Dramatický příběh Hitlerovy prapravnučky, která přijíždí do německé komunity v Tennessee, aby zde založila koncentrační tábor. Přitom jí čeká mnoho zpívání a možná i první láska...
OK, ve skutečnosti je to tak, že jsem na YouTube našel jenom německý trailer... O čem je to doopravdy, to se dočtete na oficiálních stránkách. Já nemám mentální sílu o tom psát...
I když je trailer na zvracení, film samotný kupodivu není úplně strašný. Padoucha hraje Brad z Rocky Horror Picture Show, nejlepší kamarádku sestra Haleye Joela Osmenta (která vypadá jako Haley Joel Osment) a tátu Billy Ray Cyrus (dost slavný zpěvák a otec Miley Cyrusové).
Většina zúčastněných nehraje úplně nejhůř. Písničky nejsou vyloženě strašné. Miley si dělá občas legraci sama ze sebe a občas jsem se dokonce mírně uchechtl. Instrumentální hudba Johna Debneyho je profesionální řemeslo...
Celovečerní Hannah Montana není vyloženě strašný film. Rozhodně to není dobrý film a rozhodně bych nikomu nedoporučil jeho zhlédnutí, natož za peníze. Ale je podstatně lepší než třeba Crossroads nebo Muzikál ze střední 3.
P.S: Film u nás bude dabovaný (s výjimkou písniček). Do češtiny, ne do němčiny.
František Fuka versus kinematografie. Recenze a různé jiné záležitosti, občas i nefilmové.
4.5.09
Andělé a démoni [Angels & Demons] - 40%
Papež zemřel. Toho využili Ilumináti, odvěcí nepřátelé církve, aby těsně před konklávou unesli čtyři nejžhavější papežské kandidáty a nyní vyhrožují, že je postupně (s hodinovými odstupy) popraví v tajných vatikánských iluminátských kostelech a poté vyhodí celý Vatikán do vzduchu pomocí antihmoty, ukradené z urychlovače částic v CERNu. Do Vatikánu je proto povolán symbololog Robert Langdon (Tom Hanks), aby z kryptických stop odhalil, kde se tajné kostely nacházejí, zachránil co nejvíce kardinálů a jako bonus případně zabránil zničení Vatikánu prostřednictvím černé díry. V tom mu pomáhá jednak odbornice z CERNu (Ayelet Zurerová) a jednak mladý papežův favorit Patrick McKenna (Ewan McGregor).
Především musím upozornit, že jsem nečetl knižní předlohu (ani Šifru mistra Leonarda), takže film můžu hodnotit pouze jako samostatně existující film, nikoliv jako literární adaptaci. Je možné, že jde o celkem věrnou adaptaci, ale to nijak neomlouvá skutečnost, že scénář filmu je strašlivá splácanina. Taková splácanina, se kterou by každé studio jakéhokoliv scenáristu vyhodilo, pokud by nešlo o pokračování veleúspěšného existujícího filmu a knihy (filmoví Andělé a démoni se narozdíl od předlohy odehrávají *po* Šifře mistra Leonarda). Děj je naprosto nesmyslný a argumenty "kdybys četl knihu, tak bys to chápal" nejsou o nic smyslnější.
Hrdinové tedy pobíhají po Římě od kostela ke kostelu, od hrobky k hrobce, za pomoci nápověd, jako například: "Galileo byl Iluminát. Ilumináti měli v oblibě číslo 503. Číslo 503 je varabských římských číslicích DIII. Proto musíme najít tajný klíč na páté straně třetí Galileovy knihy, jejíž název začíná písmenem D." Opravdu.
Je to ještě o dost nelogičtější, než byli třeba Lovci pokladů 2. V Lovcích pokladů 2 ovšem byly občas akční scény. Ve více než dvouhodinových Andělech a démonech žádné akční scény nejsou, nepočítáme-li mdlou přestřelku a výskok z vrtulníku na náměstí Svatého Petra. Není tam ani romantika, ani humor. A pokud je film opravdu jenom o řešení rébusů, stop a spiknutí, pak nesmyslnost těchto rébusů, stop a spiknutí není nějaká drobnost, nad kterou by se dalo přimhouřit oko, ale naprosto zásadní problém, degradující divácký zážitek. Pokud má být celý film o lstích a tajných inflitrátorech, je na závadu, když všichni všechno dělají asi stokrát složitějším způsobem, než by to bylo efektivní. Opět se uchýlím k typickému příkladu (jednomu z desítek): Zákeřný vrah, pracující pro Ilumináty, který zabil během dne už asi tucet policistů a dalších lidí, kteří mu stáli v cestě, drží v šachu dva lidi, kteří mohou celé iluminátské spiknutí ohrozit úplně nejvíc ze všech (což on ví), řekne jim "Vy jste mi na stopě, to se mi fakt vůbec nelíbí, už to nedělejte nebo uvidíte", nic jim neudělá a odejde...
