Na pokraji Bratislavy před nějakou dobou nějaký pán vystřílel asi půl tuctu lidí. To je všechno, co jsem věděl. A z tohoto filmu jsem se o moc víc nedozvěděl.
Film si klade odvážné otázky, jako: "Byl pachatel blázen?", "Kryjí policisté nějaké své prohřešky?", "Byli oběti sociálně nepřizpůsobivé a provokovaly pachatele?" a na všechny z nich odvážně odpovídá: "Nevíme!"
Film nám ukáže výpovědi několika svšdků, které si navzájem odporují, zeptá se několika náhodných kolemjdoucích, kteří jsou evidentně na hlavu ("Co si myslíte o pachateli?" - "To bylo hrozné, to musel snad být nějaký psychiatr!") a většinu času vyloženě vaří z vody, protože nám NEMÁ CO NABÍDNOUT. Samotné vystřílení proběhlo velmi přímočaře, základní fakta jsou jasná a fabulace k ničemu nevedou. Jeden svědek řekne "Ti lidé byli hrozně slušní a bez problémoví", druhý řekne "Ti lidé mu z legrace kadili před dveřmi a natírali kliku výkaly" a filmaři se tomuto rozporu NIJAK NEVĚNUJÍ a přejdou k něčemu jinému, nezajímavému.
Jedinou zajímavou sekvenci bylo pár sekund skutečných záběrů tří lidí, kteří po střílení zjišťují, že ta mrtvola na trávníku je bratr jednoho z nich.
Aby film mohl být označen za "celovečerní", filmaři ho protáhli tím, že uvidíme hranou rekonstrukci, ve které hrají herci vzácně nepodobní skutečným aktérům a která je natočena jako kdyby tvůrci měli opravdu hodně rádi Matrix a Bladea. Zpomalená kamera, rádoby efektní střih, metalová hudba... Jako perverzní člověk jsem se tím docela bavil, ale ostatní novináři spíš nevěřícně koukali. Rozhodně to nefungovalo tak, jak tvůrci zamýšleli. Ale vlastně netuším, JAK zamýšleli, že by to mělo fungovat...
Pomocí všech těchto triků se podařilo film natáhnout na celých 69 minut (včetně závěrečného rapového songu "To bol zasa vyjebaný děň!"), ale každá z nich byla zaplněna smrtící nudou.
31.5.11
30.5.11
Recenze: X-Men: První třída [X-Men: First Class] - 80%
Vracíme se na počátek 60. let minulého století, abychom se dozvěděli, jak se Charles Xavier (budoucí Profesor X) a Erik Lehnsherr (budoucí Magneto) seznámili, skamarádili, založili první školu pro mutanty, odvrátili Kubánskou jadernou krizi a rozkmotřili se.
A nejen to. Zjistíme také jak Magneto přišel k helmě a jak Profesor X přišel o pohyblivost nohou a možná i o vlasy.
Spojujícím prvkem hlavních hrdinů a katalyzátorem jejich osudů je jistý Sebastian Shaw (Kevin Bacon), ve skutečnosti nestárnoucí nacista a mutant. Erikovi zabil v koncentráku matku a Charles se proti němu postaví ve službách vlády USA, protože Sebastian COSI CHYSTÁ a figuruje v tom ponorka, Kuba a pár zlých mutantů.
Přiznám se, že ačkoliv se mi předchozí X-Men líbili (první dva díly dokonce velmi moc), nejsem si zcela jist, jestli je tento film prequel nebo reboot. Nejsem schopen zodpovědně říct, jestli jeho děj je v nějakých drobnostech v rozporu s ostatními filmy (ledacos napovídá skutečnost, že začíná přesně stejnou scénou jako první X-Men). Každopádně je roztomilé dívat se na to, jak James McAvoy a Michael Fassbender v hlavních rolích občas předvedou nějaké gesto nebo dikci, které známe od Patricka Stewarta a Iana McKellena (aniž by šlo o nějaké imitování, vždyť se díváme na o 40-50 let mladší postavy). McAvoy a Fassbender jsou totiž výborní herci, kkteří jsou vedeni výborným režisérem podle dobrého scénáře.
Matthew Vaughn před První třídou režíroval tři filmy: Po krk v extázi, Hvězdný prach a Kick-Ass. Všechny se mi velice moc líbily, byť je každý zcela v jiném stylu.
X-Men: První třída se téměř v ničem nepodobají Kick-Assovi, byť jsou oba o superhrdinech. Kick-Ass byl cool a hardcore pro dnešní mladou generaci. První třída je retro-cool a svou zápletkou a padouchem připomíná spíše staré bondovky (s Connerym).
Ve filmu jsou samozřejmě trikové a akční scény. A není překvapením, že fungují jak mají (ale na druhou stranu nejsou nic extra nezapomenutelného). Mnohem zajímavější je ale skutečnost, že téměř dokonale fungují netrikové a neakční scény. Interakce mezi dvěma hlavními hrdiny a jejich studenty (kteří jsou jen o pár let mladší než oni) bezvýhradně funguje a nás zajímá, proč je který mutant nešťastný nebo rozpačitý více než to, co mu vyzařuje z očí, stříká z uší nebo roste ze zadku. A to je v comicsovém filmu ultimativní výhra.
Naprosto nevadí, že první zásadnější akční scéna je až po polovině filmu, protože hlavní dva hrdinové plus Mystique (a později Beast) mají velmi zajímavé osudy. Řekl bych, že se zde trošku projevuje Vaughnův dravý režisérský styl, protože Charles a Erik rozhodně nejsou vylíčeni jako svatoušci (vidíme například jejich společnou návštěvu nočního klubu) a Mystique je tak trochu drzá malá kurvička. Více takových hrdinů v mainstreamových filmech!
Mé výtky, pokud nějaké mám, směřují především ke scénáři, který nikdy nevygraduje do něčeho naprosto úžasného a monumentálního (pokud nepočítám tu monumentální scénu s ponorkou, která již byla vyzrazena v trailerech) a který dělá ze zlých mutantů (těch, kteří slouží Shawovi) víceméně jen rekvizity. U jednoho z nich během celého filmu ani nedozvíme jméno (Riptide). Také by se asi dalo něco dělat s tím, že se hrdinové občas chovají a mluví jako dnešní mládež, nikoliv jako mládež z 60. let minulého století. A hudba by místo nenápaditého kopírování Hanse Zimmera mohla být třeba něco ve stylu Johna Barryho. Ale to bych asi chtěl od mainstreamového velkofilmu moc...
P.S: Film je pouze titulkovaný a pokud se vám něco nebude pozdávat na českých titulcích, přečtěte si prosím tento smutný článek.
A nejen to. Zjistíme také jak Magneto přišel k helmě a jak Profesor X přišel o pohyblivost nohou a možná i o vlasy.
Spojujícím prvkem hlavních hrdinů a katalyzátorem jejich osudů je jistý Sebastian Shaw (Kevin Bacon), ve skutečnosti nestárnoucí nacista a mutant. Erikovi zabil v koncentráku matku a Charles se proti němu postaví ve službách vlády USA, protože Sebastian COSI CHYSTÁ a figuruje v tom ponorka, Kuba a pár zlých mutantů.
Přiznám se, že ačkoliv se mi předchozí X-Men líbili (první dva díly dokonce velmi moc), nejsem si zcela jist, jestli je tento film prequel nebo reboot. Nejsem schopen zodpovědně říct, jestli jeho děj je v nějakých drobnostech v rozporu s ostatními filmy (ledacos napovídá skutečnost, že začíná přesně stejnou scénou jako první X-Men). Každopádně je roztomilé dívat se na to, jak James McAvoy a Michael Fassbender v hlavních rolích občas předvedou nějaké gesto nebo dikci, které známe od Patricka Stewarta a Iana McKellena (aniž by šlo o nějaké imitování, vždyť se díváme na o 40-50 let mladší postavy). McAvoy a Fassbender jsou totiž výborní herci, kkteří jsou vedeni výborným režisérem podle dobrého scénáře.
Matthew Vaughn před První třídou režíroval tři filmy: Po krk v extázi, Hvězdný prach a Kick-Ass. Všechny se mi velice moc líbily, byť je každý zcela v jiném stylu.
X-Men: První třída se téměř v ničem nepodobají Kick-Assovi, byť jsou oba o superhrdinech. Kick-Ass byl cool a hardcore pro dnešní mladou generaci. První třída je retro-cool a svou zápletkou a padouchem připomíná spíše staré bondovky (s Connerym).
