Pokud jste četli nebo sledovali to, co jsem
napsal nebo
přednášel o hudební harmonii, jistě víte, že ač hraju již téměř 40 let na klavír, klasické klavírní klávesy považuji za nelogickou zrůdnost, na které snadno zahrajete tóniny C-Dur a A-moll, ale mnohem méně snadno zbylých 11 durových a 11 molových tónin. Tzn. například hrát na klavíru v Gis Dur je taková zrůdnost, že nikoho soudného nenapadne v této tónině něco vymýšlet a přesouvat se do ní, pokud k tomu není nucen fyzickým násilím.
Mnohem logičtější je očíslovat si půltóny celými čísly (například C E G je 60, 64, 67) a pak provádět transpozice prostým přičítáním a odčítáním. Také počítačový software vesměs umožňuje zadávat tóny do "piano roll" a snadno je transponovat posunutím nahoru/dolů. Ovšem pořád zůstává "problém" toho, jak si usnadnit hraní toho, co složíte nebo zaimprovizujete ve složitějších tóninách.
Přemýšlel jsem o různých bizarních způsobech, jak vymyslet kláviaturu, která by byla
isomorfická - To znamená, že když na takovou klávesnici cokoliv zahrajete, můžete to transponovat do jiné tóniny prostě tím, že posunete ruku do jiné polohy a zahrajete znovu přesně totéž (což na klasickém klavíru nefunfuje, ale např. na kytaře ano - pokud pomineme prázdné struny).
A teprve před pár dny mě napadlo podívat se, jestli někdo už něco takového nevymyslel. A samozřejmě, že vymyslel...
Například klaviatura
"Jankó keyboard", podle jistého Maďara, který ji
vymyslel už v 19. století!