Je vidět, že film musel být drahý. Protože skutečný Vatikán z pochopitelných důvodů nechtěl spolupracovat, filmaři museli značnou část Vatikánu vytvořit trikově a přitom ho mírně poupravili do strašidelna. Hudba (Hans Zimmer) je opět velmi kvalitní a herci nejsou špatní (je dobře, že tentokrát je ve filmu méně postav než v Šifře). Na druhou stranu, když po jakkoliv geniálním herci budete chtít, aby odehrál např. scénář Austina Powerse se smrtelnou vážností, tak to prostě nejde. A něco podobného se stalo zde.
Až po dopsání recenze jsem si našel svou starou recenzi na Šifru mistra Leonarda a zjistil jsem, že je velmi podobná této. A skutečně: Ty filmy jsou skoro stejné a vsadil bych se, že se vám Andělé a démoni budou líbit úplně stejně jako Šifra mistra Leonarda.
Především musím upozornit, že jsem nečetl knižní předlohu (ani Šifru mistra Leonarda), takže film můžu hodnotit pouze jako samostatně existující film, nikoliv jako literární adaptaci. Je možné, že jde o celkem věrnou adaptaci, ale to nijak neomlouvá skutečnost, že scénář filmu je strašlivá splácanina. Taková splácanina, se kterou by každé studio jakéhokoliv scenáristu vyhodilo, pokud by nešlo o pokračování veleúspěšného existujícího filmu a knihy (filmoví Andělé a démoni se narozdíl od předlohy odehrávají *po* Šifře mistra Leonarda). Děj je naprosto nesmyslný a argumenty "kdybys četl knihu, tak bys to chápal" nejsou o nic smyslnější.
Hrdinové tedy pobíhají po Římě od kostela ke kostelu, od hrobky k hrobce, za pomoci nápověd, jako například: "Galileo byl Iluminát. Ilumináti měli v oblibě číslo 503. Číslo 503 je v
Je to ještě o dost nelogičtější, než byli třeba Lovci pokladů 2. V Lovcích pokladů 2 ovšem byly občas akční scény. Ve více než dvouhodinových Andělech a démonech žádné akční scény nejsou, nepočítáme-li mdlou přestřelku a výskok z vrtulníku na náměstí Svatého Petra. Není tam ani romantika, ani humor. A pokud je film opravdu jenom o řešení rébusů, stop a spiknutí, pak nesmyslnost těchto rébusů, stop a spiknutí není nějaká drobnost, nad kterou by se dalo přimhouřit oko, ale naprosto zásadní problém, degradující divácký zážitek. Pokud má být celý film o lstích a tajných inflitrátorech, je na závadu, když všichni všechno dělají asi stokrát složitějším způsobem, než by to bylo efektivní. Opět se uchýlím k typickému příkladu (jednomu z desítek): Zákeřný vrah, pracující pro Ilumináty, který zabil během dne už asi tucet policistů a dalších lidí, kteří mu stáli v cestě, drží v šachu dva lidi, kteří mohou celé iluminátské spiknutí ohrozit úplně nejvíc ze všech (což on ví), řekne jim "Vy jste mi na stopě, to se mi fakt vůbec nelíbí, už to nedělejte nebo uvidíte", nic jim neudělá a odejde...
Je vidět, že film musel být drahý. Protože skutečný Vatikán z pochopitelných důvodů nechtěl spolupracovat, filmaři museli značnou část Vatikánu vytvořit trikově a přitom ho mírně poupravili do strašidelna. Hudba (Hans Zimmer) je opět velmi kvalitní a herci nejsou špatní (je dobře, že tentokrát je ve filmu méně postav než v Šifře). Na druhou stranu, když po jakkoliv geniálním herci budete chtít, aby odehrál např. scénář Austina Powerse se smrtelnou vážností, tak to prostě nejde. A něco podobného se stalo zde.
Až po dopsání recenze jsem si našel svou starou recenzi na Šifru mistra Leonarda a zjistil jsem, že je velmi podobná této. A skutečně: Ty filmy jsou skoro stejné a vsadil bych se, že se vám Andělé a démoni budou líbit úplně stejně jako Šifra mistra Leonarda.
Bude více "kradených" filmů na Internetu?
Wolverine má za víkend americké tržby okolo 87 milionů dolarů (a celosvětové okolo 170 milionů). To je hodně. Je to 18. nejlepší zahajovací víkend všech dob. A přitom mnohé z těch 17 úspěšnějších filmů byly promítány ve více kinech nebo měly premiéru nikoliv v pátek, jak je obvyklé, ale už ve čtvrtek nebo dokonce ve středu (ano, v USA se za "víkendové tržby" vydávají i tržby za 4 nebo 5 dní).
V hlavách čelních představitelů hollywoodských studií se nyní musí honit velmi zajímavé myšlenky, které bohužel nebudou nikdy zveřejněny, protože jsou příliš rouhačské. Ale zamysleme se nad nimi:
Především ponechme stranou kvalitu filmu a jeho recenze. Ty ovlivňují tržby naprosto zanedbatelně.
87 milionů za třídenní víkend je vynikající výsledek a každý distributor velkého letního filmu s ním může být spokojen.
