22.5.07
Spoiler T-Shirt
Myslím, že se poprvé ve FFFILMu věnuji módě. Doporučuji vám totiž toto tričko, jehož nošením můžete naštvat maximální počet filmových fanoušků současně.
15.5.07
Černá kniha [Zwartboek] - 80%
Holanďan Paul Verhoeven (Total Recall, základní instinkt, Hvězdná pěchota) natočil po dlouhé době znovu holandský film, a to příběh židovky, které je za 2. světové války vyvražděna rodina, ona se dává do služeb odboje, pronikne až k vysoce postaveným členům SS, ale příliš se do toho zaplete a když přijde konec války, je v tom už až po uši.
Musím říct, že mě (po krátké informaci o námětu) tento film nijak příliš nepřekvapil a že ho Verhoeven natočil vpodstatě přesně tak, jak jsem očekával. Včetně toho, na co jsem se těšil, a včetně toho, čeho jsem se trochu bál. Což vám asi moc neřekne, pokud máte k Verhoevenovi jiný vztah, než já.
Musím se přiznat, že si dodnes nejsem jistý, jestli Verhoeven své filmy myslí vážně, nebo ne. Je Hvězdná pěchota brilantní satira na válečné filmy, nebo máme opravdu soucítit s jejími krásnými hrdiny (četl jsem dva rozhovory k tomuto filmu a v každém z nich tvrdil opak)? Jsou Showgirls jenom takový pubertální humor, nebo ten film měl způsobovat erotické dusno? Je Základní instinkt pocta Hitchcockovi nebo jeho nenápadité vykrádání? Můžete jeho tvorbu rozebírat jakkoliv sofistikovaně, ale prostě mi nepřipadá pravděpodobné, že by pro správné dramaturgické vyznění opravdu každý jeho film potřeboval v sobě mít ňadra a penisy, o což se Paul evidentně snaží.
Důležité ale je, že mi to vpodstatě bylo vždycky jedno a že jsem si Verhoevenovy filmy jistým perverzním způsobem užíval a bavil jsem se při nich (bez ohledu na to, zda jsem se smál režisérovi nebo s režisérem).
Kardinální otázka zněla, zda se budu stejně bavit u dvouapůlhodinového filmu o kontroverzních okolnostech holandského odboje za 2. světové války, nebo zda se dokonce Verhoevenovi podaří natočit film, který by na mě působil seriózně a nebombasticky.
Odpověď zní: Povedlo se oboje, byť s výhradami.
Poměrně komplikovaný děj má vyznívat v tom smyslu, že většina lidí vždycky byli svině a svině se dokáže protlouct vždy, ať je žid, nacista nebo odbojář. To není nic nového. Druhé, pro mě zajímavější, linie scénáře, vypráví o tom, že některé ženy jsou skutečně silné, všeho schopné, a když si něco usmyslí, dokáží to dotáhnout do konce. Clarice Van Houtenová v hlavní roli je výborně obsazená a výborně vdivákovi vzbuzuje reminiscence na klasické femmes fatales (nebo jak je plurál) minulých desetiletí. Přičemž si - pro Verhoevena typicky - nejsme jisti, jestli je tato superzjevná a občas až přehnaná inspirace myšlena vážně, nebo je to jenom takový vtípek (jedna z postav na to přímo ve filmu upozorňuje).
Ve filmu je několik typicky verhoevenovský scén (nepříjemně rozstřílení/rozmlácení lidé, explicitní nahota, nedobrovolná koupel ve výkalech), které mohou psychicky slabší diváky docela šokovat, ale já bych se spíš divil, kdyby si je Verhoeven odpustil. Ne že by mi to přímo vadilo, ale když byla (například) skupinka židů rozstřílena Němci na cucky a bylo to natočeno skoro stejně jako podobná scéna v Total Recalllu nebo RoboCopovi, měl jsem z toho takový "trochu divný pocit". Což můžeme opět chápat jako velmi fikaný Verhoevenův dramatický záměr atd. atd.... Takhle bychom tu mohli být týden.
Faktem je, že film přes svůj (ve srovnání s Hollywoodskou produkcí) mizivý rozpočet vypadá skutečně výpravně a téměř hollywoodsky, přičemž obsahuje konkrétní scény a záběry, které by se v normálně distribuovaném hollywoodském filmu nemohly nikdy objevit (například onen výše citovaný penis). Druhým faktem je, že mi těch 140 minut překvapivě svižně uteklo a že jsem měl pocit, že se dozvídám pár skutečně zajímavých informací o válečných dějinách Holandska (například to, že tam měli Němce). A za třetí, Verhoeven pořád "má koule" a je nekompromisní. I když mu táhne na 70.