Ve filmu jsou samozřejmě trikové a akční scény. A není překvapením, že fungují jak mají (ale na druhou stranu nejsou nic extra nezapomenutelného). Mnohem zajímavější je ale skutečnost, že téměř dokonale fungují netrikové a neakční scény. Interakce mezi dvěma hlavními hrdiny a jejich studenty (kteří jsou jen o pár let mladší než oni) bezvýhradně funguje a nás zajímá, proč je který mutant nešťastný nebo rozpačitý více než to, co mu vyzařuje z očí, stříká z uší nebo roste ze zadku. A to je v comicsovém filmu ultimativní výhra.
Naprosto nevadí, že první zásadnější akční scéna je až po polovině filmu, protože hlavní dva hrdinové plus Mystique (a později Beast) mají velmi zajímavé osudy. Řekl bych, že se zde trošku projevuje Vaughnův dravý režisérský styl, protože Charles a Erik rozhodně nejsou vylíčeni jako svatoušci (vidíme například jejich společnou návštěvu nočního klubu) a Mystique je tak trochu drzá malá kurvička. Více takových hrdinů v mainstreamových filmech!
Mé výtky, pokud nějaké mám, směřují především ke scénáři, který nikdy nevygraduje do něčeho naprosto úžasného a monumentálního (pokud nepočítám tu monumentální scénu s ponorkou, která již byla vyzrazena v trailerech) a který dělá ze zlých mutantů (těch, kteří slouží Shawovi) víceméně jen rekvizity. U jednoho z nich během celého filmu ani nedozvíme jméno (Riptide). Také by se asi dalo něco dělat s tím, že se hrdinové občas chovají a mluví jako dnešní mládež, nikoliv jako mládež z 60. let minulého století. A hudba by místo nenápaditého kopírování Hanse Zimmera mohla být třeba něco ve stylu Johna Barryho. Ale to bych asi chtěl od mainstreamového velkofilmu moc...
P.S: Film je pouze titulkovaný a pokud se vám něco nebude pozdávat na českých titulcích, přečtěte si prosím tento smutný článek.
28.5.11
Recenze: Lidice - 40%
Český velkofilm o tom, co se stalo v Lidicích a hlavně o některých lidech, kterých se to dotklo.
Základní dějová linie se točí kolem lidického občana Karla Rodena, který v hádce omylem zabije svého syna, za což jde na několik let sedět do cely s Janem Budařem. V Lidicích po něm zůstává jeho polochromá manželka, jeho druhý syn, jeho (Rodenova) milenka a její dcerka.
Tato dějová linie je skoro bezchybná. Je to správné lidské drama, Roden výborně hraje (Budař taky) a minisvět ve vězení, občas prostříhávaný s děním v Lidicích (manželka za otcem do vězení nechodí, milenka ano, syn se posléze rozhodne, že také ano, matka s milenkou se plus mínus udobří...) filmově dramaticky funguje skoro přesně tak, jak by měl.
Pak podle očekávání dojde k lidické tragédii. Rodenovi ve vězení neřeknou, že k ní došlo. Roden zahořkne, myslí si, že na něm nikomu z Lidic nezáleží (protože mu nepíšou), pak je (po mnoha měsících) propuštěn a přece jen se rozhodne nasednout do autobusu a odjet do Lidic. Kde ho čeká nepříjemné překvapení - prázdná totálně holá pláň místo obce.
V tuto chvíli jsem se docela politicky nekorektně pobavil představou řidiče autobusu, v jehož mozku se po Rodenově žádosti "Jeden lístek do Lidic" musel odehrát přibližně následující myšlenkový pochod: "Haha, on neví, že Lidice jsou srovnané se zemí, tak to já mu nic neřeknu, odvezu ho k tomu prázdnému poli jakoby nic a tam ho vysadím, ať chlapec kouká, LOL, to se mi zase dnes povedl kanadský žertík, to se musím večer v hospodě klukům pochlubit". Příběh tohoto řidiče a jeho dalších vtipných nápadů by mě opravdu zajímal.
Nicméně, bez ohledu na řidiče, osobní dějová linie Karla Rodena je opravdu dobrá. Bohužel, to ostatní (tzn. více než polovina filmu) už tak dobré není.
Především, Rodenův příběh nekončí jeho odhalením osudu Lidic. Po něm následuje ještě hodně dalšího, čímž se tvůrci snaží jeho osud nějak osudově uzavřít, ale trochu to skřípe. Především jsou ale dost nepovedene všechny další dějové linie, kterých je dost a nejhlavnější jsou "Kluk chce sbalit holku pomocí vymakané partyzánské lži a nevědomky tím způsobí tragédii Lidic (víceméně)", "Dilema hodného četníka, nuceného kolaborovat" a "Heydrich, atentát na něj". Ty jsou ve filmu opravdu spíše z povinnosti, aby náhodou neměl pod dvě hodiny (povedlo se, nemá) a aby v něm náhodou nechybělo jednoznačné, černobílé, intenzivní, předžvýkané lidské drama. Nefungují jednak proto, že ostatní herci nedosahují kvalit Rodena, ale především proto, že děj působí až nepřirozeně osekaně a zbrkle. Mám z druhé ruky informace, že původní scénář byl mnohem propracovanější a rozsáhlejší, ale kdybych to nevěděl, došel bych k tomuto názoru po zhlédnutí filmu sám od sebe. U některých postav jsem ani pořádně nepochytil co jsou zač a už jsem měl být deptán jejich dramatickým koncem.
Problém je také v tom, že to, co ve filmu funguje, je víceméně komorní drama. To, co nefunguje, se občas snaží být hollywoodsky epické (zpomalená záběry, kamera vysoko ve vzduchu) a Nikolaev to překvapivě nezvládá, takže je to místy až nechtěně vtipné. Jako nejhorší element musím vypíchnout hudbu (od několika autorů), která se snaží imitovat občas epického Zimmera a občas Schindlerův seznam, ale nedaří se jí ani jedno, a to ani tak dobře, jak se to daří v traileru, hudebně kopírujícím Gladiátora / Ostrov (a kdyby se jí to dařilo, byla by to hodně divná kombinace). Většinu času mě hudba opravdu hodně otravovala svou trivialitou (na které nic nemění skutečnost, že ji hraje mnohačetný orchestr). Především díky hudbě na mě vůbec nefungovaly ani takové zaručeně emocionální scény jako střílení lidických obyvatel nebo zplynování dětí (film ale naštěstí NENÍ přehlídkou podobných scén).
No a posledním problémem je, že film z hlediska výpravnosti vypadá jako kdyby si filmaři ukousli trochu větší sousto, než by odpovídalo rozpočtu (který jistě nebyl zanedbatelný!). Požár města je pak znázorněn především několika různými záběry na dvoje hořící vrata (nebo jedny vrata ze dvou úhlů).
Petr Nikolaev režíroval filmy ...a bude hůř nebo Kousek nebe, které se mi velmi líbily (a třeba také Báječná léta pod psa, která jsem neviděl). Oba vypadaly jako práce velmi zkušeného režiséra (až překvapivě, vzhledem k tomu, jak málo toho celkově natočil). Lidice naopak působí jako dílo někoho, kdo má náznak talentu, ale ještě ve filmařině neumí chodit. Nebo někoho, komu je cizí tento styl vyprávění (tj. hollywoodsky epická dojímavost).
A skoro bych zapomněl: Kdybych byl neČech nebo dnešní český teenager, tak bych - obávám se - měl docela zásadní problémy pochopit, jak spolu které filmové události navzájem souvisí.
Musím říct, že zrovna u tohoto filmu mě jeho výsledná nepodařenost docela mrzí. A na mé hodnocení nemá žádný vliv nabubřelá kompaň distributora, který mě už rok informuje několikrát měsíčně o tom, že Lidice budou film tisíciletí.
Základní dějová linie se točí kolem lidického občana Karla Rodena, který v hádce omylem zabije svého syna, za což jde na několik let sedět do cely s Janem Budařem. V Lidicích po něm zůstává jeho polochromá manželka, jeho druhý syn, jeho (Rodenova) milenka a její dcerka.