Téměř hotovou ukradenou verzi Wolverina si několik týdnů před premiérou stáhly milióny lidí. Těžko zjišťovat, jestli to byly stovky miliónů nebo desítky miliónů, ale milióny lidí to byly zcela určitě. Je to jednoznačně nejnepříjemnější pirátská událost, jaká kdy potkala hollywoodské studio - Tedy aspoň podle standardní dosud používané logiky, že čím více lidí vidí film ilegálně na počítači v nízké kvalitě, tím méně jich na něj půjde za 10 dolarů do kina.
Zdá se, že na této logice není něco v pořádku, a že tato zdánlivě nepříjemná událost buď neměla na tržby Wolverina žádný významný negativní vliv, nebo - pozor - měla dokonce vliv pozitivní! Samozřejmě, dokázat nejde to ani ono (i když se o to jistě experti budou snažit), ale je to zcela určitě impulz pro filmová studia, aby začala seriózně přemýšlet o tom, jak ty filmové úniky vlastně ovlivňují návštěvnost filmu. Foxové si teď nemohou dovolit prohlásit: "Ale kdyby ten film nebyl na Internetu, utržil by ještě dvakrát tolik!" Tedy, prohlásit to můžou - ale budou pak za ještě větší kretény než když před necelým měsícem vydali prohlášení, že "intenzivně pracují na odstranění Wolverina z Internetu".
Osobně se docela těším na to, až studia začnou experimentovat s tím, že začnou sama jakoby "ilegálně" vystavovat své filmy na Internetu, před jejich premiérou a k jakým závratným změnám filmové distribuce to povede. Nějakého hlavouna zcela určitě napadne to vyzkoušet. Tahle událost s rosomákem bude větším impulzem ke změně než věechny experimenty Stevena Soderbergha (který některé své filmy uvádí v jeden den do kin i na legální DVD).
V hlavách čelních představitelů hollywoodských studií se nyní musí honit velmi zajímavé myšlenky, které bohužel nebudou nikdy zveřejněny, protože jsou příliš rouhačské. Ale zamysleme se nad nimi:
Především ponechme stranou kvalitu filmu a jeho recenze. Ty ovlivňují tržby naprosto zanedbatelně.
87 milionů za třídenní víkend je vynikající výsledek a každý distributor velkého letního filmu s ním může být spokojen.
Téměř hotovou ukradenou verzi Wolverina si několik týdnů před premiérou stáhly milióny lidí. Těžko zjišťovat, jestli to byly stovky miliónů nebo desítky miliónů, ale milióny lidí to byly zcela určitě. Je to jednoznačně nejnepříjemnější pirátská událost, jaká kdy potkala hollywoodské studio - Tedy aspoň podle standardní dosud používané logiky, že čím více lidí vidí film ilegálně na počítači v nízké kvalitě, tím méně jich na něj půjde za 10 dolarů do kina.
Zdá se, že na této logice není něco v pořádku, a že tato zdánlivě nepříjemná událost buď neměla na tržby Wolverina žádný významný negativní vliv, nebo - pozor - měla dokonce vliv pozitivní! Samozřejmě, dokázat nejde to ani ono (i když se o to jistě experti budou snažit), ale je to zcela určitě impulz pro filmová studia, aby začala seriózně přemýšlet o tom, jak ty filmové úniky vlastně ovlivňují návštěvnost filmu. Foxové si teď nemohou dovolit prohlásit: "Ale kdyby ten film nebyl na Internetu, utržil by ještě dvakrát tolik!" Tedy, prohlásit to můžou - ale budou pak za ještě větší kretény než když před necelým měsícem vydali prohlášení, že "intenzivně pracují na odstranění Wolverina z Internetu".
Osobně se docela těším na to, až studia začnou experimentovat s tím, že začnou sama jakoby "ilegálně" vystavovat své filmy na Internetu, před jejich premiérou a k jakým závratným změnám filmové distribuce to povede. Nějakého hlavouna zcela určitě napadne to vyzkoušet. Tahle událost s rosomákem bude větším impulzem ke změně než věechny experimenty Stevena Soderbergha (který některé své filmy uvádí v jeden den do kin i na legální DVD).
1.5.09
Má drahá polovička filmuje!
...ale přitom si neuvědomuje záludnosti, číhající na digitální filmové umělce...
"District 9" Trailer
Neill Blomkamp měl v produkci Petera Jacksona režírovat filmovou adaptaci videohry "Halo", z čehož bohužel sešlo kvůli vyysokým nákladům (aspoň prozatím) - krátké, velmi nehotové "beta preview" je k vidění tady. Místo toho Blomkamp adaptoval do celovečerní podoby svůj krátký film Alive in Joburg, který dokumentárním způsobem vypráví o problémech s mimozemskými přistěhovalci (viz Lebkouni).
Nový film se jmenuje District 9 a jeho nový trailer je tady. A na kompletní Alive in Joburg se můžete podívat zde:
Nový film se jmenuje District 9 a jeho nový trailer je tady. A na kompletní Alive in Joburg se můžete podívat zde:
30.4.09
Star Trek - 80%
Film J.J. Abramse se vrací k úplnému počátku slavné sci-fi ságy a ukazuje nám, jak se dala dohromady úplně původní posádka Star Treku (ta ze seriálu z 60. let - Kirk, Spock atd.).
