Recenze: Paddington - 80%

"Paddington" je velmi slavný britský medvěd, který naši zemi téměř zcela minul. I když si matně pamatuji, že u nás v televizi v 80. letech dávali tento animovaný seriál. Jinak si ale o medvědovi ani o seriálu naprosto nic nepamatuji, takže vám bohužel nemohu nic říct o tom, jak se tento nový velkorozpočtový film s CGI medvědem liší od knižní předlohy...

Takže: Film začíná tím, jak (hraný) britský cestovatel někdy před mnoha desetiletími objeví v Peru rodinku (CGI) medvědů, naučí je mluvit a také je seznámí s výchovou britského gentlemana.

O mnoho let později medvídě (již dospělé) opouští Peru a vydává se do Londýna, kde se ho na nádraží Paddington ujímá úplně normální náhodná britská rodina (rodiče, 2 děti), pojmenuje ho podle onoho nádraží a poskytuje mu azyl. Zprvu dočasný, ale pak mezi nimi začne klíčit pouto atd...

Neveselé Vánoce

Včera (23. 12.) jsem si domlouval něco jako pracovní schůzku a byl jsem udiven, že "zítra" (24.12.) to "nepůjde, protože je Štědrý den". Žil jsem v domnění, že štědrý den bude až o den nebo dva později.

A to dělá s lidmi láska.

Posledních téměř 10 let celkem veřejně ventiluji své vážné známosti (viz 2007, 2011), protože jsem na ně prostě byl pyšný a protože jim to nevadilo (nebo to aspoň tvrdily).

Takže, i se Zuzanou to začalo, jako už tradičně, přes Internet...

Tedy, jak vidíte, tehdy to ještě nezačalo. A nezačalo to ani v následujících dnech, kdy jsme si sice psali věci, které čím dál tím méně souvisely s filmem, ale trvalo ještě mnoho dní, než jsme se poprvé sešli nepracovně a začali si tykat.

A pak to jelo strašně, brutálně rychle...

Recenze: Hodinový manžel - 40%

Česká komedie Hodinový manžel bohužel není tak dobrá, jak by se mohlo zdát z celkem vydařeného traileru:

Na druhou stranu, česká komedie Hodinový manžel je o dost lepší, než by se mohlo zdát ze strašlivého plakátu a sloganu "Vrtat a bušit".

Hodinový manžel je je o čtyřech kamarádech, kteří spolu hrají vodní pólo a provozují bazén. Pak ovšem díky své laxnosti přijdou o vodu v bazénu a jednomu z nich navíc hrozí exekuce na barák a rozejde se se svou ženou, která mu sebere klíče od domu.

Recenze: Exodus: Bohové a králové [Exodus: Gods and Kings] - 60%

Bizarní fantasy příběh z alternativní historie vypráví o tom, jako Hebrejec Mojžíš (Christian Bale) vyrůstá na dvoře egyptského faraona, pak začne mít psychické problémy, je vyhnán, začne mít ještě větší psychické problémy a halucinace, nechá si narůst vousy, nesouvisle s tím přijde několik ošklivých pohrom, a pak začne mít psychické problémy 400 000 dalších lidí a protože je zrovna odliv, nechají se Mojžíšem odvést z Egypta...

A je to prý podle slavné literární předlohy, která se asi líbí lidem, co čtou "Twilight"...

A teď o něco vážněji (ale ne o moc).

Pokud náhodou pohádku o Mojžíšovi neznáte, celý tento film vám bude připadat naprosto tripovitý, WTF a bez nejmenšího smyslu.

Pokud pohádku o Mojžíšovi znáte (nebo aspoň filmy Desatero přikázání či Princ egyptský, který se mi velice líbil), pak vám tento nový velkofilm Ridleyho Scotta nabídne neotřelý pohled na tuto klasickou látku. Je to pohled někdy zajímavý, někdy nechtěně směšný, někdy totálně WTF, ale rozhodně je neotřelý.

Příběh začíná nikoliv košíkem v řece, jak bývá zvykem, nýbrž již dospělým Mojžíšem, který se svým nevlastním bratrem Ramsesem (Joel Edgerton) vyvražďuje domorodé kmeny a soupeří o přízeň otce Faraona (John Turturro, takže Jesus!!!).

Těchto úvodních 30 minut ve mně vzbudilo velkou naději, protože byly zajímavé z čistě filmově - dějově - hereckého hlediska. Přestože nikdo z herců nevypadá ani vzdáleně egyptsky, vzájemné pnutí jejich postav je velmi zajímavé a herectví je příjemně civilní, nechávající nás nahlédnout do niter těchto postav, které v tuto chvíli ještě působí sympaticky realistickým dojmem. V tuto chvíli!

Bohužel, pak se objeví Deus ex Machina Ben Kingsley, který Mojžíšovi prozradí, že není pravým faraonovým synem, Mojžíš hned na to zabije dvě nevinné stráže, které mu nic neudělaly, a začne provádět všechen ten crazy shit, který provádí v Bibli, a který nemá nic společného s tou zajímavou, civilní první půlhodinou.

Ridley Scott (a několik scenáristů) se snaží místy být kontroverzní, třeba když Boha ztvární místo tradičního hořícího keře jako malého arogantního chlapečka s britským přízvukem (a hořícím keřem nenápadně v pozadí). Také to nějakou dobu vypadá, jako by tvůrci naznačovali, že se možná Mojžíš jen praštil do hlavy, všechna boží zjevení jsou jeho halucinace a k "ranám egyptským" došlo jen souhrou okolností. Ale časem se to ukáže jako mylná domněnka, protože se pak dějí i bezpochyby nadpřirozené věci...