Tato dějová linie je skoro bezchybná. Je to správné lidské drama, Roden výborně hraje (Budař taky) a minisvět ve vězení, občas prostříhávaný s děním v Lidicích (manželka za otcem do vězení nechodí, milenka ano, syn se posléze rozhodne, že také ano, matka s milenkou se plus mínus udobří...) filmově dramaticky funguje skoro přesně tak, jak by měl.
Pak podle očekávání dojde k lidické tragédii. Rodenovi ve vězení neřeknou, že k ní došlo. Roden zahořkne, myslí si, že na něm nikomu z Lidic nezáleží (protože mu nepíšou), pak je (po mnoha měsících) propuštěn a přece jen se rozhodne nasednout do autobusu a odjet do Lidic. Kde ho čeká nepříjemné překvapení - prázdná totálně holá pláň místo obce.
V tuto chvíli jsem se docela politicky nekorektně pobavil představou řidiče autobusu, v jehož mozku se po Rodenově žádosti "Jeden lístek do Lidic" musel odehrát přibližně následující myšlenkový pochod: "Haha, on neví, že Lidice jsou srovnané se zemí, tak to já mu nic neřeknu, odvezu ho k tomu prázdnému poli jakoby nic a tam ho vysadím, ať chlapec kouká, LOL, to se mi zase dnes povedl kanadský žertík, to se musím večer v hospodě klukům pochlubit". Příběh tohoto řidiče a jeho dalších vtipných nápadů by mě opravdu zajímal.
Nicméně, bez ohledu na řidiče, osobní dějová linie Karla Rodena je opravdu dobrá. Bohužel, to ostatní (tzn. více než polovina filmu) už tak dobré není.
Především, Rodenův příběh nekončí jeho odhalením osudu Lidic. Po něm následuje ještě hodně dalšího, čímž se tvůrci snaží jeho osud nějak osudově uzavřít, ale trochu to skřípe. Především jsou ale dost nepovedene všechny další dějové linie, kterých je dost a nejhlavnější jsou "Kluk chce sbalit holku pomocí vymakané partyzánské lži a nevědomky tím způsobí tragédii Lidic (víceméně)", "Dilema hodného četníka, nuceného kolaborovat" a "Heydrich, atentát na něj". Ty jsou ve filmu opravdu spíše z povinnosti, aby náhodou neměl pod dvě hodiny (povedlo se, nemá) a aby v něm náhodou nechybělo jednoznačné, černobílé, intenzivní, předžvýkané lidské drama. Nefungují jednak proto, že ostatní herci nedosahují kvalit Rodena, ale především proto, že děj působí až nepřirozeně osekaně a zbrkle. Mám z druhé ruky informace, že původní scénář byl mnohem propracovanější a rozsáhlejší, ale kdybych to nevěděl, došel bych k tomuto názoru po zhlédnutí filmu sám od sebe. U některých postav jsem ani pořádně nepochytil co jsou zač a už jsem měl být deptán jejich dramatickým koncem.
Problém je také v tom, že to, co ve filmu funguje, je víceméně komorní drama. To, co nefunguje, se občas snaží být hollywoodsky epické (zpomalená záběry, kamera vysoko ve vzduchu) a Nikolaev to překvapivě nezvládá, takže je to místy až nechtěně vtipné. Jako nejhorší element musím vypíchnout hudbu (od několika autorů), která se snaží imitovat občas epického Zimmera a občas Schindlerův seznam, ale nedaří se jí ani jedno, a to ani tak dobře, jak se to daří v traileru, hudebně kopírujícím Gladiátora / Ostrov (a kdyby se jí to dařilo, byla by to hodně divná kombinace). Většinu času mě hudba opravdu hodně otravovala svou trivialitou (na které nic nemění skutečnost, že ji hraje mnohačetný orchestr). Především díky hudbě na mě vůbec nefungovaly ani takové zaručeně emocionální scény jako střílení lidických obyvatel nebo zplynování dětí (film ale naštěstí NENÍ přehlídkou podobných scén).
No a posledním problémem je, že film z hlediska výpravnosti vypadá jako kdyby si filmaři ukousli trochu větší sousto, než by odpovídalo rozpočtu (který jistě nebyl zanedbatelný!). Požár města je pak znázorněn především několika různými záběry na dvoje hořící vrata (nebo jedny vrata ze dvou úhlů).
Petr Nikolaev režíroval filmy ...a bude hůř nebo Kousek nebe, které se mi velmi líbily (a třeba také Báječná léta pod psa, která jsem neviděl). Oba vypadaly jako práce velmi zkušeného režiséra (až překvapivě, vzhledem k tomu, jak málo toho celkově natočil). Lidice naopak působí jako dílo někoho, kdo má náznak talentu, ale ještě ve filmařině neumí chodit. Nebo někoho, komu je cizí tento styl vyprávění (tj. hollywoodsky epická dojímavost).
A skoro bych zapomněl: Kdybych byl neČech nebo dnešní český teenager, tak bych - obávám se - měl docela zásadní problémy pochopit, jak spolu které filmové události navzájem souvisí.
Musím říct, že zrovna u tohoto filmu mě jeho výsledná nepodařenost docela mrzí. A na mé hodnocení nemá žádný vliv nabubřelá kompaň distributora, který mě už rok informuje několikrát měsíčně o tom, že Lidice budou film tisíciletí.
27.5.11
26.5.11
Konec titulků v Čechách?
Tento článek se týká jednoho (pro mě dost znepokokujícího) trendu, ke kterému v posledních měsících dochází a prozatím vyvrcholil u filmu X-Men: První třída, který uvídíte v našich kinech příští týden. A souvisí to s českými titulky, takže pokud nežijete v ČR nebo pokud umíte perfektně anglicky, zase až tak moc se vás ten problém netýká.
Je to problém dost specifický, proto musím začít poměrně zeširoka:
Dělám české titulky pro kina nárazově od roku 1992, pravidelně pak od roku 1996. Mnohé se za tu dobu změnilo, především z technického hlediska. Původně jsem se musel na film podívat v kině, dostal jsem audiokazetu s jeho zvukem, pak jsem ho doma přeložil, překlad vytiskl a odevzdal. Později jsem překlad nemusel tisknout a stačilo ho předat elektronicky, na disketě. Začal jsem později také dostávat filmy včetně obrazu vypálené na CD a dnes si ty filmy stahuji z FTP jako AVI soubory. Prostě normální technický pokrok.
Celou tu dobu platily jisté konstanty: Například že jeden titulek má maximálně dva řádky po přibližně 30 znacích a musí být na plátně vidět aspoň jednu sekundu na každých svých 10 znaků (takže plný dvouřádkový titulek = 6 sekund). Nikoliv proto, že lidé čtou tak pomalu, ale proto, že by měli mít čas kromě čtení titulků také sledovat film.
Kromě toho, že byste při titulkování měli umět česky a anglicky, měli byste tudíž také umět texty patřičně krátit (aniž by přitom zanikl původní smysl) a mít jakýsi smysl pro rytmus vět, podle kterého delší věty a dialogy rozdělujete do více titulků. To je (aspoň pro mě) větší práce než samotný překlad a samozřejmě to vyžaduje, abyste si téměř každou větu filmu pustili několikrát a experimentovali s tím, kolik znaků se mi vejde do kterého titulku. Já na to mám vlastnoruční program, který mi to trochu usnadňuje (sám mi navrhuje jak titulek rozděli a můžu přímo z texteditoru skákat filmem o pár vteřin vpřed a vzad klávesovými zkratkami), jiní se s tím musí pravděpodobně patlat nějak ručně ve Wordu a Mediaplayeru.
Většinou platilo, že k filmu máte tzv. dialogovou listinu ("dialogovku"), ve které jsou přesně přepsány všechny dialogy z filmu, často i s velmi podrobnými vysvětlivkami co který znamená. Někdy jsou tyto hlášky již od Američanů rozděleny do titulků a "zestručněny", což se naprosto vždy ignoruje a děláme si to po svém, protože čeština nabízí zcela jiné možnosti krácení a rozdělování textu než angličtina.
Na překlad jednoho filmu býval většinou aspoň týden času, což znamenalo, že si s ním člověk mohl opravdu pohrát a nestrhal se při tom. A po mně to vždycky (tedy pokud byl čas) dostala ještě dramaturgyně Anna Kareninová, která se s tím dále piplala, aby to bylo fajn.
