Podcast: Tahové JRPG videohry

Zcela nevyčerpávající povídání o japonských tahových RPG hrách. Zmíněné byly především hry:

• Persona 5
• Persona 3
• Dragon Quest 11 S: Echoes of an Elusive Age
• Yakuza: Like a Dragon
• Metaphor: ReFantazio
• Like a Dragon: Infinite Wealth
• Like a Dragon: Pirate Yakuza in Hawaii
• Fantasian Neo Dimension
• Genshin Impact (není tahová JRPG!)
• Honkai: Star Rail

Audio recenze: V dobrém i zlém - 20 %

Učebnicový příklad toho, jak někdo viděl fungující originál ("Sentimental", Španělsko 2020) a natočil jeho český "srandovnější" remake, aniž by chápal proč a jak ten originál fungoval. (Ilča 30 %)

Audio recenze: Lovec Kraven [Kraven The Hunter] - 40 %

"Bohužel" tento film není tak špatný, aby byl zábavný. Je to jen nuda, která není vůbec ničím zajímavá. Takhle nějak si představuji, že budou vypadat stoprocentně AI generované filmy. Nejzajímavější a nejzábavnější je malá role Russella Crowea.  (Ilča 40 %)

Skororecenze: Indiana Jones and the Great Circle

Někdo napsal scénář s cool zápletkami a dialogy, někdo vymodeloval úžasná prostředí, někdo složil hudbu a nahrál dialogy skoro jako John Williams a Harrison Ford... To všechno funguje velmi dobře. Ale je to proloženo otravnou hrou, kde pořádně nefunguje boj, stealth ani puzzly, a jejíž interaktivita zdržuje od toho cool příběhu.

Recenze: Daft Punk & Leiji Matsumoto's Interstella 5555 - 70 %

Za pár dní má v našich kinech (a po celém světě) premiéru "remasterovaná verze" kultovní animované podívané Interstella 5555. A je důležité říct si něco o tom, o jakou podívanou vlastně jde a v čem přesně spočívá ten "remaster".

U zrodu tohoto počinu stálo elektronické hudební duo Daft Punk, které v roce 2001 vydalo své album "Discovery". K písničkám z alba vyšly animované videoklipy, které produkoval Leidži Macumoto, což byl kultovní japonský výtvarník (zemřel loni), který měl na svém kontě mnoho animovaných seriálů, především ze 70. - 80. let (nejslavnější z nich byl asi "Space Battleship Yamato"). Daft Punk ho oslovili proto, že na jeho seriálech vyrůstali, takže výsledné dílo, včetně "jednodušší" retro animace a naivní zápletky zcela záměrně připomíná staré japonské televizní počiny (například slavnou anime "Včelka Mája").

Vskutku husarským kouskem byla ta skutečnost, že když se videoklipy tohoto alba správně seřadily za sebou, vznikl více než hodinový film se souvislým sci-fi příběhem (zcela bez dialogů!), nazvaný Interstella 5555. Ten vyšel v roce 2003 na DVD a později na BluRayi, což mu moc nijak moc nepomohlo, protože od počátku své existence vznikal v "pouhém" televizním rozlišení a jeho mírná vizuální "rozmatlanost" byla součástí jeho retro kouzla. Tuto "původní" verzi tedy můžete na digitálních nosičích získat už více než 20 let.

Tento týden se v kinech objeví 4K remasterovaná verze, která se od původního filmu v ledasčem liší.

Audio recenze: Čarodějka [Wicked - Part 1] - 70 %

Pokud zbožňujete stejnojmenný divadelní muzikál, funguje tento film pravděpodobně velmi dobře. Pokud ho vůbec neznáte, budete ve výrazné nevýhodě, a to z vícero důvodů. Přestože mám muzikály rád, téměř vůbec se u mě nedostavil jakýkoliv pocit dojetí nebo jiná silná emoce a z písniček si téměř nic nepamatuji. Což je bizarní, protože zbožňuji písničky v "Princi egyptském", kterého napsal stejný autor pár let před "Čarodějkou". - Ilča 50 %

Audio recenze: Odvážná Vaiana 2 [Moana 2] - 50 %

Naprosto nezajímavé ve všech směrech, od scénáře, přes výtvarnou podobu a písničky, až po režii. V některých aspektech horší než jednička, v žádných lepší.  (Ilča 40 %)

Audio recenze: Dozorkyně [Vogter] - 60 %

Kvalitní herecké výkony, občas slušná atmosféra, ale scénář je tak děravý, že si každou chvíli říkáte "proč to proboha udělal(a)?" a místy až znemožňuje pochopit, co se právě děje (je to sofistikovaná hra, nebo jí jenom praskly nervy?). Což je diametrální rozdíl oproti skvěle promyšlenému "Tísňovému volání". (Ilča 50 %)

Audio recenze: Heretik [Heretic] - 80 %

Čekal jsem od Hugha Granta v roli chlípného starce hodně, a i přesto jsem byl příjemně překvapen. Je skvělý. Scénář není hloupý a nabízí pár námětů k zamyšlení nad tím, jak funguje víra. Bohužel, ke konci se film trochu neuspořádaně rozutíká do různých směrů, jako by se tvůrci neuměli rozhodnout, o čem to vlastně celé bylo. (Ilča 65 %)

Recenze: After Party - 60%

Mladá studentka Jindřiška přichází domů a zjišťuje, že jejich luxusní dům je v dražbě, všechen majetek v exekuci a její otec se kdesi skrývá a není k zastižení, zatímco matka netuší, co se vlastně stalo a jak otec ty dluhy nadělal, nebo o tom aspoň nechce mluvit. Debutující scenárista a režisér Vojtěch Strakatý nám přináší drama děvčete, které netuší, co si počít.

Existuje vícero českých filmů, které surfují na oblíbené vlně "zakažte exekutory, zrušte dluhy, je to nelidské!" (například Tancuj Matyldo). After Party takovým filmem není. Exekutoři se v něm chovají korektně a slušně a vinu na situaci celé rodiny nese naprosto jednoznačně otec, který neopatrně investoval, i když nevíme jak. A "nevíme jak" je téma, prolínající se celým tímto filmem. Takže nevíme, co vlastně otec komu nasliboval / prošustroval, čemu se vlastně hlavní hrdinka každodenně věnuje (kde studuje a kde pracuje "na poloviční úvazek"), jak dlouho o té finanční krizi věděla matka a co se s tím snažila dělat, kolik činí dluh a do kdy je možno ho splatit, a tak dále. V těchto "nejasnostech" je film tak důsledný, že je to pravděpodobně tvůrčí záměr a ne něco, co bych nutně označoval za jeho zápor.