Recenze: Twilight Sága: Rozbřesk - 1. část [Twilight Saga: Breaking Dawn - Part 1] - 40%

Tak do toho konečně po třech filmech Bella a Edward festovně šlápli!



Pokud už jste se odhodlali tuto recenzi číst, neuškodí osvěžit si má hodnocení předchozích tří filmů v sérii: 60%, 20%, 30%.

Některé věci zůstávají konstantní: Většina filmu je i nadále nekompromisně cílená na trochu jednodušší děvčata ve věku mezi první menstruací a druhým potratem. Na děvčata, která sní o tom, že o ně projeví zájem dva úžasní mládenci, z nichž aspoň jeden bude nejen krásný, inteligentní, silný a bohatý, ale současně také něžný (až zženštilý), citlivý, starostlivý, zoufale zamilovaný a NEPŮJDE MU JENOM O JEDNO (na rozdíl od Karla a Pepy, kteří tehdy ve Stodolní taky říkali, že jim nejde jenom o jedno, ale přitom jim šlo jenom o jedno, ježišmarjá to je v prdeli, co já budu teď dělat, hlavně to neříct mámě, to by mě vykopla z domu, no aspoň že už dávají ten novej Tvalajt).

Z hlediska dějové stavby se může i čtvrtý film směle měřit s nejdebilnějšími tureckými telenovelami. Přesněji řečeno, platí to plně pro jeho první dvě třetiny (filma má 110 minut!), ve kterých sledujeme, jak Bella a Edward mají svatbu a jak jedou na líbánky do superluxusního bungalowu na soukromý ostrov u Ria de Janeira. Skutečnost, že Edward je upír, se při tom všem ani nijak moc neprojevuje. Prostě sledujeme dlouhé scény příprav na svatbu (rodiče pláčou), svatby (všichni pláčou), svatební noci (Bella pláče), rána po svatební noci (Edward pláče) a asi čtrnáct dnů následných líbánek (já pláču, protože jsem neviděl jedinou erotickou scénu). Je to opravdu ekvivalent toho, jak starší důchodce vnímá porno s Beate Uhse nebo jak já vnímám The Expendables - je to píčovina, ale jistým způsobem to oslovuje základní signální soustavu diváka a není samo sebou to správně natočit.

Občas mi dělá zvrhlé potěšení sledovat tureckou telenovelu a bavit se při tom, ale u čtvrtého Twilightu jsem se příliš nebavil, protože výprava, postprodukce, režie a koneckonců i herecké výkony mají slušnou hollywoodskou úroveň a tudíž se vyloženě směšných okamžiků objeví jen pár (Jacobovi se tentokrát podaří servat ze svých bicepsů triko už asi po 20 sekundách filmu, což je myslím rekord).

Ve dvou třetinách začne být film o něco zajímavější, protože (to předpokládám není spoiler, neboť to mj. je i v traileru) Bella čtrnáct dní po svatební noci zjistí, že je těhotná, je rychle odvezena do Cullenovic vily a zde o několik dní později porodí. Těhotenství a porod přitom probíhají za velmi nestandardních okolností a pokud jste knihu nečetli, čeká vás několik poměrně inovativních zvratů a pár desítek sekund překvapivě dobře natočených a působivých brutálních scén (myšleno zcela neironicky), které dávají tušit, že Billy Condon mohl natočit opravdu slušný upírský horor.

Kdyby nemusel točit debilní Twilight.

Nashledanou u Twilight Sága: Mírný soumrak po odpoledni ale ještě ne večer - Part 7.

Recenze: Nechápu, jak to dokáže [I Don't Know How She Does It] - 30%

Sarah Jessica Parkerová hraje ženu, zaměstnanou na slušné pozici ve velké finanční společnosti, která má problém vybalancovat svůj osobní život (dvě děti a manžel Greg Kinnear) se svým namáhavým zaměstnáním (musí pořád někam létat a připravovat finanční projekty s ovdovělým megamilionářem Piercem Brosnanem).