Pak začalo docházet k tomu, že filmy začaly mít premiéru po celém světě současně (aby se zabránilo pirátství). No a pokud občas nějaký americký filmař dokončoval film na poslední chvíli, a nestíhaly se včas vyrobit tisíce jeho kopií, kdo to pak odnesl? Samozřejmě český překladatel, který film musel narychlo otitulkovat. Poprvé se mi to myslím stalo u druhého Matrixu, kdy jsem musel film překládat a provádět finální kontrolu s dramaturgem PŘÍMO VE STUDIU u stříhacího stolu (tehdy jsem ještě videa k dispozici neměl), protože se hned té noci muselo začít titulkovat, aby se stihly české kopie vyrobit do premiéry.
To byla víceméně vtipná výjimka, ale v posledních měsících a letech se z ní začalo stávat pravidlo. Mohl bych vám vyjmenovat mnoho filmů, u kterých bylo na překlad podstatně méně času než týden. Vrcholem byl čtvrtý Indiana Jones, kterého jsem musel začít překládat podle jeho první, třetí a páté šestiny, zatímco druhá, čtvrtá a šestá šestina se zdržely někde v letadle. (Film byl kompletně hotový, ale v zájmu prevence pirátství byl posílán na dvě poloviny, každá v jiném letadle.)
Prevence pirátství je vůbec pěkné svinstvo. Abychom my překladatelé film neukradli, americká studia ho dnes často posílají až na poslední chvíli, i když už je dávno hotový a měl premiéru v USA. Což vede k legrační situaci, kdy si překladatelé kvůli protipirátské ochraně musejí stahovat ilegální camripy, protože by jinak film nestihli přeložit.
Dlužno podotknout, že při dabování filmů to je ještě horší, protože vyrobení dabingu trvá mnohem déle než titulkování a je tudíž PRAVIDLEM, že překladatel překládá podle filmu, který je nehotový, případně jsou v něm ZÁMĚRNĚ rozmazané záběry tak, aby nebylo vidět nic víc, než pohybující se ústa herců. Což má za následek, že pak překlad není kvalitní. Například když máte překládat Star Wars, ve kterých chybí triky a všechny kosmické scény jsou rozostřeny (s výjimkou vteřin, kdy v těch scénách někdo něco říká), tak může snadno dojít k tomu, že nepochopíte, co přesně která věta znamená. Konkrétně když Anakin při kosmické bitvě vykřikne "We got him", člověk by řekl, že tím asi myslí "Zasáhli jsme ho". Ve skutečnosti tím ale myslel "Převezli jsme ho", což jsem nemohl vědět, protože onen akt převezení prostě nebyl vidět.
V poslední době dochází k tomu, že musejí být z nehotových kopií překládány i filmy pro titulkování. Nejhorší na tom je, že si ty nehotové kopie nemůžete ani pořádně pustit. Nedostanete totiž žádný AVI soubor na FTP (jakkoliv nekvalitní), ale jste nuceni se zalogovat na web amerického studia a odtud si film streamovat v browseru. Přitom platí, že jejich přehrávač (tedy aspoň ten pro Disneyho a Foxe) je mnohem zaostalejší než ten na YouTube (takže například NENÍ MOŽNÉ skočit o pár vteřin vpřed / vzad) a že jejich servery dávají do ČR přenos sotva 100 KB/s, takže se film každou chvíli zasekne a po chvíli buď pokračuje, nebo ne, takže musíte klikat a pokusit se ho znovu spustit od přibližně stejného místa, kde se zasekl. Navíc je celý film velmi lo-res a obsahuje spoustu protipirátských a jiných nápisů. Toto je screenshot ve velikosti jedna ku jedné:

(Property of Fox ITPP / All Rights Reserved. Schválně jsem vybral stejné políčko filmu, které je v trailerech a je zde už ve své finální podobě, abych neměl průser z toho, že jsem pirát a zveřejňuji něco, co veřejnost nemá znát.)
V této formě si můžu film jakž-takž přehrát, ale nepřipadá v úvahu, že bych se v něm vracel, pouštěl si jeho scény vícekrát a upravoval podle toho svůj překlad. Tedy, připadá to v úvahu, ale znamenalo by to pro mě několikanásobně více času a námahy jen proto, že mi to někdo v USA úmyslně komplikuje! (Ty filmy se z těch webů dají i stahovat, ale Američani tam prostě Čechům nezaškrtávají to políčko "povolit stažení".) Přitom zdůrazňuji, že nikdy v historii žádný hollywoodský trhák neunikl na web kvůli překladateli, ačkoliv by to bylo velmi triviální, prostě ty AVI šoupnout někam na Rapidshare...
Můžete namítnout, že přece není technický problém si film grabnout (když už ne odchycením toho FLV streamu, tak prostě screengrabberem) a máte pravdu. Ale znamenalo by to, že musím vynakládat námahu a čas na to, abych prolomil "ochranu", kterou tam studio záměrně umístilo a dalo si s tím dost práce (samozřejmě jsem do toho Flash playeru zběžně nakoukl). A to fakt odmítám z ideových důvodů.
Poprvé se to (mně) stalo u nového Trona. Velmi jsem se podivil, jak mám tedy vlastně film přeložit, a dostalo se mi odpovědi, abych prostě přeložil anglickou dialogovku do češtiny (řádek po řádce) a nic neměnil. Tudíž jsem nechal titulky rozdělené a zkrácené tak, jak byly od Američanů. Výsledek je ten, že občas jsou titulky trochu moc dlouhé a občas ne úplně dobře přeložené, protože jsem nevěděl, co přesně se v tu chvíli na plátně děje.
A teď se konečně dostáváme k tomu, co se stalo při nových X-Menech. Přišlo avízo, že bude nutno film přeložit z nehotové verze, z dialogovky a ze streamovaného videa, které bude k dispozici "záhy". A že to hrozně spěchá. Takže jsem začal překládat podle dialogovky.
Pak jsem dostal heslo ke streamované kopii filmu, podíval jsem se na ni a skoro to se mnou seklo. Ta anglická dialogovka, kterou jsem měl, NEBYLA KRÁCENÁ a obsahovala do posledního slova přesně to, co postavy ve filmu říkaly.
Moje titulky tudíž následně vypadaly jako ty nejamatérštější domácí titulky, ve kterých je přeloženo všechno slovo od slova, a nestíháte je ani přečíst, natož při nich ještě sledovat film.
Takže jsem zburcoval Filmprint, ti zburcovali Bontonfilm, Bontonfilm se obrátil na Foxe, a ti jim vysvětlili, že je to přece takhle OK a že se to prostě bude dělat takhle. Můj překlad se odmailuje do kapitalistické ciziny a tam se také vyrobí titulky. Definitivní verze filmu se objeví v ČR až těsně před premiérou, už otitulkovaná. Dramaturgyně ji vůbec neuvidí.
(Poznámka v rámci preciznosti: Výše uvedené platí pro digitální kopie filmu. Na analogových kopiích budou titulky vyleptány až u nás a teoreticky bych tudíž mohl podle analogové kopie přeložit nové, lepší titulky. Ale snad se mnou budete souhlasit, že je velmi ujeté, aby u nás současně běžěly v různých kinech dva různé překlady téhož filmu.)
Následně jsem se pokoušel tak nějak plus mínus od oka (a podle časových kódů v dialogovce) věty co nejvíc krátit, ale dopadalo to víceméně katastrofálně a dělal jsem vlastně něco, co jsem dělat neměl.
Čekáte na happy end? Žádný není. V českých X-Men: První třídě opravdu budou ty titulky, které jsem přeložil podle nezkrácené dialogové listiny, aniž bych měl možnost je jakkoliv rozumně upravovat podle skutečného zvuku a obrazu. Titulky, které v mnoha případech nebudete vůbec stíhat číst. Filmprint i Bontonfilm to vědí, ale nemají žádné prostředky, jak s tím něco dělat. Jediný validní argument pro Foxe by byl "Kvůli špatným titulkům na to přišlo o dvacet procent méně lidí", ale i kdyby se to nakrásně stalo, je něco takového neprokazatelné.
Mně to vadí, protože budu za vola. Chtěl jsem nechat odstranit své jméno z titulků (jako u Tron: Legacy), ale kvůli administrativní chybě se to prý nepovedlo a budu tam napsaný.
Kdybych překládal titulky kvůli penězům, tak bych měl vlastně být spokojený, protože mi při tomto způsobu práce dá překlad méně námahy (protože nemohu pečlivě krátit a přerozdělovat). Ale vzhledem k tomu, že titulky dělám z lásky k filmům (ano, i k těmto filmům), tak mě to celé dost štve a pokud jde o nastupující trend, asi to brzy povede k tomu, že s titulkováním seknu...
