vzhledem k tomu, že totéž píšu téměř u všech Troškových filmů, upřímně uvažuji o tom, že na jeho filmy přestanu chodit a doufat v nějaký zázrak...
Nejnovější pohádka Zdeňka Trošky má mnoho zásadních problémů. Jedním z nich je skutečnost, že to, co je popsáno v prvním odstavci, trvá ve filmu 70 minut a to, co následuje a co by mělo tvořit jádro pohádky, je pak nacpáno do 30 zbývajících minut. V těch se Štěpán s čerty dohodne, že splní jejich tři úkoly a když se mu to povede, princeznu zachrání. Naopak, když se mu to nepovede, sám propadne Peklu.
V tuto chvíli naplno vynikne další smutná skutečnost, a to ta, že děj nedává smysl, a to ani tak minimální, jak by se slušelo na dětskou pohádku:
- Celý film se nedozvíme, jakou že to smlouvu vlastně královna s Peklem podepsala. Několikrát je řečeno, že "Zasnoubila svou dceru s Luciperem" (ještě před jejím narozením), nicméně čert o mnoho let později říká "Tvoje dceruška vyrostla do takové krásy, že se s ní teď chce zasnoubit sám Luciper".
- Po únosu princezny jsou čerti upozorněni, že "peklo si nesmí vzít nikoho, kdo je nevinný" a že princezna je nevinná. Čerti s tím souhlasí, ale místo aby princeznu hned vrátili a omluvili se, domlouvají se Štěpánem nějaké další složité podmínky, díky kterým mimo jiné dojde k tomu, že poslední třetí úkol neplní Štěpán podle zadání čertů, nýbrž Luciper podle zadání Štěpána, WTF...
- První úkol spočívá v tom, že Štěpán má uhodnout, kolik je čertovi let. Štěpán dostane geniální nápad, schová se za čertovu chalupu a zakuká, načež čert nahlas řekne: "To se mi za mých 770 let života ještě nestalo, aby kukačka kukala v noci!" => PROFIT!
- Druhý úkol spočívá v tom, že má Štěpán ukrást zrcadlo rusalce. Štěpán si od ní zrcadlo půjčí, čert o tom ví, ale uzná úkol jako splněný.
Těmito pitomostmi jsem se při promítání zabýval především proto, abych mohl něčím zaměstnávat mozek a nenudil se. Nepomohlo to. Ve filmu není moc věcí, které mě zaujaly...
Je pravda, že kostýmy jsou příjemné pro oko (film se zřejmě odehrává v době rokoka, tedy v době, kdy u nás králové dávno neexistovali, a král taky vypadá spíš jako nějaký chudý okresní šlechtic, nemá ani korunu). Hudba od začátku ujde, později začne být bohužel otravná. Triky jsou profesionální (ale moc jich není).
Režie je strašlivě nevýrazná a scénář - viz výše.
Bohužel jsou téměř univerzálně špatné i herecké výkony. Naprosto nejlepší je démonický přehrávající František Němec jako Luciper, který je bohužel ve filmu jen asi deset minut. Z ostatních je nakonec nejlepší Sabina Laurinová, což o něčem svědčí... Přitom na tiskové konferenci po filmu to vypadalo, že představitelé dvou mladých hrdinů jsou docela sympatičtí a herecky schopní lidé. Jejich výkon ve filmu je ale strašlivý a vypadají zde jako nějaké homofobní karikatury. Mohou za to i univerzálně nevydařené postsynchrony, které činí některé hlasové výkony fyzicky nesnesitelnými.
Krátké scény s Františkem Němcem ve mně vzbudily dojem, že by tento film mohl nějakým způsobem fungovat - musel by ho ale režírovat někdo jiný nějak úplně jinak. Vzhledem k tomu, že totéž píšu téměř u všech Troškových filmů, upřímně uvažuji o tom, že na jeho filmy přestanu chodit a doufat v nějaký zázrak...
20.4.11
Recenze: Orel deváté legie [The Eagle] - 80%
V roce 120 n.l. se vydala do severní Anglie (tzn. do barbarského okraje tehdejšího "civilizovaného světa") římská devátá legie pod vedením Flavia Aquily. Všech jejich 5000 mužů zmizelo beze stopy, stejně tak její standarta (kovový orel). O 20 let později se do divoké Anglie vydává Flaviův syn Markus (sám úspěšný voják, kterého zranění postavilo mimo službu) s "domorodcem" Escou (Jamie Bell), svým otrokem, kterému předtím zachránil život. Chce zde najít ztracenou standartu, vrátit ji Římu a tím očistit památku svého otce.
Přiznávám, že podle trailerů mi tento film připadal jako nízkorozpočtová kopie Gladiátora a nechybělo málo, abych jeho projekci ignoroval. Což by byla chyba.
Režiséru Kevinu Macdonaldovi (Poslední skotský král, Na odstřel) se v tomto filmu povedlo několik husarských kousků, včetně toho, že donutil Channinga Tatuma, který vypadá spíš jako underwear model (a JE TO bývalý underwear model), aby podal zajímavý herecký výkon.
Od samého začátku je film natočen jako nějaký opravdu dobrý HBO televizní dokument, snažící se divákovi přiblížit, jak to skutečně fungovalo v římských předsunutých leženích. Neznám historické detaily, ale prostě to všechno i s omezeným rozpočtem VYPADÁ REÁLNĚ a je to zajímavé množstvím drobných detailů a dokumentárním stylem natáčení.
