Recenze: Tomorrow Will Be Better - 60%

Dokument o Liboru Podmolovi, mladém Čechovi, který slaví úspěchy na mezinárodních soutěžích Freestyle Motocrossu (FMX).

Přiznávám, že jsem v životě neslyšel o sportu jménem "FMX", natož o Liboru Podmolovi. Podle filmu to vypadá, že každý soutěžící musí projet stejnou trasu s několika skoky (sám), načež je nějak ohodnocen jeho kaskadérský výkon (možná i čas?). Každopádně, ve filmu nejsou pravidla sportu a princip hodnocení sportovců vůbec vysvětlována.

Tomorrow Will Be Better totiž není dokumentem o FMX, nýbrž o Liboru Podmolovi, který zřejmě (aspoň podle tvůrců) je mezinárodní superhvězdou tohoto sportu. Není ovšem snadné vyvodit si to z filmu, neboť ten se soustředí především na jeho osobní život, na jeho trénink, na jeho filosofování, na jeho pokecy s kámoši o motorkách a na jeho pokecy s matkou a snoubenkou o nemotorkách.

Samozřejmě, že ve filmu (kterých zachycuje několik měsíců jeho života, včetně cesty do USA) uvidíme i motocyklové soutěže. Jsou ale vždy zachyceny nezvykle stručně, jen pár vteřinami sestřihu nejlepších skoků, jmen soutěžících (která mi samozřejmě nic neříkala) a novinových titulků, zmiňujících výsledky klání.

Zprvu mě překvapilo, že se o tomto pro mě obskurním sportu a o vítězstvích Libora Podmola píše na titulních stránkách věhlasných novin, ale v polovině filmu jsem si všiml, že text většiny "screenshotovaných" článků začíná slovy "Lorem ipsum dolor sit amet...". Takže zřejmě šlo hlavně o latinské noviny...

Tím nechci tvrdit, že tvůrci filmu záměrně lžou. Zřejmě si mysleli, že každému bude jasné, že ve skutečnosti se o FMX v novinkách nepíše, a že každý pochopí, že jde o humor. Takže já opět nepochopil...

Podle očekávání Libor občas vyhrává, občas prohrává, občas se více nebo méně zraní, a občas dostane pohár. To vše je ale oznamováno jaksi "mimochodem" a film se více orientuje na pohledy do jeho soukromého života, který - nemůžu si pomoct - mi nepřišel ničím výjimečný. Původně jsem chtěl napsat, že je obdívuhodné přinejmenším to, jak se o sebe tenhle mladičký kluk dokáže postarat a víceméně sám se protlouká světem a životem, ale podle Facebooku to vypadá, že je starší, než vypadá... Nevím.

Film je (v rámci svého minirozpočtu) velmi zručně natočen,a střih s hudbou mu dodávají zdání slušné atmosféry. Nemohu se ale zbavit dojmu, že jde především o dokument cílený na lidi, kteří se v prostředí FMX běžně pohybují a Libora Podmola už znají. Protože já do této skupiny nepatřím, cítil jsem se při sledování filmu jako medvěd mimo svůj rybník, nebyly mi jasné souvislosti (proč je právě tam, kde je, co tam dělá, co jsou zač ti lidi) a především jsem se nedozvěděl, proč bych se o tohoto člověka měl zajímat.

Recenze: Crulic - Cesta na onen svět [Crulic - drumul spre dincolo] - 60%

Animovaný dokument o osudu Rumuna, který zemřel v polském vězení následkem hladovky, prostřednictvím které protestoval za svou údajnou nevinu.



Tento film je nutno nazírat ze dvou různých pohledů, které výrazně ovlivňují jeho hodnocení.

Pokud se na něj díváme jako na poloexperimentální audiovizuální počin, pak jde o velmi zajímavé dílo. Jsou v něm kombinované nejrůznější digitální techniky (dvourozměrné i trojrozměrné) a nejrůznější výtvarné a animační styly - od naivních dětských kresbiček po rozpohybované staré fotografie. Je to skoro stejně nápadité jako Waking Life a rozhodně nápaditější než Alois Nebel (i když to asi bylo podstatně lacinější). Téměř každá scéna přináší něco vizuálně nového a zajímavého.