Ať se vám to líbí nebo ne, Star Trek je v krizi. Sledovanost filmů i seriálů dlouhodobě klesá, tudíž samozřejmě chyběla motivace natáčet daší filmy a seriály (poslední ze seriálů byl předčasně zrušen uprostřed sezóny - jeho úvodní znělka vypadala takhle!!!). J.J. Abrams, který měl bohaté zkušenosti nejen se seriály ("Alias", "Ztraceni"), ale i s filmy (Mission: Impossible III, Monstrum), se rozhodl Star Trek oživit a nějakým nadpřirozeným způsobem se mu podařilo Paramount přesvědčit, že to je možné a že by mu na to měl dát peníze (hodně peněz).
Nový Star Trek dosud neměl světovou premiéru, takže si netroufám tvrdit, jaký bude mít finanční úspěch. Nicméně má vynikající recenze, takže se zdá, že legenda bude úspěšně oživena a budou následovat další filmy, případně seriály - práce na pokračování už jsou v plném proudu.
Abrams si správně uvědomil, že Star Trek není jen o poletování vesmírem a střílení z laserů (pardon, z phaserů) a pořádně se soustředil na casting. Jeho mladá posádka sice nevypadá ve všech případech stoprocentně jako její stará verze, mnohem důležitější ale je, že to jsou ve všech případech dobří herci, kteří často dokáží svým herectvím zdařile zachytit podstatu původní postavy. Což je mnohem lepší, než kdyby to byli herečtí neumětelové, k nerozeznání podobní Takeiovi nebo Doohanovi.
Většina postav (nebo aspoň ta důležitější polovina) je zdařile představená a dočkáme se patřičného vysvětlení jejich motivací a duševních rozpoložení. Nabízí se zde srovnání s novou Star Wars trilogií, ve které Lucas během šesti hodin stihl pro představení dvou-tří postav udělat přibližně totéž, co Abrams stihne během dvou hodin pro čtyři nebo pět postav.
Čímž se dostáváme k tomu, že nový Star Trek má bleskové tempo, a to nejen v akčních scénách, ale i při většině dialogů. Postavy neustále mluví jedna přes druhou, překřikují se, kamera přitom nervózně těká kolem, hraje dramatická hudba... A toto tempo se daří udržet téměř celý film!
Zatím jsem se příliš nezmiňoval o tricích a akčních scénách, ale u těch je asi nejméně překvapivé, že stojí za to a vypadají draze a profesionálně. I na nich se projevuje Abramsova dravost a "polodokumentárnost". Kamera je často neklidná a velmi často jsou v obraze vidět různé zbytkové odlesky, prach, nedokonalosti objektivu atd... (většinou samozřejmě vytvořené úmyslně a digitálně).
Scenáristé si při vymýšlení příběhu s horníkem Neronem (Eric Bana), ničícím planety, vypomohli cestováním časem a alternativními dějinami, což omlouvá jisté nesrovnalosti v historické kontinuitě. Nechci příliš spoilerovat, ale takto vytvořený prequel/reboot funguje z hlediska kontinuity mnohem lépe, než nový Wolverine nebo nová Star Wars trilogii a kdokoliv by novému Star Treku vytýkal, že je "nekanonický", ten je - s prominutím - opravdu blb.
Zastavil bych se ještě u hudby: Z hudebního hlediska je ve světě Star Treku mnohem větší "zmatek" než třeba ve Star Wars: Star Trek I a V mají stejný hlavní motiv jako druhá televizní série, Star Trek II a III hudebně navazují jeden na druhý, ale už ne na žádný jiný, atd... Michael Giacchino tudíž všechno smetl ze stolu a začal od nuly, s novým hudebním motivem. Tento motiv je velmi triviální (což nemyslím jako urážku, ale jako označení pro něco, co jsem schopen včetně akordů správně zahrát po jednom poslechu) a ve filmu se opakuje opravdu hodně, v několika málo variacích. Přitom Giacchino rozhodně umí skládat zajímavější věci (a skládal je už v době, kdy ozvučoval videohry), ale tentokrát bylo zřejmě zapotřebí skládat tak, aby fanouškům vytloukl z hlavy to, co do ní měli natlučeno během předchozích desetiletí. Na samém konci filmu se pak ozve orchestrální úprava Courageova motivu z prvního seriálu (naštěstí bez zpěvu), což je dojemné a velmi příhodné, protože teprve na konci filmu vlastně začíná "star trek", t.j. vesmírné putování. Nicméně při odchodu ze sálu jsem si pak broukal Courage, nikolic Giacchina...
Před tvůrci stál opravdu nelehký úkol: Museli natočit něco, co je pochopitelné a zábavné pro "normálního diváka", kerý neví co je to Romulus a warp, a současně nesměli příliš naštvat hardcore fanoušky, kteří byli v posledních letech prakticky jedinými lidmi, kteří se na Star Treky koukali. Vzhledem k tomu, že tyto dva úkoly byly mnohdy téměř v rozporu jeden s druhým, je výsledek jejich práce obdivuhodný.