Mé největší výhrady ale souvisí s něčím, za co Verhoeven nemůže:
Ve filmu se mluví různými jazyky, ale přibližně 99% všech dialogů je v holandštině. Kopie v našich kinech ovšem obsahuje anglické titulky! Takže ve více než 99 procentech dialogů (prostě kdykoliv, kdy hrdinové nemluví anglicky) vidí český divák v dolní části plátna dva řádky anglických titulků a nad nimi další dva řádky českých titulků! Nevím, který distributor za to může (netvrdím, že český), ale je skutečně otravné mít polovinu plátna zaplácanou písmeny.
A další věc, která s tím souvisí: Občas jsem se bavil čtením českých i anglických titulků a několikrát jsem si v nich všiml zásadních rozdílů, podstatně měnící vyznění některých hlášek. Neumím ale holandsky, takže netuším, zda čeština vznikla správným přeložením originálu a na vině je špatný anglický překladatel, nebo zda čeština vznikla špatným překladem anglické verze a na vině je Helena Čížková. Například "It beats dying" vs. "Může to i zabít", "I sure could use a cigarette" vs. "Určitě si můžu zakouřit?" nebo (jako reakce na konstatování "Už zdechnul") "It seemed to take forever" vs. "Zdá se, že navždy".
Musím říct, že mě (po krátké informaci o námětu) tento film nijak příliš nepřekvapil a že ho Verhoeven natočil vpodstatě přesně tak, jak jsem očekával. Včetně toho, na co jsem se těšil, a včetně toho, čeho jsem se trochu bál. Což vám asi moc neřekne, pokud máte k Verhoevenovi jiný vztah, než já.
Musím se přiznat, že si dodnes nejsem jistý, jestli Verhoeven své filmy myslí vážně, nebo ne. Je Hvězdná pěchota brilantní satira na válečné filmy, nebo máme opravdu soucítit s jejími krásnými hrdiny (četl jsem dva rozhovory k tomuto filmu a v každém z nich tvrdil opak)? Jsou Showgirls jenom takový pubertální humor, nebo ten film měl způsobovat erotické dusno? Je Základní instinkt pocta Hitchcockovi nebo jeho nenápadité vykrádání? Můžete jeho tvorbu rozebírat jakkoliv sofistikovaně, ale prostě mi nepřipadá pravděpodobné, že by pro správné dramaturgické vyznění opravdu každý jeho film potřeboval v sobě mít ňadra a penisy, o což se Paul evidentně snaží.
Důležité ale je, že mi to vpodstatě bylo vždycky jedno a že jsem si Verhoevenovy filmy jistým perverzním způsobem užíval a bavil jsem se při nich (bez ohledu na to, zda jsem se smál režisérovi nebo s režisérem).
Kardinální otázka zněla, zda se budu stejně bavit u dvouapůlhodinového filmu o kontroverzních okolnostech holandského odboje za 2. světové války, nebo zda se dokonce Verhoevenovi podaří natočit film, který by na mě působil seriózně a nebombasticky.
Odpověď zní: Povedlo se oboje, byť s výhradami.
Poměrně komplikovaný děj má vyznívat v tom smyslu, že většina lidí vždycky byli svině a svině se dokáže protlouct vždy, ať je žid, nacista nebo odbojář. To není nic nového. Druhé, pro mě zajímavější, linie scénáře, vypráví o tom, že některé ženy jsou skutečně silné, všeho schopné, a když si něco usmyslí, dokáží to dotáhnout do konce. Clarice Van Houtenová v hlavní roli je výborně obsazená a výborně vdivákovi vzbuzuje reminiscence na klasické femmes fatales (nebo jak je plurál) minulých desetiletí. Přičemž si - pro Verhoevena typicky - nejsme jisti, jestli je tato superzjevná a občas až přehnaná inspirace myšlena vážně, nebo je to jenom takový vtípek (jedna z postav na to přímo ve filmu upozorňuje).
Ve filmu je několik typicky verhoevenovský scén (nepříjemně rozstřílení/rozmlácení lidé, explicitní nahota, nedobrovolná koupel ve výkalech), které mohou psychicky slabší diváky docela šokovat, ale já bych se spíš divil, kdyby si je Verhoeven odpustil. Ne že by mi to přímo vadilo, ale když byla (například) skupinka židů rozstřílena Němci na cucky a bylo to natočeno skoro stejně jako podobná scéna v Total Recalllu nebo RoboCopovi, měl jsem z toho takový "trochu divný pocit". Což můžeme opět chápat jako velmi fikaný Verhoevenův dramatický záměr atd. atd.... Takhle bychom tu mohli být týden.