Pokud ale film chceme brát jako něco víc než poloexperimentální audiovizuální počin a začneme se zabývat jeho dějem, je to značně problematičtější.

Především je mi záhadou, proč je film označován za "dokument". Je sice inspirován skutečnými událostmi, ale to jsou třeba Schindlerův seznam nebo Abraham Lincoln: Lovec upírů také, a nikoho by nenapadlo označovat je za dokumenty. V Crulicovi nejsou (až na posledních několik minut filmu) žádné dokumentární záběry, žádné výpovědi svědků (video ani audio), jen občas slyšíme herce předčítat z Crulicových dopisů (stejně jako v Nebezpečné metodě, kterou by také nikoho nenapadlo označovat za dokument).

Navíc je na konci upozornění, že některé situace nebo postavy byly pozměněny nebo vymyšleny, což tento film zcela degraduje jako potenciální zdroj informací, souvisejících s tímto případem.

Velký problém je ale v tom, že i když film bereme jako fiktivní příběh, spousta věcí je v něm jen naznačena nebo vyřčena tak neobratně, že divák neobeznámený s Crulicovým případem nemá šanci pochopit, co se filmaři vlastně snaží říct:

• Mluví se o tom, že Crulic byl nejdříve obviněn z vyloupení nějakého obchodu a byl kvůli tomu u soudu (aniž by bylo řečeno, jak ten soud dopadl). Pak se začne mluvit o tom, že někomu na ulici údajně ukradl peněženku. Není jasné, za co tedy vlastně šel sedět a jak spolu tyto dva případy souvisí.
• Na počátku je řečeno, že Crulic měl přítelkyni, která po jeho smrti zmizela neznámo kam. Pak je řečeno, že byla za loupež obviněna společně s Crulicem a společně s ním uvězněna (tzn. před jeho smrtí), ale dál se o ní vůbec nemluví. A na konci filmu je s ní autentický krátký rozhovor (natočený po Crulicově smrti).
• Když vidíme první Crulicovu scénu ve vězení, Crulic řekne něco v tom smyslu, že "už to tam znal". To je docela zásadní informace, protože celou předcházející půlhodinu, kdy jsme slyšeli vyprávění o celém Crulicově životě od raného dětství, nepadlo ani slovo o tom, že by někdy za něco byl předtím uvězněn.
• Vězeňští poskoci jsou jednou prezentováni jako zlí proto, že nechtějí dovolit Crulicovi zemřít hlady, jindy proto, že ho nechtějí udržet při životě i proti jeho vůli. Každopádně, zlí jsou všichni.
• Na konci filmu se dozvíme, že kvůli tomuto případu rezignoval rumunský ministr spravedlnosti zahraničí. Není jakkoliv naznačeno, co vedlo rumunského ministra k tomu, že rezignoval kvůli případu člověka, uvězněného v Polsku polskou justicí za to, čeho se dopustil v Polsku. Kdyby měl rezignovat ministr země X pokaždé, když někdo v zemi Y tvrdí, že je neprávem odsouzený, tak by se žádný ministr ve funkci moc neohřál...
• Jeden svědek tvrdí, že Crulica viděl při loupeži. Jiný svědek tvrdí, že ho viděl před loupeží odjíždět do Itálie. Okamžitě je bráno jako samozřejmý fakt, že první svědek lže a druhý mluví pravdu, aniž by to bylo jakkoliv rozebíráno nebo analyzováno.