Když je uveden do pohybu hlavní příběh (čemuž pomůže Donald Sutherland ve své první nedebilní roli za cca 5 posledních let), má velmi zajímavou dynamiku, protože otrok Esca svého majitele Marka nenávidí, ale přitom mu vděčí za svůj život, takže mu čest nedovolí ho nijak podrazit. Po překročení Hadriánovy zdi a vstupu do divokých keltských (nebo jakých) končin se karta obrací, Esca se zde vyzná a Marcus musí v lepším případě být zticha, v horším případě hrát Escova otroka, zatímco divák neví do jaké míry se Esca drží role a do jaké míry ho baví Marka (jehož otec pravděpodobně zabil Escova otce) terorizovat.
Řekl bych, že je dost patrné, že námětem tohoto filmu (ve kterém se nevyskytují žádné ženy v důležitých rolích) byla kniha napsaná ženou.
I rozuzlení (nalezení standarty útěk před pronásledujícími divochy) je dobře vymyšlené, natočené a zahrané. A - nestydím se to napsat - dokonce překvapivě dojemné. Vlastně, skoro tentýž příběh by se mohl odehrávat dnes někde v Afghánistánu, ale tam by takto přehnané motivy cti, odplaty a důvěry nefungovaly.
Film má výbornou atmosféru (mlha nad blaty, dvacet let taré bojiště poseté kostrami a porostlé uklidňujícím mechem, pseudokeltská hudba) a znovu a znovu jsem si opakoval, o kolik je působivější, než několikanásobně dražší Král Artuš (který se, byť se odehrává mimo reálný čas a reálnou historii, snažil budovat podobnou atmosféru na týchž geografických místech).
Přiznávám, že podle trailerů mi tento film připadal jako nízkorozpočtová kopie Gladiátora a nechybělo málo, abych jeho projekci ignoroval. Což by byla chyba.
Režiséru Kevinu Macdonaldovi (Poslední skotský král, Na odstřel) se v tomto filmu povedlo několik husarských kousků, včetně toho, že donutil Channinga Tatuma, který vypadá spíš jako underwear model (a JE TO bývalý underwear model), aby podal zajímavý herecký výkon.
Od samého začátku je film natočen jako nějaký opravdu dobrý HBO televizní dokument, snažící se divákovi přiblížit, jak to skutečně fungovalo v římských předsunutých leženích. Neznám historické detaily, ale prostě to všechno i s omezeným rozpočtem VYPADÁ REÁLNĚ a je to zajímavé množstvím drobných detailů a dokumentárním stylem natáčení.
Když je uveden do pohybu hlavní příběh (čemuž pomůže Donald Sutherland ve své první nedebilní roli za cca 5 posledních let), má velmi zajímavou dynamiku, protože otrok Esca svého majitele Marka nenávidí, ale přitom mu vděčí za svůj život, takže mu čest nedovolí ho nijak podrazit. Po překročení Hadriánovy zdi a vstupu do divokých keltských (nebo jakých) končin se karta obrací, Esca se zde vyzná a Marcus musí v lepším případě být zticha, v horším případě hrát Escova otroka, zatímco divák neví do jaké míry se Esca drží role a do jaké míry ho baví Marka (jehož otec pravděpodobně zabil Escova otce) terorizovat.
Řekl bych, že je dost patrné, že námětem tohoto filmu (ve kterém se nevyskytují žádné ženy v důležitých rolích) byla kniha napsaná ženou.
I rozuzlení (nalezení standarty útěk před pronásledujícími divochy) je dobře vymyšlené, natočené a zahrané. A - nestydím se to napsat - dokonce překvapivě dojemné. Vlastně, skoro tentýž příběh by se mohl odehrávat dnes někde v Afghánistánu, ale tam by takto přehnané motivy cti, odplaty a důvěry nefungovaly.
Film má výbornou atmosféru (mlha nad blaty, dvacet let taré bojiště poseté kostrami a porostlé uklidňujícím mechem, pseudokeltská hudba) a znovu a znovu jsem si opakoval, o kolik je působivější, než několikanásobně dražší Král Artuš (který se, byť se odehrává mimo reálný čas a reálnou historii, snažil budovat podobnou atmosféru na týchž geografických místech).
FFFilm pro váš Kindle
Pokud vlastníte nejpopulárnější E-book čtečku Amazon Kindle, můžete do ní nyní automatizovaně odebírat FFFilm prostřednictvím serveru www.kindly.cz.
Mějte prosím přitom na paměti, že:
Mějte prosím přitom na paměti, že:
- Video, HTML odkazy a další netextové prvky nemusí v Kindle verzi fungovat tak, jak mají.
- Konverzi a distribuci zajišťují výhradně na kindly.cz. S jakýmikoliv technickými dotazy a náměty na vylepšení se obracejte na ně, nikoliv na mě.
Recenze: 80 dopisů - 40%
Následuje kompletní děj filmu (a není to spoiler): Komunistické Československo. Mladý kluk se probudí. V bytě nikdo není. Sní snídani. Běží do města. V odjíždějícím autobuse uvidím svou matku. Sedne si k ní do autobusu a společně jedou do jiného města. Matka jde na úřad, kde žádá o povolení k vystěhování do Anglie. Kluk čeká ve vrátnici. Pak jde na polikliniku, kde si nechává potvrdit, že by se měla vystěhovat ze zdravotních důvodů. Kluk čeká na chodbě a pozoruje, jak důchodce jí vajíčko natvrdo. Kluk a jeho matka se setkají dvěma angličany, kterým předají kufr pro otce a dostanou od nich jeho kufr. Nevíme co je vevnitř. Konec.