Faktem je, že film přes svůj (ve srovnání s Hollywoodskou produkcí) mizivý rozpočet vypadá skutečně výpravně a téměř hollywoodsky, přičemž obsahuje konkrétní scény a záběry, které by se v normálně distribuovaném hollywoodském filmu nemohly nikdy objevit (například onen výše citovaný penis). Druhým faktem je, že mi těch 140 minut překvapivě svižně uteklo a že jsem měl pocit, že se dozvídám pár skutečně zajímavých informací o válečných dějinách Holandska (například to, že tam měli Němce). A za třetí, Verhoeven pořád "má koule" a je nekompromisní. I když mu táhne na 70.
Mé největší výhrady ale souvisí s něčím, za co Verhoeven nemůže:
Ve filmu se mluví různými jazyky, ale přibližně 99% všech dialogů je v holandštině. Kopie v našich kinech ovšem obsahuje anglické titulky! Takže ve více než 99 procentech dialogů (prostě kdykoliv, kdy hrdinové nemluví anglicky) vidí český divák v dolní části plátna dva řádky anglických titulků a nad nimi další dva řádky českých titulků! Nevím, který distributor za to může (netvrdím, že český), ale je skutečně otravné mít polovinu plátna zaplácanou písmeny.
A další věc, která s tím souvisí: Občas jsem se bavil čtením českých i anglických titulků a několikrát jsem si v nich všiml zásadních rozdílů, podstatně měnící vyznění některých hlášek. Neumím ale holandsky, takže netuším, zda čeština vznikla správným přeložením originálu a na vině je špatný anglický překladatel, nebo zda čeština vznikla špatným překladem anglické verze a na vině je Helena Čížková. Například "It beats dying" vs. "Může to i zabít", "I sure could use a cigarette" vs. "Určitě si můžu zakouřit?" nebo (jako reakce na konstatování "Už zdechnul") "It seemed to take forever" vs. "Zdá se, že navždy".
13.5.07
Zodiac - 80%
"Zodiac" je přezdívka sériového vraha, který na konci 60. let a počátkem 70. let zabil v USA několik lidí a posílal šifrované dopisy do reakcí různých novin. Zodiac nebyl nikdy odhalen, některé jeho šifry dosud nebyly rozluštěny a ani není jasné, kolik lidí vlastně zabil, jestli se někdy jen "nechlubil cizím peřím" a které dopisy novinám vlastně napsal on a které někdo jiný, kdo se ho snažil napodobit. Případ Zodiaca je dosud otevřený a ještě letos v březnu probíhalo vyšetřování nových stop.
David Fincher (Vetřelec3, Sedm, Klub rváčů) natočil o vyšetřování tohoto případu film, jehož hlavními hrdiny jsou dva novináři (Jake Gyllenhaal, Robert Downey Jr.) a jeden policista (Marka Ruffalo), ale vedlejších hrdinů je v něm mnohem, mnohem víc.
Fincherův Zodiac (vycházející ze dvou knih, které napsal onen reálný novinář, kterého hraje Gyllenhaal) není žádné podobenství, žádná psychologická sonda, žádné "svědectví tehdejší doby". Jde mu pouze o vyčerpávající shrnutí faktů a o vyvození některých nijak příliš šokujících závěrů, které se v kontextu filmu zdají být logické. Píšu "zdají být", protože se neodvažuji označovat za experta na Zodiaca a do minulého týdne jsem o tomto případu nevěděl téměř nic.
Problém je v tom, že naprostá většina českých diváků na tom bude podobně jako já nebo hůř. Film má dvě a půl hodiny a téměř neustále se v něm mluví. Těch informací, jmen, událostí a domněnek je prostě tolik, že to člověk, který o tom všem předem nic neví, není schopen dost dobře vnímat. A to nemluvím o tom, že musíte nepřetržitě číst velmi rychle blikající české titulky (slušné, ale s občasnými drobnými nepřesnostmi) a nemáte šanci se moc kochat tím, co je vlastně na plátně.
A to je škoda, protože Fincher opět potvrzuje, že je jedním z nejzajímavějších současných amerických režisérů. Stejně jako jeho předchozí filmy je i Zodiac naprosto perfekcionisticky propracovaný, ale narozdíl od předchozích filmů si toho pravděpodobně nevšimnete. Jsou v něm stovky digitálních efektů, byl natáčen speciální digitální kamerou, umožňující lepší noční záběry, v postprodukci se s obrazem dělaly neuvěřitelné divy... Ale výsledek vypadá jako úplně normální, pár desítek let starý film. Fincher je neustále konzistentní a střídmý a nesnaží se téměř vůbec film ozvláštňovat nějakými audiovizuálními výstřelky, i když by to jistě zvládl levou zadní.