P.S: Ve filmu má poměrně velkou roli Winona Ryderová, ale málokdo ji na plátně pozná, přestože není nijak příliš maskovaná.
P.P.S: Víte, kdo režíroval Tři muže a nemluvně?
Ať se vám to líbí nebo ne, Star Trek je v krizi. Sledovanost filmů i seriálů dlouhodobě klesá, tudíž samozřejmě chyběla motivace natáčet daší filmy a seriály (poslední ze seriálů byl předčasně zrušen uprostřed sezóny - jeho úvodní znělka vypadala takhle!!!). J.J. Abrams, který měl bohaté zkušenosti nejen se seriály ("Alias", "Ztraceni"), ale i s filmy (Mission: Impossible III, Monstrum), se rozhodl Star Trek oživit a nějakým nadpřirozeným způsobem se mu podařilo Paramount přesvědčit, že to je možné a že by mu na to měl dát peníze (hodně peněz).
Nový Star Trek dosud neměl světovou premiéru, takže si netroufám tvrdit, jaký bude mít finanční úspěch. Nicméně má vynikající recenze, takže se zdá, že legenda bude úspěšně oživena a budou následovat další filmy, případně seriály - práce na pokračování už jsou v plném proudu.
Abrams si správně uvědomil, že Star Trek není jen o poletování vesmírem a střílení z laserů (pardon, z phaserů) a pořádně se soustředil na casting. Jeho mladá posádka sice nevypadá ve všech případech stoprocentně jako její stará verze, mnohem důležitější ale je, že to jsou ve všech případech dobří herci, kteří často dokáží svým herectvím zdařile zachytit podstatu původní postavy. Což je mnohem lepší, než kdyby to byli herečtí neumětelové, k nerozeznání podobní Takeiovi nebo Doohanovi.
Většina postav (nebo aspoň ta důležitější polovina) je zdařile představená a dočkáme se patřičného vysvětlení jejich motivací a duševních rozpoložení. Nabízí se zde srovnání s novou Star Wars trilogií, ve které Lucas během šesti hodin stihl pro představení dvou-tří postav udělat přibližně totéž, co Abrams stihne během dvou hodin pro čtyři nebo pět postav.
Čímž se dostáváme k tomu, že nový Star Trek má bleskové tempo, a to nejen v akčních scénách, ale i při většině dialogů. Postavy neustále mluví jedna přes druhou, překřikují se, kamera přitom nervózně těká kolem, hraje dramatická hudba... A toto tempo se daří udržet téměř celý film!
Zatím jsem se příliš nezmiňoval o tricích a akčních scénách, ale u těch je asi nejméně překvapivé, že stojí za to a vypadají draze a profesionálně. I na nich se projevuje Abramsova dravost a "polodokumentárnost". Kamera je často neklidná a velmi často jsou v obraze vidět různé zbytkové odlesky, prach, nedokonalosti objektivu atd... (většinou samozřejmě vytvořené úmyslně a digitálně).
Scenáristé si při vymýšlení příběhu s horníkem Neronem (Eric Bana), ničícím planety, vypomohli cestováním časem a alternativními dějinami, což omlouvá jisté nesrovnalosti v historické kontinuitě. Nechci příliš spoilerovat, ale takto vytvořený prequel/reboot funguje z hlediska kontinuity mnohem lépe, než nový Wolverine nebo nová Star Wars trilogii a kdokoliv by novému Star Treku vytýkal, že je "nekanonický", ten je - s prominutím - opravdu blb.
Zastavil bych se ještě u hudby: Z hudebního hlediska je ve světě Star Treku mnohem větší "zmatek" než třeba ve Star Wars: Star Trek I a V mají stejný hlavní motiv jako druhá televizní série, Star Trek II a III hudebně navazují jeden na druhý, ale už ne na žádný jiný, atd... Michael Giacchino tudíž všechno smetl ze stolu a začal od nuly, s novým hudebním motivem. Tento motiv je velmi triviální (což nemyslím jako urážku, ale jako označení pro něco, co jsem schopen včetně akordů správně zahrát po jednom poslechu) a ve filmu se opakuje opravdu hodně, v několika málo variacích. Přitom Giacchino rozhodně umí skládat zajímavější věci (a skládal je už v době, kdy ozvučoval videohry), ale tentokrát bylo zřejmě zapotřebí skládat tak, aby fanouškům vytloukl z hlavy to, co do ní měli natlučeno během předchozích desetiletí. Na samém konci filmu se pak ozve orchestrální úprava Courageova motivu z prvního seriálu (naštěstí bez zpěvu), což je dojemné a velmi příhodné, protože teprve na konci filmu vlastně začíná "star trek", t.j. vesmírné putování. Nicméně při odchodu ze sálu jsem si pak broukal Courage, nikolic Giacchina...