Film, vycházející z autobiografických zážitků tvůrce, je mezi současnými českými filmy doslova zjevením. Je naprosto dokonalý po řemeslné stránce: Kamera, střih, práce se zvukem, kostýmy, rekvizity, všechno dokonalé nebo téměř dokonalé.
Bohužel pro mě, všechen tento talent je použit k vyprávění příběhu, který se nedá nazvat příběhem (a je to dozajista záměr!). Nejde o to, jak se otec dostal do Anglie a jestli za ním syn s matkou někdy pojedou. Jde o zachycení depresivní, marné, nudné atmosféry jednoho dne očima jednoho malého kluka. Toho dne se vlastně nic nestalo. Možná z těch událostí později něco vyplynulo, my se můžeme domnívat co asi, ale nedozvíme se to.
Shodou okolností je z velmi podobného soudku film Odnikud někam, který jsem hodnotil nedávno a hodnotil jsem ho kladně, protože mi umožnil nahlédnout do světa, který jsem neměl nikdy možnost poznat.
Naopak, být nudící se kluk, doprovázející matku po úřadech, to je zážitek, se kterým se může ztotožnit snad každý z nás (bez ohledu na to, zda zažil komunismus nebo ne). A i když je tato atmosféra zachycena věrně, nenacházím motivaci, proč ji do sebe nasávat déle než hodinu (film je naštěstí poměrně krátký), když by se zcela stejné atmosféry se zcela stejným vypointováním dalo dosáhnout správně sestříhaným desetiminutovým filmečkem.
Tvůrce se rozhodl originálním způsobem zprostředkovat svůj velmi intenzivní dětský zážitek (nebo vizi zážitku), natočil film naprosto přesně tak jak chtěl, projevil při tom nezanedbatelný talent, ale všechen ten talent aplikoval takovým způsobem, že mi (mně osobně) tím nezprostředkoval nic a nedošlo mi, proč pro něj vlastně ten zážitek byl tak intenzivní.
80 dopisů je pro mě podobným zklamáním jako poslední filmy Davida Lynche nebo Petera Greenawaye. Což můžete jistě brát jako slušnou chválu.
Film, vycházející z autobiografických zážitků tvůrce, je mezi současnými českými filmy doslova zjevením. Je naprosto dokonalý po řemeslné stránce: Kamera, střih, práce se zvukem, kostýmy, rekvizity, všechno dokonalé nebo téměř dokonalé.
Bohužel pro mě, všechen tento talent je použit k vyprávění příběhu, který se nedá nazvat příběhem (a je to dozajista záměr!). Nejde o to, jak se otec dostal do Anglie a jestli za ním syn s matkou někdy pojedou. Jde o zachycení depresivní, marné, nudné atmosféry jednoho dne očima jednoho malého kluka. Toho dne se vlastně nic nestalo. Možná z těch událostí později něco vyplynulo, my se můžeme domnívat co asi, ale nedozvíme se to.
Shodou okolností je z velmi podobného soudku film Odnikud někam, který jsem hodnotil nedávno a hodnotil jsem ho kladně, protože mi umožnil nahlédnout do světa, který jsem neměl nikdy možnost poznat.
Naopak, být nudící se kluk, doprovázející matku po úřadech, to je zážitek, se kterým se může ztotožnit snad každý z nás (bez ohledu na to, zda zažil komunismus nebo ne). A i když je tato atmosféra zachycena věrně, nenacházím motivaci, proč ji do sebe nasávat déle než hodinu (film je naštěstí poměrně krátký), když by se zcela stejné atmosféry se zcela stejným vypointováním dalo dosáhnout správně sestříhaným desetiminutovým filmečkem.
Tvůrce se rozhodl originálním způsobem zprostředkovat svůj velmi intenzivní dětský zážitek (nebo vizi zážitku), natočil film naprosto přesně tak jak chtěl, projevil při tom nezanedbatelný talent, ale všechen ten talent aplikoval takovým způsobem, že mi (mně osobně) tím nezprostředkoval nic a nedošlo mi, proč pro něj vlastně ten zážitek byl tak intenzivní.
80 dopisů je pro mě podobným zklamáním jako poslední filmy Davida Lynche nebo Petera Greenawaye. Což můžete jistě brát jako slušnou chválu.
18.4.11
Recenze: Zdrojový kód [Source Code] - 90%
Colter Stevens (Jake Gyllenhaal) je vojenský pilot někde na středním východě a najednou se probudí v kupé vlaku v USA. Nejen to, ale hovoří na něj neznámá žena (Michelle Monaghanová) jako kdyby ho znala a když vyjeveně uteče na záchod, uvidí v zrcadle místo svého obličeje nějaký cizí! Stejný obličej, který je na řidičském průkazu v jeho peněžence.
Než se z toho stačí vzpamatovat, vlak exploduje a všichni v něm zahynou (včetně Coltera)!
Následně se Colter probudí přikurtovaný k lehátku v nějaké kovové rakvi, kde se ho jakási žena v uniformě (na monitoru) ptá, jestli zjistil, kdo umístil bombu. Colter neví, žena řekne něco jako "tak znovu" a Colter se znovu ocitá v úvodním vlaku, přičemž všichni kolem něj jednají stejně jako předtím. Ovšem on si pamatuje vše, co se stalo při "předchozí verzi".