Dodatečné odpovědi na vaše často kladené dotazy:
"Proč ty a/nebo ostatní překladatelé nepoužíváte některý z mnoha existujících titulkovacích programů?"
Existující titulkovací programy jsou zaměřeny především na to, aby se v nich snadno určilo, ve kterou chvíli a na jak dlouho se má který titulek zobrazit. To český překladatel kinotitulků VŮBEC NEPOTŘEBUJE, protože toto dělá buď dramaturg nebo už je to předem určeno čísly v dialogovce. Jako překladatel titulků potřebuji především zjednodušit automatické rozdělování a přetékání vět mezi řádky a mezi jednotlivými titulky, což žádný program který znám neřeší k mé spokojenosti.
"Zní to asi hloupě, ale není technicky možné titulky upravit či vyměnit, když už jsou hotové. Promítat je zvláť nebo z jiného zdroje? Kdyby se nové a kvalitnější titulky objevily týden po premiéře, pak by návštěvnost dobře reflektovala zájem o ně."
U normálních analogových kopií to nejde vůbec. U digitálních kopií by to šlo, ale muselo by se to dělat ve spolupráci se zahraničním distributorem, který by musel ty nové titulky přikódovat znovu k filmu a pokud by to vůbec byl ochoten udělat, muselo by se mu za to platit.
"Vědí v Americe, že tímto postupem dochází na neanglofonních trzích k degradaci filmů? Pokud by situace v dabingu byla lepší (jako že asi není), dal by se v tom hledat nějaký trend do budoucna?"
Rozhodně byli Američané o této skutečnosti informováni, ale šlo o nějaké relativně nízko postavené lidi ve studiích, kteří to buď ani nečetli, nebo jim to bylo jedno. Představa, že by například někdo z Bontonfilmu napsal nějakému vysoce postavenému řediteli, je nereálná.
"Jakou mocí v tomto boji vládne český distributor (nebo ten, který má na starosti zajištění titulků)? Nemůže vyjednat lepší podmínky, víc času na otitulkování, možnost stáhnout film a ne ho jen stremovat. Nebo podobná situace panuje celosvětově?"
Český distributor je ve většině případů jenom "prodloužená ruka" toho zahraničního a nemá v tomto ohledu téměř žádnou moc. Český distributor (Falcon) tento problém nadhazoval Disneymu již koncem loňského roku (u Trona), výsledek nulový.
"Předpokládám, že pokud se film dabuje, je na něj více času a preiéra se v různých zemích liší. Proč se podobná praxe, odložení premiéry aby se získal čas na překlad a jeho formu nepraktikuje i u titulkovaných verzí?"
Když se film dabuje a má mít premiéru stejně po celém světě, musí se dabovat z nehotové verze s velkým předstihem. Pokud to vypadá, že se to nestihne, pak se nedabuje ale titulkuje. To byl zrovna případ nejnovějších X-Men: Původně měli být dabovaní, ale nakonec se tak tak stihly titulky.
""We got him" - kdyby se to přeložilo správně - "Dostali jsme ho", tak by to fungovalo. Překladatel má film přeložit a ne "vylepšovat k dokonalosti. Kdyby scénárista chtěl, tak je tam místo toho "Hle jaký dostal zásah z laserového děla"."
"We got him" by se nedalo přeložit jako "Dostali jsme ho", protože je to překlad PRO DABING a Anakinovi je v tu chvíli vidět pusa.
Je to problém dost specifický, proto musím začít poměrně zeširoka:
Dělám české titulky pro kina nárazově od roku 1992, pravidelně pak od roku 1996. Mnohé se za tu dobu změnilo, především z technického hlediska. Původně jsem se musel na film podívat v kině, dostal jsem audiokazetu s jeho zvukem, pak jsem ho doma přeložil, překlad vytiskl a odevzdal. Později jsem překlad nemusel tisknout a stačilo ho předat elektronicky, na disketě. Začal jsem později také dostávat filmy včetně obrazu vypálené na CD a dnes si ty filmy stahuji z FTP jako AVI soubory. Prostě normální technický pokrok.
Celou tu dobu platily jisté konstanty: Například že jeden titulek má maximálně dva řádky po přibližně 30 znacích a musí být na plátně vidět aspoň jednu sekundu na každých svých 10 znaků (takže plný dvouřádkový titulek = 6 sekund). Nikoliv proto, že lidé čtou tak pomalu, ale proto, že by měli mít čas kromě čtení titulků také sledovat film.Kromě toho, že byste při titulkování měli umět česky a anglicky, měli byste tudíž také umět texty patřičně krátit (aniž by přitom zanikl původní smysl) a mít jakýsi smysl pro rytmus vět, podle kterého delší věty a dialogy rozdělujete do více titulků. To je (aspoň pro mě) větší práce než samotný překlad a samozřejmě to vyžaduje, abyste si téměř každou větu filmu pustili několikrát a experimentovali s tím, kolik znaků se mi vejde do kterého titulku. Já na to mám vlastnoruční program, který mi to trochu usnadňuje (sám mi navrhuje jak titulek rozděli a můžu přímo z texteditoru skákat filmem o pár vteřin vpřed a vzad klávesovými zkratkami), jiní se s tím musí pravděpodobně patlat nějak ručně ve Wordu a Mediaplayeru.
Většinou platilo, že k filmu máte tzv. dialogovou listinu ("dialogovku"), ve které jsou přesně přepsány všechny dialogy z filmu, často i s velmi podrobnými vysvětlivkami co který znamená. Někdy jsou tyto hlášky již od Američanů rozděleny do titulků a "zestručněny", což se naprosto vždy ignoruje a děláme si to po svém, protože čeština nabízí zcela jiné možnosti krácení a rozdělování textu než angličtina.
Na překlad jednoho filmu býval většinou aspoň týden času, což znamenalo, že si s ním člověk mohl opravdu pohrát a nestrhal se při tom. A po mně to vždycky (tedy pokud byl čas) dostala ještě dramaturgyně Anna Kareninová, která se s tím dále piplala, aby to bylo fajn.
Pak začalo docházet k tomu, že filmy začaly mít premiéru po celém světě současně (aby se zabránilo pirátství). No a pokud občas nějaký americký filmař dokončoval film na poslední chvíli, a nestíhaly se včas vyrobit tisíce jeho kopií, kdo to pak odnesl? Samozřejmě český překladatel, který film musel narychlo otitulkovat. Poprvé se mi to myslím stalo u druhého Matrixu, kdy jsem musel film překládat a provádět finální kontrolu s dramaturgem PŘÍMO VE STUDIU u stříhacího stolu (tehdy jsem ještě videa k dispozici neměl), protože se hned té noci muselo začít titulkovat, aby se stihly české kopie vyrobit do premiéry.
To byla víceméně vtipná výjimka, ale v posledních měsících a letech se z ní začalo stávat pravidlo. Mohl bych vám vyjmenovat mnoho filmů, u kterých bylo na překlad podstatně méně času než týden. Vrcholem byl čtvrtý Indiana Jones, kterého jsem musel začít překládat podle jeho první, třetí a páté šestiny, zatímco druhá, čtvrtá a šestá šestina se zdržely někde v letadle. (Film byl kompletně hotový, ale v zájmu prevence pirátství byl posílán na dvě poloviny, každá v jiném letadle.)
Prevence pirátství je vůbec pěkné svinstvo. Abychom my překladatelé film neukradli, americká studia ho dnes často posílají až na poslední chvíli, i když už je dávno hotový a měl premiéru v USA. Což vede k legrační situaci, kdy si překladatelé kvůli protipirátské ochraně musejí stahovat ilegální camripy, protože by jinak film nestihli přeložit.
Dlužno podotknout, že při dabování filmů to je ještě horší, protože vyrobení dabingu trvá mnohem déle než titulkování a je tudíž PRAVIDLEM, že překladatel překládá podle filmu, který je nehotový, případně jsou v něm ZÁMĚRNĚ rozmazané záběry tak, aby nebylo vidět nic víc, než pohybující se ústa herců. Což má za následek, že pak překlad není kvalitní. Například když máte překládat Star Wars, ve kterých chybí triky a všechny kosmické scény jsou rozostřeny (s výjimkou vteřin, kdy v těch scénách někdo něco říká), tak může snadno dojít k tomu, že nepochopíte, co přesně která věta znamená. Konkrétně když Anakin při kosmické bitvě vykřikne "We got him", člověk by řekl, že tím asi myslí "Zasáhli jsme ho". Ve skutečnosti tím ale myslel "Převezli jsme ho", což jsem nemohl vědět, protože onen akt převezení prostě nebyl vidět.