Všechny aspekty filmu jsou zvládnuty bravurně, herecké výkony jsou bezchybné... ale jde o film extrémně nevhodný pro neamerického diváka. A pochopitelně, extrémně nekomerční, protože se v něm neodehrají žádné honičky ani přestřelky a nemá závěrečnou pointu.
Zodiac je možná pořád někde tam venku...
David Fincher (Vetřelec3, Sedm, Klub rváčů) natočil o vyšetřování tohoto případu film, jehož hlavními hrdiny jsou dva novináři (Jake Gyllenhaal, Robert Downey Jr.) a jeden policista (Marka Ruffalo), ale vedlejších hrdinů je v něm mnohem, mnohem víc.
Fincherův Zodiac (vycházející ze dvou knih, které napsal onen reálný novinář, kterého hraje Gyllenhaal) není žádné podobenství, žádná psychologická sonda, žádné "svědectví tehdejší doby". Jde mu pouze o vyčerpávající shrnutí faktů a o vyvození některých nijak příliš šokujících závěrů, které se v kontextu filmu zdají být logické. Píšu "zdají být", protože se neodvažuji označovat za experta na Zodiaca a do minulého týdne jsem o tomto případu nevěděl téměř nic.
Problém je v tom, že naprostá většina českých diváků na tom bude podobně jako já nebo hůř. Film má dvě a půl hodiny a téměř neustále se v něm mluví. Těch informací, jmen, událostí a domněnek je prostě tolik, že to člověk, který o tom všem předem nic neví, není schopen dost dobře vnímat. A to nemluvím o tom, že musíte nepřetržitě číst velmi rychle blikající české titulky (slušné, ale s občasnými drobnými nepřesnostmi) a nemáte šanci se moc kochat tím, co je vlastně na plátně.
A to je škoda, protože Fincher opět potvrzuje, že je jedním z nejzajímavějších současných amerických režisérů. Stejně jako jeho předchozí filmy je i Zodiac naprosto perfekcionisticky propracovaný, ale narozdíl od předchozích filmů si toho pravděpodobně nevšimnete. Jsou v něm stovky digitálních efektů, byl natáčen speciální digitální kamerou, umožňující lepší noční záběry, v postprodukci se s obrazem dělaly neuvěřitelné divy... Ale výsledek vypadá jako úplně normální, pár desítek let starý film. Fincher je neustále konzistentní a střídmý a nesnaží se téměř vůbec film ozvláštňovat nějakými audiovizuálními výstřelky, i když by to jistě zvládl levou zadní.
Všechny aspekty filmu jsou zvládnuty bravurně, herecké výkony jsou bezchybné... ale jde o film extrémně nevhodný pro neamerického diváka. A pochopitelně, extrémně nekomerční, protože se v něm neodehrají žádné honičky ani přestřelky a nemá závěrečnou pointu.
Zodiac je možná pořád někde tam venku...
9.5.07
Tajnosti - 80%
Iva Bittová jako hrdinka filmu Alice Nellis, která táhne na 50, manželství ji nějak nenaplňuje, právě se rozešla s milencem a dostala neodolatelnou touhu koupit si klavír.

Jedním slovem: Skvělé.
Více slovy: Neustále si stěžuji na to, že čeští filmaři nezvládají základy filmařského řemesla a základy dramaturgie. Existuje několik výjimečných z nich, které obojí zvládají (Svěrák, Hřebejk, Babinská). Ve filmech některých z nich se dokonce blýskne i něco navíc, co mi umoží se nad tím filmem zamyslet. Tajnosti jsou ovšem v tomto ohledu asi nejdál. Nejen, že technická stránka je zvládnuta naprosto bravurně (Kdy se vám naposled stalo, abyste si u českého filmu řekli, že "tenhle záběr ja zajímavě komponován" nebo "tahle scéna je na tu hudbu opravdu výborně sestříhaná"?), ale film obsahuje mnoho velmi "riskantních scén", které nějakým způsobem znázorňují stav hrdinčina nitra, a které mohly dopadnout strašlivě (postavy např. občas začnou spontánně tančit nebo zpívat), a výsledek stojí za to a nikdy není nechtěně vtipný.
Děj (koupě piána, co s milencem) není bůhvíjak důležitý. Jde spíš o to, co může 50letá energická ženská ještě dělat se svým životem a jestli s ním má něco dělat. Přesto nejde jen o obvyklý "pocitový film", a měl jsem pocit, že se hrdinka někam nějak vyvine a film má nějakou "tečku".