Takže film pokračuje, hlavní hrdina se znovu a znovu vrací do stejného vlaku, snaží se odhalit teroristu, a mezi jednotlivými epizodami se snaží zjistit, kde je to přikurtovaný a kdo ho k čemu využívá...
Tuto hard sci-fi variaci na Na hromnice o den více natočil Duncan Jones, který loni debutoval filmem Moon. O Zdrojovém kódu se dá napsat přesně totéž, co jsem tehdy napsal o Moonu: "Je to velice inteligentní film, s vynikajícími hereckými výkony, a přesto jde o hardcore science fiction, nijak se nezpronevěřující pravidlům žánru."
Nebudu spoilerovat, když prozradím, že Zdrojový kód je přístroj, který umožňuje Colterovi, aby "infiltroval" myšlenky jedné z obětí teroristického útoku ve vlaku (posledních 8 minut jejího života) a v těchto myšlenkách se choval plně interaktivně, jako kdyby byl v plnohodnotném alternativním vesmíru. Tzn. například Colter "ve vlaku" může mobilem zavolat komukoliv na světě a vést s ním smysluplnou konverzaci, i když jde o člověka, kterého Colterův zesnulý "hostitel" neznal a nikdy s ním nemluvil! To celé dělá proto, že stejný (neznámý) terorista hodlá zanedlouho odpálit jadernou bombu uprostřed velkoměsta.
Pokud jako diváci akceptujeme možnost existence takovéhoto "polopohádkového" přístroje, všechno ostatní ve filmu je krásně logické a perfektně do sebe zapadající!
Navíc se hlavní hrdina chová víceméně perfektně logicky, jako trénovaný voják, který se rychle adaptuje na nové prostředí a je odhodlán splnit misi. Menší lapsy v jeho chování se dají vysvětlit jeho dezorientací nebo jsem možná nějakou drobnost napoprvé správně nepochytil (dialogy jsou místo dost kulometné).
Ve dvou třetinách film trošku ztratí tempo a navíc začne být poměrně jasné, jaké bude jeho vyústění. Přesto se na konci dočkáme velice vydařené tečky, která vyřeší všechny případné logicko-časoprostorové paradoxy a současně dá filmu příjemnou, až romantickou pointu.
Takovouhle radost jsem v kině neměl už hodně dlouho a pro milovníky sci-fi jde o naprostou nutnost. Duncan Jones rozhodně musí od někoho dostat sto milionů dolarů na adaptaci nějaké zásadní klasické sci-fi knihy!
Než se z toho stačí vzpamatovat, vlak exploduje a všichni v něm zahynou (včetně Coltera)!
Následně se Colter probudí přikurtovaný k lehátku v nějaké kovové rakvi, kde se ho jakási žena v uniformě (na monitoru) ptá, jestli zjistil, kdo umístil bombu. Colter neví, žena řekne něco jako "tak znovu" a Colter se znovu ocitá v úvodním vlaku, přičemž všichni kolem něj jednají stejně jako předtím. Ovšem on si pamatuje vše, co se stalo při "předchozí verzi".
Takže film pokračuje, hlavní hrdina se znovu a znovu vrací do stejného vlaku, snaží se odhalit teroristu, a mezi jednotlivými epizodami se snaží zjistit, kde je to přikurtovaný a kdo ho k čemu využívá...
Tuto hard sci-fi variaci na Na hromnice o den více natočil Duncan Jones, který loni debutoval filmem Moon. O Zdrojovém kódu se dá napsat přesně totéž, co jsem tehdy napsal o Moonu: "Je to velice inteligentní film, s vynikajícími hereckými výkony, a přesto jde o hardcore science fiction, nijak se nezpronevěřující pravidlům žánru."
Nebudu spoilerovat, když prozradím, že Zdrojový kód je přístroj, který umožňuje Colterovi, aby "infiltroval" myšlenky jedné z obětí teroristického útoku ve vlaku (posledních 8 minut jejího života) a v těchto myšlenkách se choval plně interaktivně, jako kdyby byl v plnohodnotném alternativním vesmíru. Tzn. například Colter "ve vlaku" může mobilem zavolat komukoliv na světě a vést s ním smysluplnou konverzaci, i když jde o člověka, kterého Colterův zesnulý "hostitel" neznal a nikdy s ním nemluvil! To celé dělá proto, že stejný (neznámý) terorista hodlá zanedlouho odpálit jadernou bombu uprostřed velkoměsta.
Pokud jako diváci akceptujeme možnost existence takovéhoto "polopohádkového" přístroje, všechno ostatní ve filmu je krásně logické a perfektně do sebe zapadající!
Navíc se hlavní hrdina chová víceméně perfektně logicky, jako trénovaný voják, který se rychle adaptuje na nové prostředí a je odhodlán splnit misi. Menší lapsy v jeho chování se dají vysvětlit jeho dezorientací nebo jsem možná nějakou drobnost napoprvé správně nepochytil (dialogy jsou místo dost kulometné).
Ve dvou třetinách film trošku ztratí tempo a navíc začne být poměrně jasné, jaké bude jeho vyústění. Přesto se na konci dočkáme velice vydařené tečky, která vyřeší všechny případné logicko-časoprostorové paradoxy a současně dá filmu příjemnou, až romantickou pointu.
