29.9.14

Recenze: Zmizelá [Gone Girl] - 90%

Nick (Ben Affleck) a Amy (Rosamund Pikeová) měli dnes slavit páté výročí. Místo toho ale Nick zjišťuje, že Amy není doma a je tam rozbitý nábytek. Policie začne zmizení vyšetřovat a záhy se objevuje solidní vyšetřovací verze: Amy nebyla unesena, ale zabil ji sám Nick, který pro to měl nezanedbatelné důvody.


Nejnovější film Davida Finchera (podle stejnojmenné knihy) pracuje s konceptem "nespolehlivého vypravěče", což znamená, že od počátku filmu vidíme, co prožívá Nick těsně po zmizení, a je to prokládáno deníkovými zápisky Amy. A záhy je nám jasné, že nemůže být storpocentní pravda oboje najednou. Kdo z nich lže a proč? Kde je vlastně Amy, respektive její tělo?

Zmizelá má skvěle definované a zahrané nejednoznačné postavy. Nick byl sice ze svého manželství poněkud otráven, ale opravdu by byl schopen svou ženu zabít? Amy byla poněkud otrávena z toho, že musela opustit sofistikovaný New York a odstěhovat se s manželem do vidlákova, ale je opravdu taková mrcha, aby proti němu něco složitého tajně chystala? Nickova sestra Margo (Carrie Coonová) je snad jediný člověk na planetě, který Nickovi bezvýhradně věří, ale i její důvěra dostane povážlivé trhliny, když zjistí, že jí Nick lže ohledně jistých důležitých faktů.

26.9.14

Recenze: Andělé všedního dne - 50%

Čtyři andělé dohlížejí na osud Bolka Polívky, který má za 24 hodin zemřít. A pokoušejí se ten osud trochu ovlivnit, aby možná nezemřel...


Nový film Alice Nellis se pyšní hvězdným obsazením ve všech rolích (kterých je hodně, neboť kromě Polívky a jeho manželky Zuzany Bydžovské sledujeme i osudy několika jejich přátel a příbuzných). Bohužel se pyšní také velmi nezajímavým scénářem (podle Vieweghovy knihy), který hlasitě křičí "podívejte se, jak jsem originální a sofistikovaný!", ale... není. Ani trochu. Skoro to vypadá, jako kdyby tvůrci nikdy neslyšeli o Nebi nad Berlínem, Městě andělů, Andělích na hřišti nebo Víle Zuběnce...

24.9.14

Recenze: Equalizer [The Equalizer] - 90%

Robert McCall (Denzel Washington) si v Bostonu klidně žije svůj vdovecký, osamělý život. Zodpovědně dělá skladníka v americké verzi Hornbachu, snaží se zůstat tělesně i mentálně fit, snaží se číst hodnotnou literaturu a moc se s lidmi nekamarádí.

Nejlépe si rozumí s mladičkou ruskou prostitutkou Teri (Chloë Grace Moretzová), která chodí na kafe do stejného baru, jako on (přičemž "nejlépe si rozumí" znamená "řekli si spolu více než tři věty"). A když pasák Teri zmlátí, v Robertovi se cosi probudí a po pečlivé přípravě brutálně zlikviduje v nočním klubu asi půl tuctu pasáků. Je jasné, že před Hornbachem musel pracovat na nějaké mnohem zajímavější pozici.

Následně by McCall rád zalezl zpět do své samotářské ulity, ale není mu přáno, protože omylem zlikvidoval celou východoamerickou pobočku ruské mafie. A ta následně do Bostonu vyšle psychopatického Teddyho (Marton Csokas), jenž "řeší problémy"...


"The Equalizer" byl populární televizní seriál v 80. letech. Můžete se na něj pro zábavu podívat na YouTube, ale letošní film s Denzelem Washingtonem s ním nemá vpodstatě nic společného (kromě pár obskurních narážek pro fanoušky).

21.9.14

Recenze: Výchozí bod [I Origins] - 50%

Mladý sympatický Ian (Michael Pitt) se zabývá výzkumem očí. Přesněji řečeno, snaží se dokázat fungování evoluce tím, že odhalí kompletní "evoluční strom" oka, tzn. řetěz všech bytosti od slepého červa až po člověka s nejdokonalejším zrakem.

Kromě toho jsou pro Iana oči také jeho koníčkem, tudíž všemožným lidem fotografuje detaily duhovek. Jednou si takhle vyfotí oči maskovaného děvčete, které se s ním náhodně vyspí na večírku. A pak se podaří ty oči vypátrat. Vypadá to, že je vypátral náhodou, ale těch náhod je přiliš mnoho najednou (stane se to 11. listopadu v 11:11 a pak v autobuse číslo 11)...

Nicméně, dá se s děvčetem dohromady (je to supermodelka Sofi) a jeho vědecký mozek je konfrontován s jejím výrazně esoterištějším přístupem k životu. A to se dále pouze prohlubuje po jistých dramatických událostech...


Upozorňuji, že budou následovat spoilery, protože bez nich nemohu vysvětlit, proč film hodnotím tak, jak ho hodnotím.