Díky za trailer, protože úplně přesně vystihuje, na co se v kině budete 90 minut koukat (i když vám to bude subjektivně připadat jako tři hodiny). Hlavní hrdinka opravdu značnou část filmu stráví "veselým vyprávěním" a "veselými bonmoty", ve kterých se zrcadlí "hořká pravda" o "těžkém postavení" bohatých amerických kobyl.

Film má mnoho neduhů společných s celovečerními Sexy ve městě (a je také podle jakési slavné ženské knihy). Bylo by potřeba jen velmi málo, aby Nechápu, jak to dokáže mohlo být bráno jako přímé pokračování Sexu ve městě. Jde o velmi podobnou pohádku pro stárnoucí ženy, které se mohou na chvíli ocitnout ve světě, ve kterém největší problém je rozhodování se mezi luxusním bytem s milujícím krásným chápavým manželem a superúspěšnou kariérou po boku šarmantního prošedivělého milionáře.

A ve kterém po vás všichni chlapi obdivně koukají, i když jste HNUSNÁ NESYMPATICKÁ NEUROTICKÁ SOBECKÁ KRÁVA. Pardon, kobyla.

Je to dost patrná na postavě "nesympatické kamarádky", která má být zlá a nesympatická, ale chová se skoro úplně stejně jako naše "sympatická hlavní hrdinka". Tak se podle nenápaditého šroubovaného scénáře musí aspoň divně ksichtit, aby divačky poznaly, že téhle fandit nemají...

Recenze: Venku - 40%

Český dokument o osudech třech lidí, kteří právě byli (nebo mají být) propuštěni z vězení.



Problém je v tom, že žádné zajímavé "osudy" nevidíme a život ve vězení i po vězení nijak nevybočuje z představ, které většina lidí o takovém životě má. Někteří z hrdinů občas naznačí něco zajímavého, co by se mohlo nějak vyvíjet, ale filmaři to většinou ignorují a dále se tím nezabývají.

A ve většině scén je vidět, jak jsou protagonisté nervózní před kamerou a nechovají se ani zdaleka tak, jak se lidé v soukromí chovají, když je nenatáčí štáb...

Sněhurka and the Myslivec: The Trailer

Co je to za Sněhurku, když tam nejsou trpajzlíci?



Oprava: Vypadá to, že v 1:11 tam jsou trpajzlíci!!!

UPDATE: Trpaslíci potvrzeni!

Recenze: Mistrovský plán [Tower Heist] - 40%

"Věž" je luxusní mrakodrap u Central Parku. Ben Stiller v něm dělá šéfa bezpečnosti. Když se ukáže, že zdejší multimilionář (Alan Alda) podvedl většinu zaměstnanců (zpronevěřil životní vklady, které u něj investovali), Stiller za pomoci několika dalších (ex-) zaměstnanců a souseda zlodějíčka (Eddie Murphy) se rozhodnou provést ďábelský plán a multimilionářovi vykrást jeho tajný sejf v nejvyšším a nejstřeženějším patře.



K málokomu v současném Hollywoodu cítím podobnou nenávist jako k Brettu Ratnerovi (Červený drak, všechny Křižovatky smrti, X-Men: Poslední vzdor). Jeho filmy jsou pro mě esencí nezajímavosti, protože i když často stojí spoustu peněz a hrají v nich schopní herci, téměř ničím mě neoslovují a přitom nejsou tak blbé, abych se mohl jejich blbostí bavit. Mistrovský plán v tomto trendu úspěšně pokračuje.

Zajímavé je herecké složení, kde kromě A-hvězdy Bena Stillera (je snad ještě pořád A-hvězda, nebo jsem něco zaspal?) najdeme tyto lidi:

• Eddie Murphy (kdysi slavný komik)
• Alan Alda (kdysi slavný M*A*S*H)
• Matthew Broderick (kdysi slavný Matthew Broderick)
• Téa Leoniová (před pár lety sex symbol)
• Gabourey Sidibeová (před pár lety oceňovaná titulní role ve filmu Precious)
• Judd Hirsh (kdysi úspěšný televizní komik)
• Michael Peña (alias "ten hispánec ve vedlejších rolích, jehož jméno si nepamatujete a neumíte napsat na české klávesnici")
• Casey Affleck (bratr Bena Afflecka, před pár lety vyzdvihovaný jako vycházející hvězda)

I když z toho automaticky nevyplývá nic ohledně jejich hereckých kvalit, skoro to vypadá, jako kdyby byli záměrně obsazeni hlavně herci, kteří dnes mají problémy sehnat aspoň trochu slušnou roli.