Takovouhle radost jsem v kině neměl už hodně dlouho a pro milovníky sci-fi jde o naprostou nutnost. Duncan Jones rozhodně musí od někoho dostat sto milionů dolarů na adaptaci nějaké zásadní klasické sci-fi knihy!
17.4.11
"Jmenuji se Hitler a chtěl bych vám vysvětlit své názory"
Dnes to nebude o filmu, ale o medvědích službách dobrým věcem.
Dnes jsem si totiž na Facebooku všiml, že se jedna má známá, kterou nepovažuji za hloupou, hodlá zúčastnit akce "NENÁSILNÁ BLOKÁDA NEONACISTICKÉHO POCHODU – BRNO".
Tato facebooková událost se nachází zde a v jejím popisu stojí:
Následně jsem si vyhledal, že onen zmiňovaný pochod je pravděpodobně akcí občanského sdružení "Dělnická mládež", které neznám, ale rozhodně nevypadá jako organizace, kterou bych chtěl vidět u moci a které bych chtěl přidávat sympatizanty. Nápad na "nenásilnou blokaci jejich pochodu" je ovšem tak kontraproduktivní, že se obávám, že tato facebooková akce je zorganizována Dělnickou mládeží, která si chce zvýšit popularitu v očích veřejnosti.
"Nenásilná blokace povoleného pochodu" je stejně absurdní formulace jako "Nenásilně obsadit cizí nemovitost a nechtít z ní ven" nebo "Nenásilně mít u sebe vaši peněženku a pasivně se bránit vaší snaze získat ji zpět". To s tou nemovitostí dokonce někteří lidé dělají a jsou na to pyšní, to s tou peněženkou snad za tím ne, ale třeba ještě nedozrál čas.
Abych celou problematiku zobecnil a vyhnul se obviňování z rasismu, představme si hypotetickou "Stranu za sraní na veřejnosti" (SZSNV), která si vytyčila cíl "vybudovat lepší společnost, ve které všichni budou srát na ulicích, zruší se záchody, tím se získá cenná bytová plocha a vyřeší se bytový problém". Tedy program, jehož prosazení by mělo rozhodně negativní následky na společnost (smrad, nemoci, obuv od výkalů). Tento svůj program by oficiálně prezentovala tak, aby nebyl v rozporu s platnými zákony a aby strana nebyla zakázána (např. "Chceme vybudování velkých centrálních záchodů na skládkách za městem"), ale rozumně uvažujícím lidem by bylo jasné, že ve skutečnosti jim jde o to, aby se sralo úplně všude.
A teď pozor: Jsem plně, stoprocentně, pro to, aby SZSNV mohla se svým bizarním programem seznámit co největší masy, a to jakýmkoliv legálním způsobem, například i pochodem městem, a to i provokativním pochodem přímo před ústředím městských kanalizací a sídlem "spolku za čisté město". Pokud by se kdokoliv domníval, že bude SZSNV porušovat při pochodu platné zákony a její členové například začnou srát na ulici, může podat patřičnou stížnost a patřičně ji vyargumentovat ("Je jasné, že budou srát na ulici, vždyť to mají v názvu, proboha!") a je na patřičných orgánech, aby případně tento pochod zakázaly. Pokud bude pochod zakázán a přesto se bude konat nebo pokud při něm členové SZSNV začnou srát na ulici (nebo hajlovat), pak si zasluhují pokuty, vězení, případně seřezání policejním obuškem a pošlapání policejními koňmi a jinými zvířaty.
Pokud členové SZSNV budou pochodovat spořádaně, oznámenou trasou, a nebudou porušovat platné zákony, pak si každý, kdo jim v tomto pochodu chce fyzicky bránit (což nikdy není "nenásilné", vždycky jim v tom musí bránit silou), zasluhuje pokutu, vězení, případně seřezání policejním obuškem a pošlapání policejními koňmi, nebo jinými zvířaty, a to i když mezi nimi bude Kocáb. Jakýkoliv odpůrce SZSNV se samozřejmě může legálně shromáždit / pochodovat, či jinak protestovat proti SZSNV, pokud tímto nenarušuje jejich povolený pochod.
Pokud s tímto nesouhlasíte, znamená to, že se nehodláte řídit platnými zákony České republiky, a tudíž se zcela po právu dočkáte toho, že vám policie / soudy provedou něco nepříjemného. Pokud si myslíte, že jsou tyto zákony špatné, nebo že jsou liknavě implementovány, nenapravíte to tím, že je budete porušovat.
Mnohem bizarnější mi ale připadá bod 3., který předjímá, že lidé jsou tupé stádo, které něčemu uvěří jen proto, že mu to oznámí skupinka divně vypadajících a divně se chovajících lidí (někteří z nich mají pořád podvědomou tendenci přecházet při pochodu do podřepu!). Ve skutečnosti je to tak, že pokud SZSNV získá více sympatizantů, nebude to díky jejímu pochodu a díky tomu, že lidé uslyší názory jejich členů a uvidí tyto členy. Ne. Pokud SZSNV získá více sympatizantů, bude to díky tomu, že se lidé budou ztotožňovat s ideologií této strany (s její propagovanou ideologií, která nemusí nutně odpovídat její skutečné ideologii) a bude jim tato ideologie připadat dobrá.