V poslední době dochází k tomu, že musejí být z nehotových kopií překládány i filmy pro titulkování. Nejhorší na tom je, že si ty nehotové kopie nemůžete ani pořádně pustit. Nedostanete totiž žádný AVI soubor na FTP (jakkoliv nekvalitní), ale jste nuceni se zalogovat na web amerického studia a odtud si film streamovat v browseru. Přitom platí, že jejich přehrávač (tedy aspoň ten pro Disneyho a Foxe) je mnohem zaostalejší než ten na YouTube (takže například NENÍ MOŽNÉ skočit o pár vteřin vpřed / vzad) a že jejich servery dávají do ČR přenos sotva 100 KB/s, takže se film každou chvíli zasekne a po chvíli buď pokračuje, nebo ne, takže musíte klikat a pokusit se ho znovu spustit od přibližně stejného místa, kde se zasekl. Navíc je celý film velmi lo-res a obsahuje spoustu protipirátských a jiných nápisů. Toto je screenshot ve velikosti jedna ku jedné:
(Property of Fox ITPP / All Rights Reserved. Schválně jsem vybral stejné políčko filmu, které je v trailerech a je zde už ve své finální podobě, abych neměl průser z toho, že jsem pirát a zveřejňuji něco, co veřejnost nemá znát.)
V této formě si můžu film jakž-takž přehrát, ale nepřipadá v úvahu, že bych se v něm vracel, pouštěl si jeho scény vícekrát a upravoval podle toho svůj překlad. Tedy, připadá to v úvahu, ale znamenalo by to pro mě několikanásobně více času a námahy jen proto, že mi to někdo v USA úmyslně komplikuje! (Ty filmy se z těch webů dají i stahovat, ale Američani tam prostě Čechům nezaškrtávají to políčko "povolit stažení".) Přitom zdůrazňuji, že nikdy v historii žádný hollywoodský trhák neunikl na web kvůli překladateli, ačkoliv by to bylo velmi triviální, prostě ty AVI šoupnout někam na Rapidshare...
Můžete namítnout, že přece není technický problém si film grabnout (když už ne odchycením toho FLV streamu, tak prostě screengrabberem) a máte pravdu. Ale znamenalo by to, že musím vynakládat námahu a čas na to, abych prolomil "ochranu", kterou tam studio záměrně umístilo a dalo si s tím dost práce (samozřejmě jsem do toho Flash playeru zběžně nakoukl). A to fakt odmítám z ideových důvodů.
Poprvé se to (mně) stalo u nového Trona. Velmi jsem se podivil, jak mám tedy vlastně film přeložit, a dostalo se mi odpovědi, abych prostě přeložil anglickou dialogovku do češtiny (řádek po řádce) a nic neměnil. Tudíž jsem nechal titulky rozdělené a zkrácené tak, jak byly od Američanů. Výsledek je ten, že občas jsou titulky trochu moc dlouhé a občas ne úplně dobře přeložené, protože jsem nevěděl, co přesně se v tu chvíli na plátně děje.
A teď se konečně dostáváme k tomu, co se stalo při nových X-Menech. Přišlo avízo, že bude nutno film přeložit z nehotové verze, z dialogovky a ze streamovaného videa, které bude k dispozici "záhy". A že to hrozně spěchá. Takže jsem začal překládat podle dialogovky.
Pak jsem dostal heslo ke streamované kopii filmu, podíval jsem se na ni a skoro to se mnou seklo. Ta anglická dialogovka, kterou jsem měl, NEBYLA KRÁCENÁ a obsahovala do posledního slova přesně to, co postavy ve filmu říkaly.
Moje titulky tudíž následně vypadaly jako ty nejamatérštější domácí titulky, ve kterých je přeloženo všechno slovo od slova, a nestíháte je ani přečíst, natož při nich ještě sledovat film.
Takže jsem zburcoval Filmprint, ti zburcovali Bontonfilm, Bontonfilm se obrátil na Foxe, a ti jim vysvětlili, že je to přece takhle OK a že se to prostě bude dělat takhle. Můj překlad se odmailuje do kapitalistické ciziny a tam se také vyrobí titulky. Definitivní verze filmu se objeví v ČR až těsně před premiérou, už otitulkovaná. Dramaturgyně ji vůbec neuvidí.
(Poznámka v rámci preciznosti: Výše uvedené platí pro digitální kopie filmu. Na analogových kopiích budou titulky vyleptány až u nás a teoreticky bych tudíž mohl podle analogové kopie přeložit nové, lepší titulky. Ale snad se mnou budete souhlasit, že je velmi ujeté, aby u nás současně běžěly v různých kinech dva různé překlady téhož filmu.)
Následně jsem se pokoušel tak nějak plus mínus od oka (a podle časových kódů v dialogovce) věty co nejvíc krátit, ale dopadalo to víceméně katastrofálně a dělal jsem vlastně něco, co jsem dělat neměl.
Čekáte na happy end? Žádný není. V českých X-Men: První třídě opravdu budou ty titulky, které jsem přeložil podle nezkrácené dialogové listiny, aniž bych měl možnost je jakkoliv rozumně upravovat podle skutečného zvuku a obrazu. Titulky, které v mnoha případech nebudete vůbec stíhat číst. Filmprint i Bontonfilm to vědí, ale nemají žádné prostředky, jak s tím něco dělat. Jediný validní argument pro Foxe by byl "Kvůli špatným titulkům na to přišlo o dvacet procent méně lidí", ale i kdyby se to nakrásně stalo, je něco takového neprokazatelné.
Mně to vadí, protože budu za vola. Chtěl jsem nechat odstranit své jméno z titulků (jako u Tron: Legacy), ale kvůli administrativní chybě se to prý nepovedlo a budu tam napsaný.
Kdybych překládal titulky kvůli penězům, tak bych měl vlastně být spokojený, protože mi při tomto způsobu práce dá překlad méně námahy (protože nemohu pečlivě krátit a přerozdělovat). Ale vzhledem k tomu, že titulky dělám z lásky k filmům (ano, i k těmto filmům), tak mě to celé dost štve a pokud jde o nastupující trend, asi to brzy povede k tomu, že s titulkováním seknu...
Dodatečné odpovědi na vaše často kladené dotazy:
"Proč ty a/nebo ostatní překladatelé nepoužíváte některý z mnoha existujících titulkovacích programů?"
Existující titulkovací programy jsou zaměřeny především na to, aby se v nich snadno určilo, ve kterou chvíli a na jak dlouho se má který titulek zobrazit. To český překladatel kinotitulků VŮBEC NEPOTŘEBUJE, protože toto dělá buď dramaturg nebo už je to předem určeno čísly v dialogovce. Jako překladatel titulků potřebuji především zjednodušit automatické rozdělování a přetékání vět mezi řádky a mezi jednotlivými titulky, což žádný program který znám neřeší k mé spokojenosti.
"Zní to asi hloupě, ale není technicky možné titulky upravit či vyměnit, když už jsou hotové. Promítat je zvláť nebo z jiného zdroje? Kdyby se nové a kvalitnější titulky objevily týden po premiéře, pak by návštěvnost dobře reflektovala zájem o ně."
U normálních analogových kopií to nejde vůbec. U digitálních kopií by to šlo, ale muselo by se to dělat ve spolupráci se zahraničním distributorem, který by musel ty nové titulky přikódovat znovu k filmu a pokud by to vůbec byl ochoten udělat, muselo by se mu za to platit.
"Vědí v Americe, že tímto postupem dochází na neanglofonních trzích k degradaci filmů? Pokud by situace v dabingu byla lepší (jako že asi není), dal by se v tom hledat nějaký trend do budoucna?"
Rozhodně byli Američané o této skutečnosti informováni, ale šlo o nějaké relativně nízko postavené lidi ve studiích, kteří to buď ani nečetli, nebo jim to bylo jedno. Představa, že by například někdo z Bontonfilmu napsal nějakému vysoce postavenému řediteli, je nereálná.