Výchozí bod je (aspoň ze začátku) docela zajímavý tím, že více než polovinu filmu vůbec netušíte, na co se vlastně díváte a co tím chtějí tvůrci říct. Je to sci-fi? Je to nadpřiozený film? Je to horor? Je to něco filosofického? Je to něco jako Matrix? Je to všechno dohromady?

Téměř dvě třetiny své stopáže se film vyvíjí kličkami, které jsou místy trochu WTF, místy zajímavé, místy totálně vykolejené, ale většinou nikoliv nudné a téměř vždy slušně natočené. Například Sofi náhle zahyne velmi originálním a velmi netradičně natočeným způsobem při nehodě výtahu a Ian se musí vyrovnat se svým žalem a hledat zapomnění v práci se svou nerdy sexy asistentkou Karen.



Bohužel, když se asi po hodině filmu ukázalo, o co vlastně celou dobu jde, a kam to všechno směřuje, můj zájem velmi rychle opadl.

Ve své poslední třetině je film zcela předvídatelný, nudný a v některých okamžicích nechtěně vtipný, případně pedofilní v okamžicích, kdy rozhodně pedofilní být nechtěl.

Ian totiž zjistí, že žili různí lidé, kteří měli zcela stejné skvrny na očích, což je matematicky nemožné. Načež si vzpomene na věčnou pravdu "oči jsou okna do duše", a z toho si vyvodí, že evoluce je lež, Bůh existuje a shodné oči jsou důkazem reinkarnace!

Tedy, nevyvodí si to okamžitě, ale začne tuto možnost reálně připouštět a ztratí veškerou soudnost, jako kdyby mu nějaká sekta vypláchla mozek. Vydává se do Indie, kde podle databáze očí žije děvče, které má přesně stejné oči jako Sofi, tudíž je zřejmě jejím převtělením.

V Indii to malé děvčátko najde, odvede si ho do hotelového pokoje, a tam mu ukazuje sérii trojic obrázků, z nichž vždy jeden odpovídá něčemu, co měla ráda Sofi. Holčička z této série obrázků správně určí 44 procent, což je neprůkazné a je to v rozsahu náhodné statistické odchylky. Film výslovně upozorní na to, že je to neprůkazné. Následně ale holčička odmítné nastoupit do výtahu a začne křičet, což je pro Iana definitivním důlkazem, že jde o převtělenou Sofi, začne plakat dojetím a film skončí! (Sofi totiž, pokud si pamatujete, zemřela ve výtahu. Ovšem při jízdě nahoru, zatímco ta indická holčička vyjela nahoru bez problémů.)

Konec filmu asi podle tvůrců měl mít vyznění "Je možno vědecky dokázat, že může existovat něco víc, než logika a věda". Na mě ovšem působil podstatně jinak: "Pokud přestaneš uvažovat logicky a začneš slepě věřit, pak můžeš uvěřit čemukoliv a krásně se tím dojímat." Brutální potitulková scéna už je pak vyloženě parodická blbost (kdesi v supertajné nadnárodní společnosti začnou vyhledávat v databázi lidi, kteří mají stejné oči jako HItler, Lenin, JFK nebo Elvis).

Kromě toho, že mi závěr přišel jako sektářská propaganda (dost podobná tomuto veledílu), zcela popírající zajímavé myšlenky v předchozích scénách filmu, je hlavní problém v tom, že poslední cca třetina filmu je strašlivě zdlouhavá a strašlivě předvídatelná - což je opět v nepříjemném kontrastu s prvními dvěma třetinami.

Výsledný dojem pak v mém případě byl především ten, že se tvůrci snažili natočit něco hlubokomyslného, ale nakonec ukázali především to, že jsou fanatici. Nebo co jiného by měla znamenat jejich pointa "Pokud by oči byly unikátní a pokud by se objevilo více lidí se stejnýma očima, pak to znamená, že věda nemá pravdu, aha!"?

Zůstává tedy pár slušných audiovizuálních nápadů a snaživí sympatičtí herci...

18.9.14

Recenze: Fízlové, hajzlové [Wrong Cops] - 80%

Hodně černá a hodně divná komedie o partě policajtů, kteří nejenže jsou neschopní, ale místo boje s kriminalitou se sami věnují provádění kriminality nejhrubšího zrna. Například prodávání marihuany v mrtvých krysách.


Podle popisu děje, traileru a českého názvu by se mohlo zdát, že Fízlové, hajzlové jsou něco jako Policejní akademie, což rozhodně není pravda.

Klíčové je, uvědomit si, že film natočil jistý Quentin Dupieux, který například před pár lety natočil celovečerní horor o vraždící pneumatice. Quentin Dupieux zjevně už je přesycen "normálními filmy" a je o krok dál. Což je i případ Fízlů, hajzlů.

17.9.14

Recenze: Labyrint: Útěk [The Maze Runner] - 40%

Mladý Thomas se probudí ve výtahu, který ho vyveze na mýtinu, okolo které jsou vysoké skály. Nedá se odsud jít nikam jinam, než do brány, vedoucí do obrovského bludiště, ve kterém pobíhají vraždící robo-mutanti. Kromě Thomase je zde několik desítek dalších mladých hochů, ale žádný z nich si nic nepamatuje. Nevědí, kdo a proč je sem poslal. Nevědí, jaký je jejich úkol (pokud nějaký). Nepamatují si nic víc, než svá jména...