Někteří z nich se docela snaží, ale většinu humoru zabíjí Rattnerova nudná, nenápaditá a polopatická režie.

Scénář rozhodně není nějaké vrcholné dílo (ústřední zápletka je ve všech ohledech nesmyslná, aniž by tato nesmyslnost byla aspoň vyvážena zajímavými zvraty), ale dokážu si představit, že by z ní třeba Steven Soderbergh dokázal s tímto ansámblem vykřesat 90 minut odlehčené nenáročné zábavy. To se ovšem nestalo a Mistrovský plán má k Dannyho parťákům velmi daleko (a mimochodem má velmi daleko i k Dannyho parťákům 2 nebo 3).

Vpodstatě jsem po předchozích zkušenostech přesně něco takového čekal a bohužel jsem se nemýlil.

Recenze: Ocelová pěst [Real Steel] - 60%

Blízká budoucnost. Hugh Jackman, kdysi úspěšný boxer, se živí jako majitel bojového boxujícího robota, kterého nasazuje do zápasů (o peníze) s jinými bojovými roboty. Nedaří se mu. Pak je nucen mít s sebou nějakou dobu svého malého syna (který ho nezajímá a radši by ho neviděl) a ten mu pomůže 1) najít sebe samého, 2) vycvičit nového robota outsidera, 3) profit.



Na Ocelové pěsti je nejúžasnější to, že je to film Shawna Levyho (obě Noci v muzeu, nový Růžový panter) a přesto se mi z něj nechce zvracet! Dokonce je podstatně lepší, než jsem se obával.

Klíč tkví v tom, že film rozhodně není přehlídkou akce a triků, nýbrž se snaží být relativně komorní a opravdu hodně připomíná ty lepší díly série Rocky. Když vidíme, jak je Jackman vpodstatě na dně a musí se svým rezavým robotem v náklaďáku objíždět venkovské tancovačky, aby měl co do huby, je to slušně působivé. Dokonce i ten chlapeček není úplně otravný a tradiční "výcviková a vítězná montáž" funguje přesně jak má.

Když dojde na očekávané robotí souboje, výsledek je, řekl bych, přesně podle očekávání. Roboti jsou slušně navrženi, triky jsou ucházející, jen občas je znát, že se roboti pohybují příliš svižně na to, jak velcí a těžcí by měli být (zřejmě jejich animace vznikla pomocí motion capture skutečných boxerů, kteří nevážili tunu).

A ještě jsem byl poněkud překvapen závěrem, kdy ***SPOILER*** jsem očekával, že to robot "našich" strašlivě nandá robotovi "těch zlých" a rozfláká ho na padrť, ale místo toho to všechno vyšumí do klidného ztracena, jako kdybychom se dívali na nějaký artfilm s poselstvím ***KONEC SPOILERU***.

Ocelová pěst rozhodně není artfilm a rozhodně nemá poselství. Je to z 95% předvídatelný film a mírné potěšení z jeho sledování tkví v tom, že se tvůrci drželi tradičního stylu těchto filmů a moc toho nezmrvili.

P.S: Většina kopií je u nás z nějakého šíleného důvodu DABOVANÁ!