Pokud tedy "Všichni dobří lidé proti posraným ulicím" (VDLPPU) chtějí zabránit růstu vlivu SZSNV, měli by se snažit o to, aby co nejvíce lidem došlo, že idelogie SZSNV je zcestná. Toho VDLPPU rozhodně nedokážou tím, že budou blokovat pochod SZSNV. Měli by vzdělávat obyvatelstvo a argumentovat tak, aby SZSNV ztratila popularitu. Argumentovat proti triviálně populistickým tvrzením jako "Volte SZSNV, budete mít větší byty", není jednoduché. Ovšem blokací jejich řádně oznámeného a nezakázaného pochodu se VDLPPU snižují hluboko pod úroveň SZSNV a dělají ze sebe "nepřizpůsobivé živly, pohrdající zákonem", bez ohledu na to, jestli je správnější ideologie VDLPPU nebo SZSNV. A když se pak vše objeví v médiích a lidé, kteří dosud neměli jasno, se budou chtít přiklonit k jedné z těchto dvou stran, jakou z nich asi zvolí? To, že v blokádě bude probíhat bohoslužba, nebo tam budou malé děti v bílých košilkách, zpívající o šťastném světě bez hoven, udělá radost pouze těm, kteří už jsou na straně VDLPPU a neovlivní to ty nerozhodné. VDLPPU si touto blokádou pouze příjemně vyhoní vlastní triko ("To jsme se zase hezky postavili zlu, a zase nás neprávem ztloukli, gestapo, svobodné volby!"), členy SZSNV utvrdí v tom, že mají dále dělat to, co dělají, a především způsobí, že se mnohem více dosud nerozhodnutých lidí přidá k SZSNV než k VDLPPU. Proč? Protože žijeme v zemi, kde se mnohem více lidem bude líbit myšlenka "Budu mít větší byt!" než myšlenka "Budu mít pořád malý byt, ale ulice budou čistší".
No a teď si to všechno aplikujte na Dělnickou stranu a "všechny rozumné lidi, stojící proti ní". Ale pozor, aby se z vás přitom nestali xenofobní rasisti.
Dnes jsem si totiž na Facebooku všiml, že se jedna má známá, kterou nepovažuji za hloupou, hodlá zúčastnit akce "NENÁSILNÁ BLOKÁDA NEONACISTICKÉHO POCHODU – BRNO".
Tato facebooková událost se nachází zde a v jejím popisu stojí:
V neděli 1. května 2011 plánují lidé sympatizující s neonacismem znovu pochodovat brněnskými ulicemi. Letos si k tomu záměrně vybrali trasu, která vede přes čtvrť, kde bydlí většina brněnských romských rodin.
Vzhledem k historii a současnosti nacistického hnutí považujeme pochod za úmyslnou snahu vyvolat strach a šířit xenofobii. V jiných zemích podobný záměr okamžitě vzbudil reakci široké veřejnosti a do cesty se mu postavily tisíce lidí. V neděli 1. května 2011 se o toto pokusíme i my v Brně. Podpořte nás prosím.
Nenásilnou akci „Brno blokuje“ organizuje několik desítek dobrovolníků a dobrovolnic různých názorů z různého prostředí a různého věku. Nenásilná blokáda neonacistického pochodu není organizována žádnou politickou stranou či hnutím a ani je nechce propagovat.Zakladatel akce nese jméno "Přehrada Brněnská", má jako profilové foto kresleného trpaslíka (tzn. kdyby nějaký neonacista chtěl, celkem snadno může dosáhnout zrušení jeho účtu, protože je podvodný) a myslí to s demokracíí vážně, protože jeho aktivity a zájmy jsou: "BRNO blokuje, Vzdělaní lidé nehajlují, STOP NEONACISMU!, Unite Against Fascism, Znepokojujú ma protirómske skupiny a priatelia, ktorí ich podporujú, Ľudia proti rasizmu, Roma media centre (MECEM), Duhovy PRIDE Bratislava, Football Against Racism in Europe, MigraceOnline.cz, Fórum migrantů, Brno Expat Centre, urbanismus brno, Zelené Brno, BKC - Brněnské kulturní centrum, Brno Now, I Love Brno, ♥BRNO♥, Pro koho je Brno hlavním městem, tak ať se přidá..., Brněnská kultura, ROMEA, o. s., Britské listy, Deník Referendum, JeToTak.sk, Nahlašuji neonacistické fan page, Čoko Voko, Brnopolis, Liga vozíčkářů, Společně proti předsudkům, Nechci, aby Brnem pochodovali neonacisté, MUZEUM ROMSKÉ KULTURY".
Následně jsem si vyhledal, že onen zmiňovaný pochod je pravděpodobně akcí občanského sdružení "Dělnická mládež", které neznám, ale rozhodně nevypadá jako organizace, kterou bych chtěl vidět u moci a které bych chtěl přidávat sympatizanty. Nápad na "nenásilnou blokaci jejich pochodu" je ovšem tak kontraproduktivní, že se obávám, že tato facebooková akce je zorganizována Dělnickou mládeží, která si chce zvýšit popularitu v očích veřejnosti.
"Nenásilná blokace povoleného pochodu" je stejně absurdní formulace jako "Nenásilně obsadit cizí nemovitost a nechtít z ní ven" nebo "Nenásilně mít u sebe vaši peněženku a pasivně se bránit vaší snaze získat ji zpět". To s tou nemovitostí dokonce někteří lidé dělají a jsou na to pyšní, to s tou peněženkou snad za tím ne, ale třeba ještě nedozrál čas.
