Ale stejně jsme my Češi šikovnej národ!

Dnes mám tu čest představit vám trailer na novou výpravnou 3D CGI animovanou česko-britskou pohádku Bubeník a princezna, která se chystá do našich kin a obsahuje zábavu, poučení, kouzla, veselá zvířátka, barevné textury a Karla Gotta (nebo jeho imitátora):

Film produkoval Alexander Pieter, který se dosud herecky proslavil jako "Francouz" ve filmu Czech-Made Man, dále jako "Francouz" ve filmu Hranaři a jako "Michael Knight" ve filmu Did Michael Knight End the Cold War?.

Kromě toho hrál vojáka ve filmu Babylon A.D., měří 183 cm a je členem Mensy.

4 procenta z tržeb filmu připadnou charitě, kterou Alexander Pieter vybere. Takže například pokud bude vstupenka stát 199 Kč a na film půjde 10 lidí, charita dostane skoro 80 Kč.

Rozpočet Bubeníka a princezny byl 81 800 000 Kč.

Recenze: Upgrade - 80%

Blízká budoucnost. Všudpřítomná digitalizace, robotizace, odcizení atd... Grey Trace (Logan Marshall-Green) je jeden z mála lidí, kteří manuálně pracují (protože ho to baví) a ručně řídí stará auta (protože ho to baví). Jednoho dne Greye přepadne několik chuligánů, zabijí mu manželku a z něj udělají invalidu.

Naštěstí Greyovi po několika měsících nabídne divný miliardář novou šanci: Voperuje mu do páteře mikročip s umělou inteligencí, který mu umožní znovu ovládat své končetiny. To se podaří, s jedním zajímavým vedlejším efektem. Stem (tak se ona AI jmenuje, podle stem cell) totiž začne s Greyem komunikovat (on ho slyší, nikdo kolem ne) a radit mu, jak najít pachatele a pomstít se jim. Čemuž se Grey začne věnovat, přičemž ovšem nikdo kolem nesmí vědět, že už není chromý. (Takhle to zní dost překombinovaně, ale ve filmu je to všechno trochu složitější a poměrně logicky odůvodněné.)

Leigh Whanell (nezajímavý třetí Insidious) napsal a natočil filmeček, který je nápaditý, svižný a zábavný. Hlavní zápletka nespočívá ani tak v tom, že Grey hledá nějaké vrahy, jako spíš v jeho konfliktu se Stemem, který může ovládat jeho tělo a hádat se s ním – ale kdyby ho Grey v páteři neměl, nemůže se hnout. Grey je staromilec, který v podstatě nemá rád nové technologie, a Stem je samozřejmě superinteligentní AI. Z toho všeho vzniká velké množství zajímavých / zábavných situací, které jsou slušně vytěženy. Skoro mi to připomínalo dobrou adaptaci nějaké povídky nebo hry Stanisława Lema.

Recenze: Úžasňákovi 2 [The Incredibles 2] - 70%

I když od prvního filmu uplynulo už 14 let, druzí Úžasňákovi překvapivě začínají přesně ve chvíli, kdy skončili první. Takže všichni členové rodiny jsou pořád stejně staří a potýkají se se stejnými problémy – konkrétně s tím, že superhrdinové jsou pořád zakázáni a že je potřeba vychovávat děti, včetně malého Jack-Jacka.

Zápletka se točí kolem toho, že jakýsi miliardář Úžasňákovým navrhne, že jim pomůže stát se kladnými hrdiny celé společnosti (poté, co "omylem" zničili půlku města) a že začne s Helen (Elastičkou). Helen je ráda, že "hurá, woman power", a odcestuje konat hrdinství někam daleko, zatímco se Bob musí doma starat o rodinu.

Recenze: Mission: Impossible - Fallout - 80%

Tom Cruise se opět zapleta do strašlivého spiknutí, kdy se nemůže na nikoho spolehnout, všichni od něj dávají ruce pryč, všichni ho chtějí podvést, a v sázce je osud celého světa. Opět.