Před tvůrci stál opravdu nelehký úkol: Museli natočit něco, co je pochopitelné a zábavné pro "normálního diváka", kerý neví co je to Romulus a warp, a současně nesměli příliš naštvat hardcore fanoušky, kteří byli v posledních letech prakticky jedinými lidmi, kteří se na Star Treky koukali. Vzhledem k tomu, že tyto dva úkoly byly mnohdy téměř v rozporu jeden s druhým, je výsledek jejich práce obdivuhodný.
P.S: Ve filmu má poměrně velkou roli Winona Ryderová, ale málokdo ji na plátně pozná, přestože není nijak příliš maskovaná.
P.P.S: Víte, kdo režíroval Tři muže a nemluvně?
29.4.09
Krvavý Valentýn 3D [My Bloody Valentine] - 40%
Ve městě Harmony jakýsi šílenec v plynové masce na Sv. Valentýna brutálně povraždil asi 20 lidí (převážně krumpáčem) a pak zmizel v dolech. O 10 let později začínají vraždy znovu a zdá se, že je provádí tentýž chlapík (stejný hornický oblek, plynová maska, krumpáč). Vrátil se nějak tajuplně původní vrah nebo ho někdo kopíruje?
Tento film je remakem hororu z roku 1981 a nejen díky tomu velice připomíná nový Pátek třináctého. Hororového (resp. splatterového) fanouška potěší začátek, kdy je během poměrně krátké doby zabito poměrně kreativními a velmi explicitními způsoby mnoho lidí. Bohužel, je to jenom prolog (jako v novém Pátku třináctého), pak přijde titulek "O 10 LET POZDĚJI" a v celém zbytku filmu je přibližně stejný počet mrtvých jako v prvních deseti minutách. Navíc je problém v tom, že kreativních způsobů zabití pomocí krumpáče zase není tak moc...
"Herecké výkony" všech zúčastněných jsou samozřejmě strašné. Některé takovým způsobem, že film skoro působí jako částečná parodie á la Vřískot. Platí to ale jen pro některé herce, takže to asi nebyl záměr.
O kvalitě scénáře raději nebudu vůbec mluvit, ale musím se zmínit o tom, že režie není nic moc nejen z hlediska psychologie postav apod. (nic takového ve filmu neexistuje), ale také z čistě řemeslného hlediska za moc nestojí a co chvíli připomíná nějakou trapnou televizní inscenaci.
Film je uváděn ve 3D, ale tato technologie je trestuhodně nevyužita (zapamatoval jsem si celkem nějaké 3-4 trochu působivé 3D záběry) a dost špatně zvládnuta technicky. Často byl obraz nezřetelný, rozdvojený, příliš tmavý a ke konci už mě dost bolela hlava. Je velice špatný nápad pracovat ve 3D filmu s ostřením a hloubkou obrazu (takže části scenérie jsou pak záměrně pořád rozostřené, ať se snažíte očima ostřit jakkoliv) a ještě horší nápad je používat ve 3D filmu prolínačky...
P.S: Ještě bych se chtěl pochlubit, že jsem "šokující pointu" správně uhodl asi ve dvacáté minutě filmu, když jsem si položil otázku "Tak jak úplně nejdebilněji by to mohlo skončit?"
P.P.S: Tato recenze i percentuální hodnocení jsou určeny lidem, kteří na Krvavého Valentýna jdou proto, že touží v kině vidět krev a brutální vraždy. Pokud k nim nepatříte, nemá nejmenší smysl se na toto dílo koukat.
Tento film je remakem hororu z roku 1981 a nejen díky tomu velice připomíná nový Pátek třináctého. Hororového (resp. splatterového) fanouška potěší začátek, kdy je během poměrně krátké doby zabito poměrně kreativními a velmi explicitními způsoby mnoho lidí. Bohužel, je to jenom prolog (jako v novém Pátku třináctého), pak přijde titulek "O 10 LET POZDĚJI" a v celém zbytku filmu je přibližně stejný počet mrtvých jako v prvních deseti minutách. Navíc je problém v tom, že kreativních způsobů zabití pomocí krumpáče zase není tak moc...
"Herecké výkony" všech zúčastněných jsou samozřejmě strašné. Některé takovým způsobem, že film skoro působí jako částečná parodie á la Vřískot. Platí to ale jen pro některé herce, takže to asi nebyl záměr.
O kvalitě scénáře raději nebudu vůbec mluvit, ale musím se zmínit o tom, že režie není nic moc nejen z hlediska psychologie postav apod. (nic takového ve filmu neexistuje), ale také z čistě řemeslného hlediska za moc nestojí a co chvíli připomíná nějakou trapnou televizní inscenaci.
Film je uváděn ve 3D, ale tato technologie je trestuhodně nevyužita (zapamatoval jsem si celkem nějaké 3-4 trochu působivé 3D záběry) a dost špatně zvládnuta technicky. Často byl obraz nezřetelný, rozdvojený, příliš tmavý a ke konci už mě dost bolela hlava. Je velice špatný nápad pracovat ve 3D filmu s ostřením a hloubkou obrazu (takže části scenérie jsou pak záměrně pořád rozostřené, ať se snažíte očima ostřit jakkoliv) a ještě horší nápad je používat ve 3D filmu prolínačky...