Celkově se dozvíme velmi málo jasných informací o samotném kriminálním případu (tedy o tom, proč Crulic sedí a proč si myslí, že je to neoprávněné). Teď nemluvím o tom, že tvůrci filmu evidentně skálopevně věří, že Crulic byl nevinen. Nechci, aby film byl za každou cenu objektivní. Chci ale, abych z něj pochopil, čemu vlastně jeho tvůrci věří. A to se jim skutečně nepovedlo. Film funguje jako střípky ze života člověka, který neměl příliš šťastné dospívání a pak se rozhodl umřít, aby upozornil na domnělou křivdu. A to umírání nebylo příjemné. O té domnělé křivdě se nedozvíme nic, co by nám umožnilo jakkoliv uvažovat o míře její křivosti, neboť nám ani není pochopitelně vysvětleno, co se tedy vlastně údajně stalo. Film funguje z 95% na čistě emocionální, empatické úrovni, což je u dokumentu o kriminálním případu docela podstatný nedostatek.

Takže se nic nezměnilo na mém názoru, že když chce někdo vyhladovět k smrti, měl by se nechat vyhladovět k smrti. Na to má své svaté polské právo.

M. Night Shymalan to znovu dokázal!

Recenze: Lov lososů v Jemenu [Salmon Fishing in the Yemen] - 70%

Komedie (mírně romantická) o zaměstnankyni investiční společnosti (Emily Bluntová) a expertovi na rybolov (Ewan McGregor), kteří na popud britské vlády (protože se z toho dá vytěžit politický kapitál) musejí pomáhat superbohatému šejkovi s jeho zdánlivě šíleným projektem: Postavit v Jemenu přehradu, sehnat někde 10 000 lososů a nechat je zde množit.

Lasse Hallström je fakt dobrý režisér a řekl bych, že mu obzvlášť dobře jdou klasické žánrové filmečky, které by v jiných rukou působily neoriginálně a trapně. Například Hachiko. I v Lososech v Jemenu je spousta scén, které by vlastně měly být strašně trapné (Vyrazí líní lososi proti proudu? Zničí zlí fundamentalisté přehradu? Skončí Bluntová v náručí McGregora?), ale překvapivě dobře fungují, aniž by je režisér jakkoliv ironizoval. Přitom ale film rozhodně nepůsobí jako nějaké retro, natáčené ve stylu komedií minulých desetiletí.

Z herců jsem nezmínil ještě Kristin Scott Thomasovou jako šéfku tiskového oddělení pana ministerského předsedy, která trousí nejsušší britský humor (je jako z nějaké klasické komedie s Hughem Grantem). Kromě tří jmenovaných ve filmu nikdo známý nehraje, ale vztahy hrdinů jsou načrtnuty zajímavě (sucharský roztržitý McGregor, dravá ale přitom zranitelná Bluntová), takže rozhodně nečekáme "kdy už konečně odletí do toho Jemenu", ale dobře se bavíme od začátku filmu.

Jediný podstatnější problém filmu pro mě představuje jeho stopáž. Film má skoro dvě hodiny a některé jeho podzápletky nejsou dostatečně zajímavé na to, aby při takové stopáži udržely pozornost diváka. Konkrétně celá romantická linie (hlavní hrdinové se nejdříve musí nějak rozkmotřit se svými původními partnery) je nejen předvídatelná (předvídatelný je kompletně celý film), ale zbytečně natahovaná a s minimem humoru.

P.S: Tento film brutálně propadl (celosvětově utržil jen okolo 10 milionů dolarů, přestože měl premiéru už v březnu) a může za to především jeho název a nenápaditá reklamní kampaň. Chápu, že název museli nechat (je to natočeno podle stejnojmenné knihy), ale plakáty mohly být zajímavější, například takto:

A to je jenom takový můj zběžný nástřel. Vsadím se, že profesionál s dražším GIMPem by to dokázal nakreslit ještě lépe.

Zatím nejlepší film o vraždícím suši

Dejte si FFFILM do rozkroku

Dnes je jaro, den lásky a podobných věcí (což mi připomíná, že včera se mi podařilo vyfotit tři souložící zvířata současně).

V tomto krásném dni vám nabízím úplnou novinku: Možnost, jak si snadno pořídit kus FFFILMu na své tělo nebo jinam. Následujte tento link.

A protože jsem 1. dubna měl plné ruce práce v Japonsku (k čemuž se ještě vrátím), dnes se krátce zastavím u vašich příspěvků za březen i duben.