Kromě toho Tajnosti obsahují spoustu skutečně chytrých a skutečně vtipných momentů, které fungují díky tomu, že jsou hlášky pronášeny přesně tím správným tónem, s přesně správným timingem. V Hollywoodu na to asi mají speciální lidi, u nás je to vzácná výjimka...
Proč tedy "jenom 80%"? Je to asi především tím, že téma "žena ve středních letech ještě není do starého železa a má právo být magor" není úplně můj šálek kávy a že někteří představitelé (konkrétně ten mladík, který prodává klavír) jsou pouze "slušní", což je v kontrastu se skvělým zbytkem obsazení (většinou neokoukané tváře plus Karel Roden jako hrdinčin manžel).
Ale až Alice Nellis natočí pořádný zombie horor, budu určitě nadšený.

Jedním slovem: Skvělé.
Více slovy: Neustále si stěžuji na to, že čeští filmaři nezvládají základy filmařského řemesla a základy dramaturgie. Existuje několik výjimečných z nich, které obojí zvládají (Svěrák, Hřebejk, Babinská). Ve filmech některých z nich se dokonce blýskne i něco navíc, co mi umoží se nad tím filmem zamyslet. Tajnosti jsou ovšem v tomto ohledu asi nejdál. Nejen, že technická stránka je zvládnuta naprosto bravurně (Kdy se vám naposled stalo, abyste si u českého filmu řekli, že "tenhle záběr ja zajímavě komponován" nebo "tahle scéna je na tu hudbu opravdu výborně sestříhaná"?), ale film obsahuje mnoho velmi "riskantních scén", které nějakým způsobem znázorňují stav hrdinčina nitra, a které mohly dopadnout strašlivě (postavy např. občas začnou spontánně tančit nebo zpívat), a výsledek stojí za to a nikdy není nechtěně vtipný.
Děj (koupě piána, co s milencem) není bůhvíjak důležitý. Jde spíš o to, co může 50letá energická ženská ještě dělat se svým životem a jestli s ním má něco dělat. Přesto nejde jen o obvyklý "pocitový film", a měl jsem pocit, že se hrdinka někam nějak vyvine a film má nějakou "tečku".
Kromě toho Tajnosti obsahují spoustu skutečně chytrých a skutečně vtipných momentů, které fungují díky tomu, že jsou hlášky pronášeny přesně tím správným tónem, s přesně správným timingem. V Hollywoodu na to asi mají speciální lidi, u nás je to vzácná výjimka...
Proč tedy "jenom 80%"? Je to asi především tím, že téma "žena ve středních letech ještě není do starého železa a má právo být magor" není úplně můj šálek kávy a že někteří představitelé (konkrétně ten mladík, který prodává klavír) jsou pouze "slušní", což je v kontrastu se skvělým zbytkem obsazení (většinou neokoukané tváře plus Karel Roden jako hrdinčin manžel).
Ale až Alice Nellis natočí pořádný zombie horor, budu určitě nadšený.
5.5.07
Science! - Incest! - Rape Gangs! - Jazz! - Back To The Future!!!
Vzhledem k nedávné premiéře dvojfilmu Grindhouse (u nás v kinech velmi záhy, na dvě půlky) se vtipálci ze Somethingawful.com rozhodli vytvořit k různým existujícím filmům různých žánrů plakáty ve stylu "grindhouse". Než bych vám vysvětloval, co je to vlastně ten "styl grindhouse", raději se podívejte na 11 stránek výsledků.
4.5.07
Vdáš se, a basta! [Because I Said So] - 20%
Diane Keatonová má tři dospělé dcery a snaží se provdat nejmladší z nich. Proto si podá inzerát "hledám muže pro svou dceru", na který kromě několika desítek pošuků zareaguje jeden fešný chytrý bohatý architekt a jeden neméně fešný méně bohatý kytarista.
Keatonová dá pochopitelně přednost architektovi a zařídí, aby se s její dcerou "náhodou setkal". Dceři padne architekt do oka a začne s ní chodit. Současně se s ní náhodou setká onen kytarista a dcera s ním taky začne chodit!
Takže: Máme tu dva chytré, hezké, hodné, sympatické chlapy, a dceru, která spí s oběma a ani jednomu to neřekne, protože je to pro ni moc velké trauma. V průběhu toho všeho se Keatonová neustále urputně snaží srát se svým dcerám do života ("pro jejich dobro"), a to takovým odporným způsobem, že jsem měl chuť, aby jí někdo konečně rozbil ciferník. Opravdu. To se mi fakt často nestává.
Pak se to všechno provalí, všichni začnou zvyšovat hlas ještě víc, případně plakat, Keatonová zažije první orgasmus v životě atd...