Abych celou problematiku zobecnil a vyhnul se obviňování z rasismu, představme si hypotetickou "Stranu za sraní na veřejnosti" (SZSNV), která si vytyčila cíl "vybudovat lepší společnost, ve které všichni budou srát na ulicích, zruší se záchody, tím se získá cenná bytová plocha a vyřeší se bytový problém". Tedy program, jehož prosazení by mělo rozhodně negativní následky na společnost (smrad, nemoci, obuv od výkalů). Tento svůj program by oficiálně prezentovala tak, aby nebyl v rozporu s platnými zákony a aby strana nebyla zakázána (např. "Chceme vybudování velkých centrálních záchodů na skládkách za městem"), ale rozumně uvažujícím lidem by bylo jasné, že ve skutečnosti jim jde o to, aby se sralo úplně všude.
A teď pozor: Jsem plně, stoprocentně, pro to, aby SZSNV mohla se svým bizarním programem seznámit co největší masy, a to jakýmkoliv legálním způsobem, například i pochodem městem, a to i provokativním pochodem přímo před ústředím městských kanalizací a sídlem "spolku za čisté město". Pokud by se kdokoliv domníval, že bude SZSNV porušovat při pochodu platné zákony a její členové například začnou srát na ulici, může podat patřičnou stížnost a patřičně ji vyargumentovat ("Je jasné, že budou srát na ulici, vždyť to mají v názvu, proboha!") a je na patřičných orgánech, aby případně tento pochod zakázaly. Pokud bude pochod zakázán a přesto se bude konat nebo pokud při něm členové SZSNV začnou srát na ulici (nebo hajlovat), pak si zasluhují pokuty, vězení, případně seřezání policejním obuškem a pošlapání policejními koňmi a jinými zvířaty.
Pokud členové SZSNV budou pochodovat spořádaně, oznámenou trasou, a nebudou porušovat platné zákony, pak si každý, kdo jim v tomto pochodu chce fyzicky bránit (což nikdy není "nenásilné", vždycky jim v tom musí bránit silou), zasluhuje pokutu, vězení, případně seřezání policejním obuškem a pošlapání policejními koňmi, nebo jinými zvířaty, a to i když mezi nimi bude Kocáb. Jakýkoliv odpůrce SZSNV se samozřejmě může legálně shromáždit / pochodovat, či jinak protestovat proti SZSNV, pokud tímto nenarušuje jejich povolený pochod.
Pokud s tímto nesouhlasíte, znamená to, že se nehodláte řídit platnými zákony České republiky, a tudíž se zcela po právu dočkáte toho, že vám policie / soudy provedou něco nepříjemného. Pokud si myslíte, že jsou tyto zákony špatné, nebo že jsou liknavě implementovány, nenapravíte to tím, že je budete porušovat.
Mezi některými lidmi je ale v oblibě zkratkovitá argumentace, protože je rychlejší a pohodlnější než logická argumentace. Takoví lidé se nechají přesvědčit, že:
- Je doloženo, že někteří z členů SZSNV byli nachytáni, jak serou na ulici.
- Proto všichni členové SZSNV serou na ulici a ti, co náhodou neserou, budou brzy srát taky, případně by chtěli srát, nebo aspoň schvalují sraní, nebo vědí o někom, kdo sraní schvaluje a dosud ho nenahlásili.
- Pokud SZSNV provede svůj plánovaný pochod, další, dosud neovlivnění lidé, začnou srát na ulici.
- Sraní na ulici je špatné, proto musíme zabránit pochodu SZSNV jakýmikoliv prostředky, protože pak bude méně lidí srát na ulici.
Mnohem bizarnější mi ale připadá bod 3., který předjímá, že lidé jsou tupé stádo, které něčemu uvěří jen proto, že mu to oznámí skupinka divně vypadajících a divně se chovajících lidí (někteří z nich mají pořád podvědomou tendenci přecházet při pochodu do podřepu!). Ve skutečnosti je to tak, že pokud SZSNV získá více sympatizantů, nebude to díky jejímu pochodu a díky tomu, že lidé uslyší názory jejich členů a uvidí tyto členy. Ne. Pokud SZSNV získá více sympatizantů, bude to díky tomu, že se lidé budou ztotožňovat s ideologií této strany (s její propagovanou ideologií, která nemusí nutně odpovídat její skutečné ideologii) a bude jim tato ideologie připadat dobrá.
Pokud tedy "Všichni dobří lidé proti posraným ulicím" (VDLPPU) chtějí zabránit růstu vlivu SZSNV, měli by se snažit o to, aby co nejvíce lidem došlo, že idelogie SZSNV je zcestná. Toho VDLPPU rozhodně nedokážou tím, že budou blokovat pochod SZSNV. Měli by vzdělávat obyvatelstvo a argumentovat tak, aby SZSNV ztratila popularitu. Argumentovat proti triviálně populistickým tvrzením jako "Volte SZSNV, budete mít větší byty", není jednoduché. Ovšem blokací jejich řádně oznámeného a nezakázaného pochodu se VDLPPU snižují hluboko pod úroveň SZSNV a dělají ze sebe "nepřizpůsobivé živly, pohrdající zákonem", bez ohledu na to, jestli je správnější ideologie VDLPPU nebo SZSNV. A když se pak vše objeví v médiích a lidé, kteří dosud neměli jasno, se budou chtít přiklonit k jedné z těchto dvou stran, jakou z nich asi zvolí? To, že v blokádě bude probíhat bohoslužba, nebo tam budou malé děti v bílých košilkách, zpívající o šťastném světě bez hoven, udělá radost pouze těm, kteří už jsou na straně VDLPPU a neovlivní to ty nerozhodné. VDLPPU si touto blokádou pouze příjemně vyhoní vlastní triko ("To jsme se zase hezky postavili zlu, a zase nás neprávem ztloukli, gestapo, svobodné volby!"), členy SZSNV utvrdí v tom, že mají dále dělat to, co dělají, a především způsobí, že se mnohem více dosud nerozhodnutých lidí přidá k SZSNV než k VDLPPU. Proč? Protože žijeme v zemi, kde se mnohem více lidem bude líbit myšlenka "Budu mít větší byt!" než myšlenka "Budu mít pořád malý byt, ale ulice budou čistší".