P.S: Ještě bych se chtěl pochlubit, že jsem "šokující pointu" správně uhodl asi ve dvacáté minutě filmu, když jsem si položil otázku "Tak jak úplně nejdebilněji by to mohlo skončit?"
P.P.S: Tato recenze i percentuální hodnocení jsou určeny lidem, kteří na Krvavého Valentýna jdou proto, že touží v kině vidět krev a brutální vraždy. Pokud k nim nepatříte, nemá nejmenší smysl se na toto dílo koukat.
28.4.09
We Need More Giant Spiders!
Tohle je velmi staré video, ve kterém Kevin Smith vypráví o tom, co měl společného s novým Supermanem (dávno před tím, než se objevil nějaký Bryan Singer).
Dávám ho sem především proto, že by ho měli vidět úpně všichni, kdo to chtějí někdy dotáhnout až do Hollywoodu.
Dávám ho sem především proto, že by ho měli vidět úpně všichni, kdo to chtějí někdy dotáhnout až do Hollywoodu.
27.4.09
X-Men Origins: Wolverine - 40%
Prequel k filmové trilogii X-Men vypráví o tom, jak se Logan (Hugh Jackman) stal Wolverinem. O jeho vztahu s bratrem (Liev Schreiber), o jeho krátkém působení ve speciální jednotce Williama Strykera a o tom, proč si nechal do těla implantovat adamantium a stal se "rosomákem".
Tento film je prequel, což je narozdíl od nového Star Treku (recenze bude velmi brzy) velký problém! Scenárista se musel velmi krkolomně snažit, aby všechno ve Wolverinovi navazovalo na první X-Men, a stejně se to moc nevydařilo. Až zpětně mi například došlo, že Wolverinův brácha je tentýž kolohnát Sabretooth, se kterým se Wolverine pral v prvních X-Men, kde Sabretooth vypadal naprosto jinak a rozhodně se při epizodní rvačce s Wolverinem nechoval jako jeho bratr, který s ním prožil několik set let! A to je jen třešnička na dortu - comicsoví znalci jistěbudou vyvedeni z míry / naštváni na mnoha dalších místech.
Vzhledem k tomu, že se děj filmu odehrává někdy v 80. letech minulého století, jsou leckteré v něm použité rekvizity časově zcela mimo (obzvlášť markantní je to u počítačů). Atmosféra 80. let není využita ani náznakově (v kontrastu se Strážci - Watchmen). A je diskutabilní, zda někdo bude věřit, že Wolverine ve filmu umřel, když je hlavním hrdinou tří celovečerních filmů, odehrávajících se později...
Film se dopouští několika typických comicsovo-filmových prohřešků, ke kterým patří:
P.S: Ještě jedna taková ptákovina, která je vidět už v traileru. V jednu chvíli Wolverine švihne dvakrát do dveří, čímž vzniknou dvě křížící se trojice řezů ve tvaru "X" (symbolika!). Celé to sledujeme z opačné strany dveří, takže není pochyb o tom, že jde o řezy vedoucí skrz naskrz. Následkem toho vzniknou uprostřed čtyři malé "kostičky", které nejsou s ničím spojeny a ze všech stran je kolem nich nejméně centimetr prázdného prostoru, a přesto se nehnou ani o milimetr a dál spokojeně visí ve vzduchu!
P.P.S: Tato recenze je psána na základě hotové, definitivní verze filmu. Ta se ostatně od "nehotové, nedefinitivní" liší minimálně, leckdy k horšímu...
Tento film je prequel, což je narozdíl od nového Star Treku (recenze bude velmi brzy) velký problém! Scenárista se musel velmi krkolomně snažit, aby všechno ve Wolverinovi navazovalo na první X-Men, a stejně se to moc nevydařilo. Až zpětně mi například došlo, že Wolverinův brácha je tentýž kolohnát Sabretooth, se kterým se Wolverine pral v prvních X-Men, kde Sabretooth vypadal naprosto jinak a rozhodně se při epizodní rvačce s Wolverinem nechoval jako jeho bratr, který s ním prožil několik set let! A to je jen třešnička na dortu - comicsoví znalci jistěbudou vyvedeni z míry / naštváni na mnoha dalších místech.
Vzhledem k tomu, že se děj filmu odehrává někdy v 80. letech minulého století, jsou leckteré v něm použité rekvizity časově zcela mimo (obzvlášť markantní je to u počítačů). Atmosféra 80. let není využita ani náznakově (v kontrastu se Strážci - Watchmen). A je diskutabilní, zda někdo bude věřit, že Wolverine ve filmu umřel, když je hlavním hrdinou tří celovečerních filmů, odehrávajících se později...
Film se dopouští několika typických comicsovo-filmových prohřešků, ke kterým patří:
- Supehrdinové, o kterých existují desítky comicsů, objevující se doslova na pár sekund v nedůležitých pidiroličkách, aby se filmaři mohli pochlubit, jakou spoustu jich ve filmu mají.
- Strašlivé hlášky ("Umírám - je mi taková zima!").