Recenze: Lovci hlav [Hodejegerne / Headhunters] - 80%

Hlavní hrdina tohoto norského filmu se jmenuje Roger (vysl. "roger"!) Brown a je "headhunter", tzn. za obrovské peníze shání ty nejlepší zaměstnance na nejvyšší pozice v nejmocnějších firmách. Kromě toho krade z bytů svých klientů drahé obrazy a nahrazuje je kopiemi, čímž získává dost peněz na financování svého luxusního životního stylu a své luxusní modelkoidní přítelkyně. Pak ale do jeho života vstoupí Clas Greve, který je na první pohled pouze obyčejný "nordic supermodel badass motherfucker high-tech nano GPS martial arts survival mercenary expert director superlover", začne mu spát se ženou, sledovat ho a chce mu zřejmě udělat něco zlého. Jenom proto, že mu Roger nezařídil zaměstnání? Nebo taky proto, že mu ukradl drahý obraz? Nebo ještě kvůli něčemu jinému?



Může vám připadat, že jsem prozradil příliš, ale není tomu tak. Jde víceméně jen o rozehrávku první čtvrtiny filmu, jehož děj se ubírá vskutku nečekanými cestičkami. Samozřejmě je to všechno nesmysl (dovolte mi jmenovat aspoň šampón s GPS nanočásticemi, takže kdo se jím ošampónuje, toho je možno kdekoliv na dálku sledovat, hahaha), nicméně v rámci žánru "zábavný thriller" je to naprosto v pořádku, funguje to a závěrečné rozuzlení dává více smyslu než v ledasjakém smrtelně vážně míněném thrilleru. (Pokud nevíte, co si představit pod slovy "zábavný thriller", tak například Hitchcockův "Na sever severozápadní linkou".)

Zábavná šílenost, smíšená se skutečným dramatem a brutalitou (realisticky rozsekané hlavy, prostřílená těla, full frontal obou pohlaví) je u Lovců hlav vskutku osvěžující a funguje na výbornou. Příkladem budiž scéna z druhé poloviny filmu, ve které je hlavní hrdina na útěku před vrahem, teče mu z krku krev proudem, jde mu o život, má hrůzu v očích, ale přitom *MÍRNÝ SPOILER* je od hlavy k patě zamazán lidskými výkaly a jede na traktoru s přimontovanými hráběmi, na kterých visí nabodnutý veliký mrtvý pes *KONEC SPOILERU*. Je to scéna natočená naprosto vážně, bez legrační hudby a bez vtipného pitvoření hrdiny, ale díky kombinaci všech těch elementů se celé kino smálo, což byl zcela jistě záměr tvůrců. Bravo.

Co do výpravnosti je film srovnatelný s dražšími českými "thrillery", ale na rozdíl od nich má krásnou soudržnost, jasně definovaný tón vyprávění, pochopitelné motivace postav a prostě "šlape". Je to pro mě další důkaz, že u nás máme dost peněz, ale málo schopných filmařů.

P.S: Možná jste si všimli, že jsem se vůbec nezmínil o knižní předloze. To proto, že jsem ji - jako již tradičně - nečetl. Ale pokud jí děj filmu odpovídá, tak jsem rád, že jsem ji nečetl, protože většina zábavnosti filmu pozůstává z toho, že naprosto netušíte, co se stane příští minutu.

Recenze: Anonym [Anonymous] - 80%

Historická fikce / spekulace / fabulace o tom, za jakých okolností "ve skutečnosti" vzniklo to, čemu dnes říkáme "dílo Williama Shakespeara".



V tomto historickém dramatu sice vystupuje postava jménem William Shakespeare (a je podobná portrétům Williama Shakespeara, které dnes známe). Je to ovšem pologramotný nevzdělaný divadelník, kterému shodou náhod připadne ta "čest", že se podepíše pod skvělé divadelní hry, jejichž autorem je Edward de Vere, sedmnáctý hrabě oxfordský (Rhys Ifans). Ten měl závažné (a značně složité) politické důvody, aby se k jejich autorství nepřiznal.

A film Anonym není aní tak příběh o psaní divadelních her, jako o supersložitých intrikách u dvora Alžběty I (Joely Richardsonová a Vanesa Redgraveová). Jak jste asi pochopili z těch dvou jmen, příběh skáče tam a zpátky nejméně mezi dvěma hlavními obdobími, což mě zprvu trochu mátlo, ale po chvíli jsem se celkem chytil a pochopil, že se nemám tolik upínat na osobu Shakespeara, který je opravdu spíš komická figurka, nechápavě proplouvající dramatem.