Jak vidíte v grafech, celkové sumy pozvolna klesají, což samozřejmě může být způsobeno i tím, že jsem si v dubnu užíval Japonska a v březnu smrti, tudíž jsem o něco méně psal.

Z doprovodných vzkazů vybírám:

• MARIE POLEDNAKOVA LIBAS JAKO DABEL, FRANTO!
• PŘÍSPĚVEK NA ROZHOVOR S RADKEM HULÁNEM MODEROVANÝ LEGENDÁRNÍM ČESKÝM VESLAŘEM.
• TRVALY PRIKAZ 30 KC/ CTVRTLETNE DO ROKU 2022
• Zavolej mi. Reziser.
• Tora! Tora! Tora!
• Mám ráda Tvé recenze a konečně mám i možnost to nejen říkat...
• PŘÍSPĚVEK PRO DALŠÍ SEZNÁMENÍ S JAPONSKOU KULTUROU
• každý filmař by si měl platit svéhokritika-kšefty nejdou a tak jen 30
• Tenhle měsíc byl zatím na recenze trochu slabší...:)
• Svatebni dar

Ohledně sociálních aspektů připomínám Webchat FFFILMu (kde jsem každý čtvrtek od 19:00) a možnost zaslat mi veselé, hezké nebo jiné obrázky přímo do fotorámečku na mém stole (zatím přišlo 150 obrázků a fotek, z toho jen asi 5 penisů a anusů).

Retro recenze: August Underground's Mordum - 0%

Toto shrnutí není k dispozici. Příspěvek zobrazíte kliknutím sem.

Trailer na animovaný film o zdravotní figuríně, která vládne škole

Samozřejmě z Japonska...

Piráti! [The Pirates! Band of Misfits] - 70%

Aardman (tvůrci Wallace a Gromita a Slepičího úletu) přicházejí s novou taškařicí, opět tradičně mechanicky animovanou (i když se spoustou digitálních vylepšení).

Pirátský kapitán jménem Pirátský Kapitán (v původním znění Hugh Grant) chce vyhrát cenu pro nejlepšího piráta roku. Nedaří se mu ale na mořích dostatečně plundrovat. Náhodou narazí na loď mladého Charlese Darwina (v původním znění David Tennant), který pirátům prozradí, že jejich hnusný tlustý papoušek Polly je ve skutečnosti poslední žijící exemplář Blbouna Nejapného a že by mohli získat velkou slávu, kdyby ho odvezli do londýnské Vědecké společnosti. Piráti to udělají, ale v Londýně vegetuje královna, která nesnáší piráty a shání Blbouna pro své nekalé plány.

To, že je britská královna jednoznačným padouchem filmu, je jedním z mnoha jeho osvěžujících aspektů. Děj celého filmu je roztomile absurdní a obsahuje roztomile absurdní vtípky, za které by se nemuseli stydět Monty Pythoni. Ve chvíli, kdy uvidíme Jane Austenovou, která chodí s Lynchovým Sloním mužem, je jasné, že tohle není až tak moc film pro děti.

Piráti! ale nejsou tak dobří jako to nejlepší od Aardmanu. Především je v nich hustota opravdu kvalitně vypointovaných vtipů překvapivě nízká (nepočítám drobné vtípky v pozadí, kterých je v každém záběru několik) a několik akčních scén působí jako nutná úlitba nejmenším capartům, kteří potřebují něco hlasitého a rychle se pohybujícího. Přitom se ale většinu filmu jen mluví, a dialogy mohly být výrazně peprnější a vypointovanější.

Je docela možné, že za to mohl dabing. Dabovaným Monty Pythonům bych se asi taky nesmál tolik jako originálu. Titulkovaná verze u nás nebude...

P.S: Figurku toho Blbouna bych si chtěl někde koupit (tohoto konkrétního). Nevíte někdo o nějakém online shopu?

Video o českých titulcích - online

Dobré duše z MUVI.cz nezklamaly a mou plzeňskou přednášku o titulkování vystavily na Internetu. Je jen mírně prokrácená.