No a teď si to všechno aplikujte na Dělnickou stranu a "všechny rozumné lidi, stojící proti ní". Ale pozor, aby se z vás přitom nestali xenofobní rasisti.
15.4.11
Jedi versus Džedy
Česká televize odvysílala zajímavý dokument Martina Duška z cyklu "Ta naše povaha česká", nezvaný "Jediové vrací úder".
Je to o skupině lidí, kteří tvrdí, že jsou Jediové (což vyslovují "Džediové") a zcela vážně věří v Sílu jako svého boha.
Je to zábavné, ale začne to být velmi zajímavé ve chvíli, kdy jsou konfrontováni s fanoušky Star Wars, kteří se převlékají za Dartha Vadera a princeznu Leiu (a správně vyslovují "Džedájové"), aniž by věřili v Sílu jako svého boha. A jedni druhým vysvětlují, kdo z nich je větší magor.
Nakonec to rozřízne nějaký kněz, který vysvětlí, že "Bůh je dokazatelný".
Aniž bych vám vnucoval, koho považuji za větší magory, rád jsem se na to celé podíval, mimo jiné i proto, že je vidět, že to natočil někdo, kdo se evidentně v "problematice" celkem orientuje.
Je to o skupině lidí, kteří tvrdí, že jsou Jediové (což vyslovují "Džediové") a zcela vážně věří v Sílu jako svého boha.
Je to zábavné, ale začne to být velmi zajímavé ve chvíli, kdy jsou konfrontováni s fanoušky Star Wars, kteří se převlékají za Dartha Vadera a princeznu Leiu (a správně vyslovují "Džedájové"), aniž by věřili v Sílu jako svého boha. A jedni druhým vysvětlují, kdo z nich je větší magor.
Nakonec to rozřízne nějaký kněz, který vysvětlí, že "Bůh je dokazatelný".
Aniž bych vám vnucoval, koho považuji za větší magory, rád jsem se na to celé podíval, mimo jiné i proto, že je vidět, že to natočil někdo, kdo se evidentně v "problematice" celkem orientuje.
14.4.11
Recenze: Zkus mě rozesmát [Just Go With It] - 20%
Romantická komedie s Adamem Sandlerem a Jennifer Anistonovou. Přesněji řečeno, "romantická" "komedie" se Sandlerem a Anistonovou. Mám psát víc? Asi budu muset...
Film jsem bohužel viděl už hodně dávno a skoro jsem na něj zapomněl. Vzpomínám si ale na neodbytnou touhu zemřít, která mě pronásledovala od jeho 20. minuty až po jeho 115. minutu přibližně každých 30 sekund...
Je to typická "sandlerovská komedie" v tom nejhorším smyslu. To, co má být základem děje, je nesmysl. Hrdina se dopustí malé lži a místo aby ji vysvětlil a omluvil se, začne na ní vršit mnohem větší lži, které jsou mnohem riskantnější, zákeřnější a stojí ho tisíce dolarů. Měli bychom Sandlerovi fandit, ale k oběma ženám v tomto filmu se chová jako velmi zlý a sobecký člověk.
Na této kostře by měly být nalepeny klasické sandlerovské obhroublé vtípky. Ty tam sice jsou, ale ta kostra jaksi chybí.
P.S: Jde o remake staré komedie, která byla adaptací divadelní hry.
P.P.S: Jak jsem psal, film si už moc nepamatuju, ale nedává mi smysl český název. Nevzpomínám si, že by se film jakkoliv zabýval nějakým smutkem nebo rozesmáváním někoho. Původní název znamená něco jako "Pokračuj v té šarádě".
Film jsem bohužel viděl už hodně dávno a skoro jsem na něj zapomněl. Vzpomínám si ale na neodbytnou touhu zemřít, která mě pronásledovala od jeho 20. minuty až po jeho 115. minutu přibližně každých 30 sekund...
Je to typická "sandlerovská komedie" v tom nejhorším smyslu. To, co má být základem děje, je nesmysl. Hrdina se dopustí malé lži a místo aby ji vysvětlil a omluvil se, začne na ní vršit mnohem větší lži, které jsou mnohem riskantnější, zákeřnější a stojí ho tisíce dolarů. Měli bychom Sandlerovi fandit, ale k oběma ženám v tomto filmu se chová jako velmi zlý a sobecký člověk.
Na této kostře by měly být nalepeny klasické sandlerovské obhroublé vtípky. Ty tam sice jsou, ale ta kostra jaksi chybí.
P.S: Jde o remake staré komedie, která byla adaptací divadelní hry.
P.P.S: Jak jsem psal, film si už moc nepamatuju, ale nedává mi smysl český název. Nevzpomínám si, že by se film jakkoliv zabýval nějakým smutkem nebo rozesmáváním někoho. Původní název znamená něco jako "Pokračuj v té šarádě".
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)