O dvou pohřbech, které dobře dopadly

Předloni umřel Lukáš Ladra, což byl "mezi námi pařany" legendární člověk. Jednak tím, že vpodstatě založil českou videoherní žurnalistiku (pod zkratkou L.L.G) a jednak tím, jaký byl.

A proč o tom píšu dnes?

Recenze videohry: Far Cry 4 - 80%

Ajay Gale se vydává do fiktivní země Kyrat (někde v Himalájích nebo těsném okolí), aby sem odvezl popel své matky, která odsud pocházela. Země je ale zmítána občanskou válkou, kdy dvě frakce povstalců bojují proti psychopatickému diktátorovi a sexy motherfuckerovi Paganu Minovi.

Růžové kvádro = Podstata zla

Především musím upozornit, respektive se omluvit, že jsem nikdy na žádné platformě nehrál žádnou plnohodnotnou Far Cry hru (pouze Far Cry: Blood Dragon na PS3). Tudíž je možné, že se budu rozepisovat nadšeně o věcech, které jsou v sérii Far Cry už mnoho let běžné. A naopak...

Recenze: Noc v muzeu: Tajemství hrobky [Night at the Museum: Secret of the Tomb] - 30%

Hlídač newyorského muzea (Ben Stiller) má problém: Exponáty, které každou noc ožívaly, a dělaly žerty, začínají blbnout a tuhnout. Zdá se, že kouzlo přestává působit a magická egyptská deska začínát hnít. Co s ní? To ví jen faraon (Ben Kingsley), který je vystaven v Londýně, takže se Stiller vydává za oceán do British Museum a s ním faraonův syn, Stillerův syn a z náhodných důvodů také několik dalších oživlých muzejních postav.

Shawn Levy je asi nejhorší velkorozpočtový režisér, který dnes žije a tvoří. A v tomto už třetím dílu finančně úspěšné (ale nikdy ne moc dobré) série sahá až na dno zoufalství.

Recenze: Příběh Marie [Marie Heurtin] - 40%

Marie Heurtinová se narodila koncem 19. století jako slepá a hluchá. Žila víceméně jako divoké zvíře, až ji někdy v 10 letech jejího života otec odvezl do ústavu, kde se o ni začala starat sestra Markéta. Přesněji řečeno, Marii v ústavu nechtěli, ale sestra Markéta se o ni začala starat proti vůli Matky představené, protože v ní cítila "boží duši", nebo tak něco.

V průběhu několika následujících let Markéta naučila Marii docela obstojně znakovou řeč a celkově ji zkulturnila, což znamená, že ji umyla, ostříhala, oblékla a Marie se tím stala podstatně méně sexy…

Příběh Marie je údajně natočen na motivy skutečných historických událostí, ale pochopitelně nemám tušení, nakolik odpovídá skutečnosti.

Recenze: Hobit - Bitva pěti armád [The Hobbit: The Battle of Five Armies] - 70%

(Předpokládám, že znáte knihu "Hobit" a cokoliv, co v ní je, nepokládám za spoiler)

Něco k ději? OK, něco k ději. Film začínám Šmakovým ohnivým útokem na Jezerní město (a jeho prostřelením). Následuje Thorinův "descent into madness", pak megabitva (s odbočkám ke komornějšímu souboji poblíž), a pak překvapivě rychlý konec (vše po bitvě je myslím značně stručnější, než v knize).

Mnohé v ději je samozřejmě opět "vylepšeno", aby to bylo "filmovější".

Například scéna "Bard zastřelí draka" je v knize jen pár krátkých odstavců (zde od "captain was Bard"). Ve filmu je to vlastně samostatné minidobrodružství, kdy Bard (který byl obšírně představen v předchozím filmu) nejdřív střílí, pak mu dojdou šípy, jeho syn za ním nebezpečně leze na věž, aby mu přinesl superšíp, Bard si na věží vyrobí svépomocí supersamostříl, Bard použije syna jako zaměřovač, Bard zpomaleně vystřelí, zasažený Šmak vrazí do věže, Bard a syn spadnou s věží - naštěstí do jezera. Je to hrozný overkill, který znemožňuje, abychom se o postavy jakkoliv strachovali. Hrdinové vždy mají vše tak propočítané, že dopadnou na centimetr přesně, aby se jim nic nestalo, nepřátelské rány je vždy o centimetr minou, uskočí vždy půl sekundy předtím, než něco vybuchne a tak dále, pořád dokola…

Recenze: Dva dny, jedna noc [Deux jours, une nuit] - 70%

Sandra (Marion Cotillardová) se dostala do nezáviděníhodné situace. Má být propuštěna z továrny, kde byla dosud zaměstnána. Zachránit se může jen tím, že při hlasování, které proběhne za dva dny, musí aspoň polovina z tuctu spolupracovníků zvednout ruku proti jejímu odchodu - ale přijdou tak každý o bonus 1000 Euro. (Je to ještě trošku komplikovanější, ale toto je základní myšlenka.)

Takže Sandra dva dny objíždí všechny kolegy a přemlouvá je, aby si nechali vzít prémie a zabránili jejímu propuštění...

Film natočili stejní bratři, Dardenneové, jako předloňského Kluka na kole. A v ledasčem se mu podobá. I tentokrát absentuje hudba a celý film se snaží vypadat velmi civilně, až dokumentárně. A je to art jako Brno.