Všechny čtyři hrdinky jsou vrcholně nesympatické (mluvím o postavách v tomto filmu, ne o herečkách!) a chovají se vrcholně zákeřně k velmi sympatickým a rozumným mužům, kteří ve filmu vystupují. Nevím, jestli to byl záměr, ale pokud se některým ženám tohle líbí, nechci s takovou ženou mít nikdy nic společného. Že by se to třeba jen trochu líbilo nějakému heterosexuálnímu muži, to odmítám připustit.
A kromě toho je to velmi špatně napsané a zrežírované, samozřejmě...
Keatonová dá pochopitelně přednost architektovi a zařídí, aby se s její dcerou "náhodou setkal". Dceři padne architekt do oka a začne s ní chodit. Současně se s ní náhodou setká onen kytarista a dcera s ním taky začne chodit!
Takže: Máme tu dva chytré, hezké, hodné, sympatické chlapy, a dceru, která spí s oběma a ani jednomu to neřekne, protože je to pro ni moc velké trauma. V průběhu toho všeho se Keatonová neustále urputně snaží srát se svým dcerám do života ("pro jejich dobro"), a to takovým odporným způsobem, že jsem měl chuť, aby jí někdo konečně rozbil ciferník. Opravdu. To se mi fakt často nestává.
Pak se to všechno provalí, všichni začnou zvyšovat hlas ještě víc, případně plakat, Keatonová zažije první orgasmus v životě atd...
Všechny čtyři hrdinky jsou vrcholně nesympatické (mluvím o postavách v tomto filmu, ne o herečkách!) a chovají se vrcholně zákeřně k velmi sympatickým a rozumným mužům, kteří ve filmu vystupují. Nevím, jestli to byl záměr, ale pokud se některým ženám tohle líbí, nechci s takovou ženou mít nikdy nic společného. Že by se to třeba jen trochu líbilo nějakému heterosexuálnímu muži, to odmítám připustit.
A kromě toho je to velmi špatně napsané a zrežírované, samozřejmě...
3.5.07
České filmové premiéry e-mailem
Protože Google tento týden zavedl e-mailovou a SMS notifikaci zdarma pro všechny kalendáře na Google Calendar (dřív to šlo jenom pro váš osobní kalendář), znamená to, že nyní můžete dostávat aktuální informace o českých premiérách z kalendáře "Filmové premiéry ČR". Podrobné info zde.UPDATE 4.5.: S překvapením jsem zjistil, že máte problémy si notifikace nastavit a ještě více jsem byl překvapen, když jsem položku "Notifications" najednou nemohl najít ani já tam, kde dřív rozhodně byla!! Pak jsem v Google Calendar Help zjistil, že v Googlu objevili nějakou chybku a tuto featuru zrušilili. Prý ji spustí co nejdříve, jakmile to opraví: "We found a last minute issue in our most recent release, and are working on fixing this as quickly as possible. As a result, you won't see the new features I described in my previous post to this subgroup. I'll let everyone know here when the new version is back out. I'm sorry for the inconvenience this may cause."
UPDATE 8.5.: Už by to mělo zase fungovat. Tedy aspoň já položku "Notifications" u kalendářů opět vidím.
2.5.07
Ošklivé káčátko a já [Ugly Duckling And Me!] - 40%
Tato animovaná (samozřejmě počítačově) pohádka je poněkud "okrajovou" francouzsko-německo-irsko-britsko-dánskou koprodukcí, o jejíž existenci jsem do tohoto týdne neměl tušení. Naprosto nic mi neříkají jména jejích tvůrců, studií ani lidí, kteří postavičky namluvili. Tudíž jsem se obával nejhoršího, ale výsledek je o něco lepší než Past na žraloka nebo Karcoolka.
Film je velmi vzdáleně inspirován pohádkou Hanse Christiana Andersena, která spočívá v tom, že se narodí káčátko, které je hrozně ošklivé, všichni se mu posmívají, ale ono všechny překvapí, když z něj vyroste krásná labuť.
Na tuto superprimitivní zápletku tvůrci navěšeli story o prohnaném krysákovi, který náhodou přijde k vejci, ze kterého se "káče" vylíhne, krysák se o něj shodou okolností musí starat, pak k němu najde vztah, káčátko se zamiluje do kachny, pak všichni cestují do lunaparku, kde krysák chystá podvod a celou dobu je všechny pronásleduje jiná krysa [samice] s dvěma svalnatými bratry. Atd...

Děj je značně trapný / nudný / předvídatelný a nezachrání ho ani občasné (velmi občasné) vtípky pro dospělé, jako například scéna vylíhnutí káčátka, která paroduje Vetřelce.