"Jakou mocí v tomto boji vládne český distributor (nebo ten, který má na starosti zajištění titulků)? Nemůže vyjednat lepší podmínky, víc času na otitulkování, možnost stáhnout film a ne ho jen stremovat. Nebo podobná situace panuje celosvětově?"
Český distributor je ve většině případů jenom "prodloužená ruka" toho zahraničního a nemá v tomto ohledu téměř žádnou moc. Český distributor (Falcon) tento problém nadhazoval Disneymu již koncem loňského roku (u Trona), výsledek nulový.
"Předpokládám, že pokud se film dabuje, je na něj více času a preiéra se v různých zemích liší. Proč se podobná praxe, odložení premiéry aby se získal čas na překlad a jeho formu nepraktikuje i u titulkovaných verzí?"
Když se film dabuje a má mít premiéru stejně po celém světě, musí se dabovat z nehotové verze s velkým předstihem. Pokud to vypadá, že se to nestihne, pak se nedabuje ale titulkuje. To byl zrovna případ nejnovějších X-Men: Původně měli být dabovaní, ale nakonec se tak tak stihly titulky.
""We got him" - kdyby se to přeložilo správně - "Dostali jsme ho", tak by to fungovalo. Překladatel má film přeložit a ne "vylepšovat k dokonalosti. Kdyby scénárista chtěl, tak je tam místo toho "Hle jaký dostal zásah z laserového děla"."
"We got him" by se nedalo přeložit jako "Dostali jsme ho", protože je to překlad PRO DABING a Anakinovi je v tu chvíli vidět pusa.
Recenze: Kung Fu Panda 2 - 60%
Asi fakt nemá smysl, abych popisoval děj, že?
A vlastně nemá smysl, abych se nějak moc rozepisoval. Tohle pokračování je naprosto typické "pokračování, které vlastně nemá důvod existovat, ale muselo se natočit, protože první film hodně vydělal".
Hlavní hrdina se poté, co se na konci jedničky stal Kung-Fu mistrem, nachází v jakési zvláštní šedé zóně, kdy je současně bojový superexpert a supernekňuba (podle toho, co se filmu zrovna hodí).
Nevyužitá camea z prvního dílu jsou ještě nevyužitější: Krokodýla mluví v originále Van Damme, ale když jsem si to na konci filmu přečetl, tak jsem ani nelitoval dabingu, protože jsem si nevzpomněl, že by krokodýl něco říkal (tedy on asi něco říkal, ale vůbec mi to neutkvělo v hlavě).
Vizuální stylizace je místy velmi hezká, ale následkem 3D jsou některé atmosférické noční scény tak tmavé, že není nic vidět.
Po většině stránek jde o profesionální produkt, ale nepřináší nic nového nebo lepšího než jednička.
A vlastně nemá smysl, abych se nějak moc rozepisoval. Tohle pokračování je naprosto typické "pokračování, které vlastně nemá důvod existovat, ale muselo se natočit, protože první film hodně vydělal".
Hlavní hrdina se poté, co se na konci jedničky stal Kung-Fu mistrem, nachází v jakési zvláštní šedé zóně, kdy je současně bojový superexpert a supernekňuba (podle toho, co se filmu zrovna hodí).
Nevyužitá camea z prvního dílu jsou ještě nevyužitější: Krokodýla mluví v originále Van Damme, ale když jsem si to na konci filmu přečetl, tak jsem ani nelitoval dabingu, protože jsem si nevzpomněl, že by krokodýl něco říkal (tedy on asi něco říkal, ale vůbec mi to neutkvělo v hlavě).
Vizuální stylizace je místy velmi hezká, ale následkem 3D jsou některé atmosférické noční scény tak tmavé, že není nic vidět.
Po většině stránek jde o profesionální produkt, ale nepřináší nic nového nebo lepšího než jednička.
23.5.11
Melancholia [Lars Von Trier Melancholia] - 60%
Tohle je přesně ten film, u kterého se neodvažuji vůbec psát, že "je o tom a o tom", natož pak "tvůrce tím chce říct, že..."
Pokusil bych se co možná nejobjektivněji popsat, co se v průběhu filmu odehrává na plátně:
Tolik věcná fakta. A teď nějaký pokus o interpretaci, ach jo:
Film Melancholia rozhodně není sci-fi. Je to možná trošičku fantasy a/nebo katastrofický film, ale rozhodně v tom nespočívá jeho těžiště. Výše zmíněné rozpory dávají tušit, že mnohé z toho, co na plátně vidíme, se ve skutečnosti nestalo a jsou to halucinace hlavní hrdinky, režiséra nebo jeho psa, které znamenají, že svět je depresivní, že Hitler je fajn nebo že je kolem málo patníků. Vyberte si, případně přijďte s vlastní verzí...
Film má neoddiskutovatelně působivou atmosféru (jenom z té ruční kamery mě místy docela bolela hlava, rozhodně si nesedejte blízko k plátnu). Herci jsou neoddiskutovatelně skvělí (kromě zmíněných např. také John Hurt, Charlotte Ramplingová nebo Udo Kier jako další členové rodiny). Scéna, kdy pár lidí sedí na zahradě a vědí, že jim zbývá několik hodin života, je také působivá, ale pokud byste šli na film kvůli těmto scénám, budete zklamáni a poohlédněte se raději jinde.
Výsledkem toho všeho bylo, že jsem se u Melancholie nudil podstatně méně, než jsem se obával.
Myslím, že takhle moc jsem ještě žádný Von Trierův film nepochválil...
P.S: Málem bych zapomněl: Kirsten Dunstová tam má FULL FRONTAL!!!
Pokusil bych se co možná nejobjektivněji popsat, co se v průběhu filmu odehrává na plátně:
- Uvidíme asi desetiminutovou sekvenci dlouhých záběrů, natočených extrémně zrychlenou kamerou (tj. ve výsledku obraz téměř nehybně stojí). Prolínají se záběry neznámých lidí v emocionálně vypjatých situacích, ve kterých se evidentně neděje nic dobrého, neboť v pozadí za nimi padají mrtví ptáci nebo jim z rukou srší blesky (lidem, ne ptákům). Celé je to velmi umělecky nasvíceno a doprovázeno dramatickou Wagnerovou hudbou. Viz exhibice Zacka Snydera (Strážci - Watchmen, 300 - Bitva u Thermopyl) nebo viz úvodní titulky filmu The Fall Tarsema Singha. V tuto chvíli mé srdce zaplesalo, protože jsem se zaradoval, že to sice nebudu chápat, ale bude se aspoň na co koukat! Ale chválil jsem dne před večerem. Sekvence skončí nárazem nějakého velkého asteroidu do Země, naskočí úvodní titulek a začne film.
- První hodina filmu zobrazuje svatbu. Na jakémsi honosném zámeckém sídle, které patří Kieferu Sutherlandovi a jeho partnerce Charlotte Gainsbourgové se odehrává honosná svatba Charlottiny sestry Kirsten Dunstové s jejím snoubencem. Dunstová má zpoždění, hosté jsou poněkud nervózní a v průběhu hostiny a dalších oslav dojde k různým nepříjemným komplikacím, většinou podaných v černohumorně depresivním duchu. Celé to skončí tím, že se nevěsta místo ženicha vyspí s nějakým jiným mladým hochem a všichni utečou nebo odjedou. Tato hodinová scéna mi připomínala staré pecky Miloše Formana a překvapivě dobře jsem se u ní bavil.
- Druhá hodina filmu se odehrává nedlouho po nevydařené svatbě, kdy jsou v sídle jen psychicky značně narušená Dunstová, Sutherland a Gainsbourgová s malým synem a starý sluha. Teprve nyní se začne hovořit o tom, že se k Zemi blíží planeta jménem Melancholia, ale má ji minout, jak vysvětluje Sutherland. Gainsbourgová je vyděšená, že Melancholia do Země vrazí, Dunstové je to všechno tak nějak u prdele a vším a všemi pohrdá. Tato hodina se vleče podstatně více než první, protože postavy už známe, je jich málo, a chovají se předvídatelně. Film pak skončí tím, že planeta skutečně vrazí do Země a je konec.
Zajímavé drobnosti:
- V úvodních zpomalených scénách "těsně před srážkou" vidíme některé záběry, které se zdají být v příkrém rozporu s tím, co vidíme těsně před srážkou na konci filmu. Ptáci padající z oblohy, žena nesoucí dítě bažinatou travou, nevěsta ve svatebních šatech ve vodě - nic z toho na konci filmu neuvidíme, hrdinové prožijí poslední okamžiky zcela jinak.