A přišlo zásadní překvapení. Je to výborně zahrané a zrežírované! Má to skvělou atmosféru, i když si spolu jen dva lidé tiše povídají a i když se nedočkáme ničeho akčnějšího než pár zastřelených (přesněji řečeno zmasakrovaných). Většina scén je natočena v ateliérových interiérech, jen občas uvidíme megavelkolepý bezchybný uvozující záběr (např. obrovský pohřeb na zamrzlé Temži). Vzhledem k tomu, že film režíroval Roland Emmerich (Den nezávislosti, Hvězdná brána, 2012, 10 000 př.n.l, Den poté), dalo by se ještě pochopit, že mu jdou ty megavelkolepé záběry. Ale zbytek se pochopit nedá. Což myslím v tom nejlepším možném smyslu!

Anonym je totiž totálním protipólem všeho, co dosud Emmerich natočil. Nedá se říct, že je režírovaný lépe než jeho ostatní filmy (protože stále trvám na svých 100% pro Den nezávislosti), ale naprosto totálně diametrálně JINAK!

Ve všech předchozích Emmerichových filmech byly dialogové scény v lepším případě legrační (ať už záměrně nebo mimoděk) v horším nudné. V Anonymovi představují dialogové scény 95 procent filmu a naprostá většina z nich ŠLAPE JAKO HODINKY a je zrežírovaná s dramatickým citem, který jsem nikdy předtím v žádném Emmerichově filmu neviděl ani na sekundu! Dospělý hrdina pláče dojetím nad krásou divadelní hry, a já jsem DOJAT S NÍM. VE FILMU ROLANDA EMMERICHA! Opravdu to nechápu a byl bych ochoten věřit, že Anonyma režíroval například Sam Mendes nebo Duncan Jones a uvedení Emmericha v titulcích je jen jakýsi fórek na diváka, čímž vzniká humor, neboť se v tom zrcadlí fakt, že Shakespearovy hry nebyly (podle filmařů) Shakespearovy. Pokud se taková skutečnost časem odhalí a Mendes s Emmerichem to přiznají, pamatujte si, že já to říkal!

K dokonalému vychutnání filmu (který není nudný ani při délce přes dvě hodiny) mi pravděpodobně scházelo především dostatečné vzdělání v historicko - literárních souvislostech. Emmerich částečně počítá s nevzdělaností diváka a když de Vere píše své hry tak, aby byly satirou na aktuální poměry v Anglii, je nám dostatečně polopaticky vysvětleno, v čem ta satira spočívala. Ale když si pletu královny Alžběty mezi sebou a o Richardovi III vím jen to, že měl hrb a neměl koně, jistě mi unikla spousta narážek, které se ve filmu vyskytují a hojně využívají shakespearovských citátů.

A dovolte mi podotknout, že i pokud je Emmerichova pseudohistorická teorie naprosto prokazatelně nesmyslná, je mi to úplně jedno a nijak to nekazí můj pozitivní dojem z filmu. Nejde o lekci dějepisu. Něco podobného jsem očekával od Scottova Robina Hooda a nedočkal se...

Opravu neuvěřitelné překvapení, dejte mu šanci. 400 let stará neexistující historie nikdy nebyla takhle sexy.

Recenze: Spy Kids 4D: Stroj času [Spy Kids: All the Time in the World] - 30%

Jessica Albaová je superšpionka, ale její manžel ani její dvě pre-teen nevlastní děti to neví. "Pán času" začne krást čas (což se projevuje tím, že dny mají méně a méně hodin), Jessica musí vyrazit do akce a děti, které poznávají překvapivou pravdu o své nudné maceše, se musejí stát špiony. Za pomoci kybernetického mluvícího psa.