Animace se samozřejmě zdaleka nevyrovná Pixaru ani Disneymu, ale dá se většinou přežít. Zajímavější než animace jsou 3D modely postaviček a kulis, které používají většinou strašidelnou stylizaci, připomínající něco mezi H.R.Gigerem a videohrami Resident Evil (a hudba navíc připomíná depresivnější Dust Brothers nebo Mobyho!!). Například liška vypadá jako veliký pavouk a většina postaviček jako by prošla nějakými odpornými genetickými mutacemi. Nevím, jestli to byl lišácký záměr nebo nevydařenost, ale aspoň mě to trochu probudilo z letargie.
Film je velmi vzdáleně inspirován pohádkou Hanse Christiana Andersena, která spočívá v tom, že se narodí káčátko, které je hrozně ošklivé, všichni se mu posmívají, ale ono všechny překvapí, když z něj vyroste krásná labuť.
Na tuto superprimitivní zápletku tvůrci navěšeli story o prohnaném krysákovi, který náhodou přijde k vejci, ze kterého se "káče" vylíhne, krysák se o něj shodou okolností musí starat, pak k němu najde vztah, káčátko se zamiluje do kachny, pak všichni cestují do lunaparku, kde krysák chystá podvod a celou dobu je všechny pronásleduje jiná krysa [samice] s dvěma svalnatými bratry. Atd...

Děj je značně trapný / nudný / předvídatelný a nezachrání ho ani občasné (velmi občasné) vtípky pro dospělé, jako například scéna vylíhnutí káčátka, která paroduje Vetřelce.
Animace se samozřejmě zdaleka nevyrovná Pixaru ani Disneymu, ale dá se většinou přežít. Zajímavější než animace jsou 3D modely postaviček a kulis, které používají většinou strašidelnou stylizaci, připomínající něco mezi H.R.Gigerem a videohrami Resident Evil (a hudba navíc připomíná depresivnější Dust Brothers nebo Mobyho!!). Například liška vypadá jako veliký pavouk a většina postaviček jako by prošla nějakými odpornými genetickými mutacemi. Nevím, jestli to byl lišácký záměr nebo nevydařenost, ale aspoň mě to trochu probudilo z letargie.
1.5.07
Není dnes prvního dubna???
Ridley Scott (!) prý bude režírovat film s názvem Nottingham, ve kterém bude Russel Crowe (!!) hrát hodného Šerifa Nottinghamského (!!!), bojujícího proti zlému Robinu Hoodovi (!!!!). Bude z toho spíš Gladiátor nabo Dobrý ročník???
Spider-Man 3 - 60%
OK, nač to zdržovat nějakými složitými úvody... Peter Parker je znovu zde, pořád je zamilovaný (pořád do té samé) a pořád ho chce někdo zabít.
Akční scény vypadají neuvěřitelně draze (což zřejmě souvisí s tím, že byly neuvěřitelně drahé). Raimi se v nich evidentně vyžívá a svou zálibu v nepřerušených záběrech s šílenými kamerovými jízdami dovádí do extrémů. Celé je to velice, velice akční a nestydím se napsat spektakulární, ale akční podobným stylem jako videohra. A vlastně to skoro videohra je (ale neinteraktivní), protože ve velké části akčních scén nejsou herci ani kaskadéři, ale jde o kompletní CGI (a pořád to je celkem dost patrné, mnohem víc než např. ve druhých Pirátech z Karibiku). Ale je zábavné se na to koukat.
Bohužel, film má 140 minut a když vezmeme v úvahu, že akce je maximálně 30 minut, zdatným počtářům možná již došlo, že 110 minut je něco jiného než akce. A v tom vidím zásadní problém, ještě zásadnější než u dvojky. Veškeré motivace, city a traumata hrdinů, to všechno je velmi odfláknutě napsáno a ještě hůře zrežírováno. "Je to přece comicsový film", říkáte možná. Ale například Batman začíná nebo Hulk byly také comicsové filmy a v obou z nich ta "omáčka kolem akčních scén" fungovala neskonale lépe (čímž netvrdím, že to Hulka zachránilo). Ve třetím Spider-Manovi je psychika hrdinů podřízena finálním scénám, ke kterým je potřeba je nějak dokopat. A mělo by to být naopak.