- Ve filmu je explicitně zdůrazňováno, že golfové hřiště u domu má 18 jamek. Jedna ze závěrečných scén se pak odehrává na hřišti u praporku s číslem "19".
- Dunstová tvrdí, že umí předpovídat budoucnost, protože přesně uhodla, že v lahvi bylo 678 fazolí (nebo 567?), a tudíž ví, že dojde ke srážce.
- Jak je několikrát ukazováno na nákresu, planeta se vzhledem k Zemi pohybuje po dráze, která nemá nic společného s představami Isaaca Newtona a "krade nám kyslík, takže se nám bude chvíli hůř dýchat".
Tolik věcná fakta. A teď nějaký pokus o interpretaci, ach jo:
Film Melancholia rozhodně není sci-fi. Je to možná trošičku fantasy a/nebo katastrofický film, ale rozhodně v tom nespočívá jeho těžiště. Výše zmíněné rozpory dávají tušit, že mnohé z toho, co na plátně vidíme, se ve skutečnosti nestalo a jsou to halucinace hlavní hrdinky, režiséra nebo jeho psa, které znamenají, že svět je depresivní, že Hitler je fajn nebo že je kolem málo patníků. Vyberte si, případně přijďte s vlastní verzí...
Film má neoddiskutovatelně působivou atmosféru (jenom z té ruční kamery mě místy docela bolela hlava, rozhodně si nesedejte blízko k plátnu). Herci jsou neoddiskutovatelně skvělí (kromě zmíněných např. také John Hurt, Charlotte Ramplingová nebo Udo Kier jako další členové rodiny). Scéna, kdy pár lidí sedí na zahradě a vědí, že jim zbývá několik hodin života, je také působivá, ale pokud byste šli na film kvůli těmto scénám, budete zklamáni a poohlédněte se raději jinde.
Výsledkem toho všeho bylo, že jsem se u Melancholie nudil podstatně méně, než jsem se obával.
Myslím, že takhle moc jsem ještě žádný Von Trierův film nepochválil...
P.S: Málem bych zapomněl: Kirsten Dunstová tam má FULL FRONTAL!!!
21.5.11
Muzikálově-náboženská odbočka
Mám rád dobré muzikály. A jedním z nejlepších je celovečerní South Park. Takže mě potěšilo, když jsem se dozvěděl, že jeho tvůrci, Matt Stone a Trey Park, napsali nový divadelní muzikál. Jmenuje se "The Book of Mormon", z čehož si jistě snadno odvodíte o čem je. Má skvělé recenze.

Zde je úvodní píseň:
Zde je rozhovor s autory:
A pokud nemáte v nejbližší době namířeno na Broadway, celý muzikál vyšel jako audio album, které se dá na různých místech různě sehnat.

Zde je úvodní píseň:
Zde je rozhovor s autory:
A pokud nemáte v nejbližší době namířeno na Broadway, celý muzikál vyšel jako audio album, které se dá na různých místech různě sehnat.
17.5.11
Recenze: Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna [Pirates of the Caribbean: On Stranger Tides] - 50%
Jack Sparrow se tentokrát vydává na výpravu za fontánou věčného mládí. Navíc ho doprovází jeho bývalá milenka (Penélope Cruzová) a (Černovous Ian McShane).
Naopak ho nedoprovází Orlando Bloom a Keira Knightleyová, kteří prostě ve filmu nejsou a nikdo se o nich nijak nezmiňuje. A to není jediná změna.
Změnil se především režisér, kterým je Rob Marshall (Chicago, Nine). A nebyla to dobrá volba.
Piráti z Karibiku nikdy nestáli na zajímavých, logicky fungujících scénářích, ale tento je z nich asi nejslabší. Pirátská kniha "Na vlnách podivna" (vyšla před pár lety i u nás) byla adaptována pro potřeby Pirátů z Karibiku (se kterými neměla nic společného), tzn. byl do ní vepsán Jack Sparrow a kapitán Barbossa. Dva týmy (plus nějací španělé) závodí o to, kdo se první dostane k fontáně, ale je to poměrně zmatené a často se jejich "pořadí v závodě" bez vysvětlení mění a postavy se setkávají a rozcházejí na základě velmi chatrných motivací.
Piráti z Karibiku ale byli vždycky především o tom, JAK se ty překombinované zvraty odehrávaly, tzn. že to byla fantastická podívaná se spoustou humoru.
Podívaná a humor to občas jsou i v tomto dílu, ale pouze proto, že se snaží exaktně kopírovat styl předchozích dílů. I když je film ze všech dílů nejkratší (jen kousek přes dvě hodiny), subjektivně mi přišel zdaleka nejrozvleklejší. Občas jsem se pobavil nebo pousmál, ale ani jednou jsem si neřekl něco jako "týjo, tak tohle je fakt cool". Může za to i trailer (viz výše), ve kterém uvidíte snad opravdu ÚPLNĚ VŠECHNY vizuálně zajímavé nebo akční scény, které se ve filmu vyskytují.
Hans Zimmer dělá co může a jeho hudba neúnavně tepe od první minuty téměř nonstop (je jí ve filmu mnohem více než na soundtracku), ale přestože pro mě soundtrack znamená hodně, nepodařilo se mu zamaskovat, že mnohé ty scény vlastně nejsou moc vzrušující a nijak zvlášť dobře natočené, ani jedna z dvou nových hlavních postav není nijak pozoruhodná a vlastně nikdy ve filmu se ani trošku nebojíme a nevzrušujeme (s výjimkou scény s mořskými pannami, která poskytne obojí).
Většina kopií je dabovaná (Jacka mluví Saša Rašilov a kupodivu mluví jinak než Johnny Depp, protože není Johnny Depp). 3D kopie jsou pouze dabované, ale 3D je naprostou většinu filmu zcela nepostřehnutelné.
Naopak ho nedoprovází Orlando Bloom a Keira Knightleyová, kteří prostě ve filmu nejsou a nikdo se o nich nijak nezmiňuje. A to není jediná změna.
Změnil se především režisér, kterým je Rob Marshall (Chicago, Nine). A nebyla to dobrá volba.
Piráti z Karibiku nikdy nestáli na zajímavých, logicky fungujících scénářích, ale tento je z nich asi nejslabší. Pirátská kniha "Na vlnách podivna" (vyšla před pár lety i u nás) byla adaptována pro potřeby Pirátů z Karibiku (se kterými neměla nic společného), tzn. byl do ní vepsán Jack Sparrow a kapitán Barbossa. Dva týmy (plus nějací španělé) závodí o to, kdo se první dostane k fontáně, ale je to poměrně zmatené a často se jejich "pořadí v závodě" bez vysvětlení mění a postavy se setkávají a rozcházejí na základě velmi chatrných motivací.
Piráti z Karibiku ale byli vždycky především o tom, JAK se ty překombinované zvraty odehrávaly, tzn. že to byla fantastická podívaná se spoustou humoru.
Podívaná a humor to občas jsou i v tomto dílu, ale pouze proto, že se snaží exaktně kopírovat styl předchozích dílů. I když je film ze všech dílů nejkratší (jen kousek přes dvě hodiny), subjektivně mi přišel zdaleka nejrozvleklejší. Občas jsem se pobavil nebo pousmál, ale ani jednou jsem si neřekl něco jako "týjo, tak tohle je fakt cool". Může za to i trailer (viz výše), ve kterém uvidíte snad opravdu ÚPLNĚ VŠECHNY vizuálně zajímavé nebo akční scény, které se ve filmu vyskytují.
Hans Zimmer dělá co může a jeho hudba neúnavně tepe od první minuty téměř nonstop (je jí ve filmu mnohem více než na soundtracku), ale přestože pro mě soundtrack znamená hodně, nepodařilo se mu zamaskovat, že mnohé ty scény vlastně nejsou moc vzrušující a nijak zvlášť dobře natočené, ani jedna z dvou nových hlavních postav není nijak pozoruhodná a vlastně nikdy ve filmu se ani trošku nebojíme a nevzrušujeme (s výjimkou scény s mořskými pannami, která poskytne obojí).
Většina kopií je dabovaná (Jacka mluví Saša Rašilov a kupodivu mluví jinak než Johnny Depp, protože není Johnny Depp). 3D kopie jsou pouze dabované, ale 3D je naprostou většinu filmu zcela nepostřehnutelné.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