Nejdříve klady:

• Jessica Albaová je pořád hezká ženská
• Pár sekund je příjemné vidět (dnes už dospělé) hlavní představitele původních Spy Kids
• Celé je to hrozně praštěné

A teď zápory:

• Všechno ostatní

Rodriguezova série Spy Kids se tímto (čtvrtým) dílem dostává na samé dno a její původně originální a sympatický nápad je zredukován na kost: "Natočím film pro děti, který bude úplně debilní, strašlivě laciný, ale bude se v něm pořád něco praštěného a hlasitého dít."

Přičemž "pro děti" je myšleno "pro děti do deseti let" a "něco praštěného a hlasitého" znamená "někdo do někoho/něčeho práská, létá, hlasitě křičí, prdí a zvrací".

Nevím jak v originále, ale aspoň v českém dabingu jsou hlavní děcka vrcholně nesympatičtí spratci. Stejně tak mluvící pes Rickyho Gervaise pravděpodobně něco "ztratil v překladu"...

Danny Trejo, uváděný na čelním místě titulků, je ve filmu asi dvě sekundy a nic neřekne.

3D zpracování je nejstrašlivější od Souboje titánů, dělané zjevně ve velmi laciné postprodukci.

Film je "4D", protože k němu dostanete tuto kartičku:

V osmi okamžicích filmu se na plátně objeví číslo, vy máte totéž číslo na kartičce "setřít" a tím vyvolat patřičný čichový vjem. To je naprosto nefunkční po všech stránkách: Kartička divně smrdí od samého začátku a jakékoliv tření, ať prstem nebo klíčem, se nezdálo mít žádný vliv na to, jak se smrad ve kterém jejím místě mění. Navíc ve tmě není na čísla vidět a většinou problikávají na plátně tak rychle, že nestihnete pro kartičku ani sáhnout a scéna skončila (například tři z čísel se objeví najednou, v jednu chvíli).

Můžete namítnout, že přece není nic špatného na tom, když děti dostanou na 85 minut praštěnou zábavu se 3D efekty a ještě podráždí čichové buňky. Pro takové rodiče zde mám alternativu, která je lacinější než vstupenky do 3D kina a vydrží mnohem déle, často až nadosmrti:

Recenze: Jeskyně zapomenutých snů [Cave of Forgotten Dreams] - 60%

Ve Francii byla v roce 1994 objevena jeskyně s nejstaršími dochovanými nástěnnými malbami. Od té doby byla podrobně prozkoumána, ale veřejnost do ní nesmí a nikdy smět nebude (aby ani dech nenarušil zdejší atmosféru). I vědci do ní mohou vstoupit jen na omezenou dobu a do omezených prostor. A Werner Herzog dostal unikátní šanci natočit o jeskyni 3D dokument.



Tento film je dobré vidět už z toho důvodu. že to, co v něm je, nikde jinde nikdy neuvidíte (pravděpodobně).

VIdíme tedy mnoho záběrů nástěnných maleb, které jsou tak dobré jak jen to šlo. Což znamená, že nejsou ideální, protože v jeskyni nesmělo být příliš silné osvětlení a filmaři se nesměli vzdálit z tenkého můstku, který jeskyní prochází. Ze stejného důvodu i 3D občas není úplně v pořádku (například se do obrazu dostane kus extrémně blízkého zábradlí).

Všechny malby a jiné zajímavé věci v jeskyni by se daly v klidu natočit a pomalu přehrát za maximálně dvacet minut. Zbytek filmu tudíž musí být zaplněn něčím jiným, a to náhledy do historie lidstva v této geografické oblasti, vyprávěním archeologů a bizarními momenty. Ty jsou buď úsměvné (na rekonstruovanou pravěkou flétnu hraje archeolog americkou hymnu) nebo naprosto WTF (epilog se zmutovanými aligátory albíny ve skleníku nedaleké jaderné elektrárny). Kdyby jich bylo víc, vážně bych uvažoval o možnosti, že žádná jeskyně neexistuje a celé je to bizarní Herzogova mystifikace, kterou chce poukázat na šílenost doby, která vymknuta z kloubů šílí.

Ale WTF okamžiků je jen pár a zbytek je průměrný dokument, zajímavý především svým subjektem, nikoliv tím jak je natočen.