- Konkrétní superhrdinové vypadající / chovající se zcela jinak, než ve svých comicsech.
- Dvě krátké sekvence po skončení filmu, z nichž ani jedna není čímkoliv zajímavá nebo překvapující.
- Celková zmatenost děje, budící dojem radikálního dodatečného vystříhávání a přestříhávání. Několik scén, známých z trailerů, ve filmu vůbec není. V jednu chvíli je někdo zhypnotizován, aby "šel stále rovně a nezastavoval se, ani když mu budou krvácet chodidla". O mnoho hodin později je zhypnotizovaný objeven na silnici, jak stále jde. Zajímavost spočívá v tom, že původní zhypnotizování proběhlo na malém ostrůvku bez mostů...
P.S: Ještě jedna taková ptákovina, která je vidět už v traileru. V jednu chvíli Wolverine švihne dvakrát do dveří, čímž vzniknou dvě křížící se trojice řezů ve tvaru "X" (symbolika!). Celé to sledujeme z opačné strany dveří, takže není pochyb o tom, že jde o řezy vedoucí skrz naskrz. Následkem toho vzniknou uprostřed čtyři malé "kostičky", které nejsou s ničím spojeny a ze všech stran je kolem nich nejméně centimetr prázdného prostoru, a přesto se nehnou ani o milimetr a dál spokojeně visí ve vzduchu!
P.P.S: Tato recenze je psána na základě hotové, definitivní verze filmu. Ta se ostatně od "nehotové, nedefinitivní" liší minimálně, leckdy k horšímu...
22.4.09
Dvojí hra [Duplicity] - 60%
Julia Robertsová a Clive Owen hrají dva tajné agenty (původně vládní), kteří se střetnou v rámci své profese, pak v sobě naleznou zalíbení, přejdou do soukromého sektoru a připraví velký podvod na své zaměstnavatele, kterým si chtějí vydělat na klidný důchod.
Tuto mírně romantickou špionážní mírněkomedii napsal a režíroval Tony Gilroy, který režíroval Michaela Claytona a především napsal scénáře celé Bourneovy trilogie. Je vidět, že je zkušený scenárista, protože dialogy jsou opravdu velmi břitké a místy připomínají oldschoolové hašteření z filmů poloviny minulého století. Je to téměř overkill, protože často jsou nám tímto způsobem podávány informace zásadní pro děj a jsou místy tak zhuštěné, že je problém je v reálném čase nasávat.
Čímž se dostáváme k nejzásadnějšímu probému filmu: Je to celkově overkill. Na začátku je nám nastíněna nějaká situace. Po deseti minutách je nám vysvětleno, že je to vlastně všechno úplně jinak, a to se pak opakuje každých 10 až 15 minut. Když víte, že film má přes dvě hodiny, tak stačí podívat se při každém zvratu na hodinky, a pokud zbývá více než pět minut filmu, můžete si být stoprocentně jisti, že se dočkáte ještě dalších zvratů a nakonec to bude všechno úplně jinak.
Tato autorova hra s diváky pomocí neustálých zvratů a vysvětlujících flashbacků vám dojde opravdu dost záhy (nejpozději po třiceti minutách), takže následující hodinu a půl vlastně nemáte motivaci snažit se namáhat mozkové závity a pochopit, co složitého se mezi těmi dvaceti postavami děje, protože to o pár minut později stejně bude všechno úplně jinak...
Je to škoda, protože postavy mezi sebou mají slušnou chemii a leckterá osamocená scénka je působivá.
Tuto mírně romantickou špionážní mírněkomedii napsal a režíroval Tony Gilroy, který režíroval Michaela Claytona a především napsal scénáře celé Bourneovy trilogie. Je vidět, že je zkušený scenárista, protože dialogy jsou opravdu velmi břitké a místy připomínají oldschoolové hašteření z filmů poloviny minulého století. Je to téměř overkill, protože často jsou nám tímto způsobem podávány informace zásadní pro děj a jsou místy tak zhuštěné, že je problém je v reálném čase nasávat.
Čímž se dostáváme k nejzásadnějšímu probému filmu: Je to celkově overkill. Na začátku je nám nastíněna nějaká situace. Po deseti minutách je nám vysvětleno, že je to vlastně všechno úplně jinak, a to se pak opakuje každých 10 až 15 minut. Když víte, že film má přes dvě hodiny, tak stačí podívat se při každém zvratu na hodinky, a pokud zbývá více než pět minut filmu, můžete si být stoprocentně jisti, že se dočkáte ještě dalších zvratů a nakonec to bude všechno úplně jinak.
Tato autorova hra s diváky pomocí neustálých zvratů a vysvětlujících flashbacků vám dojde opravdu dost záhy (nejpozději po třiceti minutách), takže následující hodinu a půl vlastně nemáte motivaci snažit se namáhat mozkové závity a pochopit, co složitého se mezi těmi dvaceti postavami děje, protože to o pár minut později stejně bude všechno úplně jinak...
Je to škoda, protože postavy mezi sebou mají slušnou chemii a leckterá osamocená scénka je působivá.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)