Nejnovější (šesté) pokračování série Mission: Impossible je něco hodně podobného jako předcházející Národ grázlů. Především se tyto filmy navzájem podobají překombinovaným scénářem, ve kterém je tolik zvratů a překvapivých odhalení, že vám okolo poloviny filmu začne být úplně jedno, kdo na koho vlastně co šije, protože máte jistotu, že se to před koncem filmu ještě několikrát zvrátí a že to smysl dávat nezačne.

Recenze: Chata na prodej - 60%

Ivana Chýlková a její manžel David Vávra prodávají chatu, o kterou už mnoho let nemají čas a chuť se starat. V den podpisu smlouvy ale Chýlkové něco přeskočí v hlavě, prodej o dva dny odloží, a rozhodne se, že na chatě ještě jednou společně přespí celá jejich rodina. Ale úplně celá. A tak se zde o den později sejdou kromě Chýlkové a vávry také nesnesitelná psychopatická matka (Jana Synková) a dementní otec (Jan Kačer) Chýlkové, který neví, co se kolem děje. A také jejich dcera (Tereza Voříšková) se svým německým snoubencem, se kterým se možná chce rozejít. A také jejich syn se svou slovenskou snoubenkou, která se s ním možná už rozešla. A začíná noc plná teroru humoru humoro-teroru.

Tato česká hořká komedie se opravdu hodně snaží být jako filmy Wese Andersona. Taková snaha je v české filmové tvorbě poměrně vzácná, takže jsem si okamžitě vzpomněl, že jsem před pár lety recenzoval jiný český film, který se také hodně snažil být jako filmy Wese Andersona. Vyhledal jsem si ho... a helemese! Je to film stejného režiséra, mladého Tomáše Pavlíčka.

Recenze: Mamma Mia! Here We Go Again - 30%

Uplynulo několik let od prvního dílu Mamma Mia! (pravděpodobně 10, protože první film je přesně 10 let starý). Donna (Meryl Streepová) je mrtvá. Sophie (Amanda Seyfriedová) se na malebném řeckém ostrově chystá splnit její sen a otevřít zde velikou restauraci / hotel. Její přítel Sky je v USA a nemá čas přijet. Dva ze tří potenciálních otců také nemají čas přijet. Vlastně skoro nikdo nemá čas přijet.

Ale přijedou!!!

Mamma Mia! Here We Go Again skáče mezi dvěma časovými rovinami. Zatímco v současnosti se Donna Sophie snaží připravit zahajovací večírek navzdory nepřízni počasí a různými mini-traumatům, v roce 1979 se mladá Donna (Lily Jamesová) seznamuje a souloží se třemi budoucími hlavními muži svého života. A zcela nepřekvapivě je to prokládáno písničkami od ABBY. Vlastně, trochu překvapivé to bylo, protože značná část těch písniček je stejná jako v prvním dílu!

Recenze: Děsivé dědictví [Hereditary] - 90%

Grahamovi žijí ve svém domku u lesa. Matka (Toni Colletteová) je výtvarnice a lepí miniaturní výjevy ze života. Otec (Gabriel Byrne) je psychiatr. Syn (Alex Wolff) chodí na střední školu. Třináctiletá dcera (Milly Shapirová) divně vypadá a ještě divněji se chová.

Na počátku filmu umře babička (tedy matka otce a matky), což ještě o něco prohloubí složitá traumata, ve kterých se rodina dlouhodobě nachází. Většina hlavních hrdinů totiž má nebo aspoň měla nějaké závažné psychické problémy. A když po smrti babičky udeří ještě další tragédie, a do toho přijdou duchové, začne jít skutečně do tuhého...

Děsivé dědictví je celovečerním debutem scenáristy a režiséra Ariho Astera, kterého si okamžitě řadím do kolonky "pečlivě sledovat". Je mu něco málo přes 30 let, ale má neuvěřitelně pevnou ruku a spoustu nápadů, které dokáže dokonale realizovat. Koneckonců, můžete se zdarma legálně podívat na několik jeho starších krátkometrážních filmů. (Doporučuji začít tímto, který natočil jako první, někdy ve svých 25 letech. Mimochodem, Aster není černoch.)