Triviální hlášky o "velké zodpovědnosti spojené s velkou mocí", o lásce, o odpuštění, a tak podobně, místy sahají až do žánru nechtěné parodie - obzvlášť když se Peter Parker stane díky mimozemskému slizu zlým a proto začne nosit účes jako Hitlerův mladší brácha a nadávat domácímu. Maguire i Dunstová jsou přesvědčiví stejně jako v předchozích dílech (tj. ne moc), Thomas Haden Church (Sandman) vypadá slibně, ale má k hraní jen velmi omezenou příležitost (většinu času na plátně stráví jako digitální písečná příšera) a Topher Grace jako Eddie Brock/Venom vůbec nestojí za zmínku (a pravděpodobně budete nemile překvapeni, že Venom je ve filmu celkem asi tři minuty a je to spíš takový komický magor). Stejně tak Bryce Dallas Howardová (to slepé děvče z Vesnice). Vlastně je s podivem, jak málo prostoru vzhledem k délce filmu dostane většina postav. Nakonec nejzajímavější je James Franco jako Green Goblin Jr., ale i on trpí strašným scénářem, který - znovu opakuji - je jako z nejhorší telenovely, s většími "náhodami" než v Pytlákově schovance.
Aby nedošlo k mýlce - ve Spider-Manovi 3 je několik scén, které jsou záměrně legrační a připomenou nám, že když Raimi režíruje lehkou rukou a nebere se moc vážně, výsledek funguje (například většina scén v redakci Daily Bugle). Přitom vím, že umí natočit i seriózní scény s uvěřitelnými postavami! Ale kupodivu žádnou z nich v žádném Spider-Manovi.
P.S: Většina kopií v našich kinech bude dabovaná, tři titulkované.
Akční scény vypadají neuvěřitelně draze (což zřejmě souvisí s tím, že byly neuvěřitelně drahé). Raimi se v nich evidentně vyžívá a svou zálibu v nepřerušených záběrech s šílenými kamerovými jízdami dovádí do extrémů. Celé je to velice, velice akční a nestydím se napsat spektakulární, ale akční podobným stylem jako videohra. A vlastně to skoro videohra je (ale neinteraktivní), protože ve velké části akčních scén nejsou herci ani kaskadéři, ale jde o kompletní CGI (a pořád to je celkem dost patrné, mnohem víc než např. ve druhých Pirátech z Karibiku). Ale je zábavné se na to koukat.
Bohužel, film má 140 minut a když vezmeme v úvahu, že akce je maximálně 30 minut, zdatným počtářům možná již došlo, že 110 minut je něco jiného než akce. A v tom vidím zásadní problém, ještě zásadnější než u dvojky. Veškeré motivace, city a traumata hrdinů, to všechno je velmi odfláknutě napsáno a ještě hůře zrežírováno. "Je to přece comicsový film", říkáte možná. Ale například Batman začíná nebo Hulk byly také comicsové filmy a v obou z nich ta "omáčka kolem akčních scén" fungovala neskonale lépe (čímž netvrdím, že to Hulka zachránilo). Ve třetím Spider-Manovi je psychika hrdinů podřízena finálním scénám, ke kterým je potřeba je nějak dokopat. A mělo by to být naopak.
Triviální hlášky o "velké zodpovědnosti spojené s velkou mocí", o lásce, o odpuštění, a tak podobně, místy sahají až do žánru nechtěné parodie - obzvlášť když se Peter Parker stane díky mimozemskému slizu zlým a proto začne nosit účes jako Hitlerův mladší brácha a nadávat domácímu. Maguire i Dunstová jsou přesvědčiví stejně jako v předchozích dílech (tj. ne moc), Thomas Haden Church (Sandman) vypadá slibně, ale má k hraní jen velmi omezenou příležitost (většinu času na plátně stráví jako digitální písečná příšera) a Topher Grace jako Eddie Brock/Venom vůbec nestojí za zmínku (a pravděpodobně budete nemile překvapeni, že Venom je ve filmu celkem asi tři minuty a je to spíš takový komický magor). Stejně tak Bryce Dallas Howardová (to slepé děvče z Vesnice). Vlastně je s podivem, jak málo prostoru vzhledem k délce filmu dostane většina postav. Nakonec nejzajímavější je James Franco jako Green Goblin Jr., ale i on trpí strašným scénářem, který - znovu opakuji - je jako z nejhorší telenovely, s většími "náhodami" než v Pytlákově schovance.
Aby nedošlo k mýlce - ve Spider-Manovi 3 je několik scén, které jsou záměrně legrační a připomenou nám, že když Raimi režíruje lehkou rukou a nebere se moc vážně, výsledek funguje (například většina scén v redakci Daily Bugle). Přitom vím, že umí natočit i seriózní scény s uvěřitelnými postavami! Ale kupodivu žádnou z nich v žádném Spider-Manovi.
P.S: Většina kopií v našich kinech bude dabovaná, tři titulkované.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)