Tento film vznikl podle úspěšného teen románu. Přesněji řečeno, podle první knihy ze série teen románů (která má zatím čtyři díly, tuším). Možná jde o špatnou adaptaci. Možná jde o věrnou adaptaci strašné knihy. Každopádně, zápletka filmu působí dojmem nějaké ne moc povedeného a hodně improvizovaného papírového RPG patnáctiletých nerdů, které probíhalo asi takto:

Recenze: Dřív než půjdu spát [Before I Go to Sleep] - 50%

Nicole Kidmanová hraje čtyřicetiletou ženu, která se každé ráno probudí "mentálně resetovaná" do věku 26 let. Takže neví, že má manžela, kde bydlí, že je mnohem starší než 26 let atd... A především neví, co prožila včera, předevčírem nebo před rokem. Každé ráno jí to její milující manžel (Colin Firth) musí všechno znovu vysvětlit, pak odjede do práce a nechál Nicole, aby se sama nudila doma a doplňovala si informace, které přes noc znovu zapomene.

Kromě toho každého dne (po odchodu Firtha) zavolá Nicole fešný Mark Strong, aby jí připomněl, že je psychiatr a že s ní každý den mluví o tom, co se vlastně v jejím životě seběhlo. Je totiž zjevné, že jí Firth v některých poměrně zásadních věcech neříká úplnou pravdu (například o okolnostech úrazu, při kterém došlo k narušení její paměti). A je otázka, jestli jí lže pro její dobro, nebo z nějakého strašidelnějšího důvodu...


Tento námět mi připadal docela lákavý, protože se z něj může vyvinout prakticky jakákoliv nepředvídatelná, zajímavá zápletka. A také jsem věděl, že všichni tři zmínění herci jsou schopni předvést na plátně zajímavé věci.

16.9.14

Recenze: Zůstaň se mnou [If I Stay] - 40%

Chloë Grace Moretzová hraje Miu, mladou holku, která miluje hru na cello. A miluje také mladého, pohledného rockera-punkera (nebo co to je) Adama. Všechno jim hladce klape, odpanění proběhne bezbolestně, jenom je trochu problém v tom, že na sebe nemají moc čas (Adam pořád někam jezdí koncertovat) a bude to ještě horší, protože Mia možná pojede studovat na Juilliard, což je asi 5000 km daleko...

Všichni víme, že na violoncello se nejlépe hraje u táboráku...

Pokud by byl film jen o tomhle, pravděpodobně by mi přes svou předvídatelnost připadal více než přijatelný, něco jako o trochu mladší verze Love Songu. Oba hlavní hrdinové jsou sympatičtí, téměř všechno jim krásně osudově vychází, Miini rodiče jsou cool rockeři, kteří jejich lásce přejí a mají cool hlášky, hudba se dá přežít (punk rock i klasika), a tak dále. Je to solidní žánrové řemeslo, které - byť bylo naivní a předvídatelné - mě nikterak neuráželo, a připadalo mi celkem roztomilé.

15.9.14

Recenze: Místa - 40%

Tři mladí lidé v nějakém nejmenovaném severočeském (asi) městě na počátku 90. let (asi). Adam je introvert, Marek je rebel a Anna je dcera okresního mafiána. Společně nevědí co by a chtějí se přesunout ze svého města na nějaké jiné místo. Někde úplně jinde. Nejraději v jiném vesmíru...


První problém s tímto filmem jsem měl v tom, že mi trvalo několik desítek minut, než se mi podařilo rozklíčovat, že se odehrává v konrétním čase. Hrdinové mají narážky na "starou pětikorunu", Češi nemají rádi Slováky, televize jsou analogové, na stolech jsou hnusné umělohmotné ubrusy ze 70. let a některé postavy nosí mobil. Jeden z hrdinů nosí tričko kapely "The Exploited". Nějak mi to nezapadalo dohromady. A hned v první scéně filmu je vidět pumpa s LCD číselníkem, ukazujícím cenu 35 Kč za litr (tedy podstatně vyšší, než byla kdykoliv před rokem 2010). A ne že by byla nenápadně někde v pozadí - v detailním záběru u ní stojí hlavní hrdina, který tam pracuje!

12.9.14

Recenze: Pošťák Pat [Postman Pat: The Movie] - 40%

"Pošťák Pat" je velice slavný tradičně animovaný britský večerníček, který vypadá takhle. A letos se dočkal celovečerního filmu, který je pochopitelně CGI...


I v celovečerním filmu zůstala (zaplaťpánbůh) jistá roztomilá naivita, která je všudypřítomná v původním večerníčku. Všechno je to zjevně cíleno na děti, které jsou jen o trochu starší, než diváci "Teletubbies", a je to dobře. Působí to jako jakási "ozvěna starých dobrých časů", kdy nemuselo v každém filmu být animované zvířátko, které pronáší kulometné vtipy hlasem černošského komika.