Recenze: Utøya, 22. července [Utøya 22. juli] - 30%

Norské drama, zachycující dramatické události z 22. července 2011, kdy Ander B. Breivik střelnými zbraněmi zabil mnoho desítek mladých Norů, kteří měli na ostrově Utøya politicko-zálesácké soustředění. Více podrobností o těchto událostech najdete přehledně např. na Wikipedii.

Tento film zachycuje pouze události na ostrově (s výjimkou kratičkého dokumentárního intra a bombovém útoku téhož dne). Zachycuje je v reálném čase, v jediném dlouhém záběru kamery, která se proplétá mezi mládeží na ostrově.

Film začíná 20 minut před začátkem útoku, takže máme čas se seznámit s několika hlavnějšími aktéry. Pak se začne střílet, a s výjimkou pár zlomků sekundy celý film neuvidíme ani střelce, ani střelbu. Jen slyšíme rány a vidíme vyděšenou / zmatenou / zraněnou / mrtvou mládež (především těch pár, se kterými jsme se v úvodu trochu blíže seznámili).

Recenze: Mrakodrap [Skyscraper] - 40%

V Hongkongu otvírá výstřední asijský miliardář nejvyšší mrakodrap světa, nazvaný "Perla". Dwayne Johnson hraje ex-policajta s umělou nohou, který má prověřit, zda jsou všechny bezpečnostní systémy budovy OK.

Systémy jsou OK, ale do budovy pochopitelně vtrhnou teroristi, kteří mrakodrap podpálí, všechno nahackují a kromě svých zavilých teroristicko - ekonomicko - hackersko - mstivých cílů se neštítí ani unést Johnsonovu manželku a dvě dětičky. Je jasné, že this ain't gonna be no picnic!

Dwayne Johnson je cool a mám ho rád (no homo). Dwayne Johnson s oblibou účinkuje ve drahých filmech, které jsou záměrně dementní. Občas je výsledek super. Občas je méně super. A občas není super. Což je bohužel případ tohoto filmu.

Námět je směsicí náhodných kusů první Smrtonosné pasti a Skleněného pekla, bez jakékoliv snahy dát tomu všemu nějaký náznak logiky. Centrální rozvody bezpečnostního systému jsou umístěny uvnitř obrovské turbíny. Kvalitní hacker dokáže zavirovat bankovní převod, takže může dodatečně vysledovat, na které účty byly převedeny peníze, které někomu poslal. Díky obrazovkám v podlaze a zdech vypadá nejluxusnější patro mrakodrapu jako kdyby jeho obyvatelé stáli v prázdném vzduchu kilometr nad zemí, bez ohledu na to, ze kterého úhlu se dívají. Jednonohý člověk vyleze po vnější konstrukci jeřábu během pěti minut do výšky 100. patra, aniž by se nad tím někdo pozastavil, nebo aspoň uznale pokýval hlavou. A tak podobně.

Recenze: Úsměvy smutných mužů - 50%

Český film podle stejnojmenné autobiografické knihy Josefa Formánka. Story chlapíka (David Švehlík), který má problémy s alkoholismem a rozhodne se je (dobrovolně) řešit v léčebně, kde potkává různé jiné alkoholiky.

Námět filmu je naprosto triviální a neobsahuje vůbec nic, co jste už mockrát nečetli / neviděli / neprožili: Josefovi dojde, že je alkoholik. Jeho manželka mu dá ultimátum. Josef jde dobrovolně do léčebny, kde se seznamuje s pacienty v různé fázi psychického rozkladu. Josef si myslí, že je vyléčen a vrací se z léčebny. Josef znovu propadne alkoholu a vrací se do léčebny. Někteří ze spolupacientů se vyléčí nebo uchlastají. Josef se vyléčí (a napíše o tom knihu) nebo uchlastá (a nenapíše o tom knihu)...